A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Letov Š-28/Š-128 | |
---|---|
Letov Š-28.1, prototyp (1928) | |
Určení | průzkumný, pozorovací letoun |
Původ | Československo |
Výrobce | Letov |
Šéfkonstruktér | Alois Šmolík |
První let | červenec 1928 |
Zařazeno | 1928 |
Charakter | vyřazen z provozu |
Uživatel | Československo |
Výroba | 1928–1934 |
Vyrobeno kusů | 20 (1 Š-28 + 19 Š-128) |
Vyvinuto z typu | Š-16 |
Varianty | Š-28, Š-128, Š-128SM |
Další vývoj | Š-228, Š-228E, Š-328 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letov Š-28 a Š-128 byly průzkumné a cvičné letouny, které vyráběla na přelomu 20. a 30. let 20. století československá Vojenská továrna na letadla Letov.[1]
Vznik a vývoj
Vývoj těchto letadel začal již v roce 1928 návrhem průzkumného dvouplošníku Š-28. Konstrukce Aloise Šmolíka vycházela z prvního, celokovového letounu Letov Š-16 (1926), jako jeho zmenšená varianta. Ministerstvo národní obrany (MNO) si objednalo prototyp s dodací lhůtou do 31. prosince 1928. Stroj měl být osazen novým motorem Walter Castor I (1928) Akciové továrny automobilů Josef Walter a spol., ale vzhledem k opožděné dodávce tohoto motoru byl první prototyp Š-28.1 zalétán až v červenci 1929. Motor Walter Castor se však ukázal pro tuto konstrukci jako výkonově nedostačující, proto další stroje nebyly MNO objednány.[2] Š-28 bylo první a jediné letadlo Letov poháněné tímto, jinak velmi úspěšným motorem Walter. Zkoušky ukázaly, že výkon motoru 176 kW (240 k) již v té době nestačil pro vojenský, bojový letoun.[1] Čas výstupu 3 min. do 1000 m ještě vyhovoval, ale 41 min. a 37 vteřin do 5000 m bylo již armádou neakceptovatelné.[3]
Prototyp Š-28 nedokázal na sebe upoutat pozornost zákazníků (MNO ani v zahraničí) a nešel tedy do výroby. Koncepce Š-28 byla v roce 1930 přepracována a zdokonalena. Tak vznikl poněkud robustnější Š-128, který byl osazen podstatně výkonnějším (330 kW/450 k) motorem Walter Jupiter VI (1929), což byla sublicence Gnome-Rhône Jupiter původního motoru Bristol Jupiter. Tento prototyp měl mnohem robustnější podvozek, bez původní průběžné osy a o něco kratší trup, protože byl silnější a těžší motor posunut poněkud blíže k těžišti letadla.[4] Prototyp tohoto letounu poprvé vzlétl 27. ledna 1931.[5] V tomto provedení (průzkumný a lehký bombardovací) bylo v letech 1932-33 vyrobeno 19 letounů, z nichž 16 bylo používáno československým letectvem.
V roce 1931 byl původní prototyp Š-128 osazen ještě výkonnějším motorem, Gnome-Rhône Mercure VII (licence Bristol Mercury) s kompresorem a reduktorem o výkonu 345 kW/515 k. Konstrukce letounu byla dále upravena a motor byl osazen první automaticky stavitelnou, dvoupolohovou kovovou vrtulí Letov,[6] typu Hd 30. Vrtulové listy byly vykovány v zápustkách z duralu a vrtulový náboj byl z oceli Poldi Victrix.[7] Letoun byl zanesen 12. září 1931 do civilního, leteckého rejstříku s imatrikulací OK-VOT (Š-128.1).[8] Tovární pilot Jan Anderle byl od 14. září 1931[9] vyslán s tímto letounem na předváděcí turné do pobaltských států a Finska (Riga, Tallinn, Helsinky, Utti), což bylo tradiční odbytiště letounů Letov.[10] Výsledkem této akce byla objednávka čtyř letounů pro estonské vzdušné letectvo. Podmínkou však byly drobné konstrukční úpravy, proto byl tento letoun uváděn v tovární dokumentaci jako Š-128SM.[1]
Zvýšené požadavky na výkonnost letounů pro průzkumnou a pozorovací službu vojenského letectví vedly továrnu Letov k přetvoření letounu Š-128 s motorem Walter Jupiter na typ Š-228 s motorem Mercury VII. (nebo Mercury IV. z roku 1929). Byl to nejnovější článek ve vývojové řadě letounů Š-28, Š-128, Š-228, který vykazoval četné a podstatné konstrukční změny, provedené na základě nejnovějších zkušeností a laboratorních prací.[11] Verze Š-128SM se stala základem pro následující typy Š-228 a Š-228E (1932),[6] od nichž už nebylo daleko ke vzniku jednoho z nejúspěšnějších typu letňanské továrny, k průzkumnému a bombardovacímu Letovu Š-328, který byl poprvé zalétán v červenci 1933.
Tyto stroje Š-28 a Š-128 (s pokračováním na Š-228 a Š-328 přes Š-428 až k Š-528) jsou klasickou ukázkou toho, jak takový nadějný letoun postupně zraje v rukách odborníků. Vývoj Š-28 totiž pokračoval a měl úspěšný výstup ve stroji Letov Š-128, jehož si MNO roku 1931 objednalo 16 kusů (kromě toho byly čtyři stroje pod označením Š-228E prodány do Estonska), ale ani tentokrát nebylo MNO s výkonem úplně spokojeno. A tak nakonec 19. července 1933 vzlétl prototyp mnohem dokonalejší verze – Letov Š-328.1, vybavený skvělým motorem Bristol Pegasus II-M2, který vyráběla v licenci firma Walter v Jinonicích jako Walter Pegas II-M2.[12]
Popis letounu
Letoun Š-128 byl dvoumístný jednomotorový vzpěrový dvouplošník s otevřenými prostory osádky, s kokpity v tandemovém uspořádání. Kostra trupu, svařená z ocelových trubek, byla potažena plátnem. V přední části byla kostra kryta hliníkovými plechy. Rovněž kovová kostra křídel byla potažena plátnem. Křídla byla rozepřena dvěma páry vzpěr, jednou svislou a jednou sestavou ve tvaru písmena N, navíc mezi křídly a trupem byly napínací dráty. Horní křídlo bylo neseno nad trupem krátkým baldachýnem z ocelových trubek. Pohonnou jednotku Š-28 a Š-128 tvořil motor Walter Castor I (sedmiválcový vzduchem chlazený hvězdicový) resp. Walter Jupiter VI (devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor) osazený dvoulistou nestavitelnou dřevěnou vrtulí. Pro spojení se zemí mohl být Š-128 v prostoru pozorovatele vybaven radiostanicí vz. 26, popřípadě vz. 26/34.[2]
Konstrukční změny draku letounu Š-128 oproti Š-28 postihly konce křídel, které dostaly aerodynamicky vhodnější tvar a podvozek, jenž se rozdělil na dvě samostatné podvozkové nohy s podpěrami. Zároveň byl původně netlumený podvozek vybaven pryžovými tlumiči. Celkově byl letoun konstrukčně zesílen a vybaven dvojnásobným počtem příhrad trupu, přičemž poslední příhrada před prostorem střelce byla doplněna plátem ze zesíleného plechu a sloužila jako primitivní pancéřování především proti střepinám.[5]
Použití
Prototyp letounu Š-28.1 byl předán československému letectvu jako výcvikový stroj. Vlastnosti stroje zřejmě nejlépe vystihla přezdívka "holub mírný", kterou si vysloužil v Letovu i mezi armádními letci. Nejprve sloužil u cvičné letky Leteckého pluku 1 v Praze do roku 1934 a potom tři roky u cvičné letky Leteckého pluku 2 v Olomouci. V roce 1937 letoun získala pobočka Masarykovy letecké ligy z Olomouce. Mechanici MLL letoun přestavěli jako dopravní letadlo pro pilota a čtyři cestující. S imatrikulací OK-LOH přidělenou 4. srpna 1937 sloužil k vyhlídkovým letům Hanáckému aeroklubu Olomouc[13] až do havárie v srpnu 1938.[1] Letoun byl vymazán z leteckého rejstříku 24. srpna 1938.[14]
V říjnu 1932 (4 letouny) a listopadu 1933 (12 letounů) byly ze strany MNO předloženy 2 objednávky na celkem 16 letounů Š-128. Tyto vojenské zakázky jsou označovány jako nouzová práce pro udržení zaměstnanosti ve Vojenské továrně na letadla.[15] První sérii letadel Š-128 (výr. č. 2-5) převzala v listopadu 1933 cvičná letka Leteckého pluku 1. Druhá série letadel (výr. č. 6-17) předaná v prosinci 1934 sloužila u cvičné a 14. letky Leteckého pluku 2. V letech 1936-38 byly po haváriích odepsány ze stavu stroje výr. č. 15 (5.12.1935), 16 (3. 6.1937) a 11, ale ostatní stroje sloužily spolehlivě až do mobilizace. Potom většinou sloužily u Leteckého pluku 3 v Nitře a část byla uskladněna. Po zániku Česko-Slovenska zůstalo u již bývalé 15. a 64. letky 3. Leteckého pluku 4-5 letounů Š-128. Poslední Š-128 byl Slovenskem vyřazen v roce 1941. Luftwaffe po 15. březnu 1939 zabavila 10 Š-128, ale není příliš pravděpodobné, že byly v Luftwaffe využívány. Několik letounů z 10 zabavených bylo uváděno ve stavu ještě na počátku roku 1940.[2]
Poslední dva vyrobené letouny Š-128 (výr. č. 18 a 19) si ponechala pro potřeby dalšího vývoje továrna Letov.[5]
Varianty
- Š-28 - prototyp s motorem Walter Castor I, 1 letoun
- Š-128 - prototyp a sériové provedení s motorem Walter Jupiter VI s dřevěnou vrtulí, postaveno 19 letounů
- Š-128SM - přestavěný prototyp Š-128 s motorem GR Mercure VII s kovovou vrtulí, potom postaveny 4 letouny pro Estonsko (Š-228E). "Estonské" letouny byly vybaveny originálními motory GR Mercure VII, přestože továrna Walter měla od roku 1931 sublicenci k výrobě těchto motorů (Walter Merkur IRC), ale ta nedovolovala prodej do třetích zemí.
Uživatelé
- Československo
- Německá říše
- Slovensko
- Slovenské vzdušné zbraně (15. pozorovací letka v Nitře), Slovenský letecký sbor (SLeS)
Specifikace
Data pro letouny Š-28/Š-128/Š-128SM podle[1][2][5][6]
Technické údaje
Typ | Š-28 | Š-128 | Š-128SM |
---|---|---|---|
Provedení | prototyp | série | série |
Rok zavedení | 1929 | 1931-1934 | 1931-1932 |
Posádka | 2 | 2 | 2 |
Rozpětí (m) | 13,20 | 13,20 | 13,20 |
Délka (m) | 9,90 | 9,03 | 9,50 |
Výška (m) | 3,12 | 3,20 | 3,20 |
Nosná plocha (m2) | 40,00 | 39,18 | 39,18 |
Plošné zatížení (kg/m2) | 39,6 | 54,9 | 54,1 |
Hmotnost prázdného letounu (kg) | 942 | 1308 | 1478 |
Vzletová hmotnost (kg) | 1585 | 2150 | 2121 |
Typ motoru | Walter Castor I | Walter Jupiter VI | GR Mercure VII |
maximální výkon motoru | 191 kW/260 k | 399 kW/543 k | 412 kW/560 k |
nominální výkon motoru | 176 kW/240 k | 330 kW/450 k | 368 kW/500 k |
Vrtule | dvoulistá, dřevěná | dvoulistá, dřevěná | dvoulistá, kovová |
Výkony
Typ | Š-28 | Š-128 | Š-128SM |
---|---|---|---|
Maximální rychlost (km/h) | 195 | 212 | 258 |
Cestovní rychlost (km/h) | 160 | 180 | 230 |
Dostup (m) | 5300 | 5700 | 7300 |
Čas výstupu (min) na výšku (m) | 3´ do 1000 m | 12´ do 4000 m | 11,75´ do 4000 m |
Dolet (km) | 650 | 750 | 800 |
Výzbroj (Š-128)
- 1 pevný kulomet vz. 28 ráže 7,92 mm se 400 náboji
- 1 pohyblivý dvojkulomet vz. 30 ráže 7,92 mm se 420 náboji
- pumy o celkové hmotnosti 400 kg[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 52–53, 246–247, 270–271, 274–275, 307, 314.
- ↑ a b c d e ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe - Československá vojenská letadla v roce 1938. I. vyd. Praha: Naše vojsko, 2015. 255 s. ISBN 978--80-206-1576-3. S. 163–166, 222–223.
- ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech - Letov Š-28. 1. vyd. Praha XVII - Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1933. 140 s. S. L48.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1919-1939. Letectví. Únor 1951, roč. 27. (1951), čís. 2, s. 82–86. Dostupné online.
- ↑ a b c d MAŘÍK, Tomáš. Letov Š-128 . Nelahozeves: Občanské sdruženi valka.cz, 2006-10-05 . Dostupné online.
- ↑ a b c FLIEGER, Jan. Letov Š-228E . Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 . Dostupné online.
- ↑ BOETTNER, ing. Výroba kovových vrtulí v ČSR. Letectví. Srpen 1931, roč. XI. (1931), čís. 8, s. 278–281. Dostupné online.
- ↑ RUSEK, Tomáš. Imatrikulace Š-128 - OK-VOT . Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2020-03-26 . Dostupné online.
- ↑ ANDERLE, Jan. Na sever s letounem Š-128. Letectví. Listopad 1931, roč. XI. (1931), čís. 11, s. 409–410. Dostupné online.
- ↑ ANDERLE, Jan. Na severu. Letectví. Prosinec 1931, roč. XI. (1931), čís. 12, s. 440–442. Dostupné online.
- ↑ H, . Zvědný a pozorovací letoun „Letov“ Š-228. Letectví. Srpen 1932, roč. XII. (1932), čís. 8, s. 204–205. Dostupné online.
- ↑ KOLÁČEK, Luboš Y. Staletá sláva Letova z Letňan . Praha: Internetový portál Trade News (Agentura Antecom), 2015-02-27 . Dostupné online.
- ↑ TITZ, Zdeněk. Stručná historie Hanáckého aeroklubu Olomouc . Olomouc: Hanácký aeroklub, 2015 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-10.
- ↑ RUSEK, Tomáš. Imatrikulace Š-28 - OK-LOH . Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2020-03-26 . Dostupné online.
- ↑ Vojenská továrna na létadla . vrtulnik.cz, 2020-02-13 cit. 2020-04-02. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Vojenská továrna na letadla Letov
- Alois Šmolík
- Letov Š-328
- Letov Š-528
- A.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha - Jinonice
- Walter Castor
- Walter Jupiter
- Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Historie továrny Letov, s. 20–60.
- RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918-1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. ISBN 80-206-0221-6. Kapitola Na obranu republiky (1934–1939), s. 117–172.
- KAREŠ, M., KITVEL, T. Letov Š-228E a estonské vojenské letectvo, Plzeň, 2008
- FIDLER, J., SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006. ISBN 80-7277-256-2.
- VRANÝ Jiří: Letov Š-328: Od Š-28 po Š-528. 1, Jakab, 71 s., ISBN 978-80-239-3930-9
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letov Š-28 na Wikimedia Commons
- Letov Š-28 na valka.cz
- LETOV Š-28, Š-128, Š-228 na vinar.cz
- (anglicky) Letov Š.28 / Š.128 / Š.228 / Š.328 / Š.428 / Š.528 Archivováno 1. 9. 2016 na Wayback Machine. na all-aero.com
- (rusky) Letov S-28 a Letov S-128 na Уголок неба (airwar.ru)
- (slovensky) Stavy aeroplánov na Slovensku 1939 - 1945 Archivováno 26. 10. 2020 na Wayback Machine. na gonzoaviation.com
- Letov Š-328 Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine. na stránkách Slováckého leteckého muzea
- Walter Jinonice
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk