A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Boeing X-51A Waverider | |
---|---|
X-51A Waverider s urychlovacím stupněm pod křídlem letounu B-52 | |
Určení | hypersonický bezpilotní experimentální demonstrátor |
Původ | USA |
Výrobce | Boeing |
Konstruktérská skupina | Boeing Phantom Works[1] |
První let | 26. května 2010 |
Charakter | program ukončen |
Uživatel | Letectvo Spojených států amerických Air Force Research Laboratory DARPA |
Vyrobeno kusů | 4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boeing X-51 Waverider byl experimentální bezpilotní demonstrátor, který byl schopen dosahovat hypersonických rychlostí, tedy měl možnost pohybovat se rychleji než Mach 5. Technologie umožňující dosahovat těchto rychlostí je zajímavá především pro vojenské využití, protože hypersonické střely by mohly zdolávat velkou vzdálenost v řádech stovek až tisíc kilometrů během několika minut. Demonstrátor vznikl společným úsilím organizace DARPA, letectva USA, NASA a společností Boeing, Pratt & Whitney Rocketdyne, řízení programu X-51 měla nastorost výzkumná laboratoř leteckých sil (AFRL – Air Force Research Laboratory). Svou letovou premiéru uskutečnil v květnu roku 2010.
Vznik a vývoj
V 90. letech se AFRL začala věnovat programu HyTECH, který se zaměřoval na pohon pro hypersonické lety. DARPA spolu s AFRL pověřily společnost Pratt & Whitney Rocketdyne vývojem scramjetu, který by umožňoval lety rychlostí Mach 4,5 až Mach 6,5 se schopností letět alespoň 5 minut, případně s možností zrychlit až na rychlost Mach 7. Podle odhadů mělo dojít k prvním letům koncem roku 2008. Waverider měl navíc na rozdíl od svého předchůdce NASA X-43 využívat uhlovodíkové palivo, místo vodíku.[2]
Celkový návrh letounu provedla divize Phantom Works společnosti Boeing, stejně tak uskutečnila montáž a testování různých komponent X-51.[1]
V září 2005 bylo chystanému demonstrátoru přiděleno označení X-51.[3]
Scramjet SJX61-2 pro Waverider byl v období let 2006 až 2008 testován ve vysokoteplotním tunelu (HTT) ve výzkumném centru v Langley.[4] V tomto zařízení proběhlo 11 zkušebních testů s podobnou pohonnou jednotkou, která měla později pohánět i X-51.[5]
Americké letectvo chtělo použít technologie vyvinuté pro X-51 pro vývoj řízených střel v programu High Speed Strike Weapon (HSSW) u nichž se očekávalo, že budou schopné nasazení v průběhu poloviny 20. let 21. století.[6][7][8] Požadovaný dolet byl 500 až 600 námořních mil (až 1 111 km), rychlost Mach 5 až Mach 6 a možnost vypouštění z letounů F-35 nebo B-2.[7]
AFRL a DARPA vyhradily na projekt 246 miliónů USD.[5]
Letové zkoušky
9. prosince 2009 proběhl zkušební let X-51 v podvěsu pod bombardérem B-52, při něm byla ověřena ovladatelnost a otestovány telemetrické a komunikační systémy pro X-51.[1] Při prvním letu, který se uskutečnil 26. května 2010 poblíž pobřeží na jihu Kalifornie se demonstrátor pohyboval rychlostí Mach 4,87 po dobu 143 sekund.[4] Dle tvrzení USAF se jedná o první praktické použití scramjetu, který je poháněn uhlovodíkovým palivem během letu.[1] Na základě první úspěšné zkoušky mělo u zbývajících tří demonstrátorů dojít k úpravě těsnění poblíž výfukové trysky.[1]
Druhá letová zkouška 13. června 2011 skončila neúspěchem[4], protože se nespustil scramjet při přechodu z etylenového paliva na palivo JP-7.[1] Mark J. Lewis v rozhovoru s Rebeccou Heinrichsovou uvedl, že mezi 1. a 2. letem odešel do důchodu pilot mateřského letounu a pozemní personál, který chystal první let se obměnil o více než 70 % což mělo vést ke ztrátě odbornosti. Strach ze selhání se podle jeho vyjádření měl podílet také na odkládání letu třetího demonstrátoru.[9] Třetí letová zkouška dne 14. srpna 2012 skončila také nezdarem[4][10], neboť se X-51 dostal do vývrtky a rozpadl se ve vzduchu.[11] Během tohoto pokusu byl X-51 vynesen bombardérem B-52 do potřebné výšky a odhozen. Raketový booster začal urychlovat sestavu, ale již po 15,2 sekundách došlo k předčasnému a nečekanému vyklopení pravého stabilizačního křidélka, sestava tak měla tendenci přejít do vývrtky, které zabránil navigační systém urychlovacího stupně. Po vysunutí ostatních křidélek a odhození urychlovacího stupně, ale zůstalo křidélko neovladatelné. Demonstrátor se po ztrátě stavility ve vysoké rychlosti rozpadl.[12]
Čtvrtá letová zkouška proběhla nad tichomořskou leteckou střelnicí Point Mogu Naval Air Warfare Center u pobřeží Kalifornie. X-51 Waverider byl vynesen do výšky 15 km pomocí bombardéru B-52H, který odstartoval z letecké základny Edwards. Po odhození byl letoun urychlen pomocí boosteru na rychlost Mach 4,8, následně došlo k aktivaci scramjetu pro hypersonický let. Ten demonstrátor urychlil na rychlost Mach 5,1. Po vyčerpání paliva JP-7 byl letoun řízeně zničen dopadem do Tichého oceánu. Let pomocí scramjetu trval přibližně 3,5 minuty. [11] Za šest minut letu urazil letoun vzálenost celkem 230 námořních mil (425 km).[1]
Konstrukce
Konstrukce X-51A využívala běžné materiály používané v letectví: hliník, ocel, titan, inconel (slitina niklu a chromu) v omezené míře také uhlíkové kompozity. Pro tepelnou ochranu demonstrátoru byly použity prvky využívající oxid křemičitý a isolační dlaždice Boeing Reusable Insulation, kteréjsou podobné destičkám, které kryly povrch raketoplánů Space Shuttle.[1] Povrch demonstrátoru měl odolat teplotám až 3 500 °F (1 925 °C).[2]
O pohon letounu se podle webových stránek letectva USAF staral palivem chlazený scramjet SJY61, který využíval palivo JP-7, které v minulosti pohánělo letouny SR-71 Blackbird.[1] Dle stránek NASA nebo jiných zdrojů nesl motor označení SJX61-2.[4][13] Demonstrátor vytvářel svůj vztlak s pomocí rázových vln.[14] Pro urychlení demonstrátoru na rychlost potřebnou pro spuštění scramjetu sloužil upravený raketový stupeň střel ATACMS.[2][15][16]
Letouny byly určeny na jedno použití.[1]
Specifikace (X-51A)
Data dle USAF X-51A Waverider [1]
Technické údaje
- Délka: 7,62 m
- Hmotnost: 1 814 kg
- Zásoba paliva: 122 kg
- Pohonná jednotka: 1x scramjet Pratt & Whitney Rocketdyne SJY61
Výkony
- Maximální rychlost: Mach 5.1
- Dolet:740 km (460 mil)
- Dostup: 21 300 m
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k X-51A Waverider . US Air Force . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c LANE, Jeffery. Design Processes and Criteria for the X-51A Flight Vehicle Airframe . NATO . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ X-51 Wave Rider Unmanned Scramjet Aircraft . airforce-technology, 2021-08-14 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e The power for flight: NASA's contributions to aircraft propulsion, s. 203.
- ↑ a b LEWIS, Marieke. AERONAUTICS AND ASTRONAUTICS: A CHRONOLOGY: 2008 NASA SP-2012-4034. : NASA, 2012. 69 s. Dostupné online. S. 41. (anglicky)
- ↑ X-51A Waverider . U.S. Department of Defense . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHUNG, JACKSON. 5 Cool Facts About Boeing's Hypersonic X-51 WaveRider Scramjet . 2015-04-23 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PELLERIN, Cheryl. Military Labs Continue to Create World-Class Future Tech . U.S. Department of Defense . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LOPEZ, C. Todd. Risk Aversion Impedes Hypersonics Development . U.S. Department of Defense, 2020-06-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NOVÁK, Martin. Test letounu šestkrát rychlejšího než zvuk se nezdařil . Aktuálně, 2012-08-15 cit. 2023-05-27. Dostupné online.
- ↑ a b GROHMANN, Jan. Úspěšný let hypersonického letounu X-51A Waverider online. Armádní Noviny, 2013-05-04 cit. 2023-05-06. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Výsledky srpnového testu hypersonického letounu X-51 Waverider online. Armádní Noviny, 2012-10-25 cit. 2023-05-27. Dostupné online.
- ↑ ADMINISTRATOR, NASA Content. X-51A Makes Longest Scramjet Flight online. NASA, 2015-03-30 cit. 2023-05-27. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Aeronautics and Space Reportof the President Fiscal Year 2013 Activities. s.l.: NASA, 2014. 182 s. Dostupné online. S. 45. (anglicky)
- ↑ Boeing X-51 Waverider w/Booster by ComradeWave on Shapeways online. cit. 2023-05-27. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DING, Feng. An overview of waverider design concept in airframe/inlet integration methodology for air-breathing hypersonic vehicles online. cit. 2023-05-27. Dostupné online. (anglicky)
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- KINNEY, Jeremy R. The power for flight: NASA's contributions to aircraft propulsion. Washington, DC: National Aeronautics and Space Administration, 2017. 316 s. Dostupné online. ISBN 9781626830387. Kapitola X-43 and X-51 Prove the Supersonic Combustion Ramjet, s. 201,203. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu X-51 Waverider na Wikimedia Commons
- X-51 na serveru valka.cz
- Animace letu X-51 (video)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk