A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
X-14 | |
---|---|
X-14 na letištní ploše | |
Určení | experimentální letoun vlastností VTOL |
Výrobce | Bell Aircraft |
Šéfkonstruktér | M. McEuen[1]:s.119 |
První let | 19. února 1957[1]:s.120 |
Vyřazeno | 29. května 1981 |
Charakter | muzejní exponát |
Uživatel | NASA USAF |
Vyrobeno kusů | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bell X-14 (firemním označením Type 68) byl experimentální letoun vlastností VTOL vzniklý ve Spojených státech v 50. letech 20. století. Hlavním cílem projektu bylo demonstrovat schopnost vektorování tahu při horizontálním i vertikálním startu, visu, přechodu do vodorovného letu a svislém přistání. Jednalo se o první letoun dosahující schopnosti svislého startu a přistání výhradně vektorováním tahu.[2]
Vznik a vývoj
Společnost Bell zkonstruovala X-14 pro USAF jako celokovový (duraluminový) středoplošník s otevřeným kokpitem. Pohon zajišťovaly dva proudové motory Armstrong Siddeley Viper 8[1] vybavené deflektory tahu v těžišti letadla, umožňujícími přechod z vertikálního do horizontálního letu.[3][4] Při konstrukci byly využity komponenty ze sériově vyráběných letounů firmy Beechcraft: křídla, křidélka a podvozek typu Beechcraft Bonanza a zadní část trupu a ocasní plochy z T-34 Mentor.[5]
Stroj dosahoval maximální rychlosti 180 mph (289,7 km/h) a dostupu 20 000 stop (6 096 m).
Operační historie
X-14 poprvé vzlétl 19. února 1957 a po svislém vzletu následoval vis, a poté svislé přistání. K prvnímu přechodu do vodorovného letu došlo 24. května 1958.[1]:s.120 V roce 1959 byly původní motory Viper nahrazeny typem General Electric J85-5.[1]:s.120 Téhož roku také byl letoun pod označením X-14A předán do Ames Research Center NASA. Jako zkušební letoun sloužil u NASA až do konce své kariéry. Během vývoje britského Hawker Siddeley P.1127 s ním zde létali i zkušební piloti společnosti Hawker Siddeley Bill Bedford a Hugh Merewether, aby se před prvními lety s prototypem P.1127 seznámili s ovládáním proudového letounu se svislým startem a přistáním.[5]
Projekt X-14 vedl k získání velkého objemu dat k vlastnostem letounů této kategorie, jejich pilotování a ovládacích systémech. Kromě toho byl NASA využit i k výzkumu manévrů pro přistání na Měsíci. Řídicí systémy X-14A byly podobné těm navrženým pro Lunární modul a typ jednou pilotoval i Neil Armstrong,[1]:s.121 později první člověk na povrchu Měsíce.
V roce 1971 byly motory nahrazeny verzí General Electric J85-GE-19 a stroj byl přeznačen na X-14B. Byl mu také instalován palubní počítač a systém řízení fly-by-wire, umožňující simulovat letové vlastnosti jiných letounů VTOL.[1]:s.121
X-14 byl jako zkušební užíván až do 29. května 1981 kdy byl poškozen při nehodě a následném požáru během přistání.[1]:s.121 V té době existovaly plány na vývoj variant X-14C s uzavřeným kokpitem a cvičné X-14T, které ale nepřekročily projektové stádium.
Během celé operační kariéru X-14 jej pilotovalo více než 25 pilotů, přičemž nedošlo k žádné závažnější nehodě nebo zranění.[1]:s.121
Sériová čísla
Ačkoliv vznikl jen jeden drak, jeho sériové číslo se změnilo po každé významné modifikaci.
- X-14 - USAF 56-4022
- X-14A - NASA 234 (imatrikulace N234NA)
- X-14B - NASA 704 (N704NA).
Zachovaný exemplář
X-14 byl do roku 1989 dočasně skladován v Ames Research Center a poté byl předán do depozitáře United States Army Aviation Museum ve Fort Rucker v Alabamě.[1]:s.121 Odsud jej v roce 1999 získala soukromá sbírka Ropkey Armor Museum v západní Indianě, kde podstoupil renovaci.[6][7]
Specifikace (X-14B)
Údaje podle[1]
Technické údaje
- Osádka: 1
- Délka: 7,92 m (26 stop)
- Rozpětí: 17,37 m (33 stop a 9½ palce)
- Výška: 2,68 m (8 stop a 9½ palce)
- Nosná plocha: 16,68 m² (179,2 čtverečních stop)
- Prázdná hmotnost: 1 437 kg (3 173 liber)
- Vzletová hmotnost: 1 943 kg (4 269 lb)
- Pohonná jednotka: 2 × proudový motor General Electric J85-GE-19
- Tah pohonné jednotky: 3 015 lbf (13,41 kN) každý
Výkony
- Maximální rychlost: 277 km/h (172 mph)
- Dolet: 480 km (300 mil)
- Dostup: 5 500 m (18 000 stop)
- Stoupavost:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell X-14 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k Pelletier 1995
- ↑ Jenkins, Landys a Miller 2003
- ↑ Bell Aircraft Corporation. Jet Propelled Airplane With Jet Diverter. Spojené státy americké, United States Patent Office. US patent 2879014. 1959-03-24. Dostupné: <online> . (anglicky)
- ↑ (anglicky) X-14 Archivováno 8. 11. 2018 na Wayback Machine. na www.ropkeyarmormuseum.com
- ↑ a b Borchers, Franklin a Fletcher 1998
- ↑ LOWTHER, Scott. Bell X-14 . up-ship.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bell X-14 . Ropkey Armor Museum . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- BORCHERS, Paul F.; FRANKLIN, James A.; FLETCHER, Jay W. Flight Research at Ames, 1940-1997, Fifty-Seven Years of Development and Validation of Aeronautical Technology. Washington, D.C.: National Aeronautics and Space Administration: Office of External Relations, 1998. Dostupné online. Kapitola Chapter 8, Boundary Layer Control, STOL, V/STOL Aircraft Research, s. 55–59. (anglicky)
- JENKINS, Dennis; LANDYS, Tony; MILLER, Jay. American X-Vehicles: An Inventory—X-1 to X-50. Washington, D.C.: National Aeronautics and Space Administration: Office of External Relations, 2003. Dostupné online. Kapitola X-14, s. 20. (anglicky)
- MARKMAN, Steve; HOLDER, William G. Straight Up: A History of Vertical Flight. Atglen, Pennsylvania: Schiffer Publications, 2000. Dostupné online. ISBN 0-7643-1204-9. (anglicky)
- PELLETIER, A.J. Bell Aircraft since 1935. Annapolis, MD: US Naval Institute Press, 1992. Dostupné online. ISBN 1-55750-056-8. Kapitola Model 68 X-14, s. 119-121. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bell X-14 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Bell X-14
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk