A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dusičnan stříbrný | |
---|---|
Prášková forma | |
Detail | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan stříbrný |
Triviální název | Čertův kamínek, Lapis |
Anglický název | Silver nitrate |
Německý název | Silbernitrat |
Sumární vzorec | AgNO3 |
Vzhled | bílé nebo průhledné krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7761-88-8 |
PubChem | 24470 |
ChEBI | 32130 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 169,873 g/mol |
Molární koncentrace cM | 3,471 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok) |
Teplota tání | 212 °C |
Teplota rozkladu | 444 °C |
Hustota | 4,352 g/cm3 (19 °C) 1,474 3 g/cm3 (20 °C, 40% roztok) |
Dynamický viskozitní koeficient | 3,77 cP (244 °C) 3,04 cP (275 °C) 2,29 cP (342 °C) 1,365 cP (20 °C, 40% roztok) |
Kinematický viskozitní koeficient | 0,926 cS (20 °C, 40% roztok) |
Index lomu | nDa=1,729 nDb=1,744 nDc=1,788 |
Rozpustnost ve vodě | 126,67 g/100 g (0 °C) 210,01 g/100 g (20 °C) 274,5 g/100 g (30 °C) 321,9 g/100 g (40 °C) 380,16 g/100 g (50 °C) 446,45 g/100 g (60 °C) 719,25 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 3,6 g/100 g (20 °C) ethanol 2,21 g/100 g (20 °C) aceton 0,44 g/100 g (18 °C) |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | pyridin 33,6 g/100 g (20 °C) |
Relativní permitivita εr | 9,0 (20 °C) |
Součinitel tepelné vodivosti | 0,502 Wm−1 K−1 (0 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −3,49×10−6 cm3g−1 |
Měrný elektrický odpor | 1011 Ώm |
Povrchové napětí | 149 mN/m (220 °C) 144 mN/m (300 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná (α) klencová (β) šesterečná (γ) |
Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 699,5 pm b= 733,0 pm c= 1 012,2 pm β-modifikace a= 699,5 pm α= 48°32´ γ-modifikace a= 516,6 pm c= 1 660,2 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −44,39 kJ/mol |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 133,6 J/g |
Standardní molární entropie S° | 140,9 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −33,6 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,547 8 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R8, R34, R50/53 |
S-věty | (S1/2), S26, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | 0
2
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan stříbrný, nazývaný též lapis infernalis neboli pekelný kamínek, je sloučenina s chemickým vzorcem AgNO3. Tato stříbrná sůl kyseliny dusičné je fotosenzitivní přísadou fotografických filmů. Má korozivní vlastnosti. Je jednou ze dvou solí stříbra (druhou je fluorid stříbrný), které se rozpouštějí ve vodě. Rozpustné stříbrné soli jsou vysoce toxické pro bakterie a jiné nižší formy života.
Důležité je jeho využití v klasické fotografii, kde slouží dusičnan stříbrný k přípravě světlocitlivých sloučenin. Stříbrné ionty projevují velkou ochotu se nechat redukovat na šedočerné koloidní stříbro, proto je-li dusičnanem stříbrným kontaminován oděv nebo pokožka, vznikají špatně odstranitelné skvrny.
Příprava
Dusičnan stříbrný lze připravit rozpuštěním kovového stříbra v kyselině dusičné za horka a následným odpařením roztoku. Reakce probíhá podle rovnice
3Ag (s) + 4HNO3 (aq) → 3AgNO3 (aq) + 2H2O (l) + NO (g).
Využití
Fotografie
Při výrobě fotografického filmu dusičnan stříbrný reaguje s halogenidem sodným či draselným za vzniku nerozpustného halogenidu stříbrného in situ ve fotografické želatině, která je poté nanesena na pásy fólie acetátu celulózy nebo polyesteru. Fotony ze slunečního světla, rentgenového záření či jiných zdrojů jsou schopny iniciovat chemickou řetězovou reakci, při níž foton, který zasáhne krystal halogenidu stříbrného, uvolní elektrony z iontové mřížky. Tyto volné elektrony se pohybují krystalem a usadí se ve strukturních poruchách. Ty pak přitahují kladné stříbrné kationty, jež jsou následně neutralizovány za vzniku shluků elementárního stříbra. Jedná se o takzvaný latentní obraz. Ten je pak možno pomocí vývojky přeměnit na obraz fotografický (U chloridů vzniká viditelný obraz i bez vývojky)[zdroj?.
Výbušniny
Dusičnan stříbrný slouží jako výchozí sloučenina pro přípravu některých třaskavin, např. fulminátu, azidu či acetylidu stříbrného.
Analytická chemie
Dusičnan stříbrný je používán jako titrační činidlo při argentometrii. AgNO3 není základní látkou, a proto se musí standardizovat.
Elektrochemie
Dusičnan stříbrný lze použít jako zdroj stříbrných iontů při přípravě roztoků k pokovování.
Lékařství
Dusičnan stříbrný má antiseptické vlastnosti. Někde je dodnes jeho roztok kapán do očí novorozeňat k zábraně nákazy pohlavně přenosnými chorobami od infekční matky. Toto použití se však ukázalo jako nevhodné, protože může docházet ke vzniku toxické konjunktivitidy a navíc není dusičnan stříbrný v používané koncentraci dostatečně účinný proti chlamydiím a dalším mikrobům. Například jodovaný povidon je výrazně účinnější a současně je v očích lépe tolerován.[2]
Bývá také používán jako prostředek k chemickému vypalování lézí a bradavic či k zástavě krvácení.[zdroj?
Biologie
V histologii a biochemii se dusičnan stříbrný používá jako prostředek k vybarvování stříbrem, sloužícímu k důkazu proteinů a nukleových kyselin.
Sklářství
Ve směsi s okrem se používá k výrobě stříbrné glazury. Při výpalu v peci (560 °C) dochází k difúzi iontů do povrchové vrstvy skla. Po smytí okru zůstává na skle průzračné teple žluté zbarvení; odstín závisí na složení lazurovací směsi, ale hlavně na chemickém složení skloviny.
Srážecí reakce
Pomocí dusičnanu stříbrného je možno zjistit přítomnost chloridových, bromidových či jodidových aniontů.
Nejprve je nutné okyselit AgNO3 přidáním kyseliny dusičné, čímž dosáhneme odstranění rušivých iontů, např. uhličitanů nebo siřičitanů. Tímto zamezíme vylučování siřičitanu či uhličitanu stříbrného a máme tak jistotu, že vyloučená sraženina je s velkou pravděpodobností halogenid stříbrný.
2H+(aq)+SO32−→SO2(g)+H2O(l)
2H+(aq)+CO32−→CO2(g)+H2O(l)
Po přidání AgNO3(aq) do roztoku halogenidu vzniká nerozpustná sraženina.
Její barva umožňuje zjistit, jedná-li se o chlorid, bromid či jodid.
Ag+(aq)+Cl−(aq)→AgCl(s) bílá
Ag+(aq)+Br−(aq)→AgBr(s) světle žlutá
Ag+(aq)+I−(aq)→Agl(s) žlutá
Je-li AgCl nebo AgBr vystaven silnému světlu, postupně zešedne v důsledku fotolýzy (tvoří se elementární stříbro.)
Toxicita
Stejně jako většina stříbrných solí, i dusičnan stříbrný je toxický.[3] Jako první pomoc se často podává vaječný bílek či mléko, neboť obsahují velké množství bílkovin. Bílkoviny jsou schopné svými volnými karboxylovými či thioskupinami vázat stříbrné ionty a zabránit tak otravě.
Reference
- ↑ a b Silver nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov . PubChem . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Formulation and Clinical Evaluation of Povidone-Iodine Ophthalmic Drop. www.ijpr-online.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-09-15.
- ↑ Bezpečnostní list . Penta Chemicals Unlimited, 2016-08-17, rev. 2023-03-28 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-07.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan stříbrný na Wikimedia Commons
- International Chemical Safety Card 1116
- NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards
- Film Archivováno 5. 12. 2003 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk