A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stacy Dragilaová | |
---|---|
Stacy Dragilaová | |
Osobní informace | |
Narození | 25. března 1971 (53 let) Auburn, Kalifornie |
Stát | Spojené státy americké |
Kariéra | |
Disciplína | skok o tyči |
Účasti na LOH | 2000, 2004 |
Účasti na MS | 1999, 2001, 2003, 2005, 2009 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | Sydney 2000 | skok o tyči |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | Sevilla 1999 | skok o tyči |
zlato | Edmonton 2001 | skok o tyči |
Halové MS v atletice | ||
zlato | Paříž 1997 | skok o tyči |
stříbro | Budapešť 2004 | skok o tyči |
Stacy Dragilaová, rozená Stacy Mikaelsenová (* 25. března 1971 Auburn, Kalifornie) je bývalá americká atletka, olympijská vítězka, dvojnásobná mistryně světa a halová mistryně světa ve skoku o tyči.
Kariéra
S atletikou začala během svých studií na Idaho State University již v roce 1990, nejprve se věnovala atletickému sedmiboji, teprve později se specializovala na skok o tyči.
První úspěch zaznamenala v roce 1997 na halovém MS v Paříži, kde se ženská tyčka konala poprvé v historii šampionátu. Ve finále překonala jako jediná 440 cm a získala zlato. Stříbro brala Emma Georgeová z Austrálie za 435 cm. O dva roky později na halovém MS v japonském Maebaši skončila na osmé místě. Na Mistrovství světa v atletice 1999 v Seville vybojovala výkonem 460 cm zlatou medaili. Druhá Ukrajinka Anžela Balachonovová překonala 455 cm.[1]
V roce 2000 se stala historicky první olympijskou vítězkou ve skoku o tyči žen, stalo se tak na Letních olympijských hrách v australském Sydney. O rok později skončila na halovém MS 2001 v Lisabonu těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě. O medaili ji připravil horší technický zápis, když překonala 451 cm napodruhé. O stříbro se podělily Ruska Světlana Feofanová a Američanka Kellie Suttleová, které stejnou výšku překonala napoprvé.[2] V témže roce obhájila na světovém šampionátu v kanadském Edmontonu titul mistryně světa a získala zlatou medaili na Hrách dobré vůle v australském Brisbane.
V roce 2003 na halovém MS v Birminghamu neprošla kvalifikací, když třikrát shodila základní výšku 410 cm. Na Mistrovství světa v atletice 2003 v Paříži se ve finále podělila s Polkou Monikou Pyrekovou o čtvrté místo. O rok později získala výkonem 481 cm stříbrnou medaili na halovém MS v Budapešti. Na letních olympijských hrách 2004 v Athénách skončila v kvalifikaci. Sítem kvalifikace neprošla také na Mistrovství světa v atletice 2005 v Helsinkách a na světovém šampionátu 2009 v Berlíně.
Během své závodní kariéry osmkrát posunula hranici světového rekordu v této atletické disciplíně. V roce 2001 se stala vítězkou ankety Atlet světa. Její osobní maximum ve skoku o tyči činí 483 centimetrů, tohoto výkonu dosáhla na mítinku Zlatá tretra v Ostravě v roce 2004.[3] Atletickou kariéru ukončila v roce 2009.[4]
Přehled vývoje světového rekordu
- 4,60 m Stacy Dragilaová – 21. října 1999, Sevilla
- 4,60 m Stacy Dragilaová – 14. března 2000, Modesto
- 4,62 m Stacy Dragilaová – 26. března 2000, Phoenix
- 4,63 m Stacy Dragilaová – 23. července 2000, Sacramento
- 4,70 m Stacy Dragilaová – 27. dubna 2001, Pocatello [5]
- 4,71 m Stacy Dragilaová – 9. června 2001, Palo Alto
- 4,81 m Stacy Dragilaová – 9. června 2001, Palo Alto [6]
- 4,82 m Jelena Isinbajevová – 13. června 2003, Gateshead
- 4,83 m Stacy Dragilaová – 8. ledna 2004, Ostrava
- 4,83 m Jelena Isinbajevová – 15. února 2004, Doněck
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stacy Dragilaová na Wikimedia Commons
- Stacy Dragilaová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Profil na Track & Field (anglicky)
- Stacy Dragilaová v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk