A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jošinori Ósumi | |
---|---|
Narození | 9. února 1945 (79 let) Fukuoka |
Alma mater | Tokijská univerzita (1963–1972) Rockefellerova univerzita (1974–1977) Fukuoka Prefectural Fukuoka High School |
Povolání | biolog |
Zaměstnavatelé | Graduate University for Advanced Studies Tokijský technologický institut National Institute for Basic Biology, Japan |
Ocenění | Cena Asahi (2008) Kyoto Prize in Basic Sciences (2012) Clarivate Citation Laureates (2013) Shitsan Pai International Award (2015) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (2015) … více na Wikidatech |
Choť | Mariko Ōsumi |
Rodiče | Yoshio Ōsumi |
Příbuzní | Kazuo Ōsumi (sourozenec) Kenkai Naganuma (dědeček z matčiny strany) Kiyoharu Ōsumi (synovec) Masasuke Yoshida (švagrovství) |
Citát | |
“Vždycky jsem chtěl udělat něco, co nikdo jiný neudělá. Rozpad buněk mi připadal zajímavý, a tak jsem u něj začal.” [1] | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jošinori Ósumi (japonsky 大隅 良典, Ósumi Jošinori, Hepburnovým přepisem Ōsumi Yoshinori; * 9. února 1945 Fukuoka) je japonský buněčný biolog specializující se na autofagii a profesor ve Frontier Research Center Tokijském technologickém institutu.
V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu za základní vědy[2] a roku 2016 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za svůj výzkum na poli mechanismů autofagie.[3]
Životopis
Ósumi se narodil 9. února 1945 ve Fukuoce na ostrově Kjúšú. Tituly B. Sci. (1967) a D. Sci. (1974) obdržel na Tokijské univerzitě, postdoktorát absolvoval na newyorské Rockefellerově universitě v letech 1974 až 1977.
Následně se vrátil na Tokijsou univerzitu jako výzkumný pracovník, v roce 1986 se stal přednášejícím a v roce 1988 se habilitoval na pozici docenta. V roce 1996 se přesunul do Národního ústavu pro biologii v Okazaki, kde byl jmenován profesorem. Mezi lety 2004 a 2009 také pracoval jako profesor na Graduate University for Advanced Studies v Hajamě jako profesor. Od roku 2009 působil zároveň na třech institucích, v roli emeritního profesora Národního ústavu pro biologii a Graduate University for Advanced Studies, a na pozici profesora Ústavu pro integrovaný výzkum v rámci Tokijského technologického institutu. Na něm zůstal i jako emeritní profesor po svém odchodu do důchodu v roce 2014 a k roku 2016 zde vedl Výzkumnou skupinu pro buněčnou biologii.
V roce 2016 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za objev mechanismů autofagie.
„ | Ósumiho objevy vedly k vytvoření nového paradigmatu v rámci našeho chápání toho, jak buňka recykluje svůj obsah. Jeho objevy otevřely cestu k porozumění zásadní role autofagie v mnoha fyziologických procesech, například v adaptaci k hladovění nebo v odpovědi na infekci. Mutace v genech regulujících autofagii mohou způsobit nemoc; autofágní procesy se podílejí mimo jiné na vzniku rakoviny či neurologických onemocnění. | “ |
— Z tiskové zprávy k udělení NC za fyziologii a lékařství pro rok 2016[3] |
Ocenění
- Fujihara Award, Fujihara Foundation of science (2005)
- Cena japonské akademie, Japonská akademie (2006)
- Asahi Prize, Asahi Shimbun (2009)
- Kjótská cena v základních vědách (2012)[4]
- Gairdner Foundation International Award (2015)
- Mezinárodní cena za biologii (2015)
- Keio Medical Science Prize (2015)
- Rosenstielova cena (2015)
- Wileyho cena v biomedicínských vědách (2016)
- Nobelova cenu za fyziologii a medicínu (2016)[5]
Publikace
- TSUKADA, M; OHSUMI, Y. Isolation and characterization of autophagy-defective mutants of Saccharomyces cerevisiae.. FEBS letters. 25 October 1993, s. 169-74. PMID 8224160.
- MIZUSHIMA, N; NODA, T; YOSHIMORI, T; TANAKA, Y; ISHII, T; GEORGE, MD; KLIONSKY, DJ. A protein conjugation system essential for autophagy.. Nature. 24 September 1998, s. 395-8. PMID 9759731.
- KABEYA, Y.; MIZUSHIMA, N.; UENO, T.; YAMAMOTO, A.; KIRISAKO, T.; NODA, T.; KOMINAMI, E. LC3, a mammalian homologue of yeast Apg8p, is localized in autophagosome membranes after processing. The EMBO Journal. 2000, s. 5720–5728. DOI 10.1093/emboj/19.21.5720. PMID 11060023.
- ICHIMURA, Y; KIRISAKO, T; TAKAO, T; SATOMI, Y; SHIMONISHI, Y; ISHIHARA, N; MIZUSHIMA, N. A ubiquitin-like system mediates protein lipidation.. Nature. 23 November 2000, s. 488-92. PMID 11100732.
- OHSUMI, Y. Molecular dissection of autophagy: two ubiquitin-like systems.. Nature reviews. Molecular cell biology. March 2001, s. 211-6. PMID 11265251.
- KUMA, A; HATANO, M; MATSUI, M; YAMAMOTO, A; NAKAYA, H; YOSHIMORI, T; OHSUMI, Y. The role of autophagy during the early neonatal starvation period.. Nature. 23 December 2004, s. 1032-6. PMID 15525940.
- HANADA, T; NODA, NN; SATOMI, Y; ICHIMURA, Y; FUJIOKA, Y; TAKAO, T; INAGAKI, F. The Atg12-Atg5 conjugate has a novel E3-like activity for protein lipidation in autophagy.. The Journal of biological chemistry. 28 December 2007, s. 37298-302. PMID 17986448.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yoshinori Ohsumi na anglické Wikipedii.
- ↑ POLLARD, Niklas; KELLAND, Kate. Japanese scientist wins Nobel medicine prize for work on 'self-eating' cell mechanism. Reuters . 2016-10-03 . Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Lawrence Biemiller, "Kyoto Prize Je Udělována na 3 Učenci" Kronika Vysokoškolského Vzdělávání Nov. 10, 2012
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 . The Nobel Foundation, 03-10-2016 . Dostupné online.
- ↑ Yoshinori Ohsumi . . Dostupné online.
- ↑ Yoshinori Ohsumi wins Nobel prize in medicine for work on autophagy . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jošinori Ósumi na Wikimedia Commons
- Jošinori Ósumi na stránce Tokijského technologického institutu (anglicky)
- Oficiální tisková zpráva o Ósumiho ziskání Nobelovy ceny na www.nobelprize.org (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk