A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Těžký křižník je označení pro válečné lodě, po londýnské dohodě z r. 1930 vyzbrojené děly ráže 155 - 203 mm, výtlakem do 10 000 tun, bez ohledu na rozměry a pancéřování. Jejich úkolem bylo doprovázet bitevní lodě, popř. je v samostatných svazech nahrazovat. První těžké křižníky se objevily v Británii během první světové války (třída Hawkins), ale formálně se označení „těžký křižník“ začalo používat až v roce 1930. Těžké křižníky postupně nahrazovaly starší typ křižníku, a to pancéřový křižník.
Nejčastější výzbrojí bylo 6 až 10 děl ráže 203 mm a mnoho děl menší ráže. Také torpédomety (kromě amerických lodí) a hydroplány. Japonská třída Mogami byla zpočátku vyzbrojena děly ráže 155 mm a zařazena mezi lehké, aby splňovala podmínky Londýnské dohody, mezi těžké se zařadila po přezbrojení na děla ráže 203 mm v roce 1940.
Přestože těžké křižníky výzbrojí nepřekonaly bitevní lodě a pro jiné úkoly byly příliš těžké, sehrály během 2. světové války důležitou roli. Po válce jejich význam klesl a z loďstev začaly být vyřazovány.
Příklady těžkých křižníků
Francie (Marine Nationale)
Itálie (Regia Marina)
Japonsko (Japonské císařské námořnictvo)
Německo (Kriegsmarine)
Třída Admiral Hipper patřila výtlakem mezi největší, ale výzbrojí (8 děl ráže 203 mm) patřila k průměru. Pro bojové akce prováděné německou Kriegsmarine se příliš nehodila. Z celkem pěti rozestavěných jednotek převzalo námořnictvo tři - Admiral Hipper (který šel ke dnu koncem války v přístavu, kde ho zastihlo spojenecké letectvo), Prinz Eugen (ten válku „přežil“ a byl vydán Američanům jako válečná kořist) a Blücher (jeho kariéra byla krátká, ještě nehotový byl nasazen do akce proti Norsku a potopen v Oslofjordu). Další dvě rozestavěné jednotky byly Lützow, který byl odprodán jako rozestavěný Sovětskému svazu (nebyl nikdy dostavěn, přesto se provizorně vystrojen účastnil obrany Leningradu pod jménem Tallin) a Seydlitz, o kterém Hitler těsně před dokončením rozhodl, že bude přestavěn na letadlovou loď. Výsledek je nasnadě, Kriegsmarine nedostala ani letadlovou loď, ani křižník.
Mezi těžké křižníky je rovněž řazena i třída Deutschland. Původně označovaná za pancéřové lodě, všeobecně známější jako Kapesní bitevní lodě. Obsažena sem byla proto, že to byla kategorie jí nejbližší, i když řazení mezi křižníky je diskutabilní. Rychlostí značně zaostávala a naopak hlavní výzbrojí (6 děl ráže 280 mm) značně překračovala všechny limity pro těžké křižníky. Patřily sem tři jednotky - Deutschland (v roce 1940 přejmenovaný na Lützow), Admiral Scheer a Admiral Graf Spee. Prvním dvěma jmenovaným se staly osudné nálety Spojenců na německé přístavy koncem války, posledně jmenovaný byl naopak první těžkou válečnou lodí, kterou Německo ve válce ztratilo - zapojil se hned v září do korzárské války v jižním Atlantiku, ale nakonec byl dopaden britskou eskadrou (těžký a dva lehké křižníky), uprchl do Montevidea a když se šance na únik vytratila, tak kapitán sám vydal rozkaz k potopení lodi před přístavem.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu těžký křižník na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk