A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
French Open 2023 | |
---|---|
Vítěz: | ![]() |
Žebříček: | 3. → 1. (▲2) |
Finalista: | ![]() |
Žebříček: | 4. → 4. (▬0) |
Výsledek: | 7–6(7–1), 6–3, 7–5 |
Soutěže | |
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
smíšená čtyřhra | |
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
French Open mužská dvouhra | |
2022 ◄◄ 2023 ►► 2024 | |
Grand Slam 2023 mužská dvouhra | |
Australian Open • French Open Wimbledon • US Open |
Mužská dvouhra French Open 2023 probíhala na přelomu května a června 2023. Dějištěm se staly antukové dvorce areálu Stade Roland-Garros. Do singlové soutěže pařížského tenisového grandslamu nastoupilo sto dvacet osm hráčů. Dvacet z nich si účast zajistilo v kvalifikaci včetně čtyř šťastných poražených.
Obhájcem titulu byl 36letý Španěl Rafael Nadal.[1] Na okruhu absentoval od lednového zranění levého bedrokyčelního svalu, které si přivodil ve druhém kole Australian Open, s ohlášeným návratem ve zřejmě poslední sezóně 2024.[2] Čtrnáctinásobný vítěz Roland Garros v Paříži nestartoval poprvé od svého debutu v roce 2005. Po skončení opustil první světovou stovku žebříčku ATP poprvé od 21. dubna 2003, kdy do ní v 16 letech vstoupil na 96. místě.[3][4][5]
Třetí pařížská trofej učinila ze Srba Novaka Djokoviće prvního muže s 23 singlovými grandslamy a prvního, který potřetí zkompletoval kariérní grandslam. Ve 36 letech a 20 dnech se stal nejstarším šampionem Roland Garros a po skončení se podeváté stal světovou jedničkou. Vyhrál tak šestý z osmi předchozích grandslamů, do nichž zasáhl a jedenácté z třinácti naposledy odehraných grandslamových finále. Jako první muž otevřené éry získal vždy více než jeden grandslamový titul během sedmi různých sezón. Ziskem 23. titulu ze 70 odehraných majorů v kariéře, činila jeho grandslamová úspěšnost 32,9 %, znamenající třetí nejvyšší hodnotu v open éře po Borgovi a Laverovi. Třicátým čtvrtým finálem z dvouhry se vyrovnal historickému rekordu Chris Evertové.[6]
Turnaj
Brazilský kvalifikant Thiago Seyboth Wild porazil na úvod světovou dvojku a čerstvého vítěze Rome Masters Daniila Medveděva po pětisetové bitvě. Na grandslamu tak vyhrál první zápas a na Roland Garros se jako 174. hráč žebříčku stal nejníže postaveným singlistou, který v úvodu vyřadil světovou dvojku od výhry 213. muže pořadí Mariana Zabalety nad Petrem Kordou v roce 1998. Turnajová dvojka na Roland Garros naposledy předtím nezvládla vstup do soutěže v roce 2000, když vypadl Pete Sampras, a v rámci celého grandslamu k tomu došlo poprvé od Australian Open 2002.[7]
Finále: Rekordní 23. singlový a 3. kariérní grandslam pro Novaka Djokoviće
Srbský třetí hráč žebříčku Novak Djoković ve finále zdolal norskou světovou čtyřku Caspera Ruuda poměrem setů 7–6, 6–3 a 7–5. Proti Norovi vyhrál i pátý vzájemný zápas a bilanci setů navýšil na 11–0.[10] V sedmi utkáních ztratil po jednom setu ve čtvrtfinále s Chačanovem a v semifinále proti světové jedničce Alcarazovi, kterého však od třetí sady – kdy Srb získal deset gamů v řadě – výrazně limitoval pohyb po dvorci v důsledku křečí.[11] Od roku 2015 tak vyhrál dvacáté z jednadvaceti odehraných semifinále na grandslamu (vyjma French Open 2019) a desáté semifinále majoru v řadě.[6]
Do utkání vstoupil lépe Ruud, jenž jako první prolomil podání a ujal se vedení 4–1 na gamy. Djoković však ztrátu dohnal a sadu získal v tiebreaku, kde ztratil jediný bod. Celkově na turnaji vyhrál všech šest zkrácených her a během 55 bodů se v nich nedopustil ani jedné nevynucené chyby.[6] Psychickou výhodu zužitkoval rychlým brejkem ve druhém dějství a náskok udržel až do jeho konce. Klíčový moment závěrečného setu přišel v jedenácté hře, kdy norský hráč prohrál podání čistou hrou. Srb pak nezaváhal a doservíroval utkání, trvající 3 hodiny a 16 minut, do vítězného konce.[12][13] V rámci grandslamu vyhrál 101. zápas v řadě, v němž získal úvodní sadu. Naposledy takto rozehrané utkání ztratil ve finále US Open 2016 s Wawrinkou.[6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/Novak_Djokovi%C4%87_French_Open_2023_%28cropped%29.jpg/220px-Novak_Djokovi%C4%87_French_Open_2023_%28cropped%29.jpg)
Dvacátým třetím grandslamem z dvouhry vytvořil Djoković mužský historický rekord, když se odpoutal od dvaadvaceti titulů Rafaela Nadala. Se zápočtem žen se vyrovnal Sereně Williamsové a jedna trofej mu scházela na absolutní rekord Margaret Courtové. Ziskem třetího Poháru mušketýrů na French Open zkompletoval jako první muž kariérní grandslam potřetí, každý z majorů vyhrál alespoň třikrát. Dvakrát tuto sérii „velké čtyřky“ završili Emerson s Laverem a Nadalem. Na turnajích velké čtyřky prodloužil, po triumfech ve Wimbledonu 2022 a Australian Open 2023, neporazitelnost na 21 vítězství.[6] Předchozí tituly si z Paříže odvezl v letech 2016 a 2021, kdy v obou případech ovládl i australský grandslam. Na okruhu ATP Tour vybojoval devadesátou čtvrtou singlovou trofej, čímž se v otevřené éře vyrovnal třetímu v pořadí, Ivanu Lendlovi.[12][13][14] Na French Open celkově zvítězil v 92 utkáních, nejvyšším počtu ze všech čtyř majorů.[6]
Na Roland Garros se Djoković stal ve 36 letech a 20 dnech nejstarším vítězem dvouhry, když o osmnáct dní překonal věkový rekord Nadala z roku 2022. Celkově představoval třetího nejstaršího šampiona grandslamové dvouhry po Kenu Rosewallovi a Rogeru Federerovi.[6] Po skončení zahájil rekordní 388. týden na pozici světové jedničky ATP, kde vystřídal Carlose Alcaraze. Možnost opustit Paříž na vrcholu světového žebříčku měli při zahájení rovněž Alcaraz, Daniil Medveděv a Stefanos Tsitsipas.[15] Medveděv ztratil šanci prohrou v prvním kole s Brazilcem Thiagem Seybothem Wildem,[16] Tsitsipas ve třetím kole a Alcaraz vyřazením v semifinále.
24letý Casper Ruud odešel poražen i z třetího grandslamového finále, čímž navázal na prohry ze závěrečných duelů French Open 2022 a US Open 2022. Od sezóny 2020 přitom ze všech hráčů vyhrál nejvyšší počet 87 antukových utkání a Djokovićovi v této statistice patřila čtvrtá příčka s 54 vítězstvími.[17][10]
Nasazení hráči
- 1.
Carlos Alcaraz (semifinále)
- 2. [p 1]Daniil Medveděv (1. kolo)
- 3.
Novak Djoković (vítěz)
- 4.
Casper Ruud (finále)
- 5.
Stefanos Tsitsipas (čtvrtfinále)
- 6.
Holger Rune (čtvrtfinále)
- 7. [p 1]Andrej Rubljov (3. kolo)
- 8.
Jannik Sinner (2. kolo)
- 9.
Taylor Fritz (3. kolo)
- 10.
Félix Auger-Aliassime (1. kolo)
- 11. [p 1]Karen Chačanov (čtvrtfinále)
- 12.
Frances Tiafoe (3. kolo)
- 13.
Hubert Hurkacz (3. kolo)
- 14.
Cameron Norrie (3. kolo)
- 15.
Borna Ćorić (3. kolo)
- 16.
Tommy Paul (2. kolo)
- 17.
Lorenzo Musetti (4. kolo)
- 18.
Alex de Minaur (2. kolo)
- 19.
Roberto Bautista Agut (2. kolo)
- 20.
Dan Evans (1. kolo)
- 21.
Jan-Lennard Struff (1. kolo)
- 22.
Alexander Zverev(semifinále)
- 23.
Francisco Cerúndolo (4. kolo)
- 24.
Sebastian Korda (2. kolo)
- 25.
Botic van de Zandschulp (1. kolo)
- 26.
Denis Shapovalov (3. kolo)
- 27.
Jošihito Nišioka (4. kolo)
- 28.
Grigor Dimitrov (4. kolo)
- 29.
Alejandro Davidovich Fokina (3. kolo)
- 30.
Ben Shelton (1. kolo)
- 31.
Miomir Kecmanović (1. kolo)
- 32.
Bernabé Zapata Miralles (1. kolo)
Kvalifikace
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||||||||
1 | ![]() |
6 | 6 | 77 | |||||||||||||||||||||
5 | ![]() |
2 | 1 | 65 | |||||||||||||||||||||
1 | ![]() |
3 | 7 | 1 | 1 | ||||||||||||||||||||
3 | ![]() |
6 | 5 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
3 | ![]() |
4 | 77 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
11 | Karen Chačanov | 6 | 60 | 2 | 4 | ||||||||||||||||||||
3 | ![]() |
77 | 6 | 7 | |||||||||||||||||||||
4 | ![]() |
61 | 3 | 5 | |||||||||||||||||||||
6 | ![]() |
1 | 2 | 6 | 3 | ||||||||||||||||||||
4 | ![]() |
6 | 6 | 3 | 6 | ||||||||||||||||||||
4 | ![]() |
6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
22 | ![]() |
3 | 4 | 0 | |||||||||||||||||||||
22 | ![]() |
6 | 3 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
![]() |
4 | 6 | 3 | 4 |