A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Olga Korbutová | |
---|---|
Narození | 16. května 1955 (69 let) Grodno |
Alma mater | Grodženská universita |
Povolání | sportovní gymnastka |
Ocenění | Sportovec roku Associated Press (1972) Řád čestného odznaku zasloužilý mistr sportu SSSR Řád přátelství mezi národy čestný občan města Grodna |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
zlato | 1972 Mnichov | družstva |
zlato | 1972 Mnichov | kladina |
zlato | 1972 Mnichov | prostná |
zlato | 1976 Montreal | družstva |
stříbro | 1972 Mnichov | bradla |
stříbro | 1976 Montreal | kladina |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | 1974 Varna | družstva |
zlato | 1974 Varna | přeskok |
stříbro | 1974 Varna | víceboj |
stříbro | 1974 Varna | bradla |
stříbro | 1974 Varna | kladina |
stříbro | 1974 Varna | prostná |
Olga Valentinovna Korbutová (bělorusky Во́льга Валянці́наўна Корбут) (* 16. květen 1955, Grodno, Sovětský svaz) je bývalá běloruská gymnastka, která reprezentovala Sovětský svaz. Byla často přezdívána Vrabec z Minsku.
S gymnastikou začala v 8 letech a v 9 letech ji začal trénovat běloruský trenér Renald Knyš (bělorusky Рэнальд Іванавіч Кныш)[1], který o ní sice tvrdil, že je líná a náladová, zároveň ale viděl velký potenciál v jejím talentu a nezvykle ohebné páteři. Pod jeho vedením se naučila např. velmi náročné salto nazad na kladině. Její obrovský talent se začal záhy projevovat. Dokázala zacvičit prvky, které ještě nikdo před ní.[2] Vybojovala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile na olympijských hrách, v Mnichově 1972 a Montrealu 1976.[3] Je též dvounásobnou mistryní světa, z roku 1974. Roku 1988 byla jako první gymnastka vůbec, byla uvedena do Síně slávy gymnastiky.[4] Po skončení gymnastické kariéry vystudovala roku 1977 pedagogický institut a stala se učitelkou. Roku 1991 Bělorusko opustila a přesídlila do Spojených států amerických. Roku 2000 se stala občankou Spojených států amerických.[5] V roce 1999 promluvila o sexuálním napadení a znásilnění ze strany svého trenéra Renalda Knyše, který to popřel. Korbutová prohlásila: "Pravdou bylo, že mnohé gymnastky nebyly jen sportovními stroji, ale sexuálními otrokyněmi svého trenéra. Nebyly jsme jen potenciální gymnastky, ale jeho budoucí konkubíny." Později v roce 2018 Korbutová vystoupila v televizním pořadu, v němž opět promluvila o několika incidentech, při nichž ji údajně trenér sexuálně napadl. V důsledku toho, že Korbutová veřejně promluvila, několik dalších gymnastek, které také trénovaly pod Knyšovým vedením, hovořilo o podobných incidentech, jaké Korbutová tvrdila.
Eponymní prvky
Korbut salto
Korbutová proslula hlavně provedením tzv. korbut salta (jde o prvek prováděný na asymetrických bradlech, kdy se gymnastka postaví na vyšší žerď, provede salto vzad a znovu se chytí této žerdi) na olympiádě v Mnichově v roce 1972[6]. Byla vůbec první gymnastkou, která tento prvek předvedla na mezinárodní soutěži. V roce 1977 sovětská gymnastka Elena Mukhina pozměnila toto salto přidáním plného obratu. V roce 1980 bylo salto dokonce provedeno na nižší žerdi. V konečném důsledku bylo později úplně zakázáno se na žerď postavit jako moc nebezpečné.
Olympijské hry 1972
Korbutová do Mnichova nepřijela jako jedna z favoritek. ve svých 17 letech měla hlavně sbírat zkušenosti. S kolegyněmi nejprve vyhrála soutěž družstev. Potom přišel den, kdy se bojovalo o titul ve víceboji jednotlivkyň. Po dvou ze čtyř disciplín měla Olga Korbutová předvést sestavu na bradlech, což byla její parádní disciplína. Při této sestavě ale udělala několik zásadních chyb a to ji stálo titul. Další den se konala finále v jednotlivých disciplínách. Na přeskoku skončila pátá a pak přišla znovu bradla. Tentokrát skoro bezchybná. Získala známku 9,7 a stříbrnou medaili. Následně získala 9,9 na kladině a zlatou medaili. Stejnou známku získala i na prostných a to znamenalo další zlato. Olga Korbutová se tak stala hvězdou celé Olympiády.
Odkazy
Reference
- ↑ Legendarnyj trener Renald Knyš. Večernij Grodno. 14. 9. 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-05. Archivováno 5. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Archivovaná kopie. eurozpravy.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-03.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sports-reference.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-07.
- ↑ http://www.ighof.com/honorees/1988_Olga_Korbut.php
- ↑ http://articles.latimes.com/2002/aug/28/sports/sp-korbut28
- ↑ https://www.stream.cz/sportovni-okamziky/10002431-divenka-ktera-okouzlila-svet-1972
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Korbutová na Wikimedia Commons
- Olga Korbutová v databázi Olympedia (anglicky)
- Portrét v britském deníku Guardian
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk