A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Motorová lokomotiva řady 709 (dříve T 239.1) | |
---|---|
Lokomotiva 709.508 firmy ArcelorMittal Ostrava | |
Tovární označení | DE 1435 Bo 327 kW |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | T 239.1 |
Řada dle UIC (ČR/SR) | 709 |
Základní údaje | |
Výrobce | ČKD Praha |
Výroba v letech | 1993–1996 |
Počet vyrobených kusů | 35 |
Provozovatel | AMO, CS, ČDC, USS, VŽ a další subjekty |
Období provozu | 1993–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 44 000 kg |
Délka přes nárazníky | 9 450 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 80 m |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo |
Trvalý výkon | 327 kW |
Maximální tažná síla | 141 kN |
Maximální povolená rychlost | 60 km/h |
Typ spalovacího motoru | MTU 8V 183 TE 12 |
Přenos výkonu | elektrický smíšený |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 709 (původním označením T 239.1) je dvounápravová dieselelektrická lokomotiva, vyrobená lokomotivkou ČKD mezi lety 1993–1996. Jedná se o jeden z posledních typů lokomotiv, projektovaných i vyrobených touto firmou.
Vznik
Myšlenka konstrukce nového typu malé dvounápravové posunovací lokomotivy pochází již z poloviny 80. let, kdy byly vyráběny obdobné lokomotivy renomovanými západními firmami jako např. Bombardier, Voith a dalšími. Vzhledem k plným výrobním kapacitám ČKD však byla realizaci tohoto projektu dána zelená až po změně poměrů v roce 1989, kdy se navíc naskytla možnost využití dovezených zahraničních komponentů, které by kvalitu a celkovou technickou úroveň lokomotiv ještě pozvedly. Nová lokomotiva měla při pouze dvounápravovém uspořádání, kompaktních rozměrech (délka necelých 10 000 mm) a výkonu motoru okolo 300–350 kW nahradit nehospodárné čtyřnápravové lokomotivy řad 721, 740 a 742 na pozicích, kde byly příliš výkonné a nehodily se na ně. Projektovány byly dvě varianty – jedna s použitým tuzemským motorem Liaz 6Z 135T (pracovně označená T 239.0) a druhá s motorem MTU 8V 183 TE 12 od firmy Mercedes-Benz (označená T 239.1). Do výroby se nakonec dostala jen druhá varianta, a to už pod novým označením 709.5. Výroba prvních lokomotiv začala v roce 1993.
Technický popis
Lokomotiva řady 709.5 je dvounápravová, kapotová s věžovou kabinou strojvedoucího, oddělující dva nestejně velké představky. V předním (větším) představku je umístěn spalovací motor, spojený s trakčním alternátorem ČKD TA 612, usměrňovač a ventilátor chlazení. V zadním představku jsou pak pomocné pohony, kompresor a další zařízení. Elektrický přenos výkonu je střídavě-stejnosměrný, trakční alternátor napájí přes usměrňovač dvojici trakčních motorů TE 019, uložených v rámu lokomotivy. Lokomotiva je vybavena výkonnou elektrodynamickou brzdou, pracující buď ve spádovém, nebo zastavovacím režimu. Konstrukce EDB byla v ČKD postupně zdokonalována (poprvé byla použita na strojích typu ČME3T na export do SSSR) a do těchto lokomotiv se dostala její vylepšená verze, použitá už na předchozích menších lokomotivách řady 704.
Výroba a provoz
První série čítající 14 kusů byla vyrobena mezi lety 1993–1994 a lokomotivy byly dodány do ostravských provozů Vítkovických železáren a Nové Huti (dnes ArcelorMittal) a na Mostecko, konkrétně do provozu MUS v Komořanech. I přes svůj relativně malý výkon lokomotivy přesvědčily vynikajícími trakčními vlastnostmi a velmi dobrou ovladatelností, danou malou délkou a jednoduchostí obsluhy. Na mnoha výkonech dokázaly nahradit mnohem větší stroje (někde dokonce i šestinápravové lokomotivy řady 770 s trojnásobným výkonem). Objednány byly další stroje a do roku 1996 bylo celkem vyrobeno 35 kusů, z čehož šest lokomotiv odebraly Východoslovenské železiarne v Košicích. Kromě těchto strojů byly vyrobeny dvě lokomotivy mimo českou číselnou sérii – stroj T 239-S01, dodaný firmě EMS Chemie v Domatu ve Švýcarsku,[1] a T 239-U, která byla upravena pro americký trh a předváděna v Chicagu. Po čase však byla odstavena a její další osud není znám. Přestože na většině výkonů dokázaly tyto malé a úsporné lokomotivy nahradit mnohem větší stroje (často i při méně než poloviční spotřebě nafty), dále výroba nepokračovala. K těmto lokomotivám se však ČKD ještě jednou vrátila, a to v podobě řady 709.6.
Dvě z českých lokomotiv byly později zkoušeny v Srbsku (konkrétně na posunu na nádraží v Bělehradě), kam byly po úspěšném testování i prodány.[2] Mostecké lokomotivy připadly po privatizaci MUS nástupnické společnosti Czech Coal a po roce 2010 k vyčleněné servisní a dopravní divizi Coal Services. Na Ostravsku slouží lokomotivy v prakticky nezměněných podmínkách dodnes, na některé z nich ale byla dosazena radiostanice Theimeg, umožňující dálkové řízení lokomotivy pomocí speciálního ovladače. Tímto bylo možné sloučit funkci strojvedoucího a posunovače do jedné osoby a ušetřit tak pracovní sílu v provozu.
Příbuzné typy
709.0, 709.4
Pod řadou 709.0 se skrývají dvě lokomotivy označené 709.001 a 002, vyrobené pro ČD Cargo (tehdy ještě unitární České dráhy) v roce 2006.[3] Stroje jsou osazeny motorem CAT C15 (shodným s typem 709.7, viz níže) a mají kromě dalších úprav zvýšenou maximální rychlost na 80 km/h. Po zkouškách v Ústí nad Labem se nakonec dvojice zabydlela v SOKV České Budějovice, kde je nasazována na manipulační vlaky po okolí či k posunu na tamním seřaďovacím nádraží. Přes úspěšný provoz však k dalším objednávkám nedošlo a zůstalo u těchto dvou kusů.
Typ 709.4 je prvním a nejstarším zástupcem tzv. rodiny Effishunter, zahrnující dvou- i čtyřnápravové posunovací lokomotivy z produkce tehdejší ČMKS (dnes CZ LOKO). Prototyp byl vyroben v roce 2004 pod označením 709.401 a byl určen především ke zkouškám a ověřování konstrukčních řešení.[4] Použit byl opět motor Caterpillar. Stroj zůstává v majetku výrobce i nadále a je pronajímán soukromým dopravcům k posunu či lehké traťové službě.
709.6
Lokomotiva typu 709.6 vychází z předchozí osvědčené řady 709.5, proti které jsou ale provedeny mnohé změny v konstrukci pohonného soustrojí. Na rozdíl od výchozího typu byl použit čistě střídavý elektrický přenos a klasické trakční motory nahradily moderní asynchronní. Jediný prototyp, vyrobený pod označením 709.601 roku 1999, se stal vůbec poslední vyrobenou lokomotivou v ČKD (výrobní číslo 16952/1999). Tímto strojem se tak produkce lokomotiv v této firmě po 99 letech uzavřela. Ještě téhož roku byl zkoušen na zkušebním okruhu v Cerhenicích, kde obstál s výbornými výsledky a byl předán do zkušebního provozu na vlečce závodu ČKD. Pronájem v letech 2000–2001 potvrdil možnost využití lokomotivy i v zahraničí, kdy byla zkoušena v depu v Drážďanech. Po transformaci (a de facto zániku) firmy ČKD se stroj ocitl v soukromých rukou a dnes je využíván různými pronajímateli.
709.7
Verze 709.7 vznikla ještě v kooperaci ČKD a Jihlavské lokomotivní společnosti (JLS) taktéž v roce 1999. Jedná se stroj postavený na rámu původní řady 709.5, ovšem s použitím motoru Caterpillar (typ 3406 E DI-TA). Většina konstrukčních prvků zůstala stejná jako u výchozího typu, od kterého se ale stroj 709.701 liší jinými detaily na kapotách. Po vyrobení stroj sloužil v pronájmu v různých průmyslových podnicích napříč Českem, ale v roce 2004 byl prodán srbským státním drahám Železnice Srbije, kde slouží po boku svých dvou starších sourozenců dodnes.[2]
Později na tuto lokomotivu číselně navázala série modernizovaných lokomotiv, které vznikly v ČMKS/CZ LOKO v České Třebové na bázi staršího prototypu 709.401. Místo původního motoru MTU byl použit novější motor Caterpillar C15, elektronický řídící systém a další moderní prvky. První stroj byl dokončen roku 2006,[5] celkem bylo vyrobeno 5 ks pro mostecké Coal Services a další stroje odebrali provozovatelé po celé ČR.
Odkazy
Reference
- ↑ T239.S . SKD.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07.
- ↑ a b BUDAŘ, Vlastimil. Dlouhodobý pronájem lokomotiv ŽTP Beograd . Stránky přátel železnic, únor 2004 . Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. 709 - Nová lokomotivní řada v parku Českých drah . Stránky přátel železnic, únor 2007 . Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Prototypová lokomotiva 709.401 „Effishunter“ . Stránky přátel železnic, září 2004 . Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. ČMKS dokončuje výrobu lokomotivy 709.702 MUS . Stránky přátel železnic, září 2006 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lokomotiva 709 na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk