A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tramvajová doprava v Kyjevě | |
---|---|
PESA Foxtrot v Kyjevě | |
Stát | Ukrajina |
Město | Kyjev |
Provozovatel | Kyjivpastrans |
Zahájení provozu | 11. srpen 1875 |
Zahájení el. provozu | 13. srpen 1892 |
Trakce | koněspřežná parní od 1892 elektrická |
Infrastruktura | |
Provozní délka tratí | 139,9 km |
Rozchod koleje | 1524 mm (klasický ruský) |
Napětí | 550 V ss |
Vozovny | vozovna Darnycja vozovna Podil vozovna Ševčenka |
Provoz | |
Počet linek | 22 |
Počet vozů | 456 |
Počet cestujících | 114 mil./rok |
Mapa sítě | |
Schéma tramvajových a trolejbusových tratí v Kyjevě v roce 2017 | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tramvajová doprava (ukrajinsky Київський Трамвай) má nezastupitelné místo v celém Kyjevě a spolu s metrem a trolejbusy je jedním ze základních stavebních kamenů celé kyjevské dopravy. Její kolejová síť měří 139,9 km, což je dobře srovnatelné například s Prahou.
Historie
Před rokem 1886 se začaly objevovat první plány na výstavbu koňské tramvaje, žádný z nich se však nedostal do fáze realizace. Teprve v roce 1886 přišel s uskutečnitelným konceptem inženýr Amand Struve. Struve napsal zastupitelstvu města roku 1890 dopis, v němž mu navrhl zavedení elektrické trakce, pro větší bezpečnost a lepší využití celého provozu. Město však tento nápad zamítlo, vzhledem k obavám z narušení telefonní a telegrafní sítě.
Po několika letech snahy získat povolení a následné výstavby začala v Kyjevě 30. července 1891 jezdit koněspřežná tramvaj. První úsek dnešní sítě vedl z Carova náměstí (ukrajinsky Царська площа, dnešní Evropské náměstí) k náměstí Demiivka. Brzy po otevření se však také objevily první překážky dalšího rozvoje tramvajové sítě. Tím největším byl kopcovitý terén v okolí Kyjeva. Například v Ulici Bogdana Chmelnického nedokázali koně vytáhnout tramvajový vůz do kopce. I po přidání dalšího páru se situace nezlepšila.
Parní tramvaj se objevila poprvé na scéně 19. února 1892. Tu považovali Kyjevané za příliš hlučnou a navíc plašila koně.
Na začátku května 1892 probíhaly zkušební jízdy elektrických tramvají. Vozy postavily Struvovi bratři v továrně nedaleko Moskvy; konstrukce vozů byla původem z USA. Roku 1893 se ukázalo, že elektrické tramvaje začínají být ziskové. Elektrická trakce se uplatnila všude tam, kde ty starší měly problémy, a brzy i je vytlačila. Koňka tak skončila roku 1895, parní tramvaj roku 1904.
V roce 1912 se zde objevila rovněž i tramvaj benzínová; v provozu setrvala zhruba dvacet let a nakonec byla elektrifikována. Mezitím proběhla rekonstrukce kolejové sítě, rozchod kolejí se změnil na klasický ruský, 1524 mm.
Několik let po druhé světové válce se objevilo metro, jež rychle převzalo hlavně v centru města primární dopravní význam. Tramvajové tratě zde tak byly považovány za nadbytečné, a po vzoru dalších měst (např. Moskva) rychle rušeny.
Tramvajová doprava naopak získala velký význam na nově vzniklých panelových sídlištích, kam metro nedosáhlo. Změny v historickém centru vyvrcholily roku 2001, kdy se zavřely všechny tratě a nahradily je trolejbusy.
Vývoj vozového parku
K lednu 2020 byly linky obsluhovány 473 vozy. Nejvíce byly zastoupeny československé tramvaje Tatra T3SU, T3SUCS a T3R.P (303), Tatra T6B5 (76) a polské Pesa Twist (50).[zdroj?
- KTC (1938–1961)
- MTV-84 (1949–1984)
- KTV-55 (1955–1984)
- KTP-55 (1955–1984)
- KTP-55-2 (1955–1987)
- Tatra T3SU (1964–dosud)
- Tatra T6B5 (1985–dosud)
- Tatra T3 Progress (2003–dosud)
- Tatra KT3UA (2004–dosud)
- LVS-2009M (2009, v provozu 2011–dosud)
- Elektron T5B64 (2015-dosud)
- Pesa Twist (2017-dosud)
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk