A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
T-50 | |
---|---|
![]() Cessna T-50 Bobcat (NC67094) | |
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | Cessna |
Šéfkonstruktér | Tom Salter |
První let | březen 1939 |
Uživatel | RCAF USAAF, US Navy, LOT |
Výroba | 1939-1944 |
Vyrobeno kusů | 5402 |
Cena za kus | 30 000 USD |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cessna T-50 Bobcat byl americký víceúčelový dvoumotorový pětimístný dolnoplošník smíšené konstrukce se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.
Vznik a vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/N66794_Cessna_UC-78B_Bobcat_U.S._Navy_%288743356053%29.jpg/220px-N66794_Cessna_UC-78B_Bobcat_U.S._Navy_%288743356053%29.jpg)
V roce 1936 předal Clyde V. Cessna vedení podniku ve Wichitě ing. Dwane L. Wallaceovi, který úvodem zmodernizoval a rozčlenil výrobní program společnosti. Po výrobě čtyřmístného samonosného hornoplošníku Cessna C-34 Airmaster zahájil produkci rodinné pětisedadlovky T-50.
Zálet prvního letounu T-50 provedli 26. března 1939 D. L. Wallace a Bill Snook. Šéfkonstruktér Tom Salter pro nový stroj vybral hvězdicové sedmiválce Jacobs L-4MB s výkonem po 180 kW, které roztáčely dvoulisté stavitelné vrtule. Firma Cessna záhy odprodala 42 kusů civilním zákazníkům, zejména pro místní a nepravidelnou dopravu.
Zahájením druhé světové války přišly pro typ T-50 vojenské zakázky. Spojené království vyhlásilo program Commonwealth Joint Air Training Plan, jehož úkolem byl výcvik osádek pro Royal Air Force v zemích Britského společenství národů nezasažených bezprostředně válečným konfliktem. Pro letecké školy Royal Canadian Air Force proto Británie objednala 640 letounů označených Cessna Crane Mk.I, po nichž následovala zakázka na 190 exemplářů Crane Mk.II se zdokonaleným vybavením. Instalovány byly dvojice pohonných jednotek Jacobs R-755-9, což byly militarizované verze civilních L-4MB. Dodávky byly zahájeny v roce 1941.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Cessna_Crane_Mk_1_CWHM.jpg/220px-Cessna_Crane_Mk_1_CWHM.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Cessna_AT-17_%281010445214%29.jpg/220px-Cessna_AT-17_%281010445214%29.jpg)
Ještě před vstupem USA do války započalo rozšiřování personální základny amerického letectva, které pro tento program odkoupilo 33 letounů pod názvem AT-8. Pohon AT-8, zalétaného již v roce 1940, zajišťovaly devítiválce Lycoming R-680-9 o výkonu po 217 kW.
Do poloviny roku 1942 továrna dodala dalších 1140 kusů verze AT-17 s motory Lycoming R-755-9. Vyráběny byly v obměnách AT-17A s kovovými stavitelnými vrtulemi Hamilton Standard o průměru 2,36 m, které nahradily původní dřevěné, AT-17B s 12voltovou elektrickou soustavou namísto 24voltové, AT-17C s rozšířenou rádiovýbavou a AT-17D s doplněným vybavením. Z důvodu menší odolnosti dřevěné konstrukce na povětrnostní vlivy a s tím spojenými problémy s hlavním nosníkem křídla byla v průběhu provozu snížena vzletová hmotnost. Tyto verze nesly označení AT-17E až AT-17H.
Už v prvních dnech války zabavilo americké armádní letectvo 17 z letuschopných civilních T-50 a zařadilo je do výzbroje jako C-78A (od 1. ledna 1943 UC-78A). V roce 1942 přišla zakázka na 3356 nových letounů UC-78A až UC-78C, které se rozšířily ve všech bojových oblastech působení amerického letectva. Celkem 67 exemplářů UC-78 převzalo US Navy, kde nesly označení JRC-1 Elliott.
Z velkého výprodeje přebytečných letadel se dostaly tři stroje UC-78 do Československa (OK-XBB, OK-XCB a OK-ZCB). Další zakoupila v roce 1946 například polská letecká společnost LOT, která z nich sestavila 14 letuschopných kusů a používala je až do roku 1949 (imatrikulace SP-LEA až -LEO).
Specifikace (AT-17)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Cessna_AT-17_Bobcat_3-view_line_drawing.png/220px-Cessna_AT-17_Bobcat_3-view_line_drawing.png)
Údaje podle[1]
Technické údaje
- Osádka:
- Rozpětí: 12,78 m
- Délka: 10,00 m
- Výška: 3,03 m
- Nosná plocha: 27,50 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1836 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 2586 kg
- Pohonná jednotka:
- Výkon pohonné jednotky:
Výkony
- Maximální rychlost: 314 km/h
- Cestovní rychlost: 250 km/h
- Stoupavost u země: 6,7 m/s
- Dostup: 6000 m
- Dolet: 1200 km
Odkazy
Reference
- ↑ Václav Němeček, Letectví a kosmonautika, Cessna T-50 Bobcat, 1986, č. 2, str. 29
Literatura
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 256.
- NĚMEČEK, Václav. Cessna T-50 Bobcat. Letectví a kosmonautika. Leden 1986, roč. LXI., čís. 2, s. 29.
- KOLMANN, Petr. Cessna T-50 Bobcat. Letectví a kosmonautika. Březen 2019, čís. 3, s. 64 a 65. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu T-50 na Wikimedia Commons
- Kamufláže letounu Cessna Bobcat Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (anglicky) Cessna T-50 Bobcat
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk