A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Walter M-337 | |
---|---|
![]() Walter M-337 (Minor Sh) | |
Typ | řadový vzduchem chlazený invertní šestiválcový letecký motor |
Výrobce | Motorlet n.p. |
Konstruktér | ing. Bohuslav Šimůnek |
První rozběh | 1959 |
Vyrobeno kusů | 1147 |
Výroba | 1959-1964 |
Vyvinut z motoru | Walter Minor 6 |
Další vývoj | Avia M-337 |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Walter_M-337.jpg/220px-Walter_M-337.jpg)
Walter M-337 (Minor Sh) byly šestiválcové invertní řadové vzduchem chlazené letecké motory, vyvinuté pod vedením ing. Bohuslava Šimůnka v roce 1959. Jsou přímým následovníkem motoru Walter Minor 6-III a větším bratrem čtyřválcového motoru Walter M-332 (1956). Motor byl vyráběn v letech 1959–1964 n.p. Motorlet, Závody Jana Švermy v Praze-Jinonicích.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Walter_M-337%2C_LM_Kbely_%282023%29.jpg/220px-Walter_M-337%2C_LM_Kbely_%282023%29.jpg)
Vznik a vývoj
Modernizaci motoru Walter Minor 6-III, kterou ing. Šimůnek v Jinonicích dokončil koncem 50. let, byl motor označovaný jako M-337 (1959), jehož vývoj byl zahájen v roce 1956. Homologace motoru byla úspěšně provedena v roce 1959.[2]
Walter M-337 (Minor Sh, též M337-Sh) byl vybaven kompresorem a nízkotlakým vstřikováním paliva před sací ventily (typ Yh) o vzletovém výkonu 154 kW/210 k při 2750 ot/min.[3] Verze M-337 využívala 8 patentů ing. Šimůnka, které byly schváleny (1947–1959) a chráněny Patentovým úřadem v Praze.[4] Úpravami Minoru 6-III při prakticky stejné hmotnosti byl zvýšen s vypínatelným kompresorem výkon ze 160 k na 210 k. Motor byl doplněn hydraulickým čerpadlem pro ovládání podvozku a přistávacích klapek.
Popis motoru
Typ M-337 byl vzduchem chlazený levotočivý tažný řadový zážehový motor s čtyřdobým pracovním cyklem se 6 válci v řadě s invertním uspořádáním. Přeplňovaný vypínatelným odstředivým mechanickým kompresorem s nízkotlakým sekvenčním vstřikováním paliva do prostoru sacího ventilu. Rozvod ventilů je proveden s vačkovým hřídelem uloženým ve vačkových skříních upevněných na hlavách válců s rozvodem 1 x OHC (jeden sací a jeden výfukový ventil na válec, výfukový ventil byl chlazený sodíkem). Olejový systém motoru byl tlakový, oběžný se suchou skříní s olejovou nádrží napojenou na olejový oběh motoru hadicemi. Vrtule se připevňovala prostřednictvím příruby na kuželový konec klikového hřídele.[5]
Kliková skříň byla odlita z hořčíkové slitiny (elektron), z chromvanadiové oceli Poldi byl vykován klikový hřídel, měl 7 kluzných ložisek z olovnatého bronzu a 1 kuličkové ložisko. Čepy a válce z výkovků byly nitridovány, ojnice a písty byly vykovány z hliníkové slitiny, odlitá hlava válců ze slitiny hliníku byla snímatelná, rozvod OHC s nitridovanými zvedacími tyčinkami, tlakové mazání oběžné se suchou skříní.[6] Pro dodávku oleje do vrtule V-500 byl hřídel vrtaný. Vrtule V-503 již dodávku tlakového oleje nepotřebovala.
Po úspěšné státní zkoušce byla v roce 1959 zahájena sériová výroba posledního šestiválcového invertního vzduchem chlazeného pístového motoru, Walter M-337 s vyšším vzletovým 210 k/154 kW a jmenovitým výkonem 170 k/125 kW, s vypínatelným kompresorem a s přímým vstřikováním paliva.[7] Na tomto motoru byly využito celkem 8 patentů ing. B. Šimůnka (CS 76219 , CS 77523, CS 79572, CS 80021, CS 82317, CS 89934, CS 94425 a CS 102610)[4]. Kompresor prodloužil délku motoru na 1 344 mm. Tyto motory byly úspěšně jak u tuzemských, tak i u zahraničních aplikací. Nejvíce těchto motorů bylo aplikováno na sklonku 50. let u letounu Let L-200 Morava.[8]
Převážná většina dílů šestiválcového motoru Minor Sh byla společná se čtyřválcovým motorem Walter M-332 (Minor Sc).[6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Walter_M-337_MLP_03.jpg/220px-Walter_M-337_MLP_03.jpg)
Jinonická továrna stále měla registrovánu ochrannou známku Walter, ale koncem 50. a začátkem 60. let ji pro označování motorů nepoužívala. V letech 1957-1966 podnik nesl název Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik. Tak byl výrobce označován i na štítcích motorů (viz přiložené foto). To ovšem přinášelo problémy u zahraničních odběratelů např. letounů Let L-200 Morava. Dokonce snad u provozovaných letounů v Jižní Americe tyto štítky musely být vyměněny, protože označení Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik nikomu nic neříkalo (stejně s podobnými názvy neuspěly Závody Wilhelma Piecka (ČKD Naftové motory),[9] Závody Vladimíra Iljiče Lenina (Škoda Plzeň), Závody Jiřího Dimitrova (Avia) atp.). Motorů M-337 bylo vyrobeno 1147 kusů. Celkem v řadách Minor 6 a M-337 to bylo 2655 motorů.[10] Motor Walter M337-Sh je vystaven mj. v Leteckém muzeu Kbely a v Leteckém muzeu v Kunovicích. Exponáty jsou zapsány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.[5]
Další vývoj po roce 1964
Po roce 1964, co se firma Walter soustředila pouze na vývoj a výrobu proudových (M701) a turbovrtulových motorů (M601, M602), byla výroba pístových motorů včetně konstrukční skupiny ing. B. Šimůnka převedena do společnosti Avia v Praze 9 – Letňanech (tehdy Automobilové závody n.p.), která motory M-337 vyráběla pod názvem Avia M–337. Ale ani v tomto podniku výroba nevydržela, po téměř 30 letech je výroba opět přemístěna. Proces delimitace do LOM Praha s.p. byl ukončen v roce 1992. Od tohoto roku se LOM PRAHA s.p. stal hlavním projektantem invertních pístových motorů s výhledem pokračovat ve vývoji a sériové výrobě motorů a náhradních dílů.
V první polovině 90. let byla převzata výroba šestiválcového motoru typu M137A (bez kompresoru) s pevnou nebo stavitelnou vrtulí a M337A/M337 AK pro akrobacii. Další etapu vývoje motorů LOM představovalo zvýšení výkonu aktuálně vyráběných motorů jako přímý požadavek trhu. Byla zvolena cesta zvýšení otáček na všech provozních režimech o 10 %, které přinesly nárůst výkonu o +19 kW/25 k (zvýšený výkon na 173 kW/235 k) u šestiválcového motoru typu M337B na vzletovém režimu. Využitelná provozní doba se zapojeným kompresorem byla prodloužena. Motorům modelu B byly uděleny typové certifikáty v roce 2000. Poslední a vrcholnou etapu dosaženého vývoje pak představují motory typu M337C, které se liší od modelů B dalším zvýšením výkonu o +12 kW/17 k (185 kW/252 k). Od roku 1992 do roku 2002 bylo v LOM vyrobeno 98 ks šestiválcových motorů různých modelů.[11] LOM Praha s.p. tyto motory zavedené do výroby v roce 1934 vyrábí – po zmíněných modifikacích – i v 21. století po téměř 90 letech od jejich vzniku. Pro motory M 337B a M 337C bylo uděleno typové osvědčení Úřadem pro civilní letectví v prosinci 2000.[12]
Varianty
Walter/Motorlet Praha-Jinonice (1936–1964)
- Minor 6-I, Minor 6-II, Minor 6-III, Minor 6-III-S, M337-Sh
Avia (Automobilové závody n.p., Avia s.p., Avia a.s.) Praha-Letňany (1964–1992)
- Avia M337/M337A/M337AK, Avia M437, Avia M338, Avia M137A/M137AZ
LOM PRAHA s.p. (1992–dosud)
- M137A/AZ, M337A/AK/B/C
Použití
- Let L-200 Morava A, D
- IAR-818 (Industria Aeronautică Română)
- Moravan Z-135
- Zlín Z-42, M, MU
- Zlín Z-142, C, CAF
- Zlín Z-43
- Zlín Trenér (Z-226M, Z-326 Trenér Master, Z-326A, M, MR; Z-526, A, AS, F, AF, FI, AFM; Z-726, K))
- Orličan L-140 (projekt)
Galerie
-
Moravan Z-135
-
Moravan Z-135, LM Kbely (2023)
-
Let L-200D Morava
-
Let L-200 a 2x Walter M-337 (LM Kbely)
-
Zlín Z-326 Trenér Master
Specifikace
Technické údaje
- Typ: vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový řadový šestiválec[3][13]
- Vrtání: 105 mm
- Zdvih: 115 mm
- Objem válců: 5 975 cm³
- Délka: 1 344 mm
- Šířka: 399 mm
- Výška: 639 mm
- Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 140 kg
Součásti
Text kurzívou
- Ventilový rozvod: Jeden sací a jeden výfukový ventil jeden válec, rozvod OHC
- Kompresor: odstředivý mechanický s převodem 1:1 a 4,7:1
- Palivová soustava: nízkotlaké vstřikování paliva do sacího potrubí před vstupem do válců
- Předepsané palivo: letecký benzín, 72-78 oktanů
- Spotřeba paliva: 292 g.kW−1·h−1 (215 g·k−1·h−1)
- Mazací soustava: Suchá kliková skříň, tlakové, oběžné
- Chladicí soustava: chlazení vzduchem
Výkony
- Nominální, jmenovitý výkon: 170 k (125 kW) při 2 600 ot/min
- Maximální (vzletový) výkon: 210 k (154,5 kW) při 2 750 ot/min
- Cestovní výkon: max.: 150 k (110,3 kW) při 2400/1500 ot/min
- Kompresní poměr: 6,35 : 1
- Poměr nom. výkon/objem: 28,5 k/l (20,9 kW/l)
- Poměr max. výkonu k hmotnosti (specifická hmotnost): 1,21 k/kg (1,1 kW/kg)
Odkazy
Reference
- ↑ BRYNYCH, Josef; RUS, Ladislav et al. Od bicyklu k leteckému motoru. 1. vyd. Praha-Jinonice: Závody Jana Švermy, 1961. 95 s. S. 61-64, 80, 86-88.
- ↑ PIKRTOVÁ, Vlasta. Sc IV. 332 - Sh VI. 337. Křídla vlasti. 1959-10-27, roč. 1959, čís. 22, s. 8-9. Dostupné online.
- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945-1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 161--163, 208–209.
- ↑ a b zadat "původce: Bohuslav Šimůnek". Databáze patentů . Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2020-02-05 . Dostupné online.
- ↑ a b HLAD, Tomáš. M337-Sh . Kunovice: Letecké muzeum v Kunovicích, pobočka Slováckého aeroklubu . Dostupné online.
- ↑ a b LEPŠÍK, Al. Nový motor Minor Sc. Křídla vlasti. 1957-04-02, roč. 1957, čís. 7, s. 202-203. Dostupné online.
- ↑ O nás - pístové motory . Praha - Malešice: LOM PRAHA s.p., 2002 . Dostupné online.
- ↑ VÝCHODSKÝ, Jan. L-200 Morava. Křídla vlasti. 1959-09-01, roč. 1959, čís. 18, s. 1b. Dostupné online.
- ↑ ČKD Naftové motory . Praha: 2022-11-19 . Dostupné online.
- ↑ DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter . Praha: Walter a.s., 2009 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-27.
- ↑ O nás ::. www.pistovemotory.cz . . Dostupné online.
- ↑ Typové osvědčení pro pístové motory M 337B, M 337C online. Praha: Úřad pro civilní letectví, 2000-12-05 cit. 2024-03-17. Dostupné online.
- ↑ PALIGA, Janko. M337 online. Nelahozeves: Občanské sdružení valak.cz, 2017-09-27 cit. 2024-03-17. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Letadlový motor M 337 (popis, obsluha, udržování), Praha-Jinonice: Závody Jana Švermy n. p.,1959, 129 s.
- PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla, Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2016, 128 s., S. 86, 88-90, ISBN 978-80-264-1146-8
- KOCÁB, Jindřich. ADAMEC, Josef. Letadlové motory, Praha: KANT CZ s.r.o., 2000, 175 s., ISBN 80-902914-0-6
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter M-337 na Wikimedia Commons
- Walter Jinonice
- Příručka pro zástavbu leteckých motorů M 332, M 132, M 137, M 337 všech sérií na LOM Praha
- (polsky) Silnik rzędowy Walter M-337 na MUZEUM LOTNICTWA POLSKIEGO
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk