A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() Lom Aumühle v Bavorsku | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ díla | povrchový lom |
Těžba | suevit |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Spolková země | Bavorsko |
Zemský okres | Dunaj-Ries |
Souřadnice | 48°58′14,59″ s. š., 10°37′45,19″ v. d. |
![]() ![]() Lom Aumühle | |
Provozní údaje | |
Vlastník | firma Märker |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lom Aumühle, který se nachází na katastru obce Hainsfahrt u Oettingenu v německém zemském okrese Dunaj-Ries,[1] patří mezi významné geologické lokality na území Bavorska. Jako stavební materiál se zde těží hornina suevit, která vznikla před zhruba 14,5 miliony let v důsledku vysokého tlaku a teplot, způsobených dopadem asteroidu v oblasti tzv. Rieského kráteru (německy Nördlinger Ries ). Lom je Bavorským úřadem pro životní prostředí (Bayerisches Landesamt für Umwelt) evidován pod číslem 779A013 jako zvláště cenný geotop a je zařazen mezi 100 nejkrásnějších geotopů Bavorska.[2]
Historie
Lom se nachází v prostoru Rieského impaktního kráteru, který vznikl v období třetihor před téměř 15 miliony let. Badatelé se dříve domnívali, že Rieský kráter se svým pravidelným kruhovým tvarem o průměru 25 km je vulkanického původu. Důkazy o dopadu meteoritu v této oblasti Franské Alby byly nalezeny teprve v roce 1961.
Horniny a jejich těžba
Lom o rozloze 7 500 m² leží v nadmořské výšce 450 metrů 1,3 km severně od Hainsfahrtu a má rozměry 150 x 50 metrů.[2] V lomu Aumühle se kromě suevitu, připomínajícího tuf, vyskytují také různobarevné brekcie. Po dopadu meteoritu bylo skalní podloží na povrchu Země rozbito do hloubky několika kilometrů. Spodní část tak tvoří brekcie, na nichž je uložen suevit, který byl vytvořen z prachu, popela i větších, částečně roztavených úlomků původní horniny, napřed vyvržených až do stratosféry a posléze navrácených zpět na Zemi. Mezi brekciemi lze identifikovat původní horniny z místa dopadu impaktu, jako je žula a rula, dále červené a hnědé sedimenty z období druhohorního triasu a jurské vápence. V šedivě zbarvené hmotě suevitu lze nalézt dutiny s tzv. impaktním sklem, což je přírodní sklo, vzniklé roztavením hornin po nárazu meteoritu.[2] V oblasti Riesu se „sklovitým bombám“ v suevitu přezdívá „Flädle“. Ve hmotě suevitu se v lomu vyskytují i tzv. tříštivé kužely (anglicky shatter cones), což jsou kusy horniny kuželovitého tvaru s paprsčitou strukturou. Zmíněné kuželovité tvary vznikají v důsledku rázové vlny, procházející horninou při dopadu meteoritu a lze je nalézt zejména v impaktních kráterech.
Suevit se od středověku používá jako stavební kámen. Pozoruhodné ukázky staveb ze suevitu lze nalézt zejména v mimořádně zachovalém historickém centru města Nördlingenu, mezi nimž vyniká 90 metrů vysoká věž Daniel při kostele sv. Jiří, postavená v letech 1454 až 1490 a dokončená mezi roky 1537–1539.[3] Lom Aumühle je stále činný, jeho návštěvu je nutné domluvit předem s jeho provozovatelem.
Galerie
-
Vstup do lomu Aumühle
-
Průřez místními horninami s různobarevnými brekciemi
-
Suevit a červeně zbarvené brekcie
-
Informační tabule s popisem vzniku suevitu
-
Suevit nad vrstvou sedimentů
-
Ukázky „tříštivých kuželů“ v Muzeu Rieského kráteru v Nördlingenu
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Steinbruch Aumühle na německé Wikipedii a Ries-Ereignis na německé Wikipedii.
- ↑ Seznam. Steinbruch Aumühle . mapy.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c Steinbruch Aumühle NE von Hainsfarth . Augsburg: Bayerisches Landesamt für Umwelt . Dostupné online. (německy)
- ↑ Der "Daniel" in Nördlingen . Augsburg: Bayerisches Landesamt für Umwelt . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lom Aumühle na Wikimedia Commons
- Nejkrásnější geotopy Bavorska (Bayerns schönste Geotope - německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk