A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Walter Pollux II-R | |
---|---|
Hvězdicový devítiválec Walter Pollux II-R | |
Typ | hvězdicový letecký motor |
Výrobce | Walter |
Konstruktér | Ing. F. A. Barvitius |
První rozběh | 1934 |
Hlavní použití | Aero A-204, Saro Cloud |
Vyrobeno kusů | 187 |
Výroba | 1934–1939 |
Vyvinut z motoru | Walter Pollux (1932–1935), Walter Pollux II (1935–1939), Walter Pollux III (1936–1937) |
Další vývoj | Walter Super Castor a Super Castor II (1936–1939) a reduktorové verze Walter Super Castor I-MR a I-SR (1937–1939) |
Varianty | Walter Pollux III-R (1935–1939) |
Walter Pollux II-R (1934) a Walter Pollux III-R (1935) byly československé devítiválcové zážehové vzduchem chlazené hvězdicové motory. Walter Pollux II-R byl vyvinut v polovině 30. let 20. století a byl vyráběn Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory v Praze - Jinonicích.[1] Jednalo se o verzi motoru Walter Pollux II s reduktorem. Verze Walter Pollux III-R navazovala na Walter Pollux III. Motor Walter Pollux II-R je vystaven v expozici Leteckého muzea ve Kbelích.
Vznik a užití
Konstrukční oddělení továrny Walter v čele s hlavním konstruktérem ing. Františkem Adolfem Barvitiusem pokračovalo ve vývoji vyšší výkonové skupiny devítiválcových motorů, kterou zahájil Walter Pollux v roce 1932. Walter Pollux byl prvním devítiválcovým motorem z nové řady pístových hvězdicových motorů o vrtání válců 135 mm a zdvihu 170 mm. I Walter Pollux prošel v následujících letech obdobným vývojem jako jeho blíženec Castor. Ucelená řada motorů této „hvězdné série“, s tímto počtem a uspořádáním válců (9H), s tímto vrtáním a zdvihem měla pokračování v dalších verzích Polluxů a Super Castorů. V roce 1934 jsou představeny motory Walter Pollux II a reduktorová verze Walter Pollux II-R a konečně v roce 1935 Walter Pollux III a motor s reduktorem Walter Pollux III-R. Těmito reduktorovými verzemi řada pístových hvězdicových motorů o vrtání válců 135 mm a zdvihu 170 mm končí.[1]
V témže období, kdy Gerhard Fieseler na akrobatickém letounu Fieseler F2 Tiger s motorem Walter Pollux dobývá titul mistra světa v letecké akrobacii, představila továrna Walter novou verzi tohoto motoru určenou dopravní letectví a vojenská letadla všech druhů (průzkumná, bitevní, stíhací atp.). Walter Pollux II-R a Walter Pollux III-R byly devítiválcové, hvězdicové motory s vrtáním 135 mm a zdvihem 170 mm a mohly být použity jako tažné nebo tlačné.
Čtyřdílná kliková skříň byla odlita ze slitiny hliníku. Ocelové válce byly vysoustruženy vcelku s chladicími žebry. Hlavy z hliníkové slitiny byly našroubovány za tepla a byly sevřeny dvoudílnými zdeřemi. Do hlav byla zalisována bronzová sedla a vedení ventilů. Dvoudílný klikový hřídel byl vykován z chromniklové oceli Poldi-Victrix-Special a byl uložen ve 2 válečkových a jednom kuličkovém ložisku. Přední konec hřídele měl drážkování pro nasazení vrtulového náboje s možností instalace dřevěné či kovové vrtule. Hlavní ojnice byla průřezu H, osm vedlejších ojnic bylo průřezu mezikruží. Písty byly vykovány ze slitiny hliníku Hiduminium RR 59 a měly 4 pístní kroužky (2 stírací a 2 těsnící).[2]
Světovou premiéru si odbyl motor Walter Pollux III-R na 14. mezinárodním aerosalonu v Paříži na podzim 1934, byť do výroby šel v roce následujícím. Spolu s ním na stánku A.S. Walter byly hvězdicové motory Walter Gemma I, Walter Bora RC a Walter Castor II a také invertní motory Walter Minor 4, Walter Major 4 a Walter Major 6. Stand továrny Walter svým uspořádáním a obsahem byl plně na úrovni expozic i největších světových motorářských firem, jak přiznávali mnozí návštěvníci této expozice.[3]
Počty vyrobených motorů Walter Pollux II-R a Walter Pollux III-R nejsou v oficiálních pramenech uváděny, v množství 187 ks je zmíněn pouze Walter Pollux.[4]
Operační nasazení
Reduktorové verze Walter Pollux se velmi osvědčily u dopravního letounu Aero A-204 (1934) a u obojživelného hydroplánu Saro Cloud (1934).
Aero A-204
V polovině 30. let Československé státní aerolinie vznesly podrobné požadavky na nový typ dopravního letounu, realizace se ujal Ing. Antonín Husník z firmy Aero (Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany). Prototyp Aero A-204, označený OK-BAA, poprvé vzlétl v březnu 1936.[5] Oproti původnímu plánu byl vybaven pevným, nikoli zatažitelným podvozkem – ten francouzská firma Messier dodala až později téhož roku. Dopravní letoun Aero A-204 byl 13,2 m dlouhý, rozpětí křídel činilo 19,2 m, hmotnost prázdného stroje 2850 kg a maximální vzletová hmotnost 4300 kg. Dvojice motorů Walter Pollux II-R mu dávala maximální rychlost 320 km/h; jeho maximální dostup činil 5800 m n. m. a dolet 900 km. Letoun mohl nést dva členy posádky a osm cestujících. Zkoušky ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) v Letňanech dopadly dobře, ČSA však upřednostnily britské letouny Airspeed AS.6 Envoy se dvěma motory Walter Castor a ze sériové výroby A-204 sešlo. Stal se však základem pro vojenskou verzi nesoucí označení Aero A-304. Jediného prototypu A-204 se po okupaci českých zemí v březnu 1939 zmocnili Němci.[6]
Saro Cloud
Saro Cloud (Saunders Roe A.19 Cloud) byl britský obojživelný létající člun, navržený a postavený firmou Saunders-Roe Ltd. Dopravní verze nesla označení A.19, vojenská verze, určená pro výcvik pilotů a navigátorů Royal Air Force byla označena A.29. Dopravní verze A.19/5 poháněna dvěma motory Serval I byla registrována jako G-ACGO (kapacita 2+6). Letoun vzlétl 15. července 1933 v Cowes, byl vyslán s pilotem capt. S. D. Sottem na prodejní turné po Evropě a prodán Československým státním aeroliniím, u nichž létal od 24. května 1935 s imatrikulací OK-BAK. Původní motory byly nahrazeny československými devítiválci Walter Pollux II-R o výkonu po 265 kW. Letoun byl od roku 1935, po schválení Ministerstvem veřejných prací (zpráva č. 57/1935),[7] nasazen na lince do Jugoslávie. Tato první mezinárodní linka ČSA,[8] fungující pouze v letní sezóně, byla provozována od roku 1930. Původní trasa byla z Prahy do Záhřebu, v roce 1933 byla prodloužena do přístavu Sušak (později se stal součástí Rijeky). Letiště ale bylo vzdálené od města 12 kilometrů, takže pasažéři museli pokračovat v cestě nepohodlným autobusem, a jeho okolí bylo hornaté, což ztěžovalo přistání při nepříznivém počasí.[9] Bylo proto rozhodnuto o zakoupení obojživelného letadla, které by přistávalo na moři přímo v Sušaku. Saro Cloud na lince létal v úseku ze Záhřebu do Sušaku,[10] od sezóny 1936 byla trasa prodloužena až do Splitu.[11] Po německé okupaci byl letoun uskladněn na Výstavišti Praha.[12] V 50. letech byl trup prodán soukromému majiteli a přestavěn na motorový hausbót. Pod jménem Delfín vystřídal několik majitelů (jedním byl motocyklový závodník František Šťastný).[11] V roce 1975 ho zakoupil Vojenský historický ústav, o dva roky později byl převezen do leteckých opraven v Trenčíně, kde proběhla rekonstrukce. Od roku 1995 je vystaven v Leteckém muzeu Kbely.[12]
Specifikace
Technické údaje
- Typ: čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký devítiválec[13][14]
- Počet válců: 9
- Vrtání válce: 135 mm
- Zdvih pístu: 170 mm
- Celková plocha pístů: 1 288 cm²
- Zdvihový objem motoru: 21 900 cm³
- Vnější průměr motoru: 1 262 mm
- Celková délka motoru: 1 490 mm
- Hmotnost suchého motoru s vrtulovou hlavou: 242 kg
Součásti
- Rozvod: OHV, dvouventilový
- Zapalování: 2 nezávislými magnety Scintilla GN9-0-SCN
- Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní
- Pohon: dvoulistá dřevěná nebo kovová vrtule
- Směr otáčení vrtule při pohledu ze zadu: vlevo
- Chlazení: vzduchové
- Karburátor: Stromberg NAR 80
- Převod na vrtuli: 3:2 (0,667)
Výkony
Označení motoru | Walter Pollux II-R | Walter Pollux III-R |
---|---|---|
Výroba od | 1934 | 1935 |
Kompresní poměr: | 6,0:1 | |
Jmenovitý výkon | 264,7 kW / 360 k při 2070 ot/min | 308,8 kW / 420 k při 2010 ot/min |
Vzletový výkon | 367,6 kW / 500 k při 2300 ot/min | 404,4 kW / 550 k při 2250 ot/min |
Nominální výkon v nominální výšce H | 283,1 kW / 385 k při 2070 ot/min | 323,5 kW / 440 k při 2010 ot/min |
Maximální výkon v nominální výšce H | 305,9 kW / 416 k při 2300 ot/min | 349,3 kW / 475 k při 2250 ot/min |
Nominální výška H | 1 500 m | 1 200 m |
Poměr jmenovitého výkonu k hmotnosti | 0,78 kW/kg | 0,90 kW/kg |
Poměr jmenovitého výkonu k objemu | 12,09 kW·l−1 / 16,4 k·l−1 | 14,11 kW·l−1 / 19,2 k·l−1 |
Spotřeba paliva: | 340–360 g·h−1·kW−1 / 250–265 g·h−1·k−1 | |
Spotřeba oleje: | 13,6–20,4 g·kW−1·h−1 / 10–15 g·k−1·h−1 | 13,6–20,4 g·kW−1·h−1 / 10–15 g·k−1·h−1 |
Předepsané palivo: | oktanové číslo min. 78 | oktanové číslo min. 80 |
Použití v letadlech
Galerie
-
Walter Pollux II-R (LM Kbely 2021)
-
Walter Pollux II-R (LM Kbely 2021)
-
Walter Pollux II-R a Aero A-204
-
Walter Pollux II-R a Aero A-204
-
Walter Pollux II-R a Saro Cloud
-
Torzo letounu Saro Cloud vystavené v LMK
Odkazy
Reference
- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), Walter Pollux. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 218, 270–271.
- ↑ SCHMID, J. ing. Nový letecký motor Walter Pollux II-R 360/500 ks. Letectví. 1934-07, roč. 14. (1934), čís. 7, s. 234–236. Dostupné online.
- ↑ BARVITIUS, František Adolf. Letecké motory na čtrnáctém salonu aviatickém v Paříži. Letectví. 1934-12, roč. 14. (1934), čís. 12, s. 438–440. Dostupné online.
- ↑ DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter . Praha - Jinonice: Walter a.s., 2009 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-27.
- ↑ ŠTÝDL, Fr. ing. Dopravní letadlo Aero A-204. Letectví. 1936-03, roč. 16, čís. 3, s. 89–91. Dostupné online.
- ↑ Dopravní letoun Aero A-204 . Praha: Vojenský historický ústav . Dostupné online.
- ↑ Zpráva č. 57 MVP. Letectví. 1935-07, roč. 15, čís. 7, s. 268. Dostupné online.
- ↑ Historie . České aerolinie . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31.
- ↑ Letadla našich aerolinií. Saunders-Roe A-19 Cloud. Křídla vlasti. 1963, čís. 12, s. 357.
- ↑ Amfibie Saro Cloud pro spojení Praha - Sušak. Letectví. 1935-05, roč. 15, čís. 5, s. 183. Dostupné online.
- ↑ a b FOLPRECHT, Radek. Jadranský expres. Létající člun ČSA přistával na moři před hotelem . Technet.cz, 24. září 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Saunders Roe A.19 Cloud – obojživelný letoun, Velká Británie/1930 . Vojenský historický ústav Praha. Dostupné online.
- ↑ FLIEGER, Jan. Walter Pollux II-R . Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 25.11.2005 . Dostupné online.
- ↑ Letecké vzduchem chlazené motory Walter (katalog). I. vyd. Praha XVII - Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1938. 64 s.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk