A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prof. William G. Kaelin | |
---|---|
Rodné jméno | William George Kaelin, Jr. |
Narození | 23. listopadu 1957 (66 let) New York |
Alma mater | Dukeova univerzita |
Povolání | vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Lékařský institut Howarda Hughese (od 1998) Dana–Farber Cancer Institute (od 2002) Harvardova univerzita |
Ocenění | Paul Marks Prize for Cancer Research (2001) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (2010) Stanley J. Korsmeyer Award (2012) Scientific Grand Prize of the Lefoulon-Delalande Fondation (2012) Fellow of the AACR Academy (2014) … více na Wikidatech |
Choť | Carolyn Kaelin (1988–2015) |
Funkce | člen správní rady (od 2012) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William G. Kaelin Jr. (* 23. listopadu 1957) je americký onkolog, profesor medicíny na Harvardově univerzitě a laureát Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství v roce 2019. Jeho laboratoř se zabývá proteiny potlačujícími Tumor supresorový gen. Kaelin je také držitelem ceny Lasker Award, ASCO, ASCO Science of Oncology Award a AACR Princess Takamatsu Award.[1][2] V roce 2019 obdržel společně s Peterem Ratcliffem a Greggem Semenzou Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za objev způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku.[3][4]
Život
Wiliam Kaelin do roku 1982 studoval v oboru matematiky a chemie Dukeovu univerzitu. Následně pracoval v laboratoři lékaře Davida Livingstona, kde zaznamenal své první úspěchy při studiu retinoblastomu.[5] V roce 1992 si založil vlastní laboratoř, ve které zkoumal dědičné formy rakoviny, jako Von Hippel-Lindauovu chorobu. Roku 2002 se stal profesorem na lékařské fakultě Harvardovy univerzity.[6]
V roce 2008 se Kaelin stal asistentem ředitele Dan–Farberovova rakovinového institutu. Jeho výzkum se v této instituci zaměřil především na pochopení úlohy mutací v nádorových supresorových genech při vývoji rakoviny. Jeho hlavní vědecké práce pojednávaly o genech pro potlačování nádorů retinoblastomu, Von Hippel–Lindauově chorobě a nádorovém proteinu p53. Jeho výzkum financovaly Národní zdravotnický institut, American Cancer Society, Doris Duke Charitable Foundation a další instituce.[7] Působí jako člen správní rady Eli Lilly and Company[6] a vědeckého poradního výboru Stand Up to Cancer.[8]
Od roku 1988 byl ženatý s lékařkou Carolyn Kaelinovou až do její smrti na rakovinu v roce 2015. Měli spolu dvě děti.[9]
Výzkum
Po postgraduálním studiu Kaelin v roce 1992 založil laboratoř v Dan-Farberově institutu, aby pokračoval ve výzkumu suprese nádorů. Zabýval se především Von Hippel-Lindauovu chorobu (VHL). Bylo známo, že nádory VHL zapříčiněné genovou mutací jsou angiogenní a způsobují, že krevní cévy vylučují erythropoetin (EPO), což je hormon, o kterém je známo, že je součástí mechanismu těla a reaguje na hypoxii nebo nízkou hladinu kyslíku v krvi. Kaelin předpokládal, že může existovat souvislost mezi tvorbou nádorů VHL a neschopností těla detekovat kyslík.[10] Jeho výzkum zjistil, že v oblastech výskytu VHL jsou geny exprimovány jako kritický protein v procesu EPO, ale je v nich potlačená mutace. Tento výsledek byl v souladu s prací Petera Ratcliffea a Gregga Semenzy, kteří identifikovali dvoudílný protein, faktory indukující hypoxii (HIF), které jsou nezbytné pro produkci EPO a které jsou vyvolávány hladinou kyslíku v krvi. Kaelinova práce zjistila, že protein VHL pomáhá regulovat HIF, a u subjektů, kde proteiny VHL nejsou přítomny, HIF produkuje EPO a vede tak k rakovině. Kombinovaná práce Kaelina, Ratcliffea a Semenzy objevila, jak buňky detekují a reagují na hladinu kyslíku v krvi, a vedla k vývoji léků, které pomáhají pacientům s anémií a selháním ledvin.[11]
Vybraná ocenění
- NIH Physician-Scientist Award (1990)[2]
- Richard and Hinda Rosenthal Foundation Award, AACR (2006)[12]
- Doris Duke Distinguished Clinical Investigator Award (2006)[13]
- Duke University School of Medicine Distinguished Alumni Award (2007)[14]
- Členství v Lékařském institutu (2007)[15]
- Canada Gairdner International Award (2010)[16]
- Členství v Národní akademie věd Spojených států amerických (2010)[17]
- Stanley J. Korsmeyer Award (2012)[18]
- The Scientific Grand Prize of the Lefoulon-Delalande Foundation (2012)[19]
- Steven C. Beering Award (2014)[20]
- Wiley Prize in Biomedical Sciences (2014)[21]
- Členství v AACR Academy (2014)[22]
- Science of Oncology Award, ASCO (2016)[23]
- Princess Takamatsu Award, AACR (2016)[24]
- Albert Lasker Award for Basic Medical Research společně s Peterem Ratcliffem a Greggem Semenzou (2016)[25]
- Massry Prize (2018)[26]
- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství společně s Peterem Ratcliffem a Greggem Semenzou (2019) „za objev způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku”.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Kaelin Jr. na anglické Wikipedii.
- ↑ Dr. William G. Kaelin, Jr., to Receive 2016 Science of Oncology Award . May 26, 2016 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b About William Kaelin . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-07. (anglicky)
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOLATA, Gina; SPECIA, Megan. Nobel Prize in Medicine Awarded for Research on How Cells Manage Oxygen - The prize was awarded to William G. Kaelin Jr., Peter J. Ratcliffe and Gregg L. Semenza for discoveries about how cells sense and adapt to oxygen availability.. The New York Times. 7. 10. 2019. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin, Jr., MD - HHMI.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b William G. Kaelin, Jr., M.D. . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-07. (anglicky)
- ↑ Home page kaelin lab . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin Jr., MD . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRADY, Denis. Carolyn Kaelin, Breast Cancer Surgeon, Patient Advocate and Patient, Dies at 54. www.nytimes.com. 9. 9. 2015. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ HURST, Jillian H. William Kaelin, Peter Ratcliffe, and Gregg Semenza receive the 2016 Albert Lasker Basic Medical Research Award. The Journal of Clinical Investigation. 13. 9. 2016, roč. 126, čís. 10, s. 3628–3638. Dostupné online. ISSN 0021-9738. DOI 10.1172/JCI90055. PMID 27620538. (anglicky)
- ↑ LEDFORD, Heidi; CALLAWAY, Ewen. Biologists who decoded how cells sense oxygen win medicine Nobel . 7. 10. 2019 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AACR Richard and Hinda Rosenthal Memorial Award Recipients . American Association for Cancer Research cit. 2019-10-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-09. (anglicky)
- ↑ 2006 Distinguished Clinical Scientist Awards online. Doris Duke Charitable Foundation, 1. 1. 2006 cit. 2019-10-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alumni Awards online. Duke University School of Medicine cit. 2019-10-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-09. (anglicky)
- ↑ Two NAM Members Receive Albert Lasker Basic Medical Research Award online. cit. 2019-10-07. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin Jr online. cit. 2019-10-07. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin Jr online. cit. 2019-10-07. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-24. (anglicky)
- ↑ The Journal of Clinical Investigation cit. 2019-10-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin. Institut de France. Grands Prix des Fondations. 21. 4. 2015. Dostupné online cit. 12. 12. 2017. (anglicky)
- ↑ Steven C. Beering Award online. Indiana University School of Medicine cit. 2019-10-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The 13th Annual Wiley Prize in Biomedical Sciences Awarded for Advancements in Oxygen Sensing Systems online. Ludwig Cancer Research, 14. 2. 2014 cit. 2019-10-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin Jr., MD Class of 2014 online. American Association for Cancer Research cit. 2019-10-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BCRF Investigators Honored by the American Society for Clinical Oncology online. Breast Cancer Research Foundation, 16. 6. 2016 cit. 2019-10-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William G. Kaelin, Jr., MD, receives Princess Takamatsu award from AACR online. Dana-Farber Cancer Institute, 21. 4. 2016 cit. 2019-10-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2016 Award Winners online. Albert And Mary Lasker Foundation cit. 2019-10-07. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2018 Massry Prize Laureates online. Keck School of Medicine of USC cit. 2019-06-15. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu William G. Kaelin na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk