A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Milada Emmerová (* 4. listopadu 1944 Plzeň) je česká lékařka a politička, bývalá členka České strany sociálně demokratické, v letech 2012 až 2018 senátorka za obvod č. 8 – Rokycany.
Mezi roky 1996–2004 a opět 2010–2012 působila jako poslankyně Poslanecké sněmovny, v letech 2004 až 2005 byla ministryní zdravotnictví ČR a od listopadu 2008 do září 2010 hejtmankou Plzeňského kraje.
Biografie
Profesní a osobní život
V roce 1967 vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni a od promoce pracovala na I. interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni, postupně jako sekundární lékařka, odborná asistentka a vedoucí lékařka metabolické jednotky intenzívní péče a léčebné barokomory (od roku 1978). V roce 1972 složila první atestaci z vnitřního lékařství, v roce 1976 složila druhou atestaci z vnitřního lékařství. V roce 1989 obhájila kandidátskou disertační práci na téma "Intenzivní péče o otravy oxidem uhelnatým". V roce 2005 složila atestaci z hyperbarické a letecké medicíny. V roce 1993 se habilitovala prací na téma Elektrokardiogram u akutní intoxikace oxidem uhelnatým a do roku 2008 pracovala jako docentka vnitřního lékařství na téže klinice, poté na II.interní klinice FN Plzeň. Od roku 2000 je členkou New York Academy of Sciences.
Milada Emmerová je rozvedená (Ing. Jiří Emmer, 1966–1982), má dvě děti: MUDr. Jiří Emmer (* 1967) a Mgr. Helena Emmerová (* 1979).
Poslankyně a členka vlády
Před sametovou revolucí byla členkou KSČ v letech 1967–1989. Působila jako předsedkyně závodní organizace KSČ ve FN Plzeň.[1] V rove 1994 vstoupila do České strany sociálně demokratické.
Ve volbách v roce 1996 byla zvolena do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Západočeský kraj). Mandát ve sněmovně obhájila ve volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996–2002 byla místopředsedkyní sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a v období let 2002–2004 jako jeho předsedkyně. V letech 2000–2002 působila jako místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD. V září 2004 se spolu s některými dalšími ministry Grossovy vlády vzdala poslaneckého křesla.[2][3][4]
V srpnu 2004 se totiž stala ve vládě Stanislava Grosse ministryní zdravotnictví, po jeho rezignaci zasedla i ve vládě Jiřího Paroubka. Připravila koncepci zdravotnictví a reformu financování zdravotní péče, která mimo jiné odmítala růst spoluúčasti pacientů. Také odmítala převod krajských nemocnic na obchodní společnosti. Po protestech soukromých praktických lékařů na zpožďování plateb od pojišťoven ji premiér Paroubek 12. října 2005 odvolal. 19. července 2006 ji vláda schválila jako členku dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Neúspěšně kandidovala v senátních volbách v listopadu 2004 ve volebním obvodě Plzeň-jih (v 1. kole získal těsnou nadpoloviční většinu kandidát ODS Jiří Šneberger; Emmerová byla s 16,8 % druhá těsně před kandidátkou KSČM[5]). Pracovala pak ve Fakultní nemocnici Plzeň na plný úvazek a na Lékařské fakultě UK v Plzni.
Krajská hejtmanka
V krajských volbách v říjnu 2008 kandidovala na hejtmanku Plzeňského kraje za ČSSD, která volby vyhrála s 36,37% (65 066 hlasů).[6] Stala se historicky první ženou ve funkci krajské hejtmanky.[7][8][9]
Na funkci hejtmanky rezignovala 9. září 2010.[10][11] Po volbách v roce 2010 se totiž vrátila do sněmovny, přičemž získala velký počet preferenčních hlasů.[12][13][14] V letech 2010–2012 byla místopředsedkyní sněmovního výboru pro sociální politiku.[15]
Senátorka
V květnu 2012 oznámila svůj zájem kandidovat v krajských volbách v Plzeňském kraji z pozice volební lídryné Strany Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ).[16][17] Počátkem června se politické grémium ČSSD jednomyslně postavilo proti tomu, aby Emmerová za SPOZ kandidovala. Ta se rozhodla zůstat v ČSSD a nekandidovat v krajských volbách za SPOZ.[18][16]
V senátních volbách na podzim 2012 byla za ČSSD zvolena senátorkou za senátní obvod č. 8 – Rokycany, severní Plzeňsko a část Berounska,[19] musela se vzdát poslaneckého mandátu.[20] Na podzim 2014 byla přistižena při jízdě bez platné jízdenky v plzeňské MHD.[21] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 obhajovala za ČSSD svůj mandát senátorky v obvodu č. 8 – Rokycany.[22] Se ziskem 15,79 % hlasů skončila v prvním kole voleb na 2. místě a ve druhém kole se utkala s kandidátem ODS Pavlem Karpíškem. Prohrála však poměrem hlasů 31,61 % : 68,38 %, a mandát senátorky tak neobhájila.[23]
Krajská zastupitelka
V krajských volbách v roce 2020 byla za ČSSD zvolena zastupitelkou Plzeňského kraje.[24]
V květnu 2023 z ČSSD vystoupila.[25]
Odkazy
Reference
- ↑ Komunisty vrací k veslu soudruzi, v KSČ byla polovina hejtmanů ČSSD. iDNES.cz . 2008-11-19 . Dostupné online.
- ↑ Milada Emmerová . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Milada Emmerová . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Milada Emmerová . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5. 11. – 6. 11. 2004. www.volby.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2012.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 17. – 18.10.2008
- ↑ ČTK: V pěti krajích pomohou ČSSD komunisté, 7.11.2008
- ↑ ČTK: Hejtmankou Plzeňského kraje je Emmerová, 14.11.2008
- ↑ Česko má historicky první hejtmanku: Miladu Emmerovou. Aktuálně.cz . Economia, 2008-11-14 . Dostupné online.
- ↑ Vedení kraje čeká personální veletoč. Emmerovou má vystřídat Chovanec. iDNES.cz . 2010-09-07 . Dostupné online.
- ↑ Hejtmanka Emmerová rezignovala, bude poslankyní . ČTK, 2010-6-8, rev. 2010-6-8 . Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010
- ↑ Do sněmovny se dostal i poslanec z 36. místa kandidátky. iROZHLAS online. Český rozhlas cit. 2018-10-09. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny 2010 – Zdroje: Zpravodajové iDNES.cz, MF DNES a ČTK. iDNES.cz online. cit. 2018-10-09. Dostupné online.
- ↑ Milada Emmerová online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-12-08. Dostupné online.
- ↑ a b Poslankyně ČSSD Emmerová chce být volebním lídrem zemanovců. www.ceskenoviny.cz online. cit. 2012-05-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-31.
- ↑ Emmerová z ČSSD chce být volebním lídrem zemanovců. Dienstbier: Divné. TÝDEN.cz. 2012-05-29. Dostupné online cit. 2018-10-12.
- ↑ Emmerová zůstává v ČSSD, za zemanovce kandidovat nebude. www.ceskenoviny.cz online. cit. 2012-06-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012 online. volby.cz cit. 2012-12-08. Dostupné online.
- ↑ Emmerová je v senátu, musí se vzdát svého poslaneckého mandátu. Deník.cz. 2012-10-22. Dostupné online cit. 2018-10-05.
- ↑ Senátorka Emmerová jela tramvají načerno, kvůli pokutě si stěžuje. iDNES.cz online. 2014-09-23 cit. 2018-10-05. Dostupné online.
- ↑ Přehled známých kandidátů pro letošní volby do Senátu. iDNES.cz online. 2018-08-04 cit. 2018-08-06. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 8 – Rokycany online. Český statistický úřad, 2018 cit. 2018-10-14. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Plzeňský kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla online. Český statistický úřad, 2020 cit. 2020-11-02. Dostupné online.
- ↑ Emmerová oznámila konec v ČSSD, spolustraníci to považují za zradu. iDNES.cz online. 2023-05-26 cit. 2023-06-10. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milada Emmerová na Wikimedia Commons
- Zrušené osobní stránky emmerova.cz zachované na Web Archive
- Milada Emmerová na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Stručný životopis na webu Úřadu vlády
- Stručný životopis na webu Plzeňského kraje
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk