A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rieský kráter | |
---|---|
![]() Letecký snímek Rieského kráteru, vlevo nahoře je město Nördlingen | |
Geomorfologický tvar | impaktní kráter |
Délka | 24 km |
Šířka | 24 km |
Stát | ![]() |
![]() Rozloha kráteru Ries mezi Franskou a Švábskou Albou | |
Souřadnice | 48°53′ s. š., 10°34′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rieský kráter nebo jednoduše Ries (německy Nördlinger Ries podle města Nördlingenu) je impaktní kráter v Bavorsku při hranicích s Bádenskem-Württemberskem, asi 100 kilometrů severozápadně od Mnichova. Má průměr asi 24 kilometrů, je hluboký až 200 metrů a vznikl zhruba před 14,5 milionu let dopadem asteroidu. Dříve byl považován za útvar sopečného původu, teorie vzniku v důsledku dopadu asteroidu byla definitivně potvrzena roku 1961.
Kráter má ve městě Nördlingen muzeum (Rieskratermuseum).
V kráteru se připravovali na cestu účastníci letu Apollo 14[1].
Rieský meteorit
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Ries_Impact_1_de.png/220px-Ries_Impact_1_de.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Ries_Impact_2.png/220px-Ries_Impact_2.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cf/Ries_Impact_3.png/220px-Ries_Impact_3.png)
Rieský asteroid měřil v průměru pravděpodobně asi 1 kilometr. 36 kilometrů jihozápadním směrem leží daleko menší Steinheimský kráter, jejž vytvořil úlomek asteroidu o průměru asi 100 metrů. Je možné, že oba vnikly do atmosféry Země společně a že těleso, jež dopadlo u Steinheimu, bylo satelitem většího tělesa (asteroidu), které dopadlo v Riesu.
Vznik kráteru
Rieský asteroid po dopadu pronikl povrchovými vrstvami slínu a vápence a vnikl do krystalických vrstev v hloubce přes 600 metrů. Jeho nárazem došlo k roztavení hornin, ty byly následně vymrštěny vzhůru a ve vzduchu zchladly v podobě tektitů, kousků zeleného skla kapkovitých tvarů. Ty jsou dodnes nalézány jako vltavíny, jejich naleziště v jižních Čechách leží asi 250 kilometrů východním směrem. Po svém vzniku se Ries zaplnil vodou a stal se jezerem, to se však v průběhu dalších dvou milionů let zaneslo usazeninami a zaniklo. Dnes je kotlina odvodňována řekou Wörnitz (s přítokem Eger) do Dunaje.
Celý kráter má typicky okrouhlý tvar podobný šestiúhelníku se zaoblenými vrcholy. Nejzřetelněji je okraj kráteru zachován na jihu až jihozápadě, kde se zalesněný oblouk zvedá až 200 metrů nad dno kotliny. Středem Rieského kráteru prochází Švábská tektonická linie, jež je v jeho západní části velmi dobře patrná. Na vyschlých usazeninách dřívějšího jezera leží řada sídel, největší je ve středověku založené město Nördlingen. Kráter patří k nejlépe prostudovaným tohoto druhu v Evropě.
Fotogalerie
-
Vápencové bloky na okraji kráteru
-
Město Nördlingen uvnitř plochy Rieského kráteru
-
Jižní hrana kráteru u Mönchsdeggingenu
-
Suevitový val v lomu Aumühle
-
Wennenberg (489,3 m n. m.) u Alerheimu
Reference
Literatura
- Johannes Baier: Die Bedeutung von Wasser während der Suevit-Bildung (Ries-Impakt, Deutschland), in: Jahresberichte und Mitteilungen des oberrheinischen geologischen Vereins, Neue Folge, 94, Stuttgart, 2012.
- Johannes Baier: Zur Herkunft und Bedeutung der Ries-Auswurfprodukte für den Impakt-Mechanismus. – Jber. Mitt. oberrhein. geol. Ver., N. F. 91, 9-29, 2009.
- Johannes Baier: Die Auswurfprodukte des Ries-Impakts, Deutschland, in Documenta Naturae, Vol. 162, München, 2007. ISBN 978-3-86544-162-1
- Johannes Baier: Zur Herkunft der Suevit-Grundmasse des Ries-Impakt Kraters, in Documenta Naturae, Vol. 172, München, 2008. ISBN 978-3-86544-172-0
- Volker J. Sach & Johannes Baier: Neue Untersuchungen an Strahlenkalken und Shatter-Cones in Sediment- und Kristallingesteinen (Ries-Impakt und Steinheim-Impakt, Deutschland). Pfeil-Verlag, München 2017. ISBN 978-3-89937-229-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rieský kráter na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk