A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Florence Griffith-Joynerová | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 21. prosince 1959 Los Angeles, Kalifornie |
Úmrtí | 21. září 1998 (ve věku 38 let) Mission Viejo, Kalifornie |
Stát | Spojené státy americké |
Výška | 170 cm |
Hmotnost | 57 kg |
Choť | Al Joyner |
Kariéra | |
Disciplína | 100 m, 200 m, 400 m, 4x400 m, 4x100 m |
Účasti na LOH | 1984, 1988 |
Účasti na MS | 1983, 1987 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
stříbro | LOH 1984 Los Angeles | běh na 200 m |
zlato | LOH 1988 Soul | běh na 100 m |
zlato | LOH 1988 Soul | běh na 200 m |
zlato | LOH 1988 Soul | štafeta 4 × 100 m |
stříbro | LOH 1988 Soul | štafeta 4 × 400 m |
Mistrovství světa v atletice | ||
stříbro | MS 1987 Řím | běh na 200 m |
zlato | MS 1987 Řím | štafeta 4 × 100 m |
Florence Griffith-Joynerová (21. prosince 1959 Los Angeles, Kalifornie – 21. září 1998 Mission Viejo, Kalifornie) byla americká atletka, sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka a držitelka dosud platných světových rekordů v bězích na 100 m (10,49 s) a 200 metrů (21,34 s).[1] Ty jsou v platnosti již více než třicet let a v současnosti nejsou elitními sprinterkami obvykle přímo ohrožovány.[2] (česky)
V roce 1988 se "Flo-Jo" stala vítězkou ankety Atlet světa. Zemřela ve věku 38 let, když ve spánku utrpěla epileptický záchvat.[3]
Kariéra
Talent u své dcery objevila její matka a přihlásila ji do atletického oddílu.[3] Po úspěších v žákovských a dorosteneckých kategoriích ji byla nabídnuta pozvánka do týmu kalifornské univerzity. Ze školy však musela pro nedostatek peněz odejít. Finanční podporu ji však nabídl její trenér Bob Kersee.[3]
Na prvním ročníku MS v atletice v roce 1983 v Helsinkách doběhla ve finále závodu na 200 metrů na 4. místě (22,46 s). O rok později na olympijských hrách v Los Angeles získala na stejné trati stříbrnou medaili (22,04 s), kde prohrála jen s krajankou Valerií Brisco-Hooksovou. Pro stříbro si doběhla rovněž na druhém světovém šampionátu v Římě v roce 1987, kde byla rychlejší jen východoněmecká sprinterka Silke Gladischová. Zlatou medaili poté vybojovala ve štafetovém běhu na 4 × 100 metrů.
Soul 1988
Největší úspěchy své kariéry zaznamenala v roce 1988 na letních olympijských hrách v jihokorejském Soulu, kde vybojovala tři zlaté (100 m, 200 m, 4 × 100 m) a jednu stříbrnou medaili (4 × 400 m).
V semifinále běhu na 200 metrů trať zvládla v čase 21,56 s, čímž o 15 setin sekundy překonala světový rekord, který tehdy držely Marita Kochová i Heike Drechslerová (obě dvě čas 21,71 s běžely shodně ve své kariéře dvakrát).[4][5] Ve finále dvoustovky Flo-Jo[6] vylepšila semifinálový výkon o dalších 18 setin a čas 21,34 s je dosud na prvním místě dlouhodobých tabulek.
Podezření z dopingu
Její světové rekordy nadále vyvolávají otázky, zdali podezřele skvělých výkonů dosáhla bez podpůrných prostředků. Především první zmiňovaný rekord (100 m) představuje čas, k němuž se dnešní nejlepší sprinterky stále nedokážou přiblížit (časy nejlepších mají obvykle hodnotu mezi 10,70 – 11,00 s). Dosud nejblíže se dostala Jamajčanka Elaine Thompsonová-Herahová, která zaběhla stovku v čase 10,54 s.[7]
I proto a z dalších důvodů (velmi rychlé ukončení kariéry ještě v roce 1988) je tato atletka podezřívána z dřívějšího užívání dopingu.[8][9] Sama sportovkyně však vždy užívání jakýchkoliv podpůrných prostředků popírala a svoji výkonnost zdůvodňovala tvrdou prací a zdravým životním stylem.[3]
Zajímavosti
Florence Griffithová-Joynerová je také nejrychlejší ženou historie, a to i podle změřené maximální rychlosti běhu.[10] Na olympijských hrách v Soulu běžela jeden desetimetrový úsek za 0,91 sekundy, což odpovídá rychlosti 10,99 m/s = 39,56 km/h.[11][12]
Osobní rekordy
Dráha
- Běh na 100 metrů – 10,49 s – 16. červenec 1988, Indianapolis (Současný světový rekord)
- Běh na 200 metrů – 21,34 s – 29. září 1988, Soul (Současný světový rekord)
- Běh na 4 × 100 metrů – 41,98 s – 1. říjen 1988, Soul
- Běh na 4 × 400 metrů – 3:15,51 min – 1. říjen 1988, Soul
Osobní život
Pocházela z jedenácti dětí.[3] Jejím manželem byl někdejší americký atlet, olympijský vítěz v trojskoku z roku 1984 Al Joyner. Její švagrovou byla jeho mladší sestra Jackie Joynerová-Kerseeová, olympijská vítězka v sedmiboji a ve skoku dalekém.
Odkazy
Reference
- ↑ Video světového rekordu na 100 m
- ↑ SOCHA, Vladimír. Velká výročí atletických světových rekordů. OSEL . Osel, 2018-06-21 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e CHARVÁT, Martin; KADEŘÁBEK, Petr. Rekordmanka Flo Jo, sprinterka bez dopingu. iROZHLAS . Český rozhlas, 2010-05-22 . Dostupné online.
- ↑ World Records Progression - 200 m (Women)
- ↑ European Records Progression - 200 m (Women)
- ↑ ČTK. Nikoho jsem neznevažoval, vzkázal Bolt šéfovi MOV. Sport.cz . Borgis, 2008-08-28 . Dostupné online.
- ↑ Fantastičtí Jeterová a Gay, úspěšný návrat Liu Xianga. www.atletika.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ VRTIŠKA, Ondřej. Nandají to ženy mužům?. Ábíčko.cz . CZECH NEWS CENTER, 2004-12-07 . Dostupné online.
- ↑ Běh na 100 metrů[nedostupný zdroj
- ↑ http://www.espn.com/classic/biography/s/Griffith_Joyner_Florence.html
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2008/08/31/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka/
- ↑ SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. OSEL . Osel, 20. července 2018. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Florence Griffith-Joynerová na Wikimedia Commons
- Florence Griffith-Joynerová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Florence Griffith-Joynerová v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk