A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Walter M-208 (Praga Doris) | |
---|---|
![]() Praga Doris (M-208) | |
Typ | plochý vzduchem chlazený šestiválcový letecký motor |
Výrobce | Walter |
Konstruktér | ing. Jaroslav Kruliš |
První rozběh | 1948 |
Vyrobeno kusů | 530 |
Výroba | 1955–1962 |
Vyvinut z motoru | Praga D |
Varianty | A, B, C, D |
Walter M-208 je spíše znám pod obchodní značkou Praga Doris. Byl to vzduchem chlazený, plochý šestiválcový motor s reduktorem. Byl vyvíjen koncem 40. let a do sériové výroby se dostal v polovině 50. let. Vývoj proběhl v Leteckých závodech n.p., Praha - Jinonice v letech 1947-1954, vlastní sériová výroba v přejmenovaném podniku na Motorlet n.p. od roku 1955.[1]
Vznik a vývoj
V červnu 1947 byla do Leteckých závodů n.p., závod 1 Jinonice (bývalá A.S. Walter, od 1. ledna 1948 Motorlet n.p.)[2] přesunuta výroba leteckých motorů z továrny Praga včetně vývoje.[3] Konstrukční skupina ing. Jaroslava Kruliše zde vyvinula plochý šestiválec M-208 o výkonu 162 kW (220 k) vyráběný od roku 1954 pod obchodní značkou Praga Doris. První varianta tohoto motoru pod označením M-208A o předpokládaném výkonu 154 kW (210 k) vznikla v roce 1948. Ještě během vývoje byl modifikován na verzi M-208B. Během vývoje a zkoušek prototypu došlo k mnoha technickým potížím. Jeho vývoj byl ukončen až v roce 1954,[4] současně s další verzi M-208C, která měla rozšířenou skříň pohonů. Státní zkoušky byly provedeny v roce 1955. Od 1. do 25. února odjel první motor 300 hodinou státní zkoušku, při níž byly splněny všechny požadované podmínky ICAO. Následovala i interní zkouška druhého motoru, která trvala 600 h.[5] Poslední variantou byla verze M-208D vyráběná od roku 1958. V roce 1959 ing. Jaroslav Kruliš, nositel státního vyznamenání Za vynikající práci, zemřel.
Vedoucím jeho skupiny pístových motorů této kategorie v jinonickém n.p. Motorlet (Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik, 1957–1966) se stal ing. Kodl. Tato konstrukční skupina pístových, plochých motorů byla v roce 1959 přemístěna do Automobilových závodů Letňany, n.p. (Avia), čímž prakticky vývoj těchto plochých šestiválců skončil a jejich výroba doběhla v roce 1962.[6] V letech 1963–1964 byla do Letňan přemístěna i druhá konstrukční skupina pístových, invertních motorů ing. Bohuslava Šimůnka.
Těchto motorů přes neustálé problémy s uložením klikového hřídele a se spalováním směsi bylo v letech 1955–1962 nakonec vyrobeno 530.[7] Motor M-208 je vystaven v Leteckém muzeu Kbely, v leteckém muzeu Közlekedési Múzeum (Maďarsko) a v leteckém muzeu polského letectva v Krakově (Muzeum Lotwnictwa Polskiego).[4]
Popis motoru
Motor byl označen podle tehdejší normy LDN-0040.02 pro tvorbu typových čísel letecké techniky, tzn. M-1xx, např. M-137 - bez kompresoru i reduktoru; M-2xx, např. M-208 - bez kompresoru s reduktorem; M-3xx, např. M-337 - s kompresorem bez reduktoru a M-4xx, např. M-462 - s kompresorem i reduktorem.
Všechny verze (A-B-C-D) měly stejné vrtání a zdvih (115×115 mm) a objem válců 7,167 cm3. Lišily se použitým redukčním poměrem reduktoru, mírně hmotností a výkony. Motor M-208 měl valivé uložení na klikovém hřídeli pomocí zaválcovaných půlených pánví a válečků. Původně byla úvaha, že uložení na valivých ložiskách bude příspěvkem ke spolehlivému chodu motoru. Motor měl však řadu závad, zejména na zmíněném klikovém mechanismu a při spalování směsi, jejichž odstranění až v průběhu sériové výroby řešil ing. Jan Souček.[7] Vyřešením problému s valivým uložením klikového hřídele byla až změna na kluzné uložení. Motor s touto verzi uložení klikového mechanismu dostal označení M-208D.
Byl to plochý pístový, šestiválcový motor s protilehlými válci ve dvou řadách. Dnes se také uvádí dvouřadový s protilehlými písty (boxer). Byl to kompaktní motor, všechny součásti systému přípravy směsi, mazací a zapalovací soustavy byly nainstalovány přímo do motoru nebo na motor. Vrtule byla poháněna od klikové hřídele motoru přes planetový reduktor otáček.[8]
Obecně se tento motor a jeho verze hodnotily jako neúspěšný design, nespolehlivý a nedotažený, s mnoha provozními problémy.[4] Na straně druhé dle vyjádření tehdejších servisních techniků z Jinonic se ho v průběhu výroby podařilo vypiplat a až tak špatný a závadový motor to nebyl.[9] Letounů Aero L-60 Brigadýr, kde byl instalován, bylo v různých verzích vyrobeno 273, z nichž téměř polovina byla exportována a část využívalo jako spojovací/kurýrní letoun československé letectvo. Životnost (resurs motoru) původní verze M-208B byla 200 hodin mezi revizemi. Později se podařilo zvýšit dobu do revize na 400 hodin.[10]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f4/Leteck%C3%A9_muzeum_Kbely_%2864%29.jpg/220px-Leteck%C3%A9_muzeum_Kbely_%2864%29.jpg)
Varianty
- M-208A (1948): o předpokládaném výkonu 154 kW (210 k), vyráběn nebyl
- M-208B (1954): základní varianta
- M-208C (1954): jmenovitý výkon 158 kW (215 k), vzletový 173 kW (235 k), redukční poměr: 1:1,52, hmotnost: 214 kg
- M-208D (1958): jmenovitý výkon 162 kW (220 k), vzletový 184 kW (240 k), redukční poměr: 2:3, hmotnost: 195 kg
Použití
Motory Walter M-208B (Praga Doris B) byly použity především na víceúčelových letounech Aero L-60 Brigadýr, které byly vyvinuty v Aeru ing. Zdeňkem Rubličem,[11] ale vyráběny byly Orličanem Choceň (bývalá továrna Beneš-Mráz) v letech 1955–1960. Letounů Aero L-60 Brigadýr, kde byl instalován M-208B, bylo v různých verzích vyrobeno 273, z nichž téměř polovina byla exportována a část využívalo jako spojovací/kurýrní letoun československé letectvo (asi 50 strojů s vojenským označením L-60A/K-60). Koncem 50. let se připravovaly modernizované verze tohoto letounu označená jako Aero XL-160, s vojenským označením K 160 (M-208B) resp. Aero L-260 s motorem M-208D, ale tyto projekty nebyly nakonec realizovány.[12]
PZL M-2 byl prototyp polského cvičného letounu z roku 1958, dolnokřídlý jednoplošník s pevným podvozkem a motorem Praga Doris M-208B, navržený v podniku WSK-Mielec. Nikdy však nevstoupil do sériové výroby.
Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) připravoval cvičný dvousedadlový letoun pro pokračovací výcvik označený VZLÚ TOM-8 ing. Karla Tomáše. Prototyp s elektricky stavitelnou vrtulí V-421 a motorem Walter M-208C poprvé vzlétl 23. dubna 1956. Letové zkoušky prokázaly celkem dobré vlastnosti draku, ale zdrojem potíží byl nespolehlivý motor M-208C. Pokračováním byl prototyp TOM-208, který poprvé vzlétl 18. července 1957. V letech 1958–9 byl osazen motorem M-208D. Připravovalo se předání dokumentace k sériové výrobě v Moravanu Otrokovice, ale počátkem roku 1960 byl celý projekt zastaven.[1]
Studijní projekt dvoumístného vrtulníku HC-4 ing. Jaroslava Šlechty (Praga XE-II, Aero HC-2 Heli Baby) s motorem M-208B vznikl ve VZLÚ v 50. letech.[13] Byl to „jednoúčelový“ vrtulník s plovákovým přistávacím zařízením a měl být použit pro sklizeň a transport rákosových snopů v Rumunsku. Na něj navázal projekt HC-5 (L-15) se čtyřmi sedadly. Ani tyto projekty se nedočkaly realizace.[1]
Použití v letadlech
- Aero L-60 Brigadýr
- TOM-8 (TOM-208)
- PZL M-2 (WSK M-2)
- HC-4 (HC-5)
Specifikace
Data pro verzi M-208B dle[1][6]
Hlavní technické údaje
- Typ: pístový vzduchem chlazený, plochý šestiválcový motor
- Vrtání válce: 115 mm
- Zdvih pístu: 115 mm
- Zdvihový objem motoru: 7 167 cm3
- Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 214 kg
Součásti
- Ventilový rozvod: jeden sací a jeden výfukový ventil na válec, 2× OHC
- Zapalování: Scintilla Vertex
- Příprava palivové směsi: karburátor Praga P-110
- Spotřeba paliva: 240 g·h−1·k−1 / 326 g·h−1·kW−1 (48 l/hod)
- Mazací soustava: suchá kliková skříň, tlakové, oběžné
- Chladicí soustava: chlazení vzduchem
- Vrtule: dvoulistá dřevěná V-411A s mechanickým nastavováním poloh (8°), později kovová V-411B
- Převod na vrtuli (reduktor): 1:1,81
Výkony
- Nominální, jmenovitý výkon: 200 k (147 kW) při 2 900 ot/min
- Maximální (vzletový) výkon: 220 k (162 kW) při 3 000 ot/min
Galerie
-
Aero L-60 Brigadýr
-
Aero L-60 Brigadýr (DM-WHA)
-
Aero L-60 Brigadýr a před ním motor M-208 (HA-BRA, v muzeu Petőfi Csarnok)
-
Aero L-60 Brigadýr a před ním motor M-208 (OK-KOS, Letecké muzeum Kbely)
-
Aero XL-160 (K 160), prototyp (Letecké muzeum Kbely)
-
VZLU TOM-8 (Letecké muzeum Kbely)
-
VZLU TOM-8 (OK-08)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1945-1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s., příloh 56 s. S. 109–111, 121, 164-166, 208-209.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku: Motorlet, Závod Jana Švermy, národní podnik . Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky . Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Pavel. Letecká výroba v ČKD – letadla a motory Praga . Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2017-08-08 . Dostupné online.
- ↑ a b c Praga Doris M-208B . Krakov: muzeumlotnictwa.pl . Dostupné online.
- ↑ ŠÁRA, J.F. Výsledek poctivé práce - nový československý motor Praga Doris B. Křídla vlasti. 1955-06-14, roč. 1955, čís. 12, s. 266–267. Dostupné online.
- ↑ a b PALIGA, Janko. Praga Doris B (M-208B) . Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2013-04-15 . Dostupné online.
- ↑ a b DITTMAYER, Antonín. Podnikatelská historie společnosti Walter . Praha: Walter Jinonice, 1996 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-03.
- ↑ HONZEK, Jan. Přestavba letounu Aero L-60S "Brigadýr" na původní verzi L-60 . Brno: Fakulta strojního inženýrství VUT, 2017-05-26 . Dostupné online.
- ↑ L60 Brigadýr online. Brno: planes.cz cit. 2020-01-25. Dostupné online.
- ↑ Vznik a vývoj L-60 Brigadýr online. Nelahozeves: Občanské sdruženi valka.cz, 2004-11-17 cit. 2020-01-25. Dostupné online.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Nový pomocník našeho zemědělství Brigadýr. Křídla vlasti. 1955-05-17, roč. 1955, čís. 10, s. 227–229. Dostupné online.
- ↑ Letoun Aero XL-160, výr. č. 150414 online. Praha: Vojenský historický ústav cit. 2023-05-06. Dostupné online.
- ↑ HC-4 online. vrtulnik.cz, 2009-04-05 cit. 2020-01-25. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ADAMEC, Josef., KOCÁB, Jindřich. Letadlové motory. Vyd. 2. Praha: Corona, 2008, 184 s., ISBN 978-80-86116-54-9
- PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví a kosmonautika. Roč. LX, čís. 5–10. 1ISSN 0024-1156.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter M-208 na Wikimedia Commons
- Walter Jinonice
- Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.
- Ing. Jaroslav Šlechta v Leteckém muzeu Kbely na vhu.cz
- Letoun Aero L-60 Brigadýr OK-KOS, výr. č. 001 na vhu.cz
- VZLÚ TOM-8 OK-08 na vhu.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk