A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Třída Kirov | |
---|---|
![]() Kirov krátce po zařazení do služby | |
Obecné informace | |
Uživatel | ![]() |
Typ | těžký křižník |
Lodě | 6 |
Zahájení stavby | 1935–1938 |
Spuštění na vodu | 1936-1944 |
Uvedení do služby | 1938-1944 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | Krasnyj Kavkaz |
Nástupce | třída Čapajev |
Technické údaje Kirov: | |
Výtlak | 7880 t (standardní) 9436 t (plný)[1] |
Délka | 178 m (mezi svislicemi) 191 m |
Šířka | 17,66 m |
Ponor | 7,23 m |
Pohon | 6 kotlů, 2 turbínová soustrojí 2 lodní šrouby 113 000 shp |
Rychlost | 34 uzlů |
Dosah | 3750 nám. mil při 18 uzlech |
Posádka | 734 (během míru) |
Výzbroj | 9× 180mm/57 kanón MK-3-180 (3×III) 6× 100mm/56 kanón B-34 (6×I) 6× 45mm/46 kanón 21-K (6×I) 4× 12,7mm kulomet DK 6× 533mm torpédomet (2×III) 96 min KB nebo 164 min modelu 1926 |
Pancíř | 50mm boky, přepážky, paluba, věže, barbety 100–150mm velitelská věž |
Letadla | 1× katapult 2× hydroplán Be-2 (KOR-1) |
Technické údaje Maxim Gorkij | |
Výtlak | 8177 t (standardní) 9792 t (plný)[2] |
Délka | 191 m |
Šířka | 17,7 m |
Ponor | 6,33 m |
Pohon | 6 kotlů, 2 turbínová soustrojí 2 lodní šrouby 129 500 shp |
Rychlost | 35 uzlů |
Dosah | 5100 nám. mil při 17 uzlech |
Posádka | 963 |
Výzbroj | 9× 180mm/57 kanón MK-3-180 (3×III) 6× 100mm/56 kanón B-34 (6×I) 10× 45mm/46 kanón 21-K (10×I) 4× 12,7mm kulomet DK 6× 533mm torpédomet (2×III) 96 min KB nebo 164 min modelu 1926 |
Pancíř | 70mm boky, přepážky, barbety 50mm paluba 50–70mm věže 50–150mm velitelská věž |
Letadla | 1× katapult 2× hydroplán Be-2 (KOR-1) |
Třída Kirov byla třída těžkých křižníků sovětského námořnictva z období druhé světové války. Jejích vývoj probíhal s technickou pomocí Itálie. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavěny byly v letech 1935–1944. Ve službě byly od roku 1938. Žádný křižník nebyl ve válce ztracen. Byly to první nové velké válečné lodě, které Sovětský svaz postavil od bolševické revoluce.[3]
Stavba
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Soviet_cruiser_Kaganovich_underway%2C_September_1958_%28NH_95486%29.tif/lossy-page1-220px-Soviet_cruiser_Kaganovich_underway%2C_September_1958_%28NH_95486%29.tif.jpg)
Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavba čtyř křižníků této třídy byla objednána v rámci druhého pětiletého programu na obnovu floty a poslední dva spadaly do třetího pětiletého programu. Vývoj křižníků probíhal s technickou pomocí italské loděnice Ansaldo v Janově. Inspiorací měl být lehký křižník Eugenio di Savoia. Italským křižníkům je tato třída podobná i svým vzhledem. Loděnice Ansaldo rovněž dodala turbíny Beluzzo pro prototypový křižník Kirov a poskytla licenci pro výboru sovětských turbín TV-7 pro sesterské křižníky. Finální návrh projekt 26 byl odsouhlasen roku 1934.[1] Kýly dvou jednotek této verze (Kirov a Vorošilov) byly založeny roku 1935.[3] Druhou skupinu vylepšeného projektu 26bis představovaly křižníky Maxim Gorkij a Molotov a konečně třetí skupinu projektu 26bis2 křižníky Kalinin a Kaganovič.[4] Do stavby se zapojily tři sovětské loděnice. Těžké křižníky Kirov a Maxim Gorkij postavil Baltický závod Sergo Ordžonikidze v Leningradu, křižníky Vorošilov a Molotov loděnice André Martyho v Nikolajevu a konečně křižníky Kalinin a Kaganovič loděnice č. 199 v Komsomolsku na Amuru.[3][4]
Jméno | Projekt | Loděnice | Loďstvo | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Kirov | Projekt 26 | Leningrad | Baltské | 1935 | 30. listopadu 1936 | 23. září 1938 | Od roku 1958 v rezervě, 1960 reaktivován, 1961 ve výcviku. Vyškrtnut 1974. |
Vorošilov | Projekt 26 | Nikolajev | Černomořské | 1935 | 28. června 1937 | 20. června 1940 | V 50. letech přestavěn na experimentální raketový křižník. Vyškrtnut 1974. |
Maxim Gorkij | Projekt 26bis | Leningrad | Baltské | 1936 | 30. dubna 1938 | 25. října 1940 | Vyškrtnut 1959. |
Molotov | Projekt 26bis | Nikolajev | Černomořské | 1937 | 19. března 1939 | 14. června 1941 | Od roku 1958 Slava. Od roku 1959 v rezervě, 1960 reaktivován, 1961 ve výcviku. Vyškrtnut 1972. |
Kalinin | Projekt 26bis2 | Komsomolsk | Tichooceánské | 1938 | 8. května 1942 | 31. prosince 1942 | Od roku 1956 v rezervě, 1957 reaktivován, 1960 upraven na plovoucí kasárna, vyškrtnut 1963. |
Kaganovič | Projekt 26bis2 | Komsomolsk | Tichooceánské | 1938 | 7. května 1944 | 6. prosince 1944 | Od roku 1958 Petropavlovsk. Vyškrtnut 1960. |
Konstrukce
Projekt 26
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Kirov1938-1939.jpg/220px-Kirov1938-1939.jpg)
Hlavní výzbroj tvořilo devět 180mm/57 kanónů MK-3-180 ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj šest 100mm/56 kanónů B-34. Doplňovalo je šest 45mm/46 kanónů 21-K a čtyři 12,7mm kulomety DK. Křižníky rovněž nesly dva trojité 533mm torpédomety pro torpéda 53-38 a námořní miny.[3] Pohonný systém tvořilo šets kotlů Yarrow-normand a dvě převodové turbíny Beluzzo (Vorošilov měl sovětské turbíny TV-7) o výkonu 113 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů.[1] Dosah byl 3750 námořních mil při rychlosti osmnáct uzlů (Vorošilov pouze 2140 námořních mil při osmnácti uzlech).[3]
Projekt 26bis a 26bis2
Plavidla pozdějších sérií měly zesílené pancéřování, upravenou nástavbu, nový systém řízení palby a zvětšenou zásobu paliva. Poslední dvojice dokončená po válce se lišila například složením protiletadlové výzbroje.[4]
Modifikace
Za války byla u prvních čtyř křižníků posilována protiletadlová výzbroj. Prostor pro ni byl získán i za cenu demontáže katapultu. V roce 1943 Kirov nesl osm 100mm kanónů, deset 37mm kanónů, čtyři 12,7mm kulomety a čtyři vrhače hlubinných pum. Instalovány byly rovněž radary.[2]
Služba
Prototypový křižník Kirov byl nasazen v Zimní válce při ostřelování finských pozemních cílů. Za druhé světové války byla bojově nasazena pouze první čtveřice. Všechny lodě válku přečkaly a od konce 50. až do 70. let 20. století byly postupně vyřazovány. Nejzajímavější osud čekal Vorošilov, který byl v 50. letech přestavěn na experimentální raketový křižník.
Odkazy
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- YAKUBOV, Vladimir; WORTH, Richard. The Soviet Light Cruisers of the Kirov Class. In: PRESTON, Antony; JORDAN, John; DENT, Stephen. Warship 2009. London: Conway, 2009. ISBN 9781844860890. S. 82 až 95. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Kirov na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk