A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
X-36 | |
---|---|
X-36 v letu | |
Určení | experimentální letoun |
Výrobce | McDonnell Douglas/Boeing |
První let | 17. května 1997 |
Charakter | program skončen |
Uživatel | NASA |
Vyrobeno kusů | 2[1] |
Cena za program | 17 000 000 USD[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
McDonnell Douglas (později Boeing) X-36 Tailless Fighter Agility Research Aircraft[p 1] byl americký experimentální proudový letoun, zkonstruovaný bez klasických ocasních ploch jaké má většina letadel. Inovativní návrh ověřoval přínos ve snížení hmotnosti, radarového odrazu, zvýšení doletu a zlepšení manévrovatelnosti, tedy parametrů, které se měly hodit budoucím stíhacím letounům.[2] K jeho vývoji a zkušebnímu programu se spojili odborníci z Phantom Works s civilními zaměstnanci NASA Ames Research Center.
Vznik a vývoj
X-36 vznikl v měřítku zmenšeném na 28 % velikosti případného stíhače a byl řízen dálkově z pozemního virtuálního kokpitu pilotem, jehož výhled zajišťovala videokamera instalovaná pod překrytem kabiny.[2]
Ovládání zajišťovaly kachní plochy instalované před křídly a decelerony (kombinující funkci křidélek a aerodynamických brzd) na křídlech, a směrové ovládání dále zajišťoval pokročilý systém horizontálního vektorování tahu výstupní trysky motoru. X-36 byl navržen jako aerodynamicky nestabilní v příčné i podélné ose, a stabilitu letu zajišťoval pokročilý systém kontroly fly-by-wire.
Poprvé vzlétl 17. května 1997 a dva postavené kusy[1] v dílnách v St. Louis uskutečnily do 25. září 1997 celkem 25[1] úspěšných experimentálních letů.[p 2] Typ měl dobré letové vlastnosti, a podle zpráv naplnil, či dokonce překonal, plánované cíle projektu. Disponoval také vysokou manévrovací schopností, která by byla ideální u stíhacího letounu, ale navzdory této potenciální vhodnosti, a velmi úspěšného programu zkoušek, nedošlo k oficiálnímu vyjádření zda na jeho základě bude přikročeno k dalšímu vývoji.
Zachované kusy
- První vyrobený stroj je vystaven v galerii pokusných a vývojových letadel Národního muzea USAF[3] na základně Wright-Patterson nedaleko ohijského Daytonu. Byl sem předán 16. července 2003, stejného dne jako Boeing Bird of Prey.[4]
- Druhý exemplář je vystaven před budovou Air Force Test Flight Center Museum (Muzea letového zkušebního střediska USAF) na kalifornské základně Edwards.
Specifikace
Technické údaje
- Posádka: 0 (dálkové ovládání ze země)
- Délka: 5,55 m (18 stop a 2,5 palce)
- Rozpětí křídel: 3,15 m (10 stop a 4 palce)
- Výška: 0,95 m (3 stopy a 1,5 palce)
- Maximální vzletová hmotnost: 567 kg (1 250 liber)
- Pohonná jednotka: 1 × dvouproudový motor Williams International F112
- Tah pohonné jednotky: 3,1 kN
Výkony
Odkazy
Poznámky
- ↑ ~ „Letadlo pro výzkum obratnosti bezocasého stíhače“ či „Bezocasé letadlo pro výzkum obratnosti stíhaček“
- ↑ Vzhledem k fúzi společností McDonnell Douglas a Boeing k níž došlo v srpnu 1997 je typ někdy označován jako Boeing X-36.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas X-36 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Jenkins, Landis, a Miller 2003, s. 46.
- ↑ a b X-36 - Military Aircraft . Federation of American Scientists . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA/Boeing X-36 . National Museum of the U.S. Air Force . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boeing. Boeing Bird of Prey and X-36 Inducted into Air Force Museum. Boeing Media Room . 2003-07-16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (anglicky) Boeing (McDonnell Douglas) X-36 designation-systems.net
Literatura
- JENKINS, Dennis; LANDYS, Tony; MILLER, Jay. American X-Vehicles: An Inventory—X-1 to X-50. Washington, D.C.: National Aeronautics and Space Administration: Office of External Relations, 2003. Dostupné online. Kapitola X-36, s. 46. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas X-36 na Wikimedia Commons
- (anglicky) X-36 Archivováno 19. 1. 2019 na Wayback Machine. na stránkách NASA
- (anglicky) X-36 Proving Its Agility In Flight Testing, zpráva společnosti Boeing
- (anglicky) NASA X-Planes That Shaped The Way We Fly—Or Could, na stránkách Aviation Week & Space Technology
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk