A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
X-4 Bantam | |
---|---|
Určení | experimentální letoun |
Výrobce | Northrop |
Šéfkonstruktér | Jack Northrop |
První let | 15. prosince 1948 |
Vyřazeno | 1953 |
Uživatel | US Air Force NACA |
Vyrobeno kusů | 2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Northrop X-4 Bantam byl prototyp malého dvoumotorového letounu z roku 1948, vyrobeného firmou Northrop.[1] Koncepcí jde o bezocasý letoun – letoun nemá vodorovné ocasní plochy. Řízení stroje v tomto případě, podobně jako u samokřídel, zajišťují tzv. elevony, kombinující funkci výškovky (při souhlasné výchylce obou ploch) a křidélek.
Vývoj a konstrukce
Řada aerodynamiků se domnívala, že bezocasá koncepce (sama o sobě nikterak nová, mj. lze zmínit řadu prototypů Pterodactyl britské letecké firmy Westland z meziválečného období, ovšem přiblížení se k rychlostem kolem Mach 1 vedlo k oživení zájmu i o tuto koncepci) dokáže odstranit některé problémy s ovladatelností a stabilitou letounů při vysokých rychlostech, kdy u letounů tzv. klasické koncepce dochází za křídlem k výraznému ovlivňování proudění kolem vodorovných ocasních ploch.
Mezi prvními reaktivními bezocasými letouny najdeme kupř. německý raketový Messerschmitt Me 163B Komet, nebo těsně poválečný britský de Havilland D.H.108 Swallow. V USA byl výsledkem zájmu o ověření této koncepce u vysokorychlostních letounů mj. i vznik typu Northrop X-4. Zadání vývoje právě této firmě rozhodně není překvapivé – její zakladatel, John K. (Jack) Northrop, se již po řadu let zabýval konstrukcemi neortodoxně koncipovaných letounů, mj. již od roku 1926 pracoval na konstrukci samokřídel, či – právě v souvislosti s X-4 – nelze pominout, že firma za války zkonstruovala a ve dvou prototypech postavila stíhací letoun bezocasé koncepce, Northrop XP-56 Black Bullet. Northrop měl také zkušenosti získané při konstrukci bombardérů XB-35 a YB-49. Kontrakt na výrobu dvou prototypů podepsali zástupci USAF s firmou Northrop 11. června 1946.[2]
Firmou Northrop Corporation byly postaveny dva prototypy experimentálního letounu X-4 Bantam (nesly sériová čísla 46-676[3] a 46-677). První letoun byl dodán na Muroc Air Force Base v listopadu 1948. Stroj poprvé vzlétl 15. prosince 1948, v kokpitu byl zkušební pilot Charles Tucker. Na druhém X-4 bylo podniknuto mnoho zkušebních letů, celý program alespoň částečně přispěl k rozvoji znalostí aerodynamiky vysokých rychlostí – byť stroj vlastně velice rychle zastaral, ostatně i jako mnoho jiných konstrukcí z té doby (do oblasti stejných rychlostí pronikaly prakticky současně i prototypy bojových letounů, takže mnohé vysloveně zkušební stroje tak ztrácely svoje opodstatnění, protože potřebná data byla současně zjišťována i během zkušebních letů prototypů budoucích bojových typů). Celý program X-4 trval do 29. září 1953, kdy druhý X-4 provedl svůj 81. a zároveň poslední let. Oba letouny přežily celý testovací program a zachovaly se do dnešních dnů. První X-4 byl převezen do letecké akademie Spojených států, Colorado Springs, Colorado, potom byl vrácen zpět na Edwardsovu leteckou základnu (původně Muroc AFB). Druhý stroj je vystaven v Národním Leteckém muzeu Spojených států na Wright-Patterson AFB (Dayton, stát Ohio).[1]
Konstruktéři koncepci bezocasých letounů v budoucnu již nikdy zcela neopustili (byť spíše zůstává v jistém „stínu“ a na okraji, vedle strojů koncepce již desítky let považované za klasickou), příkladem může být Vought F7U Cutlass (který se dočkal i sériové výroby a sloužil na letadlových lodích), řada strojů Mirage francouzské firmy Avions Marcel Dassault, švédský Saab 35 Draken, či americké letouny Douglas F4D, Convair XF-92 a Convair F-102. Rovněž nelze zapomenout na britský těžký proudový bombardér Avro 698 Vulcan.
Specifikace
Technické údaje a výkony
Jednomístný dvoumotorový experimentální letoun, bezocasý středoplošník s šípovým křídlem a příďovým zatahovacím podvozkem. Pohonnou jednotku tvořila dvojice proudových motorů Westinghouse J30, zprvu verze XJ30-WE-7, později XJ30-WE-9. Maximální tah motoru byl 1560 lb.s.t. (6,94 kN statického tahu).
Osádka: | 1 (pilot) |
Rozpětí: | 8,18 m |
Délka | 7,09 m |
Výška: | 4,52 m |
Nosná plocha: | 18,52 m² |
Hmotnost prázdného letounu: | 2 540 kg |
Vzletová hmotnost: | 3 547 kg |
Nejvyšší rychlost: | 1 030 km/h |
Dostup: | 13 411 m |
Dolet: | 680 km |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku X-4 Bantam na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Northrop X-4 Bantam . NATIONAL MUSEUM OF THE UNITED STATES AIR FORCE . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GIBBS, Yvonne. NASA Dryden Fact Sheet - X-4 . 2017-08-07, 2014-02-28 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Aircraft Photo of 46-676 / 46676 | Northrop X-4 | USA - Air Force | AirHistory.net #273555 . Airhistory . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Northrop X-4 na Wikimedia Commons
- (česky) Letadla série X, Military.cz
- Kamufláže letounu Northrop X-4 Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk