A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alstom Coradia LINT jsou motorové vozy a jednotky vyráběné společností Alstom od roku 1999. LINT je zkratka pro německé „leichter innovativer Nahverkehrstriebwagen“ (lehký inovativní místní motorový vůz). Byl navržen společností Linke-Hofmann-Busch (LHB), která je od roku 1996 součástí skupiny Alstom.
Popis
Typové označení udává délku vozidla:
Jednočlánkový LINT 27 (v Česku řada 832) je dlouhý 27,26 m, dvoučlánkový LINT 41 (v Česku řada 846) s Jakobsovým podvozkem měří 41,89 m. V roce 2013 byl představen dvoučlánkový LINT 54 a tříčlánkový LINT 81. Střední část jednotky je nízkopodlažní.
V České republice rekonstruované vozy provozují dopravci Leo Express Tenders a ARRIVA vlaky na Orlickoústecku a na Zlínsku.[1]
LINT 27
-
DB LINT 27
-
LET LINT 27
Jednočlánkový LINT 27 má jeden motor o výkonu 315 kilowattů a jeho maximální rychlost je 120 km/h. Vůz má 52 míst k sezení 2. třídy a 8 míst 1. třídy. V jedné soupravě je možné provozovat až tři vozy.
Vozy jsou provozovány zejména v Severním Porýní-Vestfálsku.
LINT 41 a LINT 54
-
LINT 41 společnosti Hessische Landesbahn pod hradem Königstein směřující do Frankfurtu
-
Interiér
-
Jednotka LINT 41 společnosti Erix na nádraží v Hannoveru
-
LINT 41
-
Nordbahn LINT 41
-
DB LINT 41
-
Vlexx LINT 54
-
LINT 54
-
Arriva LINT 41
LINT 41 i LINT 54 se skládají ze dvou článků. Delší jednotka LINT 54 má v každém článku dva páry dveří, kratší LINT 41 pouze jeden. U některých společností jsou do vozů v oblasti dveří nainstalovány automaty na jízdenky. Jednotky v závislosti na datu dodání disponují motory o síle 315 kilowattů, 335 kilowattů nebo 390 kilowattů. LINT 41 je vybaven dvěma motory, LINT 54 dvěma až třemi. Jednotka LINT 41 má 115 míst k sezení, jednotka LINT 54 má 150–180 míst k sezení.[2]
Jednotky jsou provozovány hlavně v severním Německu a Severním Porýní-Vestfálsku.
V Dánsku jsou provozovány společnostmi Arriva (celkem 43 jednotek: 30 dodáno v letech 2004–2005, 11 v letech 2010–11 a 2 v roce 2012), Lokalbanen a Regionstog (celkem 42 jednotek dodáno v letech 2006–2007).
Ve východních provinciích Nizozemska je provozuje společnost Keolis Nederland.
Dále jezdí také v Kanadě. Alstom dodal šest nových jednotek, které jsou provozovány na O-Train Trillium Line v Ottawě. Nové soupravy byly uvedeny do provozu dne 2. března 2015 a nahradily tak předchozí flotilu vozů Bombardier Talent.[3]
V roce 2019 koupil Inlandsbanan ve Švédsku 5 ojetých LINTů 41 z Nizozemska. Byly modernizovány pro použití na delší vzdálenosti a jsou v provozu od roku 2020.
LINT 81
-
DB LINT 81 před zařazením do provozu
-
Vlexx LINT 81
-
DB LINT 81
LINT 81 je třívozová jednotka,přičemž každý vůz je motorový včetně vloženého,některé soupravy mají 4 motory ,jeden krajní vůz je tedy dvoumotorový.. V září 2012 si společnost Netinera pro provoz v Porýní-Falci objednala 63 vlaků Alstom Coradia LINT. Objednávka zahrnovala 18 jednotek LINT 81 a 45 jednotek LINT 54.[4]
iLINT
-
iLint 654 601-3 v Krnově, pohledem ze stanoviště strojvedoucího mezi stanicemi Krnov a Opava východ
-
iLINT na veletrhu InnoTrans 2016
-
iLINT v běžném provozu
Coradia iLINT je verze modelu Coradia LINT 54 poháněná vodíkovým palivovým článkem.[5] Nový model, který byl představen na veletrhu InnoTrans 2016, je první sériově vyráběnou vodíkovou soupravou na světě. Coradia iLINT je schopná dosáhnout rychlosti až 140 kilometrů za hodinu a ujet 600–800 kilometrů na jednu nádrž vodíku. Vyrábí se v závodě Alstom v Salzgitteru.[5] V březnu 2017 zahájila první jednotka zkušební jízdy rychlostí 80 km/h.[6] 16. září 2018 vstoupila do provozu první Coradia iLINT na lince Buxtehude – Bremervörde – Bremerhaven – Cuxhaven v Dolním Sasku v Německu.[7] Jednotky jsou prozatím tankovány z mobilní vodíkové plnicí stanice, ale do roku 2021 má být hotová nová plnicí stanice, společně s 14 a více vlakovými soupravami.[8]
V roce 2019 objednal Rhein-Main-Verkehrsverbund, dopravní systém obsluhující Frankfurtský region, více než 27 jednotek iLINT, které mají být dodány do prosince 2022. Každá souprava bude mít 160 míst. Jednotky nahradí dieselové soupravy, které v současnosti jezdí na linkách RB11 Frankfurt-Höchst – Bad Soden, RB12 Frankfurt – Königstein, RB15 Frankfurt – Bad Homburg – Brandoberndorf a RB16 Friedrichsdorf – Friedberg.[9]
Galerie
-
LED světla
-
Kabina strojvedoucího
-
Spojené LINTy
-
LINT společnosti Nordbahn
-
Interiér
-
Dveře
-
O-TRAIN Ottawa
-
Interiér
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alstom Coradia LINT na anglické Wikipedii.
- ↑ Zdopravy.cz . 2019-09-27 . Dostupné online.
- ↑ Coradia LINT, archivováno . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-19.
- ↑ "Alstom Coradia Lint commuter trains start commercial service in Ottawa" . . Dostupné online.
- ↑ 2012-09-19T18:52:00. Netinera orders 63 regional trains from Alstom. Railway Gazette International . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Alstom unveils its zero-emission train Coradia iLint at InnoTrans. Alstom . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ International Railway Journal . 2017-03-14 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Germany rolls out world's first hydrogen train. phys.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRANCE-PRESSE, Agence. Germany launches world's first hydrogen-powered train. the Guardian . 2018-09-17 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2019-05-21T09:03:29. ‘World’s largest fleet of fuel cell trains’ ordered. Railway Gazette International . cit. 2021-04-03. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alstom Coradia LINT na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk