Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Wikipedista:ZK001/Pískoviště
 

Pískoviště wikipedisty ZK001


9. základní expedice
(EO-9)
Údaje o expedici
Na staniciMir
Členů expedice2
Datum zahájení18. květen 1991
Trvání144 dní, 15 hodin a 22 minut
Datum ukončení10. říjen 1991
Zásobovací loděProgress M-1, M-2xxx
Počet výstupů do vesmíru5xxx
Délka výstupů do vesmíru17 hodin a 36 minutxxx
Anatolij Arcebarskij
Datum startu18. květen 1991, 12:50 UTC
KosmodromBajkonur
Startovací loďSojuz TM-12
Délka letu144 dní, 15 hodin a 22 minut
Datum přistání10. říjen 1991, 04:12 UTC
Místo přistáníKazachstán, 61 km jihozápadně od Arkalyku
Přistávací loďSojuz TM-12
Sergej Krikaljov
Datum startu18. květen 1991, 12:50 UTC
KosmodromBajkonur
Startovací loďSojuz TM-12
Délka letu311 dní, 20 hodin a 0 minut
Přechod do10. základní expedice
Navigace

9. základní expedice, zkráceně EO-9 (rusky 9-я основная экспедиция, ЭО-9), na Mir byla devátá dlouhodobá (celkově patnáctá) expedice vyslaná Sovětským svazem na jeho vesmírnou stanici Mir. Expedice byla zahájena 18. května 1991 startem kosmické lodi Sojuz TM-12 a trvala do přistání téže lodi 10. října 1991. Dvoučlennou posádku tvořil velitel Anatolij Arcebarskij a palubní inženýr Sergej Krikaljov.

Posádka

Posádka
Pozice Kosmonaut
Velitel Sovětský svaz Anatolij Arcebarskij, (1) CPK
Palubní inženýr Sovětský svaz Sergej Krikaljov, (2) NPO Eněrgija

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této expedice.

Záložní osádka
Pozice Záložní posádka
Velitel Sovětský svaz Alexandr Volkov, CPK
Palubní inženýr Sovětský svaz Alexandr Kaleri, NPO Eněrgija

Průběh expedice

Sestavení posádky a zahájení expedice

Příprava na misi byla zahájena 5. prosince 1990 a trvala do 16. dubna 1991. Zúčastnil se jí velitel Arcebarskij, palubní inženýr Krikaljov. Spolu s nimi výcvik absolvovala Helen Sharmanová, první britský občan ve vesmíru, připravující se na 7. návštěvní expedici (EP-7, program Juno).


Příprava kosmonautů k pátému dlouhodobému letu na stanici Mir začala v prosinci 1988, kdy se záložní a rezervní posádka 4. expedice posunuly na místa hlavní a záložní posádky expedice páté. V hlavní posádce byli Alexandr Viktorenko (velitel) a Alexandr Serebrov (palubní inženýr),[1] v záložní Anatolij Solovjov a Alexandr Balandin.[2] Výprava měla odstartovat k Miru 19. dubna 1989 a vystřídat 4. základní expedici. Jejím úkolem bylo, mimo jiné, vyzkoušení autonomní manévrovací jednotky (SPK, средство передвижения космонавта), kterou měl na stanici Mir přivézt nový modul Kvant-2. Start modulu však byl odložen a proto byl Serebrov, cvičící let s SPK, v únoru odsunut do záložní posádky (s tím, že poletí v 6. expedici). Opačným směrem se posunul Balandin.[2]

V dubnu však byla kosmická loď Sojuz, kterou měla expedice letět, během přípravných prací na kosmodromu Bajkonur poškozena a nezbylo než let expedice odložit na podzim.[3] Balandin a Serebrov se poté vrátili na svá původní místa.[2]

Expedice začala startem kosmické lodi Sojuz TM-8 z kosmodromu Bajkonur 5. září 1989 v 21:38:01 UTC, se stanicí Mir se loď spojila 7. září v 22:25:35 UTC.[4]

Průběh letu

Sovětský skafandr a manévrovací křeslo v muzeu Památníku pokořitelů kosmu

Po spojení se stanicí ji kosmonauti několik dnů oživovali. Dne 10. září přijali zásobovací loď Progress M-1, první z modernizované série, s celkem 2,7 tunami nákladu. Souběžně s vykládkou lodi se kosmonauti věnovali i vědě – observatoř Rentgen v modulu Kvant využili k pozorování centra Mléčné dráhy a rentgenového zdroje Sco X-1 v souhvězdí Štíra. V dalších týdnech Viktorenko a Serebrov střídavě pracovali s zařízením Gallar, určeným k výrobě vysoce kvalitních polovodičových materiálů; dalekohledem Glazar fotografovali hvězdy; věnovali se lékařsko–biologickým výzkumům, studiu zemské atmosféry a fotografování vybraných oblastí zemského povrchu.[4]

Dne 1. prosince odletěl Progress M-1. Nový modul Kvant-2 se, po několika odkladech startu, připojil ke stanici na druhý pokus (první 2. prosince byl neúspěšný) 6. prosince.[5] Modul byl určen pro dovybavení Miru zařízením, které pro příliš velkou hmotnost nemohlo být umístěno v základním bloku. Nacházela se v něm i větší komora pro výstup do otevřeného prostoru, systém regenerace pitné vody a sprchový kout. Nesl také dva solární panely. Posádka modul oživila a propojila jeho systémy se systémy stanice, na stanici instalovali akumulátory přivezené v modulu.

Další zásobovací Progress přiletěl 22. prosince 1989.[5] Už následující den kosmonauti zahájili biotechnologické experimenty, které loď přivezla (např. pěstovali řasy Chorella a tkáně rýže).[4]

V lednu 1990 posádka provedla sérii výstupů do otevřeného vesmíru. První posádka provedla 8. ledna 1990. Namontovali orientační čidla a sebrali z povrch stanice materiály vystavené působení kosmického prostoru. Druhý výstup následoval 11. ledna. Náhradou za staré umístili na povrchu stanice nové vzorky; umístili přístroj Afra E určený ke sledování ionosféry a magnetosféry a odstranili panel s přístrojem registrujícím mikrometeority. Třetí výstup 26. ledna, už z přechodové komory Kvantu-2, byl zaměřen na vyzkoušení nových skafandrů Orlan DMA.[4]

Počínaje 28. lednem kosmonauti zahájili program Hvězdné vyučování, sestávající celkem z 28 lekcí. Při čtvrtém a pátém výstupu kosmonautů ve dnech 1. a 5. února Serebrov vyzkoušel autonomní manévrovací jednotku Ikaros (SPK, средство передвижения космонавта).[4] Analogické „kosmické křeslo“ vyvinula i americká NASA, ale ani jedno se po vyzkoušení už nepoužívalo.

Loď Sojuz TM-9 s novou, 6. základní posádkou přiletěla 12. února 1990. Viktorenko a Serebrov se přivítali s hosty – Anatolijem Solovjovem a Alexandrem Balandinem. Během týdne nováčci převzali stanici a 19. února 1990 ve 01:06 UTC Viktorenko se Serebrovem z Miru odletěli se svou lodí Sojuz TM-8. Přistáli ve 04:36 UTC v Kazachstánu 55 km severovýchodně od Arkalyku.[4]

Reference

  1. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote . Moskva: rev. 2011-4-18 . Kapitola Александр Степанович Викторенко. . Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c Ivanov. Rev. 2011-4-18 . Kapitola . 
  3. ГУДИЛИН, В.Е.; СЛАБКИЙ, Л.И. Ракетно-космические системы (История. Развитие. Перспективы) . Москва: 1996 . Kapitola Станция "Мир". Dostupné online. (rusky) 
  4. a b c d e f HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky . Rev. 2001-11-4 . Kapitola Sojuz TM-8. . Dostupné online. 
  5. a b VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond . Praha: rev. 2009-03-19 . Kapitola 1986-017A - Mir v roce 1989. Dostupné online. 






Pokračování ze seznamu pilotovaných vesmírných letů 1987-1999
Znak mise Loď Mise, posádka Foto posádky Cíl letu Shrnutí mise Ref.
Rok 1990
Sojuz TM-10
Start:
1. srpna 1990
Přistání:
10. prosince 1990

7. základní expedice (EO-7)
Sovětský svaz Gennadij Manakov
Sovětský svaz Gennadij Strekalov

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 7. základní expedice na orbitální komplex Mir. Sojuz TM-10 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v prosinci 1990 s Manakovem, Strekalovem a japonským kosmonautem Tojohiro Akijamou. [1]
Znak mise STS-41 Discovery
Start:
6. října 1990
Přistání:
10. října 1990

STS-41
USA Richard Richards
USA Robert Cabana
USA William Shepherd
USA Bruce Melnick
USA Thomas Akers

Zleva: Zleva: Melnick, Cabana, Akers, Richards, Shepherd Oběžná dráha Země Vynesení sondy Ulysses pro výzkum Slunce. [2][3]
Znak mise STS-38 Atlantis
Start:
15. listopadu 1990
Přistání:
20. listopadu 1990

STS-38
USA Richard Covey
USA Frank Culbertson
USA Robert Springer
USA Carl Meade
USA Charles Gemar

Zleva: Gemar, Culbertson, Springer, Covey, Meade Oběžná dráha Země Doprava materiálu pro americké ministerstvo obrany. [4][5]
Znak posádky Sojuzu TM-11 Sojuz TM-11
Start:
2. prosince 1990
Přistání:
26. května 1991

8. základní expedice (EO-8)
Sovětský svaz Viktor Afanasjev
Sovětský svaz Musa Manarov
6. návštěvní expedice (EP-6)
Japonsko Tojohiro Akijama

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 8. základní expedice a člena 6. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Tojohiro Akijama se vrátil po několika dnech se členy 7. základní expedice v Sojuzu TM-10. Sojuz TM-11 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v květnu 1991 s Afanasjevem, Manarovem a britskou kosmonautkou Helen Sharmanovou. [6]
Znak mise STS-35 Columbia
Start:
2. prosince 1990
Přistání:
11. prosince 1990

STS-35
USA Vance Brand
USA Guy Gardner
USA Jeffrey Hoffman
USA John Lounge
USA Robert Parker
USA Samuel Durrance
USA Ronald Parise

Zleva stojí Parker, Parise, Hoffman, Durrance, sedí Gardner, Brand, Lounge Oběžná dráha Země Astronomická pozorování na platformě Spacelab ASTRO-1. [7][8]
Rok 1991
Znak mise STS-37 Atlantis
Start:
5. dubna 1991
Přistání:
11. dubna 1991

STS-37
USA Steven Nagel
USA Kenneth Cameron
USA Jerry Ross
USA Jerome Apt
USA Linda Godwinová

Zleva Cameron, Apt, Nagel, Ross, Godwinová Oběžná dráha Země Vypuštění Comptonovy gama observatoře. [9][10]
Znak mise STS-39 Discovery
Start:
28. dubna 1991
Přistání:
6. května 1991

STS-39
USA Michael Coats
USA Lloyd Blaine Hammond
USA Guion Bluford
USA Gregory Harbaugh
USA Richard Hieb
USA Donald McMonagle
USA Charles Veach

Zleva: Veach, Coats, Harbaugh, McMonagle, Hammond, Hieb, Buford Oběžná dráha Země Vynesení satelitu pro ministerstvo obrany Spojených států. [11][12]
Znak posádky Sojuzu TM-12 Sojuz TM-12
Start:
18. května 1991
Přistání:
10. října 1991

9. základní expedice (EO-9)
Sovětský svaz Anatolij Arcebarskij
Sovětský svaz Sergej Krikaljov
7. návštěvní expedice (EP-7, program Juno)
Spojené království Helen Sharmanová

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 9. základní expedice a člena 7. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Helen Sharmanová se vrátila po několika dnech se členy 8. základní expedice v Sojuzu TM-11. Sojuz TM-12 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v říjnu 1991 s Arcebarským, Aubakirovem a rakouským kosmonautem Franzem Viehböckem. [13]
Znak mise STS-40 Columbia
Start:
5. června 1991
Přistání:
14. června 1991

STS-40
USA Bryan O'Connor
USA Sidney Gutierrez
USA James Bagian
USA Tamara Jerniganová
USA Margaret Seddonová
USA Francis Gaffney
USA Millie Hughes-Fulfordová

Zleva Gaffney, O'Connor, Fulfordová, Jerniganová, Seddonová, Gutierrez, Bagian Oběžná dráha Země Let laboratoře Spacelab v konfiguraci SLS-1. [14][15]
Znak mise STS-43 Atlantis
Start:
2. srpna 1991
Přistání:
11. srpna 1991

STS-43
USA John Blaha
USA Michael Allen Baker
USA Shannon Lucidová
USA James Adamson
USA George David Low

Zleva: Lucidová, Adamson, Blaha, Low, Baker Oběžná dráha Země Vynesení satelitu TDRS-5 na oběžnou dráhu. [16][17]
Znak mise STS-48 Discovery
Start:
12. září 1991
Přistání:
18. září 1991

STS-48
USA John Creighton
USA Kenneth Reightler
USA James Buchli
USA Charles Gemar
USA Mark Brown

Zleva: Brown, Gemar, Creighton, Buchli, Reightler Oběžná dráha Země Vynesení satelitu UARS pro zkoumání vrchních vrstev atmosféry. [18][19]
Znak posádky Sojuzu TM-13 Sojuz TM-13
Start:
2. října 1991
Přistání:
25. března 1992

10. základní expedice (EO-10)
Sovětský svaz Alexandr Volkov
8. návštěvní expedice (EP-8, program AustroMir 91)
Sovětský svaz Toktar Aubakirov
Rakousko Franz Viehböck

Vesmírná stanice Mir Přílet velitele 10. základní expedice a členů 8. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Toktar Aubakirov a Franz Viehböck se vrátili po několika dnech s velitelem 9. základní expedice v Sojuzu TM-12. Sojuz TM-13 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v březnu 1992 s Volkovem, Krikaljovem a německým kosmonautem Klausem-Dietrichem Fladem. Mise TM-13 byla posledním letem Sojuzu před rozpadem Sovětského svazu. [20]
Znak mise STS-44 Atlantis
Start:
24. listopadu 1991
Přistání:
1. prosince 1991

STS-44
USA Frederick Gregory
USA Terence Henricks
USA Story Musgrave
USA Mario Runco, Jr.
USA James Voss
USA Thomas Hennen

Zleva sedí Hendricks, Gregory, Musgrave, stojí Voss, Hennen, Runco Oběžná dráha Země Doprava materiálu pro americké ministerstvo obrany. [21][22]
Rok 1992
Znak mise STS-42 Discovery
Start:
22. ledna 1992
Přistání:
30. ledna 1992

STS-42
USA Ronald Grabe
USA Stephen Oswald
USA Norman Thagard
USA David Hilmers
USA William Readdy
Kanada Roberta Bondarová
Německo Ulf Merbold

Zleva: Oswald, Bondarová, Thagard, Grabe, Hilmers, Merbold, Readdy Oběžná dráha Země Biologické, lékařské a materiálové experimenty v prostředí mikrogravitace v laboratoři Spacelab IML-1 (International Microgravity Laboratory), první astronautka z Kanady ve vesmíru. [23][24]
Znak posádky Sojuzu TM-14 Sojuz TM-14
Start:
17. března 1992
Přistání:
10. srpna 1992

11. základní expedice (EO-11)
Rusko Alexandr Viktorenko
Rusko Alexandr Kaleri
9. návštěvní expedice (EP-9, program Mir 92)
Německo Klaus-Dietrich Flade

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 11. základní expedice a 9. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Klaus-Dietrich Flade se vrátil po několika dnech s posádkou 10. základní expedice v Sojuzu TM-13. Sojuz TM-14 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v srpnu 1992 s Viktorenkem, Kalerim a francouzským kosmonautem Michelem Togninim. [25]
Znak mise STS-45 Atlantis
Start:
24. března 1992
Přistání:
2. dubna 1992

STS-45
USA Charles Bolden
USA Brian Duffy
USA Kathryn Sullivanová
USA David Leestma
USA Michael Foale
USA Byron Lichtenberg
Belgie Dirk Frimout

Zleva: Zleva sedí Duffy, Bolden, stojí Lichtenberg, Foale, Leestma, Sullivan, Frimout Oběžná dráha Země Experimenty v modulu Spacelab Atlas 1 – studium chemického složení zemské atmosféry, slunečního záření, výzkum plazmy, průzkum oblohy v oblasti krátkovlnného ultrafialového záření. [26][27]
Znak mise STS-49 Endeavour
Start:
7. května 1992
Přistání:
16. května 1992

STS-49
USA Daniel Brandenstein
USA Kevin Chilton
USA Pierre Thuot
USA Kathryn Thorntonová
USA Richard Hieb
USA Thomas Akers
USA Bruce Melnick

Zleva: Hieb, Chiltin, Brandenstein, Akers, Thuot, Thorntonová, Melnick Oběžná dráha Země Servisní mise, záchrana družice Intelsat 6 (F-3), která po startu zůstala na nízké oběžné dráze. První výstup do vesmíru tří astronautů najednou. [28][29]
Znak mise STS-50 Columbia
Start:
25. června 1992
Přistání:
9. července 1992

STS-50
USA Richard Richards
USA Kenneth Bowersox
USA Bonnie Dunbarová
USA Ellen Bakerová
USA Carl Meade
USA Lawrence DeLucas
USA Eugene Trinh

Zleva Bakerová, Bowersox, Dunbarová, Richards, Meade, Trinh, DeLucas Oběžná dráha Země Biologické, lékařské a materiálové experimenty na palubě laboratoře Spacelab USML-1 [30][31]
Znak posádky Sojuzu TM-15 Sojuz TM-15
Start:
27. července 1992
Přistání:
1. února 1993

12. základní expedice (EO-12)
Rusko Anatolij Solovjov
Rusko Sergej Avdějev
10. návštěvní expedice (EP-10, program Antarès)
Francie Michel Tognini

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 12. základní expedice a 10. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Michel Tognini se vrátil po dvou týdnech s posádkou 11. základní expedice v Sojuzu TM-14. Sojuz TM-15 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v únoru 1993 se Solovjovem a Avdějevem. [32]
Znak mise STS-46 Atlantis
Start:
31. července 1992
Přistání:
8. srpna 1992

STS-46
USA Loren Shriver
USA Andrew Allen
USA Jeffrey Hoffman
USA Franklin Chang-Diaz
Švýcarsko Claude Nicollier
USA Marsha Ivinsová
Itálie Franco Malerba

Zleva sedí Allen, Shriver, stojí Ivinsová, Nicollier, Hoffman, Chang-Diaz, Malerba Oběžná dráha Země Vypuštění evropské družice Eureca (European Retrievable Carrier – družice byla při misi STS-57 zachycena a dopravena na Zemi), experiment s vypuštěním vlečené družice TSS-1 (Tethered Satellite System), fyzikální a materiálové experimenty. [33][34]
Znak mise STS-47 Endeavour
Start:
12. září 1992
Přistání:
20. září 1992

STS-47
USA Robert Gibson
USA Curtis Brown
USA Mark Lee
USA Nancy Davisová
USA Jerome Apt
USA Mae Jemisonová
Japonsko Mamoru Móri

Zleva sedí Apt, Brown, stojí Davisová, Lee, Gibson, Jemisonová, Móri Oběžná dráha Země Biologické, lékařské a materiálové experimenty na palubě laboratoře Spacelab-J, první Afro-Američanka ve vesmíru. [35][36]
Znak mise STS-52 Columbia
Start:
22. října 1992
Přistání:
9. listopadu 1992

STS-52
USA James Wetherbee
USA Michael Baker
USA Charles Veach
USA William Shepherd
USA Tamara Jerniganová
Kanada Steven MacLean

Zleva stojí Baker, Wetherbee, Maclean, sedí Veach, Jerniganová, Shepherd Oběžná dráha Země Vypuštění družice Lageos 2, určené ke zmapování zemského gravitačního pole, fyzikální, materiálové a biologické experimenty. [37][38]
Znak mise STS-53 Discovery
Start:
2. prosince 1992
Přistání:
9. prosince 1992

STS-53
USA David Walker
USA Robert Cabana
USA Guion Bluford
USA James Voss
USA Michael Clifford

Zleva vpředu Bluford, Voss; vzadu Walker, Cabana, Clifford Oběžná dráha Země Vynesení a vypuštění tajné družice ministerstva obrany USA DoD-1 (Department of Defense), lékařskobiologické experimenty, snímkování zemského povrchu se stanovením zeměpisných souřadnic snímkovaného místa, experiment s ověřením možností komunikace se Zemí pomocí laserového paprsku. [39][40]
Rok 1993
Znak mise STS-54 Endeavour
Start:
13. ledna 1993
Přistání:
19. ledna 1993

STS-54
USA John Casper
USA Donald McMonagle
USA Mario Runco
USA Gregory Harbaugh
USA Susan Helmsová

Zleva Runco, Casper, McMonagle, Helmsová, Harbaugh Oběžná dráha Země Vypuštění retranslační družice TDRS-F, pozorování vyvrženého ionizovaného plynu ze supernov, biologické experimenty, jeden výstup do vesmíru. [41][42]
Znak posádky Sojuzu TM-16 Sojuz TM-16
Start:
24. ledna 1993
Přistání:
22. června 1993

13. základní expedice (EO-13)
Rusko Gennadij Manakov
Rusko Alexandr Poleščuk

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 13. základní expedice na orbitální komplex Mir. Sojuz TM-16 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v červnu 1993 s Manakovem, Poleščukem a francouzským kosmonautem Jean-Pierrem Haignerém. [43]
Znak mise STS-56 Discovery
Start:
8. dubna 1993
Přistání:
17. dubna 1993

STS-56
USA Kenneth Cameron
USA Stephen Oswald
USA Michael Foale
USA Kenneth Cockrell
USA Ellen Ochoaová

Zleva Cockrell, Oswald, Foale, Cameron, Ochoaová Oběžná dráha Země Vypuštění a později zachycení družice Spartan 201, určené pro pozorování Slunce pomocí ultrafialového spektrometru a koronografu. Experimenty v modulu Spacelab Atlas 2, pozorování zemské atmosféry a Slunce. [44][45]
Znak mise STS-55 Columbia
Start:
26. dubna 1993
Přistání:
6. května 1993

STS-55
USA Steven Nagel
USA Terence Henricks
USA Jerry Ross
USA Charles Precourt
USA Bernard Harris
Německo Ulrich Walter
Německo Hans Schlegel

Zleva sedí Henricks, Nagel, Precourt, stojí Harris, Schlegel, Ross, Walter Oběžná dráha Země Biologické a materiálové experimenty na palubě laboratoře Spacelab D2, dálkový průzkum Země, pokusy s prototypem německé dálkově ovládané mechanické ruky Rotex. [46][47]
Znak mise STS-57 Endeavour
Start:
21. června 1993
Přistání:
1. července 1993

STS-57
USA Ronald Grabe
USA Brian Duffy
USA George Low
USA Nancy Sherlocková
USA Peter Wisoff
USA Janice Vossová

Zleva Wisoff, Duffy, Sherlocková, Vossová, Grabe, Low Oběžná dráha Země První let kosmické laboratoře Spacehab (Spacehab-SM), experiment SHOOT (Superfluid Helium On-Orbit Transfer) – sledování chování hélia (He) v supratekutém stavu, zachycení evropské družice Eureca 7 a její doprava na Zemi, jeden výstup do vesmíru. [48][49]
Znak posádky Sojuzu TM-17 Sojuz TM-17
Start:
2. července 1993
Přistání:
13. ledna 1994

14. základní expedice (EO-14)
Rusko Vasilij Ciblijev
Rusko Alexandr Serebrov
11. návštěvní expedice (EP-11, program Altaïr)
Francie Jean-Pierre Haigneré

Vesmírná stanice Mir Přílet posádky 14. základní expedice a 11. návštěvní expedice na orbitální komplex Mir. Jean-Pierre Haigneré se vrátil po několika dnech s posádkou 13. základní expedice v Sojuzu TM-16. Sojuz TM-17 zůstal u stanice připojen půl roku jako záchranný člun, na Zem se vrátil v lednu 1994 s Ciblijevem a Serebrovem. [50]
Znak mise STS-51 Discovery
Start:
12. září 1993
Přistání:
22. září 1993

STS-51
USA Frank Culbertson
USA William Readdy
USA James Newman
USA Daniel Bursch
USA Carl Walz

Zleva Culbertson, Bursch, Walz, Readdy, Newman Oběžná dráha Země Vypuštění experimentální telekomunikační družice ACTS (Advanced Communications Technology Satellite), vypuštění a později zachycení německé družice Astro-SPAS (Shuttle Pallet Autonomous Satellite)) určené pro astronomická pozorování v oboru ultrafialového záření, ověření funkce nástrojů a technologických postupů plánovaných pro opravu Hubbleova vesmírného dalekohledu při výstupu do kosmického prostoru. [51][52]
Znak mise STS-58 Columbia
Start:
18. října 1993
Přistání:
1. listopadu 1993

STS-58
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Wikipedista:ZK001/Pískoviště
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.








Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk