A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ing. Milan Šimonovský | |
---|---|
Milan Šimonovský (1994) | |
místopředseda vlád Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka | |
Ve funkci: 4. srpna 2004 – 4. září 2006 | |
7. ministr dopravy ČR | |
Ve funkci: 15. července 2002 – 4. září 2006 | |
Předseda vlády | Vladimír Špidla Stanislav Gross Jiří Paroubek |
Předchůdce | Jaromír Schling |
Nástupce | Aleš Řebíček |
1. místopředseda KDU-ČSL | |
Ve funkci: 26. května 2001 – 8. listopadu 2003 | |
Předchůdce | Cyril Svoboda |
Nástupce | Jan Kasal |
místopředseda KDU-ČSL | |
Ve funkci: 8. listopadu 2003 – 28. srpna 2006 | |
2. senátor za obvod č. 59 – Brno-město | |
Ve funkci: 19. listopadu 2000 – 2. června 2006 | |
Předchůdce | Richard Salzmann |
Nástupce | Richard Svoboda |
poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Ve funkci: 3. června 2006 – 30. dubna 2009 | |
zastupitel města Brna | |
Ve funkci: 24. listopadu 1990 – 14. listopadu 2002 | |
zastupitel MČ Brno-Bohunice | |
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 19. listopadu 1998 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KDU-ČSL (od 1990) |
Narození | 17. února 1949 (75 let) Brno Československo |
Sídlo | Brno |
Alma mater | VUT Brno |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Šimonovský (* 17. února 1949 Brno) je český politik KDU-ČSL, počátkem 21. století senátor za obvod Brno-město, ministr dopravy a v letech 2006–2009 poslanec Poslanecké sněmovny.
Životopis
Absolvoval střední průmyslovou školu stavební v Brně a stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně (obor konstrukce a dopravní stavby), kde promoval v roce 1973 (v období let 1984–1986 ještě absolvoval postgraduální studium v oboru systémy městské hromadné dopravy). Do roku 1990 pracoval Ing. Milan Šimonovský v Útvaru hlavního architekta města Brna coby specialista na dopravní systémy.[1]
Po sametové revoluci se zapojil do politiky, zpočátku na místní a regionální úrovni. Od roku 1990 je členem KDU-ČSL. V letech 1990–2000 byl náměstkem primátora Brna. V období let 1998–2000 byl rovněž místopředsedou Sdružení obcí a měst jižní Moravy a předsedou Správního výboru Regionální rozvojové správy Jižní Morava. V letech 1995–2000 zastával post místopředsedy městského výboru KDU-ČSL v Brně.[1] V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen za KDU-ČSL do zastupitelstva města Brno. Profesně se k roku 1998 uvádí jako náměstek primátorky.[2] V roce 1994 byl rovněž zvolen do zastupitelstva městské části Brno-Bohunice.[3]
Po roce 2000 získával politické pozice i v celostátním měřítku. V senátních volbách 2000 byl zvolen do horní komory parlamentu za senátní obvod č. 59 – Brno-město jako kandidát KDU-ČSL, respektive aliance Čtyřkoalice. V 1. kole získal 27 % hlasů a v 2. kole porazil kandidátku ODS Jarmilu Horovou poměrem 65 : 35 a stal se členem senátu.[4] V senátu působil jako místopředseda výboru pro evropskou integraci a místopředseda klubu senátorů za KDU-ČSL.[1]
Na sjezdu lidovců v květnu 2001 byl zvolen prvním místopředsedou strany. Na následném sjezdu v listopadu 2003 se stal řadovým místopředsedou KDU-ČSL.[5]
Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 2002, kdy ve vládě Vladimíra Špidly zasedl jako ministr dopravy.[6][7] Post si udržel i ve vládě Stanislava Grosse[8] a vládě Jiřího Paroubka do srpna 2006, přičemž v obou posledně jmenovaných kabinetech působil i jako místopředseda vlády.[9]
Ve funkci ministra se podílel na spuštění systému elektronického mýtného v Česku. V březnu 2006 podepsal smlouvu na dodávku systému pro elektronické mýtné s firmou Kapsch.[10] Smlouva s touto firmou byla terčem kritiky. Kapsch totiž nabídl až třetí nejnižší cenu, zatímco ostatní levnější uchazeče o tendr ministerstvo vyřadilo pro nesplnění zadání. Ještě po pěti letech od přidělení zakázky musel Nejvyšší správní soud na podnět sdružení Oživení řešit pochyby o tom, kdo státu radil při výběru firmy Kapsch. Ministr Šimonovský ovšem výsledek výběrového řízení hájil jako férový a zadání zakázky odsouhlasil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.[11] Ke konci působení Milana Šimonovského v čele rezortu dopravy došlo také od července 2006 ke spuštění bodového systému pro dopravní přestupky v Česku v rámci novely silničního zákona, který zásadním způsobem změnil penalizaci na dopravní prohřešky řidičů. Šimonovský hodnotil první dny fungování nové úpravy jako úspěch a trval na tom, že povede ke snížení nehodovosti.[12]
Jako ministr musel také řešit zdlouhavou výstavbu dálnice D47 do Ostravy. S poslancem ODS Radimem Chytkou uzavřel sázku, že dálnice bude hotova do konce jeho ministerského působení. To se nestalo a Šimonovský tak na podzim roku 2008 musel kvůli prohře v sázce projít pěšky úsek dálnice z Lipníku nad Bečvou až na polské hranice.[13]
Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KDU-ČSL (volební obvod Jihomoravský kraj).[14] Byl místopředsedou hospodářského výboru sněmovny a v letech 2007–2009 i členem zahraničního výboru. Ve sněmovně setrval do dubna 2009, kdy rezignoval na svůj mandát.[15] Jako důvod k rezignaci uvedl únavu z vrcholné politiky („Ratha netrumfnu, z Grebeníčka mám traumatické pocity. Ať přijdou mladší, kteří na to mají žaludek.“) Zároveň ohlásil, že už nebude v nadcházejících volbách kandidovat. Popřel informace, že by skutečným důvodem odchodu ze sněmovny byly spory s městskou organizací KDU-ČSL v Brně. Ve sněmovně ho nahradil Jan Husák.[16]
Je ženatý, má jednoho syna.
Reference
- ↑ a b c Ing. Milan Šimonovský . vlada.cz . Dostupné online.
- ↑ Počet obyvatel: 366 757 Osoba: Milan Šimonovský . komunalnipolitika.cz . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Počet obyvatel: 15 369 Osoba: Milan Šimonovský,Ing. . komunalnipolitika.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.11.2000 . volby.cz . Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1442–1443.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1450.
- ↑ Vláda Vladimíra Špidly (15.07.2002 – 04.08.2004) . vlada.cz . Dostupné online.
- ↑ Vláda Stanislava Grosse (04.08.2004 – 25.04.2005) . vlada.cz . Dostupné online.
- ↑ Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005 – 04.09.2006) . vlada.cz . Dostupné online.
- ↑ Šimonovský podepsal smlouvu o mýtném s firmou Kapsch. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online.
- ↑ Soud otevírá záhadu, ztratili se ministerští poradci . aktualne.centrum.cz . Dostupné online.
- ↑ Milan Šimonovský: Bodový systém by se mohl postupně ještě zpřísnit . ihned.cz . Dostupné online.
- ↑ Šimonovský na vandru . aktualne.centrum.cz . Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. – 3.6.2006 online. volby.cz cit. 2013-01-30. Dostupné online.
- ↑ Milan Šimonovský online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2013-01-30. Dostupné online.
- ↑ Proč odchází Šimonovský? Je těžké trumfnout Ratha, říká online. aktualne.centrum.cz cit. 2013-01-30. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk