A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Památník pokořitelů kosmu | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Andrej Petrovič Fajdyš-Krandijevský |
Rok vzniku | 1964 |
Kód památky | 7710430000 |
Popis | |
Výška | 110 m |
Materiál | titan |
Umístění | |
Umístění | Moskva |
Stát | Rusko |
Zeměpisné souřadnice | 55°49′22″ s. š., 37°38′23″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Památník pokořitelů kosmu (rusky Монумент «Покорителям космоса») je památník v Moskvě. Nachází se nedaleko výstaviště VDNCh, dokončen byl roku 1964 a oslavuje sovětské úspěchy v dobývání vesmíru. Patří k významným moskevským novodobým památkám.
Památník je vysoký 107 m a na návrh Sergeje Koroljova je celý pokryt titanem, jižně od památníku je pak vedena cesta s bustami všech významných kosmonautů své doby. V dolní části památníku se nacházejí reliéfy, znázorňující všechny, kdož se na kosmickém výzkumu podíleli – vědce, inženýry, dělníky a další profese.
Ve spodní části pomníku se nachází Pamětní muzeum kosmonautiky. Sbírka muzea má přibližně 85 000 různých položek a ročně ho navštěvuje okolo 300 000 návštěvníků.[1]
Historický vývoj
V březnu 1958, několik měsíců po vypuštění první umělé družice Země – Sputniku, byla vyhlášena soutěž na vybudování památníku na počest otevření vesmíru lidstvu. Z více než 350 návrhů byl nakonec vybrán projekt sochaře A. P. Fajdyše-Krandijevského, architektů A. M. Kolščina a M. O. Baršče. Slavnostní otevření monumentu se konalo 4. října 1964, k sedmému výročí vypuštění Sputniku.
Ve spodní části památníku bylo v roce 1981 otevřeno Muzeum kosmonautiky – to v první dekádě 21. století prošlo rekonstrukcí (výstava byla přenesena do areálu výstaviště VDNCh). Existovaly i návrhy na modernizaci celého památníku a úpravu okolí, které postupem času poměrně upadlo. Hlavní současný architekt Moskvy Aleander Kuzmin v roce 2006 oznámil, že by mohlo být vybudované náměstí se stylizovanými planetami sluneční soustavy. To by doplňoval památník sovětského raketového konstruktéra Sergeje Koroljova.
Roku 2009 bylo muzeum znovu otevřené po rozsáhlé tříleté rekonstrukci. Muzeum se více než ztrojnásobilo, přibyly expozice vesmírných programů i jiných států a také ISS.
Expozice
-
Maketa raketoplánu Buran
-
Ruský skafandr
-
Luna 9 jako první přistála na Měsíci
-
Mars 3 jako první přistál na Marsu
-
Loď použitá Jurijem Gagarinem
-
Globus Phobosu
-
Lunochod 1
Reference
- ↑ The museum of cosmonautics . Russian Museums. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník pokořitelů kosmu na Wikimedia Commons
- Článek na stránkách severovýchodního administrativního okruhu Moskvy (rusky)
- Stránky muzea (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk