A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Anderle | |
---|---|
Narození | 22. prosince 1900 Vyškov, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 13. prosince 1982 (ve věku 81 let) Mylhúzy, Alsasko Francie |
Národnost | česká |
Povolání | vynálezce a pilot |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Anderle (22. prosince 1900 Vyškov[1] – 13. prosince 1982 Mylhúzy) byl český zkušební pilot a konstruktér, tvůrce kabinového motocyklu, takzvaného dálníku.
Životopis
V roce 1914 se v Brně začal učit strojním zámečníkem. Poté absolvoval kurs pro strojvedoucí a stal se železničním zaměstnancem, strojvůdcem lokomotiv. V roce 1918 bojoval v řadách rakousko-uherské armády na Piavě v Itálii. Roku 1921 nastoupil v Olomouci službu v Československé armádě. V jejím rámci absolvoval pilotní školu v Chebu a po jejím úspěšném zakončení nastoupil jako instruktor létání v Prostějově. V roce 1929 opět změnil působiště a stal se v Praze na 3 roky zkušebním pilotem továrny Letov. Jeho úkolem bylo zalétávat tovární malá a střední letadla. Potom působil 1 rok jako šéfpilot u leteckého oddělení firmy Baťa ve Zlíně a další rok jako šéfpilot u továrny Walter v Praze-Jinonicích. V roce 1935 se vrátil jako zkušební pilot zpět do továrny Letov.[2]
Od roku 1926 se začal zúčastňovat leteckých závodů. Hned v roce 1926 vyhrál na stíhacím letounu Letov Š-20 závod kolem republiky. V letech 1932 a 1934 se zúčastnil mezinárodních leteckých soutěží Challenge. V létě 1932 na starším letounu Breda Ba.15S (tovární letoun firmy Walter) s upraveným motorem Walter Junior (výkon zvýšen na 88 kW (120 k) – tento motor byl později použit pro variantu Walter Junior-Major) se zúčastnil Mezinárodního závodu turistických letadel Evropou (Challenge 1932). Mezi letci z Československa byl druhý, ale v celkovém pořadí obsadil až 19. místo, což nelze považovat za úspěch.[3] Letoun RWD-9 byl speciálně navržen pro IV. ročník mezinárodní soutěže Challenge de Tourisme International, která se uskutečnila ve Varšavě na přelomu srpna a září 1934. V samotné soutěži Challenge 1934, která se konala ve dnech 28. srpna – 16. září 1934, Jan Anderle na polském letoun RWD-9W s československou imatrikulací OK-AMD a motorem Walter Bora obsadil 8. místo.[4]
V květnu 1935 opět už jako tovární pilot Letova vytvořil na letounu Letov Š-331 s licenčním motorem Walter Mistral K 14 vybaveným kompresorem (Gnome-Rhône 14K) československý výškový rekord 10 651 m. Mimo to tento letoun patřil k nejrychlejším jednomístným stíhacím letounům, byla mu oficiálně naměřena rychlost 407 km/h.[5] Letoun Letov Š-331 konstruktéra ing. Aloise Šmolíka byl v podstatě totožným strojem se stíhacím letounem Letov Š-231. Jan Anderle tak překonal 11 let starý rekord Josefa Nováka s hodnotou 9 140 m, kterého dosáhl na letounu Aero A-18 s motorem Walter IV.[2]
V červnu 1935 byl Jan Anderle s letounem Letov Š-331 na předváděcích akcích v Království Jugoslávie a v carském Bulharsku. V Bělehradu a v Novém Sadu byl 10. června předvádět letoun a jeho schopnosti vojenské letecké komisi a armádní generalitě. Poté přeletěl do Sofie, kde jeho produkci na letišti Božurište sledovali důstojníci bulharského letectva a generálního štábu vč. cara Borise III. a carevny Joanny.[6]
Ve svém volném čase Anderle navrhoval a vyráběl různá šlapací vozítka a později i jednostopá motorová vozidla.[7] To byli předchůdci jednostopého dálníku s benzinovým pohonem.[7] První takový stroj vznikl v letech 1938–1941, kdy jeho tvůrce nemohl jako pilot létat.
Za okupace byl Jan Anderle na udání zatčen Gestapem a vyslýchán.[pozn. 1]
Po válce se stal šéfpilotem a konstruktérem českého výrobce letadel Aero.[8] K jeho úkolům patřilo letadla nejen zalétávat, ale také předvádět jejich schopnosti na mezinárodních veletrzích.[7] V anglickém závodě „Norton Griffiths Challenge Trophy“, konaném v srpnu 1949 v Birminghamu, zvítězil s Ae-45 (OK-DCL).[9] Anderle provedl i non-stop přelet Sahary, W. B. Riley letěl z Prahy na Cejlon, D. Beard z Prahy do Hongkongu ve třech etapách přes 1600 km dlouhých, R. Ceschina vyhrál soutěž „Championship of Italy“. Letoun Ae-45S přelétl jako první čs. letoun Atlantik z Buenos Aires do Milána s mezipřistáním na ostrově Fernando de Noronha.
Během jedné ze služebních cest do Anglie se Anderle rozhodl v cizině zůstat – jeho dcera v Londýně studovala.[10] Po 3 měsících se však na naléhání manželky vrátil. Byl okamžitě zatčen, obviněn ze špionáže, zrady a diverze a odsouzen k trestu smrti.[10] Později mu byl trest zmírněn na 15 let. Pět z nich strávil v jáchymovských uranových dolech, dva roky v nemocnici. Po podmínečném propuštění v roce 1957 strávil nuceně šest let na stavbě lipenské přehrady.[10][7]
Přes veškerou nepřízeň osudu a životní zvraty však Jan Anderle neztratil chuť dál vylepšovat svůj dálník. Tak spatřily v letech 1961 a 1967 světlo světa verze Frontcar.[7]
V roce 1967 se Anderle rozhodl opustit Československo a emigroval do Německa a pak do Mylhúz ve Francii, kde se živil jako soustružník v dílnách na letišti Habsheim[7] a přitom se dál věnoval vývoji dálníku. Mezitím (od listopadu 1980) jej Státní bezpečnost zařadila do Evidence zájmových osob (EZO). Byl evidován dokumenty SEO VOS FMV č. V-33389 a V-2653. Ze samotného záznamu v EZO nelze ve většině případů dohledat konkrétní důvod, proč dotyčnou osobu StB evidovala.[11]
Ve spolupráci se Švýcarem Arnoldem Wagnerem a českým emigrantem Vladimírem Pohořelým navrhl v roce 1982 i „převratný“ dálník Peraves-W18 se samonosnou laminátovou karoserií.[10][7] Jeho dokončení se však již nedočkal. Zemřel 13. prosince 1982.
Galerie
-
Letoun Letov Š-20, s nímž pilot Anderle vyhrál závod kolem republiky 1926
-
Letoun Breda Ba.15-S, s nímž pilot Anderle absolvoval Challenge 1932
-
Letoun RWD-9W, s nímž pilot Anderle na Challenge 1934 obsadil 8. místo
-
Letoun Letov Š-331 s motorem Walter K-14 I, s nímž pilot Anderle vytvořil 29.5.1935 výškový rekord
-
Letoun Aero Ae-45 v příletové hale letiště Ruzyně
-
Aero Ae-45 (OK-DCL), s nímž pilot Anderle zvítězil v srpnu 1949 v Norton Griffiths Challenge Trophy
-
Nákres dálníku zkonstruovaného Janem Anderlem ve 40. letech
-
Prototyp dálníku 250, Jan Anderle (NTM 2023)
-
Prototyp dálníku Jana Anderleho (NTM 2023)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle údajů v německé Wikipedii však jej od dalšího stíhání ochránila jeho kvalifikace zkušebního letce.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Anderle na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vyškov
- ↑ a b -S. Nový československý výškový rekord. Letectví. Červen 1935, roč. 15. (1935), čís. 6, s. 202–204. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ, Pavel ing. Některé zkušenosti z letošní Challenge. Letectví. Září 1932, roč. 12. (1932), čís. 9, s. 226–232. Dostupné online.
- ↑ HOF, Emanuel dr. Challenge 1934 ve světle čísel. Letectví. Září 1934, roč. 14. (1934), čís. 9, s. 316–322. Dostupné online.
- ↑ Nový československý výškový rekord. Bulletin Walter. Červen 1935, roč. 1935, čís. VI-1935, s. 12.
- ↑ Pilot Jan Anderle s letounem Š 331 v Jugoslávii a Bulharsku. Letectví. Červenec 1935, roč. 15. (1935), čís. 7, s. 247–249. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Kočkopes jménem dálník
- ↑ www.theo.cz. www.theo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-30.
- ↑ Aero 45 s motory Walter Minor 4-III vítězí v Birminghamu. Letectví. 1949-10-03, roč. 25 (1949), čís. 20, s. 480b. Dostupné online.
- ↑ a b c d www.vvautomotive.cz. www.vvautomotive.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-23.
- ↑ PENC, Stanislav. Evidence zájmových osob StB (EZO) . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Anderle na Wikimedia Commons
- http://www.vvautomotive.cz/jan-anderle-a-dalnik-ktery-nakonec-zapadl/ Archivováno 23. 10. 2017 na Wayback Machine.
- http://archiv.ihned.cz/c1-14461040-kockopes-jmenem-dalnik
- http://www.epochtimes.cz/200809306179/Kouzelne-motocykly-Jana-Anderleho.html
- http://autoroad.cz/historie/32416-dalnik-pohrbena-kapitola-usporne-prepravy
- http://www.ceskatelevize.cz/porady/10209988352-zaslapane-projekty/409235100061028-dalnik-pana-andrleho/
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk