A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Franz Viehböck | |
---|---|
Kosmonaut Rakouska | |
Státní příslušnost | Rakousko |
Datum narození | 24. srpna 1960 (63 let) |
Místo narození | Perchtoldsdorf, Dolní Rakousy, Rakousko |
Předchozí zaměstnání | elektroinženýr |
Čas ve vesmíru | 7 dní, 22 hodin a 13 minut |
Kosmonaut od | 1990 |
Mise | 8. návštěvní expedice (Mir) (Sojuz TM-13/Mir/Sojuz TM-12) |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 1991 |
Pozdější zaměstnání | manažer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz Viehböck (* 24. srpna 1960 Perchtoldsdorf, Dolní Rakousy, Rakousko) je rakouský manažer a bývalý a jediný rakouský kosmonaut. Při kosmickém letu v říjnu 1991 strávil ve vesmíru necelých 8 dní v sovětské lodi Sojuz TM-13 a na stanici Mir.
Život
Franz Viehböck se narodil v Perchtoldsdorfu[1][2] v Dolních Rakousích nedaleko Vídně, (je uváděn i jako vídeňský[3] rodák). Roku 1978 dokončil reálné gymnázium, roku 1985 Technickou univerzitu Vídeň (Technischen Universität Wien), zde studoval obor průmyslová elektronika a regulační technika. Poté pracoval ve společnosti Siemens.[1]
Roku 1987 rakouská vláda přijala sovětskou nabídku na týdenní kosmický let Rakušana na orbitální stanici Mir, dohodu o letu vlády podepsaly v říjnu 1988, program letu byl nazván „AustroMir 91“. Už v dubnu 1988 rakouská kosmická agentura (Österreichischen Gesellschaft für Weltraumfragen) vyhlásil konkurs na místo rakouského kosmonauta. Viehböck se přihlásil a v říjnu 1989 se společně s Clemensem Lothallerem stal vítězem konkurzu.[4]
V lednu 1990 oba zahájili výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku. V květnu 1991 se při zformování posádek Viehböck dostal do hlavní posádky, Lothaller do záložní. V září dokončil výcvik a získal kvalifikaci „kosmonaut-výzkumník“.[1]
Do vesmíru odstartoval z kosmodromu Bajkonur 2. října 1991 v lodi Sojuz TM-13, lodi velel sovětský kosmonaut Alexandr Volkov, dalším členem posádky byl sovětský zkušební letec kazašského původu Toktar Aubakirov.[1] Po spojení s Mirem se kosmonauti společně se základní posádkou věnovali experimentům, Viehböck především pokusům programu AustroMir 91 připravenými rakouskými vědci. Po týdnu pobytu na stanici se Aubakirov a Viehböckem (členové 8. návštěvní expedice) pod velením Anatolije Arcebarského (vracející se člen 9. základní expedice) vrátili v Sojuzu TM-12 zpět na Zem. Přistáli v Kazachstánu, nedaleko Arkalyku.[5]
Dva roky po letu se věnoval popularizaci prvního kosmického letu Rakušana, poté ze státních služeb odešel.[1] Od začátku roku 1994 pracoval ve společnosti Rockwell, kde se věnoval rozvoji programů spolupráce s evropskými a ruskými partnery společnosti. Po přechodu Rockwellu do Boeingu zastával i zde funkci ředitele pro mezinárodní spolupráci (Director for International Business Development), roku 1999 se stal evropským zástupcem Space & Communications Group Boeingu a ředitelem Boeingu pro Rakousko. Roku 2002 stanul v čele rakouské společnosti Berndorf Band GesmbH & Co, od počátku roku 2008 je členem její správní rady.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote . Moskva: rev. 2011-7-11 . Kapitola Franz Viehböck. . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Encyclopædia Britannica Online. Franz Viehböck . Encyclopædia Britannica . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dipl. Ing. Franz Viehböck . Wien: . Kapitola Biografie. Dostupné online. (německy, anglicky)
- ↑ Ivanov. Rev. 2007-4-19 . Kapitola Набор космонавтов в Австрии по программе AustroMir.
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky . Rev. 2001-11-4 . Kapitola Sojuz TM-13. Dostupné online.
Literatura
- VIEHBÖCK, Franz; LOTHALLER, Clemens. Austromir 91, der osterreichische Schritt ins Raumzeitalter. Bad Sauerbrunn: Edition Tau, 1991. 217 s. ISBN 3900977275, ISBN 9783900977276. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Viehböck na Wikimedia Commons
- Dipl. Ing. Franz Viehböck . Wien: . Osobní stránky. Dostupné online. (německy, anglicky)
- RÖSSLER, Erwin. AustroMir-91 . 2005 . Web věnovaný programu a letu AustroMir 91. Dostupné online. (německy, anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk