A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Praga E-41 | |
---|---|
![]() Praga E-41 (Praga BH-41) | |
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | Praga |
Šéfkonstruktér | Pavel Beneš a Miroslav Hajn |
První let | 15. září 1931 |
Zařazeno | 1931 |
Charakter | vyřazen |
Uživatel | Československé letectvo Luftwaffe Slovenské vzdušné zbraně (33 kusů E-41/E-241) |
Výroba | 1931 - 1932 |
Vyrobeno kusů | 43 (E-41) |
Varianty | Praga E-141 Praga E-241 Praga E-341 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Praga E-41 byl československý školní dvouplošník, vyráběný letadlovým oddělením Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD).[1] Letadlové oddělení v ČKD bylo založeno v roce 1929, kdy z Avie přišli konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, a hned v roce 1931 představilo tři velmi úspěšné letouny, školní Praga BH-39 (E-39), cvičný Praga BH-41 (E-41) a stíhací Praga BH-44 (E-44).[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Praga_BH-41_%28Letectv%C3%AD%2C_July_1931%29b.jpg/220px-Praga_BH-41_%28Letectv%C3%AD%2C_July_1931%29b.jpg)
Vznik a vývoj
Ministerstvo národní obrany mělo v roce 1930 k dispozici větší množství licenčních motorů Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300 koní, a proto vzneslo požadavek na zkonstruování cvičného letounu pro pokračující výcvik, který by nesl právě tento motor. Zvítězila konstrukce firmy Praga, navržená inženýry Benešem a Hajnem, jež dostala označení BH-41 (E-41).[3] Původní vojenské označení E-1 reflektovalo to, že letoun byl přijatý do výzbroje letectva jako první konstrukce společnosti Praga, později došlo k převzetí čísla shodného s typovým označením výrobce E-41. Letoun byl zalétán 15. září 1931.[1]
Vítězný letoun ze soutěže MNO Praga BH-41 byl určen pro pokračovací cvičné lety v normální i bez vnější viditelnosti (noční létání bez vidu), tedy podle přístrojů. V tomto případě létal s neprůhledným sklopným krytem nad sedadlem pilotního žáka. Vysoký bezpečnostní násobek i vhodné letové vlastnosti dovolovaly provádět i v plném obsazení dvěma piloty veškerou akrobacii. Přijetím letounu BH-41 byla zajištěna i vhodná návaznost výcviku, protože pilotní žáci se základním výcvikem na Praga E-39 mohli pokračovat na BH-41 s příbuznými vlastnostmi.[1]:s.163
Zkoušky prototypu BH-41 ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) byly zahájeny 15. září 1931. BH-41 byl porovnáván s letouny Letov Š-25 a Aero A-46.[4] Zkoušky pro BH-41 byly úspěšné a MNO objednalo sérii 43 letadel. Byl vyráběn v malých sériích od roku 1931.[1]:s.163 V ČKD byl vyroben pouze prototyp. Výroba sériových 43 letounů byla provedena ve Vojenské továrně na letadla Letov.[5]
MNO projevilo zájem o další dodávky, avšak úvodní sérií typu E-41 byly kompletně spotřebovány zásoby motorů Škoda HS 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) pocházející z 20. let a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. V prototypu vznikla verze E-141 (vojenské označení prototypu 22 S) se vznětovým motorem ZOD-260. Zkoušky byly zahájeny až 4. prosince 1936, protože motor přišel do Pragy opožděně. [4] Motor ZOD-260 byl zjevně nevydařený a vývoj prototypu dále nepokračoval.[6] Verze E-141 nebyla tedy přijata do sériové výroby. Ing. Jaroslav Šlechta proto pro modernizaci E-41 vybral Walter Pollux II a modernizovaná varianta bylo označena jako Praga E-241.[7]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6c/Praga_BH-41_%28Letectv%C3%AD%2C_July_1931%29c.jpg/220px-Praga_BH-41_%28Letectv%C3%AD%2C_July_1931%29c.jpg)
Popis letounu
Šlo o robustní dvouplošník smíšené konstrukce. Byl to dvoumístný letoun s převážně dřevěnou konstrukcí a pevným podvozkem.[2] Všechny větší hmoty byly soustředěny co nejvíce těžišti, čímž bylo dosaženo jeho velké obratnosti. Potah kostry letounu byl vesměs z plátna, vodorovné ocasní plochy byly potaženy dýhou. Křídla byla ze dřeva s kovovým vnějším i vnitřním vyztužením. Křidélka byla pouze na spodním křídle. Podvozek širokého rozchodu byl svařen z ocelových trubek.[8]
Letoun byl osazen kapalinou chlazeným osmiválcovým vidlicovým motorem Škoda-HS 8Fb, který poháněl dvoulistou, nestavitelnou, dřevěnou vrtuli. Hlavní benzinová nádrž byla umístěna pod sedadly pilotů na spodku letadla. Plochu baldachýnu tvořila rezervní spádová, palivová nádrž. Stroj byl uzpůsoben i pro noční létání. Do služby v československém letectvu byl letoun E-41 zaveden roku 1931 a celkem bylo vyrobeno 43 strojů této verze.[1]
Použití
Letouny E-41 a E-241 se v československém letectvu osvědčily. Byly využívány ve cvičných letkách u všech leteckých pluků a také ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) od roku 1931 až do března 1939. Po zániku Česko-Slovenska zůstaly na Slovensku tři E-41 (a 14 E-241).[4]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Walter_Pollux_II_a_Praga_E-241.jpg/220px-Walter_Pollux_II_a_Praga_E-241.jpg)
Varianty
- E-41 - Původní verze s osmiválcovým vidlicovým leteckým motorem Škoda HS-300 (licenční Hispano-Suiza 8Fb). Ve výrobě 1931-1932
- E-141 - Prototyp verze se vznětovým devítiválcovým hvězdicovým motorem Zbrojovka ZOD-260 (1936)
- E-241 - Sériová varianta s devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Pollux II. Ve výrobě 1936-1937
- E-341 - Projekt verze s devítiválcovým hvězdicovým motorem Avia Rk-17, který zůstal nerealizovaný[1]
Uživatelé
Specifikace
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Praga_BH-41_skica_%28Letectv%C3%AD%2C_July_1931%29.jpg/220px-Praga_BH-41_skica_%28Letectv%C3%AD%2C_July_1931%29.jpg)
Technické údaje
Typ | E-41 | E-141 | E-241 | E-341 |
---|---|---|---|---|
Rok zavedení | 1931 | prototyp | 1936 | projekt |
Posádka | 2 | 2 | 2 | 2 |
Rozpětí (m) | 11,15 | - | 11,15 | - |
Délka (m) | 7,72 | - | 8,30 | - |
Výška (m) | 3,05 | - | 3,05 | - |
Nosná plocha (m2) | 29,40 | - | 28,56 | - |
Plošné zatížení (kg/m2) | 46,8 | - | 50,00 | - |
Hmotnost prázdného letounu (kg) | 1027 | - | 1185 | - |
Vzletová hmotnost (kg) | 1370 | - | 1570 | - |
Typ motoru | Škoda HS 8Fb | ZOD-260 | Walter Pollux II | Avia Rk 17 |
maximální výkon motoru | 228 kW/310 | 220 kW/300 k | 331 kW/450 k | 309 kW/420 k |
nominální výkon motoru | 220 kW/300 k | 191 kW/260 k | 250 kW/340 k | 265 kW/360 k |
Vrtule | dvoulistá, dřevěná | - | dvoulistá, dřevěná | - |
Výkony
Typ | E-41 | E-141 | E-241 | E-341 |
---|---|---|---|---|
Maximální rychlost (km/h) | 220 | - | 245 | - |
Cestovní rychlost (km/h) | 180 | - | 190 | - |
Přistávací rychlost (km/h) | 75 | - | 85 | - |
Dostup (m) | 4800 | - | 5700 | - |
Čas výstupu (min) na výšku (m) | 14´ do 3000 m | - | 11´ do 3000 m | - |
Dolet (km) | 650 | - | 600 | - |
Vytrvalost | 4,3´ h | 4,7´ h |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 163–164, 260–261, 270–271, 274–279.
- ↑ a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 28–29.
- ↑ Československý školní dvouplošník Praga E-41 (BH-41) . Praha: Vojenský historický ústav . Dostupné online.
- ↑ a b c d ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe - Československá vojenská letadla v roce 1938. I. vyd. Praha: Naše vojsko, 2015. 255 s. ISBN 978-80-206-1576-3. S. 188–191.
- ↑ a b FLIEGER, Jan. Praga E-41 (Praga BH-41) . Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-03 . Dostupné online.
- ↑ K., Tomáš. Praga E – 41 a E – 241 . druhasvetova.com . Dostupné online.
- ↑ VINAŘ, Luboš. Praga E-41 (E-1, BH-41) a 241 . Nalžovice: www.vinar.cz . Dostupné online.
- ↑ JIROUT, J. ing. Školní přechodný stíhací letoun Praga typu В. H. 41. Letectví. Červenec 1931, roč. XI. (1931), čís. 7, s. 238–241. Dostupné online.
- ↑ FLIEGER, Jan. Praga E-241 . Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-03 . Dostupné online.
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. Kapitola ČKD-Praga staví letadla, s. 160–178.
- FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006. ISBN 80-7277-256-2.
- KRUMBACH, Jan. Československá křídla, Letectví a kosmonautika, 1975, č. 15
Související články
Související vývoj
Srovnatelná letadla
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praga E-41 na Wikimedia Commons
- Praga E-41 a E-241 na cs.praga-club.com
- Praga E-41, Praga BH-41 na valka.cz
- Praga BH-41/E-241 na www.vinar.cz
- Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. - letadlové oddělení Praga na vrtulnik.cz
- Letadla z ČKD ohromovala odbornou i laickou veřejnost na iDNES.cz (Technik)
- (anglicky) Praga E-41 / BH-41 Archivováno 16. 7. 2020 na Wayback Machine. na all-aero.com
- (rusky) Praga E.41 (BH.41) na Уголок неба (airwar.ru)
- (anglicky) Praga E.41 na aviastar.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk