A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Steven Glenwood MacLean | |
---|---|
Astronaut NRC/CSA | |
Státní příslušnost | Kanada |
Datum narození | 14. prosince 1954 (69 let) |
Místo narození | Ottawa, provincie Ontario, Kanada |
Předchozí zaměstnání | fyzik |
Čas ve vesmíru | 21 dní, 16 hodin a 3 minuty |
Kosmonaut od | 5. prosince 1983 |
Mise | STS-52, STS-115/ISS |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 2008 |
Pozdější zaměstnání | prezident Kanadské kosmické agentury (CSA) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Steven Glenwood MacLean (* 14. prosince 1954 Ottawa, provincie Ontario, Kanada), původně fyzik, byl v letech 1983–2008 jedním z kanadských astronautů. Uskutečnil dva krátkodobé kosmické lety, druhý na Mezinárodní vesmírnou stanici. Poprvé vzlétl do vesmíru roku 1992 v raketoplánu Columbia při letu STS-52, podruhé roku 2006 v raketoplánu Atlantis při misi STS-115. Ve vesmíru strávil celkem 21 dní, 16 hodin a 3 minuty. Od roku 2008 je prezidentem Kanadské kosmické agentury.
Život
Mládí, fyzik
Steven MacLean po střední škole absolvoval bakalářské studium fyziky na Yorské univerzitě York University v Torontu, které dokončil roku 1977. Současně v letech 1974–1976 pracoval na katedře sportu Yorské univerzity, do roku 1977 soutěžil v kanadské reprezentačním družstvu kanadských gymnastů. Doktorát (Ph.D.) ve stejném oboru získal roku 1983.[1] Poté pracoval na Stanfordově univerzitě u nositele Nobelovy ceny Arthura Schawlowa, věnoval se výzkumu v oblasti laserové spektroskopie a optoelektroniky.[2]
Kosmonaut
Roku 1983 se přihlásil do prvního kanadského náboru astronautů, prošel všemi koly výběru a od 5. prosince 1983 patřil mezi úspěšnou šestici.[1] Oddíl astronautů byl začleněn pod Národní výzkumnou radu (NRC, National Research Council), od roku 1989 funguje v rámci Kanadské kosmické agentury (CSA, Canadian Space Agency). Od února 1984 se připravoval v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu na roli specialisty pro užitečné zatížení.[1] Prvním Kanaďanem v kosmu se nakonec v říjnu 1984 stal jeho kolega Marc Garneau (mise STS-41-G), MacLean byl v prosinci 1985 zařazen do posádky letu STS-71-F plánovaného na rok 1987. Po katastrofě raketoplánu Challenger v lednu 1986 byl let odložen a přejmenován na STS-52.
V letech 1987–1993 se podílel na vývoji kamerového systému určeného k získání dat pro řízení robotického manipulátoru Canadarm, současně v letech 1988–1991 zastával funkci poradce v programu Strategic Technologies in Automation and Robotics, STEAR.[2]
Do vesmíru odstartoval na palubě raketoplánu Columbia až 22. října 1992 ve funkci specialisty pro užitečné zatížení. Let byl věnován především vypuštění italské družice Lageos 2 a amerických a kanadských materiálových experimentů. Columbia přistála 1. listopadu, let trval 9 dní, 20 hodin a 56 minut.[3]
V letech 1993–1994 byl generálním ředitelem programu kanadských pilotovaných letů. Zodpovídal za kanadské experimenty prováděné při letech Shuttlů, vyjednal 9 z 13 kanasdských kosmických letů.[2] V letech 1996–1998 absolvoval v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu společný výcvik s astronauty 16. náboru NASA, který završil ziskem kvalifikace letového specialisty raketoplánu. Poté pracoval v různých funkcích v Johnsonově středisku.[1]
V únoru 2002 byl zařazen do posádky letu STS-115, naplánovaného na rok 2003. Po havárii raketoplánu Columbia byl let nadlouho odložen.[1] V mezidobí se MacLean podílel na snažení NASA o zvýšení bezpečnosti letů raketoplánů.[2]
Podruhé se na oběžnou dráhu Země dostal až 9. září 2006 v raketoplánu Atlantis. Cílem mise byla doprava a montáž částí ITS-P3 a ITS-P4 hlavního nosníku stanice Mezinárodní vesmírné stanice a slunečních panelů. Během montážních prací podnikli astronauti tři výstupy do otevřeného vesmíru, Williams se účastnil jednoho z nich. V otevřeném vesmíru strávil celkem 7 hodin a 11 minut. Let trval 11 dní, 19 hodin a 7 minut, raketoplán přistál 21. září 2006.[4]
Manažer
V letech 2007–2008 řídil sbor kanadských astronautů. K 1. září 2008 byl jmenován prezidentem Kanadské kosmické agentury.[2]
Steven MacLean je ženatý, má dva syny a dceru.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote . Moskva: rev. 2008-9-10 . Kapitola Steven Glenwood MacLean. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e Kanadská kosmická agentura. Canadian Astronauts . Quebec, Canada: rev. 2008-3 . Kapitola Biography of Dr. Dafydd (Dave) Rhys Williams. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRUPIČKA, Jozef; VÍTEK, Antonín. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky . Rev. 1997-12-3 . Kapitola STS-52 Co/F-13. Dostupné online.
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky . Rev. 2006-9-23 . Kapitola STS-115 At/F-27. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Steven MacLean na Wikimedia Commons
- Osoba Steven MacLean ve Wikicitátech
- NASA, Lyndon B. Johnson Space Center. Biographical data. Steven (Steve) Glenwood MacLean (Ph.D.) . Houston: rev. 2010-8 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-16. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk