A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové (HCl). Chlór v nich má podobu záporně nabitého atomu - iontu Cl-.
Jedná se o různorodou skupinu látek složených z chloridového aniontu a kationtu elektropozitivního prvku. Právě různé druhy kationtů určují výsledné vlastnosti těchto látek. Chloridy jsou nejčastěji bezbarvé soli, které se mohou vyskytovat v široké škále krystalických struktur. Většina chloridů je vysoce rozpustná ve vodě, rozpouštějí se také v protických a polárních rozpouštědlech. Mají velmi vysoké teploty tání a varu. Jako taveniny nebo v roztoku vedou elektrický proud.
Nejznámějším zástupcem je chlorid sodný (NaCl). V přírodě se vyskytuje rozpuštěný v mořské vodě a jako minerál v zemské kůře. V organismech je základním elektrolytem ve všech tělesných tekutinách a je zodpovědný za udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů a regulaci průtoku tekutin dovnitř a ven z buněk. Dalšími důležitými chloridy jsou chlorid draselný (KCl), chlorid vápenatý (CaCl2) a chlorid amonný (NH4Cl).
Sloučeniny chloridů
Chloridy vytvářejí sloučeniny s kovy i nekovy. Nejběžnější jsou anorganické sloučeniny. Ale obsahují je i některé organické sloučeniny:
- Chloridy kovů, jako je například sodík nebo draslík, jsou soli kyseliny chlorovodíkové HCl. Obsahují záporně nabité ionty chloru Cl− a kladně nabité kationty kovů (Na+ nebo K+). Jsou to sloučeniny s iontovou vazbou a v pevném stavu nejčastěji tvoří iontové krystalové mřížky.
- Chloridy nekovů, jako je například síra nebo uhlík, jsou molekulární sloučeniny. Chlor zde není přítomen jako chloridový iont, ale je ve sloučenině vázán kovalentně. Takovými sloučeninami jsou například chlorid uhličitý CCl4, chlorid sulfurylu SO2Cl2 nebo chloramin NH2Cl.
- V organické chemii jsou sloučeniny obsahující chlór především deriváty uhlovodíků. Atom chloru je zde kovalentně vázaný jednoduchou vazbou na zbytek molekuly. Například methylchlorid CH3Cl je organická sloučenina s kovalentní vazbou C−Cl, ve které chlor není aniont. V chloridech karboxylových kyselin je atom chloru vázán na acylový zbytek silně polarizovanou kovalentní vazbou.
Významné chloridy
Anorganické chloridy
Příklady anorganických chloridů s iontovou vazbou. Mnoho těchto chloridů vytváří hydráty.
Látka | Vzorec | Využití | Výskyt |
---|---|---|---|
chlorid amonný | NH4Cl | ustalovač, v suchých článcích | jako nerost, vyrábí se i synteticky |
chlorid draselný | KCl | v medicíně, injekce smrti, zdroj draslíku | vyskytuje se v Mrtvém moři |
chlorid hořečnatý | MgCl2 | v medicíně, zdroj hořčíku | vyskytuje se v Mrtvém moři |
chlorid kobaltnatý | CoCl2 | tónování fotografií, indikátor vlhkosti | syntetická výroba |
chlorid olovnatý | PbCl2 | pro výrobu skla propouštějícího infračervené záření a ornamentálního skla nazývaného aurenové sklo | syntetická výroba |
chlorid rtuťnatý | HgCl2 | bělení zesilovaných negativů ve fotografii | syntetická výroba |
chlorid sodný | NaCl | kuchyňská sůl, všestranné použití v potravinářství i technice, posyp na cesty | v moři, jako nerost |
chlorid stříbrný | AgCl | jeho citlivosti na světlo se využívá ve fotografii | syntetická výroba |
chlorid vanadnatý | VCl2 | zelené tónovací činidlo ve fotografii | syntetická výroba |
chlorid vápenatý | CaCl2 | vedlejší produkt chlorového vápna, dezinfekce, posyp na cesty | syntetická výroba |
chlorid zlatitý | AuCl3 | tónovací lázeň ve fotografii | syntetická výroba |
chlorid železitý | FeCl3 | využití v mnoha oblastech techniky | syntetická výroba |
chlorid železnatý | FeCl2 | omezené využití pro nestálost na vzduchu | syntetická výroba |
Organické chloridy
V organické chemii jsou chloridy vázány kovalentní nebo polární vazbou. Označení těchto organických sloučenin jako chloridy je tedy sporné, ale běžně se užívá.
Uhlovodíky obsahující chlór jsou považovány za deriváty uhlovodíků, neboť atom chloru je zde kovalentně vázaný jednoduchou vazbou na zbytek molekuly. V chloridech karboxylových kyselin je atom chloru vázán na acylový zbytek silně polarizovanou kovalentní vazbou. Tyto chloridy lze získat substitučními a adičními reakcemi uhlovodíků nebo karboxylových kyselin a jejich derivátů.
Příklady organických chloridů s kovalentní vazbou uhlík-chlor:
- Chlormethan – CH3Cl
- Dichlormethan (methylenchlorid) – CH2Cl2
- Allylchlorid – CH2=CHCH2Cl
- Benzylchlorid – C6H5CH2Cl
Reakce chloridů
Oxidační reakce
Nejpoužívanější je elektrolytická oxidace chloridu sodného (NaCl), která se používá k výrobě plynného chloru a hydroxidu sodného:
- 2 Cl− → Cl2 + 2 e−
- 2 H2O + 2 e− → H2 + 2 OH−
Chlor může být dále oxidován na jiné oxyanionty a oxidy, včetně chlornanu (ClO−), oxidu chloričitého (ClO2), chlorečnanu (ClO3−) a chloristanem (ClO4−).
Acidobazické reakce
Chloridy jsou v acidobazických reakcí slabou zásadou. Se silnými kyselinami, jako je kyselina sírová, reagují za vzniku soli kyseliny sírové a kyseliny chlorovodíkové:
- NaCl + H2SO4 → NaHSO4 + HCl
Přítomnost chloridů, lze detekovat pomocí dusičnanu stříbrného. Roztok obsahující chloridové ionty s ním vytvoří bílou sraženinu chloridu stříbrného:
- Cl− + Ag+ → AgCl
Výskyt v přírodě
- Chloridy jsou obecně velmi dobře rozpustné ve vodě a nacházejí se proto především v mořské vodě, která má koncentraci chloridových iontů okolo 19,25 g/litr. Vyskytují se i v některých vnitrozemských mořích a v podzemních solných vrtech, jako je Velké solné jezero v Utahu a Mrtvé moře v Izraeli. Odsolování mořské vody je energeticky velmi náročné.
- Chloridy představují přibližně 0,05 % zemské kůry. V půdě nejsou pevně vázány, migrují do povrchových ipodzemních vod. Mezi ty nejběžnější patří chlorid sodný (NaCl) a chlorid draselný (KCl). Vyskytují se ve velkých ložiscích, například chlorid sodný jako halit, chlorid draselný jako sylvín, chlorid hořečnatý jako bischit.
- Chloridy jsou součástí rostlin i živočichů. Například chlorid sodný je základním elektrolytem ve všech tělesných tekutinách lidského těla a je zodpovědný za udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů a regulaci průtoku tekutin dovnitř a ven z buněk. Koncentrace chloridového aniontu v krvi se nazývá sérový chlorid. U člověka má nadměrný příjem chloridu sodného negativní vliv, především na správnou funkci ledvin.
Účinky na životní prostředí
- Chloridy se jen velmi málo vážou na sedimenty a zeminy a proto migrují s povrchovými a podzemními vodami. To představuje vážný problém v některých pobřežních oblastech, kde dochází k přílišnému odčerpávání podzemní vody a následnému postupu slané mořské vody do pevninského horninového prostředí.
- Zvýšené koncentrace chloridů mohou způsobit řadu ekologických účinků ve vodním i suchozemském prostředí. Mohou přispívat k okyselování toků nebo mobilizovat radioaktivní půdní kovy iontovou výměnou.
- Mohou ovlivňovat úmrtnost a reprodukci vodních rostlin a živočichů, podporovat invazi mořských organismů do dříve sladkovodního prostředí a narušovat přirozené promíchávání jezer. Bylo také prokázáno, že chlorid sodný mění složení mikrobiálních druhů již při relativně nízkých koncentracích.
- Toxické vlastnosti chloridů závisejí na kationu. Velmi toxický je například poměrně vzácný chlorid kademnatý CdCl2. Snadná rozpustnost chloridů ve vodě může způsobit, že se problematický kation (například Cd nebo Pb) může velmi snadno uvolňovat ze struktury chloridů.
- Chloridy sodný a draselný jsou v přiměřené míře pro rostliny a živočichy nezbytné. Při překročení určité meze však dochází k úhynu živočichů i rostlin z důvodu vysoké salinity (solnosti). Příkladem může být změna složení vegetace v blízkosti cest, které jsou v zimním období hojně soleny, přičemž dochází k postupnému smývání soli do okolní půdy.
Související články
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chloride na německé Wikipedii a Chloride na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk