A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Walter Polaris | |
---|---|
Walter Polaris (hvězdicový, pístový tříválec) | |
Typ | Pístový motor |
Výrobce | Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. |
Konstruktér | Ing. F. A. Barvitius |
První rozběh | 1931 |
Hlavní použití | Letov Š-39 |
Vyrobeno kusů | 33 |
Výroba | 1931-1935 |
Cena za kus | 28000 Kč |
Vyvinut z motoru | Walter NZ-40 (1929), Walter NZ-45 |
Walter Polaris a Polaris II byly československé tříválcové vzduchem chlazené hvězdicové motory. Byl vyvinut počátkem 30. let 20. století a byl vyráběn Akciovou společností Walter, továrna na automobily a letecké motory v Praze – Jinonicích.[1] Motor Walter Polaris II je vystaven v expozici Leteckého muzea ve Kbelích.
Vznik a vývoj
Motor Walter Polaris byl překonstruován z ne zcela povedeného motoru Walter NZ-40 resp. NZ-45, později byl modifikován na výkonnější verzi Walter Polaris II. Homologační zkouška motoru Walter Polaris byla ukončena 12. února 1932 a u motoru Walter Polaris II 25. dubna 1933. Počty vyrobených motorů Walter Polaris obou verzí se uvádějí v množství 33 kusů.[2]
Tříválec Walter Polaris II byl určen pro lehká sportovní letadla, popřípadě pro lidová letadélka, o nichž se v těch letech hodně uvažovalo a která byla nedosaženým snem většiny konstruktérů. Nalezlo se dosti lehkých letadel, kde by tento motor našel uplatnění, ale ujal se prakticky jen u letounu Letov Š-39. Tímto typem v podstatě končí historie tříválcových, hvězdicových motorů vyráběných továrnou Walter s vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm. Bylo několik typů letadel, kde se motory Walter Polaris a Walter Polaris II objevily, ale takových úspěchů jako "enzety" už tyto nové hvězdy nedobyly. Hvězdicové motory již postupně začaly uvolňovat místo invertním, řadovým motorům.[1]
Popis motoru
Byl to tříválcový hvězdicový motor s vrtáním 105 mm a zdvihem 120 mm (3H). Klasický zážehový motor s karburátorem. Všechny motory řady NZ měly jednotné vrtání 105 mm a zdvih 120 mm (až na Walter Scolar). Lišily se pouze počtem válců. Z detailů, které tento motor odlišovaly od předchozího NZ-40/NZ-45, je třeba zmínit ocelové válce s hliníkovými hlavami a vysoustruženými žebry, uložení nedělené hlavní ojnice kruhového průřezu na volném bronzovém pouzdru se dvěma smykovými plochami, dělený klikový hřídel (Poldi-Victrix-Special) a dvojité zapalování Scintilla. I tento motor trpěl neduhy předešlého typu Walter NZ-40 (NZ-45). Především šlo o špatné mazání horního válce, neklidný chod a z něho vyplývající narušování motorového lože. Teprve mohutné gumové tlumiče kmitů od vibrací pomohly.[3]
Použití
Počet aplikací byl s motory Polaris z výše uvedených důvodů "řídký". Mimo níže popsaných letounů Letov Š-39 a Přikryl-Blecha PB 5 „Racek“ byl tento motor instalován na letounu Jaroslava Lonka s registrační značkou OK-VAF, typ Lonek L-5. S typem L-5 se v roce 1932 zúčastnil Memoriálu ing. Kašpara v Chrudimi, kde však havaroval a jeho spoluletkyně Ginette Ferron zahynula.[4] Druhou "jednokusovou" aplikaci byl americký letoun Rearvin Junior 4000, který byl v Československu provozován s imatrikulací OK-WAO (1934-1939). Za II. světové války byl tento letoun registrován na Slovensku.[5]
Letoun Letov Š-39 byl jednomotorový dvoumístný, vzpěrový hornoplošník, který byl vyvinut a používán jako sportovní letoun. Letoun konstrukce Aloise Šmolíka s jednonosníkovým celodřevěným křídlem uskutečnil první let v roce 1931. Byl následně vyráběn v továrně Letov v Letňanech u Prahy (Vojenská továrna na letadla Letov). V roce 1932 bylo vyrobeno 23 letounů tohoto typu. Major Josef Heřmanský dosáhl 9. prosince 1932 v kategorii lehkých letadel do 400 kg s letounem Š-39 a motorem Polaris československého, výškového rekordu, když vzlétl do výše 5137 m.[6] V letech 1932-1933 s tímto letounem vytvořil pilot (již jako podplukovník p.p.l.) Josef Heřmanský 8 národních rekordů. Jeden z těchto letounů vlastnil generální ředitel továrny Walter, soukromý pilot Antonín Kumpera.[7] Na II. meetingu na mokotovském letišti u Varšavy Antonín Kumpera obsadil 2. místo v handicapovém závodě klubových letadel a 3. místo v rychlostním závodě.[8] V období 1932–1934 byl nejmodernějším a také nejrozšířenějším sportovním letadlem tohoto druhu vyráběným v Československu. Masového rozšíření však nedosáhl, protože samotný drak stál 25 000 Kč a motor Polaris dalších 28 000 Kč.[9] Vývoj tohoto letounu dále pokračoval verzemi Letov Š-139 (několik z nich bylo vybaveno motorem Walter Mira-R) a Letov Š-239, která byla vybavena motorem Walter Minor 4-I.
Dalším letounem, na kterém se motor Walter Polaris krátce objevil, bylo dvojmístné sportovní letadlo Přikryl-Blecha PB-5 Racek z roku 1931.[10] Jednalo se o elegantní, malé letadélko, které bylo ideální pro leteckou turistiku amatérů. Vyznačovalo se velmi krátkým startem a přistáním a také nezvykle dobrou stoupavostí. Dvoučlenná posádka byla usazena v tandemovém uspořádání, když pilot seděl vzadu a cestující vpředu. Za odklápěcími sedadly byl v klenutí trupu dosti velký prostor pro zavazadla. Motor Polaris I byl upevněn přímo v přední dřevěné stěně pomocí šesti silentbloků. Vrtule Letov dřevěná o průměru 1820 mm. Motor byl zakryt snímatelnou hliníkovou kapotou, která umožňovala snadný přístup k armaturám. Je však pravdou, že motor Polaris I se v tomto letounu příliš neosvědčil. Další prototyp OK-BPE létal s motorem Walter NZ-60, ale u dalších stavěných strojů byl používán motor sedmiválcový Pobjoy R o výkonu 55 kW (75 k).
Použití v letadlech
Specifikace (Polaris/Polaris II)
Technické údaje
- Typ: čtyřdobý, zážehový vzduchem chlazený hvězdicový tříválcový motor
- Vrtání válce: 105 mm
- Zdvih pístu: 120 mm
- Maximální průměr motoru: 926 mm
- Celková délka motoru: 708 mm
- Celková plocha pístů: 259,7 cm2
- Zdvihový objem motoru: 3120 cm3
- Hmotnost suchého motoru: 72 kg
Součásti
- Rozvod: OHV, dvouventilový
- Karburátor: Zénith 50 AIO nebo Solex DV40
- Zapalování: 2 magnety Scintilla PN3-DF
- Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní
- Pohon: dvoulistá dřevěná vrtule, v tlačném nebo tažném uspořádání .
- Chlazení: vzduchové
Výkony
- Výkony:
- vzletový: 60 k (44,1 kW) při 1900 ot/min (Polaris), 78 k (57,4 kW) při 2460 ot/min (Polaris II)
- jmenovitý: 55 k (40,4 kW) při 1800 ot/min (Polaris), 70 k (51,5 kW) při 2330 ot/min (Polaris II)
- Kompresní poměr: 5,15:1 (Polaris), 5,3:1 (Polaris II)
- Spotřeba paliva: 230 g·h−1·k−1 / 313 g·h−1·kW−1
- Spotřeba oleje: 10 g·h−1·k−1 / 13,6 g·h−1·kW−1
- Poměr výkonu k hmotnosti: 0,56 kW/kg (Polaris), 0,72 kW/kg (Polaris II)
Galerie
-
Přikryl-Blecha PB-5 (OK-BPE) a Walter Polaris (1932)
-
Přikryl-Blecha PB-5 (OK-BPE) a Walter Polaris (1932)
-
Letov Š-39 (OK-WAN) a Walter Polaris II (1932)
-
Letov Š-39 a Walter Polaris II (1932)
-
Rearwin Junior 4000 (OK-WAO) a Walter Polaris II (1934)
-
Rearwin Junior 4000 (OK-WAO) a Walter Polaris II (1934)
-
Lonek L-5 a Walter Polaris (1932)
-
Karvelis BK-11 a Walter Polaris II
Odkazy
Reference
- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), Walter Polaris II. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 217–218, 270–271.
- ↑ DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter . Praha - Jinonice: Walter a.s., 2009 . Dostupné online.
- ↑ SCHMID, J. ing. Motor pro sportovní letouny Walter "Polaris". Letectví. 1932-01, roč. 12. (1932), čís. 1, s. 3–6. Dostupné online.
- ↑ LONEK Jaroslav . Chrudim: Městská knihovna Chrudim . Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Pavel. Rearvin Junior 4000 - OK-WAO . Československé letectví - web o historii letectví u nás . Dostupné online.
- ↑ Dosažené československé národní rekordy letecké v roce 1932. Letectví. 1933-01, roč. 13. (1933), čís. 1, s. 23. Dostupné online.
- ↑ Sportovní letadlo Š-39. Letectví. 1934-01, roč. 14. (1934), čís. 1, s. 21. Dostupné online.
- ↑ SEKANINA, Fr. ing. Naše sportovní letectví. Letectví. Květen-červen 1937, roč. XVII. (1937), čís. 5–6, s. 227–233. Dostupné online.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), Letov Š-39, Letov Š-239. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 50–51.
- ↑ H., Dr. Sportovní letadlo Blecha-Přikryl B.P.-5 s motorem Walter-Polaris 50 ks.. Letectví. 12932-10, roč. 12, čís. 10, s. 267. Dostupné online.
- ↑ PALIGA, Janko. Walter Polaris . Občanské sdružení valka.cz, 6.4.2015 . Dostupné online.
- ↑ FLIEGER, Jan. Walter Polaris II . Občanské sdružení valka.cz, 25.11.2005 . Dostupné online.
Související články
- Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.
- Walter NZ-40
- Antonín Kumpera
- František Barvitius
- Jaroslav Lonek
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Polaris na Wikimedia Commons
- Walter Jinonice
- Letov Š-39
- Jaroslav Lonek a jeho pardubická letadla
- Rearwin Junior 4000 / OK-WAO SLeSu Archivováno 5. 12. 2019 na Wayback Machine. na gonzoaviation.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk