A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jules Hoffmann | |
---|---|
Jules Hoffmann (2011) | |
Narození | 2. srpna 1941 (82 let) Echternach |
Alma mater | Štrasburská univerzita Marburská univerzita Lycée de garçons Luxembourg |
Povolání | biolog, imunolog, lékař, vysokoškolský učitel a výzkumník |
Zaměstnavatel | Francouzská akademie věd |
Ocenění | Gay-Lussac-Humboldt-Prize (1983) William B. Coley Award (2003) Cena Roberta Kocha (2004) Balzanova cena (2007) Clarivate Citation Laureates (2008) … více na Wikidatech |
Rodiče | Jos Hoffmann |
Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 2007–2008) 7. křeslo Francouzské akademie (od 2012) |
Web | www-ibmc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jules A. Hoffmann (* 2. srpna 1941, Echternach, Lucembursko) je francouzský biolog lucemburského původu[1], ředitel výzkumu a člen správní rady Národního centra vědeckého výzkumu (National Center of Scientific Research, CNRS) ve Štrasburku. Od roku 1992 je členem Francouzské akademie věd, v níž v letech 2007–2008 zastával funkci prezidenta.
Spolu s Brucem Beutlerem obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství pro rok 2011 za „objev týkající se aktivace vrozené imunity.“ Třetím nositelem ceny z daného roku, který získal polovinu z celkové finanční odměny, se stal Ralph M. Steinman za „objev dendritických buněk a jejich role v rámci získané imunity.“[2]
Hoffman se svou skupinou přispěli k poznání vrozené imunity především tím, že v roce 1996 jako první popsali Toll geny v rámci imunitního systému octomilky a uvedli jejich klíčovou roli při potlačení vzniku plísňové infekce,[3] aktivací syntézy bakteriostatických peptidů.
Vzdělání
Pregraduální obory zoologie, chemie a obecná biologie, stejně jako postgraduální studium biologie (Ph.D., 1969) absolvoval na Štrasburské univerzitě. Postdoktorální pobyt strávil v letech 1973–1974 na západoněmeckém pracovišti Institutu pro biochemii univerzity v Marburgu.
Výzkum
V období 1964–1968 byl postgraduálním vědeckým pracovníkem v laboratoři CNRS, kde se zabýval výzkumem krevních buněk u sarančat, od roku 1969 pak vědcem této instituce. V roce 1974 byl jmenován ředitelem výzkumu Štrasburské univerzity. V letech 1978–2005 působil také jako ředitel výzkumné skupiny CNRS – Imunitní odpověď a vývoj u hmyzu. Mezi lety 1993–2005 byl ředitelem Institutu molekulární a buněčné biologie CNRS ve Štrasburku.
Hlavní doménou vědecké práce je výzkum hmyzí imunity a hormonů. Od octomilek, přešel na složitější organizmus – komára rodu Anopheles.
Ocenění a členství
Je členem Německé akademie věd Leopoldina, Francouzské národní akademie věd, Akademie Europaea, Evropské organizace molekulární biologie (European Molecular Biology Organization, EMBO), Národní akademie věd Spojených států amerických a Ruské akademie věd.
- Přehled ocenění
- 2003 – Cena Williama B. Coleyho Výzkumného nstitutu nádorového bujení (Cancer Research Institute William B. Coley Award)
- 2004 – Cena Roberta Kocha (Robert Koch Prize)
- 2007 – Balzanova cena za výzkum vrozené imunity (Balzan Prize, další nositel Bruce A. Beutler)
- 2010 – Cena Lewise S. Rosenstiela (Lewis S. Rosenstiel Award, další nositel Ruslan M. Medžitov)
- 2010 – Cena lékařské vědy Keio (Keio Medical Science Prize)
- 2011 – Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (Gairdner Foundation International Award, další nositel Šizuo Akira)
- 2011 – Shawova cena (Shaw Prize, další nositelé Bruce A. Beutler a Ruslan M. Medžitov)
- 2011 – Zlatá medaile CNRS
- 2011 – Nobelova cena za fyziologii a medicínu (2011, spolu s Ralphem M. Steinmanem a Bruce Butlerem)[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jules A. Hoffmann na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www2.cnrs.fr/en/1912.htm
- ↑ a b Nobel Foundation: Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011, tisková zpráva, , Dostupné on-line.
- ↑ Lemaitre B, Nicolas E, Michaut L, Reichhart JM, Hoffmann JA. The dorsoventral regulatory gene cassette spätzle/Toll/cactus controls the potent antifungal response in Drosophila adults. Cell. 1996, s. 973–83. Dostupné online. DOI 10.1016/S0092-8674(00)80172-5. PMID 8808632.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jules Hoffmann na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Jules Hoffmann na stránkách Francouzské akademie věd
- (česky) Nobelovu cenu za lékařství získali imunologové, České noviny, 3.10.2011
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk