A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Experimentální letadlo je označení pro letoun, který slouží jako technologický demonstrátor, nebo jsou v něm testovány nové technologie, či například zcela nový aerodynamický koncept. Tyto letouny obvykle provozují různé civilní, či vládní výzkumné organizace, či jejich provoz spadá pod některou ozbrojenou složku dané země, která letoun nechala vyrobit. Nepřímo je možné za experimentální letadlo považovat také prototypy některých letounů (předsériové/ověřovací kusy).
Experimentální letouny obvykle nemají osvědčení o letové způsobilosti, nejsou tedy určeny pro běžný provoz a jsou provozovány výhradně ve vyhrazených zkušebních oblastech, v USA typicky na letecké základně Edwards v Kalifornii.
V některých zemích, například v USA, je označení pro experimentální letadlo užíváno pro doma postavená letadla na základě užívané kategorie v osvědčení letové způsobilosti pro tyto letouny.
Historie
Mezi první úspěšné konstruktéry letadel, patří Otto Lilienthal a bratři Wrightové. Nikdo z nich však nevyvinul své stroje na první pokus, protože byli ve svém oboru průkopníky, museli své myšlenky na něčem ověřit. Jedna z možností byla konstrukce zmenšeného modelu zamýšleného letounu, nicméně finální ověření je pak možné až u plnohodnotného letadla. Proto stavěli experimentální letadla a na nich si ověřovali, zda je jejich teorie správná. Otto Lilienthal experimentoval s kluzáky od roku 1890.
Bratři Wrightové začali s experimentálními letouny v roce 1899 stavbou kluzáků. V roce 1903 se jim povedl první motorový let na světě.
Dalším známým leteckým konstruktérem, který má na svědomí mnoho experimentálních letounů je Alexander Lippisch, který začínal s kluzáky v roce 1926, později vyvíjel letouny s pístovými motory. Jako první na světě v roce 1928 vyzkoušel svůj kluzák s raketovými motory, jednalo se tedy o první raketový let.
Mezi známé experimentální letouny patří například Bell X-1, který založil celosvětově známou řadu experimentálních letounů řady X.
Některé experimentální letouny
Kluzák Derwitzer. Plně řiditelný kluzák konstrukce Otta Lilienthala.
Wright Glider. První kluzák, plně ovládaný ve všech třech osách konstrukce bratrů Wrightových.
Wright Flyer. Flyer bratří Wrightů, byl prvním motorovým experimentálním letounem.
Bell X-1. Čistě první experimentální letoun pro vyzkum letu v nadzvukové rychlosti. Tento projekt založil celosvětově známou řadu letounů X.
Bell XV-15. Experimentální korvertoplán, který úspěšně vedl v transformaci v první sériově vyráběný konvertoplán řady Bell Boeing V-22.
North American X-15. Experimentální raketový letoun, poznatky z jeho provozu a vývoje se uplatnily v projektu kosmického raketoplánu Space Shuttle. X-15 stále patří mezi nejrychlejší letoun s rychlostním rekordem 7 274 km/h (Mach 6). X-15 také drží výškový rekord nejvyšší dosažené výšky 107,9 km.
Provozovatelé experimentálních letadel
USA
Mezi nejznámější provozovatele experimentálních letadel jsou USA, se svou leteckou základnou Edwards AFB. Na této základně jsou dvě výzkumná střediska, provozované NASA a USAF:
- Armstrongovo letecké výzkumné středisko (dříve jako Drydenovo letecké výzkumné středisko), provozuje NASA. Prvním testem byl letoun Bell X-1 (XS1). Kromě nových letadel, provádí také testy strojů souvisejících s kosmonautikou. Zkoušely se zde proto X-15, prototyp programu Space Shuttle Enterprise a také letecký nosič raketoplánů Boeing 747 SCA.
- Air Force Test Center, provozuje vojenské experimentální letouny a také všechny prototypy letadel plánovaných k zařazení do služby pro USAF. Mezi testované stroje patřily F-4, F-15, F-16, YF-17, F-18, F-22, YF-23 a další.
Naval Air Station Patuxent River, je vojenská námořní základna US Navy přizpůsobená pro testy letounů, plánovaných k zařazení do služby pro letecké složky US Navy. Mezi testované stroje byl také první bezpilotní UAV X-47B Unmanned Combat Air System (UCAS). Dále pak Bell Boeing MV-22 Osprey, Lockeed Martin F-35C Lightning II, Vought XF7U-1 Cutlass, Grumman F-14 Tomcat, a další.
Německo
Letiště Peenemünde západ. V Německu, během druhé světové války zde na letecké základně byl zkoušen předchůdce Kometu, DFS 194, následně Messerschmitt Me 163A a pak i sériový Messerschmitt Me 163B.
Rusko
Letiště Žukovskij (dříve jako Ramenskoje). Od roku 1941 bylo používáno jako letiště přiřazené Výzkumnému leteckému ústavu poblíž Moskvy. V podstatě všechny prototypy letounů vyvíjených v Sovětském svaze, byly zkoušeny zde. Byly zde zkoušeny jak například MiG-25, MiG-29, Su-27, Su-34, tak například i raketoplán Buran.
Odkazy
Související články
- Wright Flyer
- DFS 194
- Messerschmitt Me 163
- Alexander Lippisch
- Bell X-1
- North American X-15
- Bell XV-15
- Suchoj Su-47
- Shuttle Carrier Aircraft
- Edwardsova letecká základna
- Armstrongovo letecké výzkumné středisko
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu experimentální letadlo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk