A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pískoviště wikipedisty ZK001
| 9. základní expedice (EO-9) | |
|---|---|
| Údaje o expedici | |
| Na stanici | Mir |
| Členů expedice | 2 |
| Datum zahájení | 18. květen 1991 |
| Trvání | 144 dní, 15 hodin a 22 minut |
| Datum ukončení | 10. říjen 1991 |
| Zásobovací lodě | Progress M-1, M-2xxx |
| Počet výstupů do vesmíru | 5xxx |
| Délka výstupů do vesmíru | 17 hodin a 36 minutxxx |
| Anatolij Arcebarskij | |
| Datum startu | 18. květen 1991, 12:50 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Startovací loď | Sojuz TM-12 |
| Délka letu | 144 dní, 15 hodin a 22 minut |
| Datum přistání | 10. říjen 1991, 04:12 UTC |
| Místo přistání | Kazachstán, 61 km jihozápadně od Arkalyku |
| Přistávací loď | Sojuz TM-12 |
| Sergej Krikaljov | |
| Datum startu | 18. květen 1991, 12:50 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Startovací loď | Sojuz TM-12 |
| Délka letu | 311 dní, 20 hodin a 0 minut |
| Přechod do | 10. základní expedice |
| Navigace | |
Předchozí 8. základní expedice Následující 10. základní expedice | |
9. základní expedice, zkráceně EO-9 (rusky 9-я основная экспедиция, ЭО-9), na Mir byla devátá dlouhodobá (celkově patnáctá) expedice vyslaná Sovětským svazem na jeho vesmírnou stanici Mir. Expedice byla zahájena 18. května 1991 startem kosmické lodi Sojuz TM-12 a trvala do přistání téže lodi 10. října 1991. Dvoučlennou posádku tvořil velitel Anatolij Arcebarskij a palubní inženýr Sergej Krikaljov.
Posádka
| Pozice | Kosmonaut |
|---|---|
| Velitel |  Anatolij Arcebarskij, (1) CPK
|
| Palubní inženýr | Sergej Krikaljov, (2) NPO Eněrgija
|
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této expedice.
| Pozice | Záložní posádka |
|---|---|
| Velitel | Alexandr Volkov, CPK
|
| Palubní inženýr | Alexandr Kaleri, NPO Eněrgija
|
Průběh expedice
Sestavení posádky a zahájení expedice
Příprava na misi byla zahájena 5. prosince 1990 a trvala do 16. dubna 1991. Zúčastnil se jí velitel Arcebarskij, palubní inženýr Krikaljov. Spolu s nimi výcvik absolvovala Helen Sharmanová, první britský občan ve vesmíru, připravující se na 7. návštěvní expedici (EP-7, program Juno).
Příprava kosmonautů k pátému dlouhodobému letu na stanici Mir začala v prosinci 1988, kdy se záložní a rezervní posádka 4. expedice posunuly na místa hlavní a záložní posádky expedice páté. V hlavní posádce byli Alexandr Viktorenko (velitel) a Alexandr Serebrov (palubní inženýr),[1] v záložní Anatolij Solovjov a Alexandr Balandin.[2] Výprava měla odstartovat k Miru 19. dubna 1989 a vystřídat 4. základní expedici. Jejím úkolem bylo, mimo jiné, vyzkoušení autonomní manévrovací jednotky (SPK, средство передвижения космонавта), kterou měl na stanici Mir přivézt nový modul Kvant-2. Start modulu však byl odložen a proto byl Serebrov, cvičící let s SPK, v únoru odsunut do záložní posádky (s tím, že poletí v 6. expedici). Opačným směrem se posunul Balandin.[2]
V dubnu však byla kosmická loď Sojuz, kterou měla expedice letět, během přípravných prací na kosmodromu Bajkonur poškozena a nezbylo než let expedice odložit na podzim.[3] Balandin a Serebrov se poté vrátili na svá původní místa.[2]
Expedice začala startem kosmické lodi Sojuz TM-8 z kosmodromu Bajkonur 5. září 1989 v 21:38:01 UTC, se stanicí Mir se loď spojila 7. září v 22:25:35 UTC.[4]
Průběh letu
Po spojení se stanicí ji kosmonauti několik dnů oživovali. Dne 10. září přijali zásobovací loď Progress M-1, první z modernizované série, s celkem 2,7 tunami nákladu. Souběžně s vykládkou lodi se kosmonauti věnovali i vědě – observatoř Rentgen v modulu Kvant využili k pozorování centra Mléčné dráhy a rentgenového zdroje Sco X-1 v souhvězdí Štíra. V dalších týdnech Viktorenko a Serebrov střídavě pracovali s zařízením Gallar, určeným k výrobě vysoce kvalitních polovodičových materiálů; dalekohledem Glazar fotografovali hvězdy; věnovali se lékařsko–biologickým výzkumům, studiu zemské atmosféry a fotografování vybraných oblastí zemského povrchu.[4]
Dne 1. prosince odletěl Progress M-1. Nový modul Kvant-2 se, po několika odkladech startu, připojil ke stanici na druhý pokus (první 2. prosince byl neúspěšný) 6. prosince.[5] Modul byl určen pro dovybavení Miru zařízením, které pro příliš velkou hmotnost nemohlo být umístěno v základním bloku. Nacházela se v něm i větší komora pro výstup do otevřeného prostoru, systém regenerace pitné vody a sprchový kout. Nesl také dva solární panely. Posádka modul oživila a propojila jeho systémy se systémy stanice, na stanici instalovali akumulátory přivezené v modulu.
Další zásobovací Progress přiletěl 22. prosince 1989.[5] Už následující den kosmonauti zahájili biotechnologické experimenty, které loď přivezla (např. pěstovali řasy Chorella a tkáně rýže).[4]
V lednu 1990 posádka provedla sérii výstupů do otevřeného vesmíru. První posádka provedla 8. ledna 1990. Namontovali orientační čidla a sebrali z povrch stanice materiály vystavené působení kosmického prostoru. Druhý výstup následoval 11. ledna. Náhradou za staré umístili na povrchu stanice nové vzorky; umístili přístroj Afra E určený ke sledování ionosféry a magnetosféry a odstranili panel s přístrojem registrujícím mikrometeority. Třetí výstup 26. ledna, už z přechodové komory Kvantu-2, byl zaměřen na vyzkoušení nových skafandrů Orlan DMA.[4]
Počínaje 28. lednem kosmonauti zahájili program Hvězdné vyučování, sestávající celkem z 28 lekcí. Při čtvrtém a pátém výstupu kosmonautů ve dnech 1. a 5. února Serebrov vyzkoušel autonomní manévrovací jednotku Ikaros (SPK, средство передвижения космонавта).[4] Analogické „kosmické křeslo“ vyvinula i americká NASA, ale ani jedno se po vyzkoušení už nepoužívalo.
Loď Sojuz TM-9 s novou, 6. základní posádkou přiletěla 12. února 1990. Viktorenko a Serebrov se přivítali s hosty – Anatolijem Solovjovem a Alexandrem Balandinem. Během týdne nováčci převzali stanici a 19. února 1990 ve 01:06 UTC Viktorenko se Serebrovem z Miru odletěli se svou lodí Sojuz TM-8. Přistáli ve 04:36 UTC v Kazachstánu 55 km severovýchodně od Arkalyku.[4]
Reference
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote . Moskva: rev. 2011-4-18 . Kapitola Александр Степанович Викторенко. . Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c Ivanov. Rev. 2011-4-18 . Kapitola .
- ↑ ГУДИЛИН, В.Е.; СЛАБКИЙ, Л.И. Ракетно-космические системы (История. Развитие. Перспективы) . Москва: 1996 . Kapitola Станция "Мир". Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky . Rev. 2001-11-4 . Kapitola Sojuz TM-8. . Dostupné online.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond . Praha: rev. 2009-03-19 . Kapitola 1986-017A - Mir v roce 1989. Dostupné online.
| Pokračování ze seznamu pilotovaných vesmírných letů 1987-1999 | ||||||
| Znak mise | Loď | Mise, posádka | Foto posádky | Cíl letu | Shrnutí mise | Ref. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok 1990 | ||||||
| Sojuz TM-10 Start: 1. srpna 1990 Přistání: 10. prosince 1990 |
7. základní expedice (EO-7) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 7. základní expedice na orbitální komplex Mir. Sojuz TM-10 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v prosinci 1990 s Manakovem, Strekalovem a japonským kosmonautem Tojohiro Akijamou. | [1] | ||
|
Discovery Start: 6. října 1990 Přistání: 10. října 1990 |
STS-41 |
|
Oběžná dráha Země | Vynesení sondy Ulysses pro výzkum Slunce. | [2][3] |
|
Atlantis Start: 15. listopadu 1990 Přistání: 20. listopadu 1990 |
STS-38 |
|
Oběžná dráha Země | Doprava materiálu pro americké ministerstvo obrany. | [4][5] |
|
Sojuz TM-11 Start: 2. prosince 1990 Přistání: 26. května 1991 |
8. základní expedice (EO-8) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 8. základní expedice a člena 6. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Tojohiro Akijama se vrátil po několika dnech se členy 7. základní expedice v Sojuzu TM-10. Sojuz TM-11 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v květnu 1991 s Afanasjevem, Manarovem a britskou kosmonautkou Helen Sharmanovou. | [6] | |
|
Columbia Start: 2. prosince 1990 Přistání: 11. prosince 1990 |
STS-35 |
|
Oběžná dráha Země | Astronomická pozorování na platformě Spacelab ASTRO-1. | [7][8] |
| Rok 1991 | ||||||
|
Atlantis Start: 5. dubna 1991 Přistání: 11. dubna 1991 |
STS-37 |
|
Oběžná dráha Země | Vypuštění Comptonovy gama observatoře. | [9][10] |
|
Discovery Start: 28. dubna 1991 Přistání: 6. května 1991 |
STS-39 |
|
Oběžná dráha Země | Vynesení satelitu pro ministerstvo obrany Spojených států. | [11][12] |
|
Sojuz TM-12 Start: 18. května 1991 Přistání: 10. října 1991 |
9. základní expedice (EO-9) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 9. základní expedice a člena 7. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Helen Sharmanová se vrátila po několika dnech se členy 8. základní expedice v Sojuzu TM-11. Sojuz TM-12 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v říjnu 1991 s Arcebarským, Aubakirovem a rakouským kosmonautem Franzem Viehböckem. | [13] | |
|
Columbia Start: 5. června 1991 Přistání: 14. června 1991 |
STS-40 |
|
Oběžná dráha Země | Let laboratoře Spacelab v konfiguraci SLS-1. | [14][15] |
|
Atlantis Start: 2. srpna 1991 Přistání: 11. srpna 1991 |
STS-43 |
|
Oběžná dráha Země | Vynesení satelitu TDRS-5 na oběžnou dráhu. | [16][17] |
|
Discovery Start: 12. září 1991 Přistání: 18. září 1991 |
STS-48 |
|
Oběžná dráha Země | Vynesení satelitu UARS pro zkoumání vrchních vrstev atmosféry. | [18][19] |
|
Sojuz TM-13 Start: 2. října 1991 Přistání: 25. března 1992 |
10. základní expedice (EO-10) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet velitele 10. základní expedice a členů 8. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Toktar Aubakirov a Franz Viehböck se vrátili po několika dnech s velitelem 9. základní expedice v Sojuzu TM-12. Sojuz TM-13 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v březnu 1992 s Volkovem, Krikaljovem a německým kosmonautem Klausem-Dietrichem Fladem. Mise TM-13 byla posledním letem Sojuzu před rozpadem Sovětského svazu. | [20] | |
|
Atlantis Start: 24. listopadu 1991 Přistání: 1. prosince 1991 |
STS-44 |
|
Oběžná dráha Země | Doprava materiálu pro americké ministerstvo obrany. | [21][22] |
| Rok 1992 | ||||||
|
Discovery Start: 22. ledna 1992 Přistání: 30. ledna 1992 |
STS-42 |
|
Oběžná dráha Země | Biologické, lékařské a materiálové experimenty v prostředí mikrogravitace v laboratoři Spacelab IML-1 (International Microgravity Laboratory), první astronautka z Kanady ve vesmíru. | [23][24] |
|
Sojuz TM-14 Start: 17. března 1992 Přistání: 10. srpna 1992 |
11. základní expedice (EO-11) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 11. základní expedice a 9. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Klaus-Dietrich Flade se vrátil po několika dnech s posádkou 10. základní expedice v Sojuzu TM-13. Sojuz TM-14 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v srpnu 1992 s Viktorenkem, Kalerim a francouzským kosmonautem Michelem Togninim. | [25] | |
|
Atlantis Start: 24. března 1992 Přistání: 2. dubna 1992 |
STS-45 |
|
Oběžná dráha Země | Experimenty v modulu Spacelab Atlas 1 – studium chemického složení zemské atmosféry, slunečního záření, výzkum plazmy, průzkum oblohy v oblasti krátkovlnného ultrafialového záření. | [26][27] |
|
Endeavour Start: 7. května 1992 Přistání: 16. května 1992 |
STS-49 |
|
Oběžná dráha Země | Servisní mise, záchrana družice Intelsat 6 (F-3), která po startu zůstala na nízké oběžné dráze. První výstup do vesmíru tří astronautů najednou. | [28][29] |
|
Columbia Start: 25. června 1992 Přistání: 9. července 1992 |
STS-50 |
|
Oběžná dráha Země | Biologické, lékařské a materiálové experimenty na palubě laboratoře Spacelab USML-1 | [30][31] |
|
Sojuz TM-15 Start: 27. července 1992 Přistání: 1. února 1993 |
12. základní expedice (EO-12) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 12. základní expedice a 10. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Michel Tognini se vrátil po dvou týdnech s posádkou 11. základní expedice v Sojuzu TM-14. Sojuz TM-15 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v únoru 1993 se Solovjovem a Avdějevem. | [32] | |
|
Atlantis Start: 31. července 1992 Přistání: 8. srpna 1992 |
STS-46 |
|
Oběžná dráha Země | Vypuštění evropské družice Eureca (European Retrievable Carrier – družice byla při misi STS-57 zachycena a dopravena na Zemi), experiment s vypuštěním vlečené družice TSS-1 (Tethered Satellite System), fyzikální a materiálové experimenty. | [33][34] |
|
Endeavour Start: 12. září 1992 Přistání: 20. září 1992 |
STS-47 |
|
Oběžná dráha Země | Biologické, lékařské a materiálové experimenty na palubě laboratoře Spacelab-J, první Afro-Američanka ve vesmíru. | [35][36] |
|
Columbia Start: 22. října 1992 Přistání: 9. listopadu 1992 |
STS-52 |
|
Oběžná dráha Země | Vypuštění družice Lageos 2, určené ke zmapování zemského gravitačního pole, fyzikální, materiálové a biologické experimenty. | [37][38] |
|
Discovery Start: 2. prosince 1992 Přistání: 9. prosince 1992 |
STS-53 |
|
Oběžná dráha Země | Vynesení a vypuštění tajné družice ministerstva obrany USA DoD-1 (Department of Defense), lékařskobiologické experimenty, snímkování zemského povrchu se stanovením zeměpisných souřadnic snímkovaného místa, experiment s ověřením možností komunikace se Zemí pomocí laserového paprsku. | [39][40] |
| Rok 1993 | ||||||
|
Endeavour Start: 13. ledna 1993 Přistání: 19. ledna 1993 |
STS-54 |
|
Oběžná dráha Země | Vypuštění retranslační družice TDRS-F, pozorování vyvrženého ionizovaného plynu ze supernov, biologické experimenty, jeden výstup do vesmíru. | [41][42] |
|
Sojuz TM-16 Start: 24. ledna 1993 Přistání: 22. června 1993 |
13. základní expedice (EO-13) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 13. základní expedice na orbitální komplex Mir. Sojuz TM-16 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v červnu 1993 s Manakovem, Poleščukem a francouzským kosmonautem Jean-Pierrem Haignerém. | [43] | |
|
Discovery Start: 8. dubna 1993 Přistání: 17. dubna 1993 |
STS-56 |
|
Oběžná dráha Země | Vypuštění a později zachycení družice Spartan 201, určené pro pozorování Slunce pomocí ultrafialového spektrometru a koronografu. Experimenty v modulu Spacelab Atlas 2, pozorování zemské atmosféry a Slunce. | [44][45] |
|
Columbia Start: 26. dubna 1993 Přistání: 6. května 1993 |
STS-55 |
|
Oběžná dráha Země | Biologické a materiálové experimenty na palubě laboratoře Spacelab D2, dálkový průzkum Země, pokusy s prototypem německé dálkově ovládané mechanické ruky Rotex. | [46][47] |
|
Endeavour Start: 21. června 1993 Přistání: 1. července 1993 |
STS-57 |
|
Oběžná dráha Země | První let kosmické laboratoře Spacehab (Spacehab-SM), experiment SHOOT (Superfluid Helium On-Orbit Transfer) – sledování chování hélia (He) v supratekutém stavu, zachycení evropské družice Eureca 7 a její doprava na Zemi, jeden výstup do vesmíru. | [48][49] |
|
Sojuz TM-17 Start: 2. července 1993 Přistání: 13. ledna 1994 |
14. základní expedice (EO-14) |
Vesmírná stanice Mir | Přílet posádky 14. základní expedice a 11. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Jean-Pierre Haigneré se vrátil po několika dnech s posádkou 13. základní expedice v Sojuzu TM-16. Sojuz TM-17 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v lednu 1994 s Ciblijevem a Serebrovem. | [50] | |
|
Discovery Start: 12. září 1993 Přistání: 22. září 1993 |
STS-51 |
|
Oběžná dráha Země | Vypuštění experimentální telekomunikační družice ACTS (Advanced Communications Technology Satellite), vypuštění a později zachycení německé družice Astro-SPAS (Shuttle Pallet Autonomous Satellite)) určené pro astronomická pozorování v oboru ultrafialového záření, ověření funkce nástrojů a technologických postupů plánovaných pro opravu Hubbleova vesmírného dalekohledu při výstupu do kosmického prostoru. | [51][52] |
|
Columbia Start: 18. října 1993 Přistání: 1. listopadu 1993 |
STS-58
Analógové obvody
Antény Chemické zdroje elektriny Chladenie v elektrotechnike Elektrická sústava automobilu Elektrická trakcia Elektrické prístroje Elektrické súčiastky Elektrické spotrebiče Elektrické stroje Účinník Čítanie (elektrotechnika) Činný výkon Štatistická dynamika Živý vodič Admitancia Antiparalelné zapojenie Asynchrónny motor Blúdivý prúd Bočník (elektrotechnika) Diak (polovodičový prvok) Displej s kvapalnými kryštálmi Elektrická inštalácia Elektrická rezonancia Elektrická sila Elektrická vodivosť Elektrické zariadenie Elektrický obvod Elektrický zvonec Elektroenergetika Elektromer Elektrometer Elektromobil Elektromotor Elektromotorické napätie Elektrotechnický náučný slovník Elektrotechnika Elektrotechnológia Fázor Faradayova klietka Frekvencia (fyzika) Graetzov mostík Impedancia Indukčnosť Induktancia Istič Izolácia (elektrotechnika) Izolant Jadro vodiča Javy v polovodičoch Jednobran Jednosmerný prúd Joulovo teplo Katóda Koaxiálny kábel Kompenzácia účinníka Konduktometria Konektor (elektrotechnika) Korónový výboj Lanko (elektrotechnika) Leptanie Logické hradlo Magnetická susceptibilita Magnetizácia (veličina) Merný elektrický odpor Mobilné zariadenie Napájací zdroj Napäťový chránič Napäťový násobič Nortonova veta Odpínač Odpojovač OLED Olovený akumulátor Paralelné zapojenie Peltierov článok Plošná hustota elektrického prúdu Poistka (elektrotechnika) Posuvný prúd Prúdový chránič Prenosové médium Prieletový klystrón Primárny elektrochemický článok Reaktancia Rekuperácia (dopravný prostriedok) Relé Reproduktorová výhybka Rezistancia Rezonančný obvod
Rozhranie (interface) Sériové zapojenie Seebeckov jav Sekundárny elektrochemický článok Settopbox Skrat Sonar Spínač Spínaný zdroj Straty v mikropásikových vedeniach Striedavý prúd Stupeň ochrany krytom Svetelná výbojka Symetrizačný člen Technická normalizácia Tepelné relé Tepelne vodivostný detektor Termočlánok Théveninova veta Transformátor Transformátor s fázovou reguláciou Trojfázová sústava Tuhá fáza (elektronika) Tyratrón Usmerňovač (elektrotechnika) Uzemnenie Uzol (vodiče) Vírivý prúd Výbojka Varistor Ventilátor Vodič (elektrotechnika) Voltov stĺp Vstavaný systém Zásuvka (elektrotechnika) Zdroj (elektrotechnika) Zisk antény Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk | ||||
