A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Elektrická lokomotiva řady 230 (dříve S 489.0) | |
---|---|
Lokomotiva 230.096 dopravce ČD Cargo | |
Tovární označení | Škoda 47E |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | S 489.0 |
Řada dle UIC (ČR) | 230 |
Základní údaje | |
Výrobce | Škoda Plzeň |
Výroba v letech | 1966–1967 |
Počet vyrobených kusů | 110 |
Provozovatel | (ČSD, ČD), ČD Cargo |
Období provozu | 1966–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 85 000 kg |
Délka přes nárazníky | 16 440 mm |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | 3 080 kW |
Maximální tažná síla | 320 kN |
Trvalá tažná síla | 210 kN |
Maximální povolená rychlost | 110 km/h |
Napájecí soustava | 25 kV / 50 Hz |
Regulace výkonu | spínání odboček transformátoru |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 230 je střídavá (25 kV, 50 Hz) elektrická lokomotiva univerzálního určení, přezdívaná nejčastěji laminátka nebo lamino (podle materiálu skříně). Lokomotivy této řady byly vyráběny ve Škodě Plzeň mezi lety 1966–1967 jako tovární typ Škoda 47E.
V počátcích provozu byla společně s vylepšenou řadou 240 používána na všech typech vlaků, po vyrobení nové řady 242 koncem sedmdesátých let se obě řady přesunuly spíše do dopravy nákladní. Po rozdělení Československa zůstaly všechny lokomotivy řady 230 v ČR, kde připadly Českým drahám a později dceřiné společnosti ČD Cargo, která je nasazuje na nákladní vlaky nejen v celé jižní a západní části Česka, tak i na Slovensku a nejnověji i v Maďarsku. Část lokomotiv byla pro špatný technický stav a nadbytečnost sešrotována, ale zbylé stroje jsou i nadále jednou z kmenových řad hnacích vozidel ČDC a procházejí také hlavními opravami. Provozovány jsou i ve dvojčlenném řízení.
Historie
Vývoj
Na počátku 60. let byla zahájena elektrifikace československých tratí novou střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz. Hlavním impulzem k tomuto kroku byla snaha o úsporu mědi (proti starší stejnosměrné soustavě) a celkově snazší údržba a technologická náročnost střídavého systému, podpořená také vyšším výkonem střídavých lokomotiv. Po prvních pokusech s lokomotivami řady E 479.0 (později S 479.0) a šestinápravové lokomotivě S 699.0 přišla od FMD (Federální ministerstvo dopravy) objednávka na sérii čtyřnápravových univerzálních lokomotiv, schopných provozu na tomto systému. Vývojem a výrobou byla opět pověřena plzeňská Škoda.
Výroba
První stroj S 489.0001 (230.001) byl dokončen na jaře 1966 a poté předán do zkušebního provozu v lokomotivním depu Plzeň (důvod byl prostý - při případných poruchách nebyl daleko výrobní závod). Nová lokomotiva byla zajížděna na první elektrifikované trati do Nepomuku a Horažďovic na osobních i nákladních vlacích. Ještě téhož roku byla zahájena sériová výroba, která probíhala ve třech sériích do následujícího roku. Celkem bylo vyrobeno 110 lokomotiv, jež byly kromě Plzně přiděleny do Brna a Bratislavy. Poté byla ve výrobě nahrazena modernizovanou řadou 240 (S 499.0).
Technický popis
Při vývoji řady 230 (S 489.0) byly využity zkušenosti ze staršího typu S 699.0. Jako materiál pro výrobu lokomotivní skříně byl opět použit sklolaminát a díky tomu lokomotiva získala poměrně neobvyklý design, jehož autorem je český designér Otakar Diblík. Rám a ostatní části lokomotivy jsou klasické ocelové. Proti výchozímu typu byl ale rám zkrácen a namísto třínápravových podvozků stroj stojí na obvyklých dvounápravových. Vedení dvojkolí je ojničkové, neobvykle je řešeno vypružení, kdy primární vypružení tvoří vinuté pružiny, sekundární je pak provedeno listovými pružinami. Pohon zajišťuje čtveřice trakčních motorů (pro každé dvojkolí jeden, o výkonu 770 kW). Regulace výkonu je prováděna spínáním odboček na primární straně transformátoru.
Provoz
Kromě trojice dep, kam byly stroje dodány přímo z výroby (Plzeň, Brno, Bratislava) se později řada 230 rozšířila i do dalších služeben, podle toho, jak postupovala elektrifikace tratí. Deponovány byly také v Českých Budějovicích, Jihlavě a Chebu. Lokomotivy byly koncipovány jako univerzální, používaly se proto na všech typech vlaků, od rychlíků po nákladní vlaky (včetně postrkové služby, například ve sklonově náročném úseku Brno – Vlkov u Tišnova). Po vyrobení řady 242 se jejich působení soustředilo spíše do nákladní dopravy. V roce 1982 byly všechny stroje této řady soustředěny v depu Brno-Maloměřice. Díky tomu také po rozdělení Československa roku 1993 všechny stroje získaly České dráhy. O dva roky později byla část lokomotiv přesunuta do DKV Jihlava, s jeho zánikem v roce 1997 přešly pod DKV České Budějovice, odkud se poté vrátily zpět do Brna.
Po roce 2000 začalo větší odstavování lokomotiv této řady v souvislosti s klesajícím objemem nákladní dopravy. Po oddělení nákladní dopravy do společnosti ČD Cargo roku 2007 přešly tyto stroje pod SOKV České Budějovice a Ostrava (pobočné depo Břeclav). Zbylých 5 lokomotiv zůstalo v majetku ČD a jsou určeny ke šrotaci.[1] Po převodu do společnosti ČD Cargo bylo u velké části strojů zprovozněno mnohočlenné řízení a lokomotivy jezdí ve dvojicích. V srpnu 2008 vypsalo ČD Cargo výběrové řízení na opravu sedmi z osmi zrušených hnacích vozidel řady 230, jehož vítězem se stala společnost Pars nova. V prosinci téhož roku potom byla vozidla přistavena do opravy.
Po rozdělení Českých drah je tak nasazení řady 230 v osobní dopravě prakticky vyloučeno, může se zde objevit pouze jako výpomoc v případě neschopnosti jiného hnacího vozidla nebo vysokého správkového stavu řady 242. Společnost ČD Cargo přistoupila i k rozsáhlejším opravám lokomotiv, které jsou tak opatřovány nátěrem v modrém firemním schématu a v rámci možností i modernizovány - některé stroje tak získaly např. světla z LED diod, klimatizační jednotky a další. Budějovické stroje vyrážejí v čele nákladních vlaků do všech směrů, na jihu zajíždějí až do pohraniční stanice Horní Dvořiště (kde předávají vlaky strojům řady 340), dále pak přes Plzeň a Cheb až Nového Sedla (uhelné vlaky ze Sokolovské pánve), objevují se i v Havlíčkově Brodě a Kutné Hoře. Břeclavským strojům patří nákladní doprava na hlavní trati Kutná Hora – Brno – Břeclav, se zájezdy do Bratislavy a Vyškova. Lokomotiva 230.065 byla pronajímána soukromé společnosti BRKS[zdroj? a byla k tomuto účelu i natřena do laku této firmy, pronájem však již skončil a stroj se vrátil do provozu ČD Cargo. Část strojů byla upravena i pro provoz v Maďarsku a od roku 2011 jsou pravidelně využívány v dopravě kontejnerových vlaků až do Budapešti (se strojvedoucími MÁV).
Roku 2013 byla přistavena do opravy první vyrobená lokomotiva 230.001 a při této příležitosti zároveň opatřena historickým červenožlutým nátěrem. Nadále je běžně nasazována v nákladní dopravě, je s ní však počítáno jako s budoucím muzejním strojem.
Příbuzné typy
Konstrukčně téměř shodné lokomotivy továrního označení 46E byly také v letech 1965 až 1970 dodávány bulharským železnicím BDŽ (řada 42).[2] Vyrobeno bylo celkem 90 kusů a v Bulharsku jsou ve větším počtu provozovány stále.
Historické lokomotivy
- 230.001 (ČD Cargo)
- 230.022 (NTM, depo Chomutov)
- 230.044 (České dráhy, DHV Lužná u Rakovníka)
Odkazy
Reference
- ↑ VACEK, Dušan; ŽATECKÝ, Jaromír. Lokomotivní řada 230 (S 489.0) ČSD/ČD . Stránky přátel železnic, říjen 2007 . Dostupné online.
- ↑ ŠRÁMEK, Milan. Elektrické lokomotivy bulharských drah BDŽ . Stránky přátel železnic, říjen 2007 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-29.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 230 na Wikimedia Commons
- Popis řady 230 na atlaslokomotiv.net
- Řada 230 na Prototypy.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk