A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při této délce trati však musí běžec alespoň částečně šetřit vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m). Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček tak, že závodník, který běží po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou. Při náběhu do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech větru.
Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan Michael Johnson, který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa a od roku 1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce 1995).
V prvním desetiletí 21. století vládli na 400metrové trati téměř výhradně Američané LaShawn Merritt a Jeremy Wariner. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů.
V září roku 2016 se stal držitelem světového rekordu Jihoafričan Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na Letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii (a to i přesto, že běžel v nevýhodné osmé dráze).
Světový rekord mezi ženami drží dlouhodobě Němka Marita Kochová, která v roce 1985 překonala československou závodnici Jarmilu Kratochvílovou časem 47,60 sekundy. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které v historii běžely pod 48 sekund. Další úspěšné ženy jsou Francouzka Marie-José Pérecová a Australanka Cathy Freemanová, které získaly dva tituly z mistrovství světa.
Historie
Běh na 400 m vznikl metrickým zaokrouhlením z anglosaského běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů neboli 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní zkoordinovat rychlost a sprinterskou vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Někteří běžci tuto trať kombinovali zároveň s během na 200 metrů (např. Michael Johnson), jiní s během na 800 metrů (např. Jarmila Kratochvílová). Častá kombinace je také s tratí na 400 metrů překážek.
Současné rekordy – dráha
Muži | |||||
Rekord | Čas (s) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 43,03 | Wayde van Niekerk | ![]() |
Rio de Janeiro | 14. 8. 2016 |
Olympijský rekord | 43,03 | Wayde van Niekerk | ![]() |
Rio de Janeiro | 14. 8. 2016 |
Rekord MS | 43,18 | Michael Johnson | ![]() |
Sevilla | 26. 8. 1999 |
Český rekord | 44,79 | Pavel Maslák | ![]() |
Dauhá | 9. 5. 2014 |
Ženy | |||||
Rekord | Čas (s) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu |
---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 47,60 | Marita Kochová | ![]() |
Canberra | 6. 9. 1985 |
Olympijský rekord | 48,25 | Marie-José Pérecová | ![]() |
Atlanta | 29. 7. 1996 |
Rekord MS | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | ![]() |
Helsinky | 10. 8. 1983 |
Český rekord | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | ![]() |
Helsinky | 10. 8. 1983 |
Současní světoví rekordmani
Současné rekordy podle kontinentů
Rekord | Kategorie | Výkon (s) | Atlet | Stát | Město | Datum |
---|---|---|---|---|---|---|
Afrika | Muži | 43,03 ![]() |
Wayde van Niekerk | ![]() |
Rio de Janeiro | 14. 8. 2016 |
Ženy | 49,10 | Falilat Ogunkoya | ![]() |
Atlanta | 29. 7. 1996 | |
Asie | Muži | 43,93 | Youssef Ahmed Masrahi | ![]() |
Peking | 23. 8. 2015 |
Ženy | 48,14 | Salvá Ajd Násirová | ![]() |
Dauhá | 3. 10. 2019 | |
Evropa | Muži | 44,26 | Matthew Hudson-Smith | ![]() |
Budapešť | 22. 8. 2023 |
Ženy | 47,60 ![]() |
Marita Kochová | ![]() |
Canberra | 6. 9. 1985 | |
Severní a střední Amerika | Muži | 43,18 | Michael Johnson | ![]() |
Sevilla | 26. 8. 1999 |
Ženy | 48,36 | Shaunae Millerová | ![]() |
Tokio | 6. 8. 2021 | |
Oceánie | Muži | 44,38 | Darren Clark | ![]() |
Soul | 26. 9. 1988 |
Ženy | 48,63 | Cathy Freemanová | ![]() |
Atlanta | 29. 7. 1996 | |
Jižní Amerika | Muži | 43,93 | Antonín Zambrano | ![]() |
Tokio | 2. 8. 2021 |
Ženy | 49,64 | Ximena Restrepo | ![]() |
Barcelona | 5. 8. 1992 | |
Muži na iaaf.org Ženy na iaaf.org |
Současné rekordy – hala
Muži | ||||||
Rekord | Výkon (sec.) | Atlet | Stát | Město | Datum rekordu | |
---|---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 44,49 | Morales Williams | ![]() |
Fayetteville | 24. 2. 2024 | |
Evropský rekord | 45,05 | Thomas Schönlebe Karsten Warholm |
![]() ![]() |
Sindelfingen Glasgow |
5. 2. 1988 2. 2. 2019 | |
Rekord MS | 45,00 | Jereem Richards | ![]() |
Bělehrad | 2022 | |
Český rekord | 45,24 | Pavel Maslák | ![]() |
Sopoty | 8. 3. 2014 | |
Muži na iaaf.org |
Ženy | ||||||
Rekord | Výkon (sec.) | Atletka | Stát | Město | Datum rekordu | |
---|---|---|---|---|---|---|
Světový rekord | 49,24 | Femke Bolová | ![]() |
Apeldoorn | 19. 2. 2023 | |
Evropský rekord | 49,26 | Femke Bolová | ![]() |
Apeldoorn | 18. 2. 2024 | |
Rekord MS | 50,04 | Olesja Forševová | ![]() |
Moskva | 12. 3. 2006 | |
Český rekord | 49,59 | Jarmila Kratochvílová | ![]() |
Milán | 7. 3. 1982 | |
Ženy na iaaf.org |
Současní světoví rekordmani v hale
10 nejlepších mužů historie dle časů
Pořadí | Výkon (sec.) | Atlet | Národnost | Datum | Místo |
---|---|---|---|---|---|
1. | 43,03 | Wayde van Niekerk | ![]() |
14. srpen 2016 | Rio de Janeiro |
2. | 43,18 | Michael Johnson | ![]() |
26. srpen 1999 | Sevilla |
3. | 43,29 | Butch Reynolds | ![]() |
17. srpen 1988 | Curych |
4. | 43,45 | Jeremy Wariner | ![]() |
31. srpen 2007 | Ósaka |
4. | 43,45 | Michael Norman | ![]() |
20. duben 2019 | Torrance |
6. | 43,48 | Steven Gardiner | ![]() |
4. říjen 2019 | Dauhá |
7. | 43,50 | Quincy Watts | ![]() |
5. srpen 1992 | Barcelona |
8. | 43,64 | Fred Kerley | ![]() |
27. červenec 2019 | Des Moines |
9. | 43,65 | LaShawn Merrit | ![]() |
26. srpen 2015 | Peking |
10. | 43,70 | Champion Allison | ![]() |
25. červen 2022 | Eugene |
Muži na iaaf.org |
10 nejlepších žen historie dle časů
Pořadí | Výkon (sec.) | Atletka | Národnost | Datum | Místo |
---|---|---|---|---|---|
1. | 47,60 | Marita Kochová | ![]() |
6. říjen 1985 | Canberra |
2. | 47,99 | Jarmila Kratochvílová | ![]() |
10. srpen 1983 | Helsinky |
3. | 48,14 | Salvá Ajd Násirová | ![]() |
3. říjen 2019 | Dauhá |
4. | 48,25 | Marie-José Pérecová | ![]() |
29. červenec 1996 | Atlanta |
5. | 48,27 | Olga Bryzginová | ![]() |
6. říjen 1985 | Canberra |
6. | 48,36 | Shaunae Millerová | ![]() |
6. srpen 2021 | Tokio |
7. | 48,59 | Taťána Kocembová | ![]() |
10. srpen 1983 | Helsinky |
8. | 48,63 | Cathy Freemanová | ![]() |
29. červenec 1996 | Atlanta |
9. | 48,70 | Sanya Richardsová | ![]() |
16. září 2006 | Athény |
10. | 48,74 | Sydney McLaughlinová-Levroneová | ![]() |
8. července 2023 | Eugene |
Ženy na iaaf.org |
Vývoj světového rekordu
Muži
- 47,8 Maxie Long (USA) New York 29. 9. 1900
- 47,7 Ted Meredith (USA) Cambridge,US 27. 5. 1916
- 47,0 Emerson Spencer (USA) Palo Alto 12. 5. 1928
- 46,4 Ben Eastman (USA) Palo Alto 26. 3. 1932
- 46,2 Bill Carr (USA) Los Angeles 05. 8. 1932
- 46,1 Archie Williams (USA) Chicago 19. 6. 1936
- 46,0 Rudolf Harbig (Německo) Frankfurt 12. 8. 1939
- 46,0 Grover Klemmer (USA) Filadelfie 29. 6. 1941
- 46,0 Herb McKenley (Jamajka) Berkeley, USA 5. 6. 1948
- 45,9 Herb McKenley (Jamajka) Milwaukee 2. 7. 1948
- 45,8 George Rhoden (Jamajka) Eskilstuna 22. 8. 1950
- 45,4 Lou Jones (USA) Ciudad de México 18. 3. 1955
- 45,2 Lou Jones (USA Los Angeles 30. 6. 1956
- 44,9 Otis Davis (USA) Řím 6. 9. 1960
- 44,9 Carl Kaufmann (Německo) Řím 6. 9. 1960
- 44,9 Adolph Plummer (USA) Tempe 25. 5. 1963
- 44,9 Mike Larrabee (USA) Los Angeles 12. 9. 1964
- 44,5 Tommie Smith (USA) San José 20. 5. 1967
- 44,1 Larry James (USA) Echo Summit 14. 9. 1968
- 43,8 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
- 43,86 Lee Evans (USA) Ciudad de México 18. 10. 1968
- 43,29 Butch Reynolds (USA) Curych 17. 8. 1988
- 43,18 Michael Johnson (USA) Sevilla 26. 8. 1999
- 43,03 Wayde van Niekerk (Jihoafrická republika) Rio de Janeiro 14. 8. 2016[1]
Ženy
- 51,02 Marylin Neufvilleová (Jamajka) Edinburgh 23. 7. 1970
- 50,98 Jelica Pavličićová (Jugoslávie) 3. 8. 1974
- 50,78 Riitta Salinová (Finsko) 17. 8. 1974
- 50,14 Riitta Salinová (Finsko) Řím 4. 9. 1974
- 49,77 Christina Brehmerová (Německo) Drážďany 9. 5. 1976
- 49,75 Irena Szewińská (Polsko) Bydhošť 22. 6. 1976
- 49,28 Irena Szewińská (Polsko) Montréal 29. 7. 1976
- 49,19 Marita Kochová (NDR) Lipsko 2. 7. 1978
- 49,03 Marita Kochová (NDR) Postupim 19. 8. 1978
- 48,94 Marita Kochová (NDR) Praha 31. 8. 1978
- 48,89 Marita Kochová (NDR) Postupim 29. 7. 1979
- 48,60 Marita Kochová (NDR) Turín 4. 8. 1979
- 48,16 Marita Kochová (NDR) Athény 8. 9. 1982
- 47,99 Jarmila Kratochvílová (Československo) Helsinky 10. 8. 1983
- 47,60 Marita Kochová (NDR) Canberra 6. 10. 1985
Zajímavost
Průměrná rychlost běhu světového rekordmana van Niekerka (při rekordním čase 43,03 s.) činí téměř 9,30 m/s (33,47 km/h), v průměru tak zvládl každý stometrový úsek trati za necelých 10,76 s. Ženská světová rekordmanka Kochová při zaběhnutí času 47,60 s. běžela průměrnou rychlostí 8,40 m/s (30,25 km/h) a každý stometrový úsek zvládla průměrně za 11,90 s.
Související články
- Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na mistrovství Evropy v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m
- Seznam medailistů na halovém mistrovství Evropy v běhu na 400 m
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu běh na 400 m na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk