A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| French Open 2016 | |
|---|---|
| Vítěz: |  Novak Djoković |
| Žebříček: | 1. → 1. (▬ 0) |
| Finalista: |  Andy Murray |
| Žebříček: | 2. → 2. (▬ 0) |
| Výsledek: | 3–6, 6–1, 6–2, 6–4 |
| Soutěže | |
| mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
| ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
| smíšená čtyřhra | |
| dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
| dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
| dvouhra vozíčkářů • dvouhra vozíčkářek | |
| čtyřhra vozíčkářů • čtyřhra vozíčkářek | |
| legendy do / nad 45 let • ženské legendy | |
| French Open mužská dvouhra | |
| 2015 ◄◄ 2016 ►► 2017 | |
| Grand Slam 2016 mužská dvouhra | |
| Australian Open • French Open Wimbledon • US Open | |
Do soutěže mužské dvouhry pařížského grandslamu French Open 2016 nastoupilo sto dvacet osm tenistů. Z kvalifikace prošlo dvacet hráčů, z toho šestnáct řádně po vítězstvích ve třech kvalifikačních kolech a čtyři jako tzv. šťastní poražení. Turnaj probíhal mezi 22. květnem až 5. červnem 2016. Obhájcem titulu byl čtvrtý hráč světa Stan Wawrinka ze Švýcarska, který v zápase o finále podlehl nasazené dvojce Andymu Murraymu.[1]
Federerovo a Nadalovo odstoupení
Třetí hráč žebříčku a vítěz z roku 2009 Roger Federer se z grandslamu 19. května 2016 odhlásil, aniž by specifikoval zdravotní příčinu. Přerušil tak sérii 17 startů na Roland Garros v řadě a také stanovil nový rekord otevřené éry 65 účastmi v hlavní soutěži Grand Slamu bez přerušení. Tento rekordní zápis činil 69 startů včetně kvalifikací a 73 včetně grandslamových juniorek. Naposledy předtím na majoru nestartoval na US Open 1999. 34letý Švýcar na pařížských dvorcích trénoval jen 20 minut ve středu 18. května.[2]
Devítinásobný španělský vítěz Rafael Nadal svolal před utkáním třetího kola proti krajanovi Marcelu Granollersovi tiskovou konferenci, na které oznámil odstoupení z turnaje. Příčinou bylo zraněné levé zápěstí, kvůli němuž už ve 2. kole proti argentinskému tenistovi Facundu Bagnisovi hrál s utišující injekcí a přes noc se tyto problémy zhoršily: „Ve čtvrtek jsem ještě mohl hrát, ale v noci to začalo víc a víc bolet a dneska se zápěstím vůbec nemohu hýbat,“ uvedl.[3][4]
Kariérní a nekalendářní grandslam pro Novaka Djokoviće
| Statistiky finále[5][6] | ||
|---|---|---|
| Djoković | Murray | |
| 4 | esa | 5 |
| 3 | dvojchyby | 3 |
| 69 % | 1. podání do dvorce | 50 % |
| 64 % | úspěšnost 1. podání | 62 % |
| 59 % | úspěšnost 2. podání | 41 % |
| 41 | vítězné míče | 23 |
| 37 | nevynucené chyby | 39 |
| 68/133 = 51 % | míče ze základní čáry | 59/142 = 42 % |
| 7/14 | brejkboly | 3/10 |
| 26/33 = 79 % | hra na síti | 13/24 = 54 % |
| 10/17 = 59 % | kraťasy | 8/12 = 67 % |
| vítězné výměny | ||
| 62 | 0–4 míčů přes síť | 52 |
| 32 | 5–8 míčů přes síť | 20 |
| 28 | 9+ míčů přes síť | 25 |
| délka utkání 3:03 hodin | ||
Stejně jako na úvodním majoru roku Australian Open postoupili do finále první dva hráči žebříčku Srb Novak Djoković a Skot Andy Murray. Přestože Srb úvodní sadu ztratil, zbylé tři vyhrál a po 3:03 hodinách zkompletoval titulem z Roland Garros kariérní Grand Slam jako osmý tenista historie, když ovládl všechny čtyři velké turnaje. Ve dvaceti devíti letech byl s Andrem Agassim nejstarším, kterému se tento výkon podařil. Po výhrách ve Wimbledonu, US Open a na Australian Open navíc dosáhl na tzv. nekalendářní grandslam, když triumfoval na čtyř majorech v řadě. Po Rodu Laverovi (1969) se stal druhým mužem otevřené éry, jenž takového výsledku dosáhl a po Donu Budgeovi třetím tenistou historie.[5][7]
Z předchozích tří pařížských finále 2012, 2014 a 2015 odešel Djoković poražen. Trofej znamenala jeho šedesáté páté turnajové vítězství na okruhu ATP Tour a dvanáctým vavřínem z majoru se posunul na čtvrté místo historických tabulek, které sdílel s Australanem Royem Emersonem, respektive třetí pozici open éry.[5] Do žebříčku ATP si připsal 2 000 bodů a získal částku 2 000 000 eur, finalista pak poloviční prémii.
Andy Murray se stal prvním britským finalistou Roland Garros od roku 1937, kdy z něho odešel poražen Bunny Austin. V desátém přímém boji o grandslamový titul Murray poosmé prohrál, z toho pětkrát jej zdolal Djoković. Všech 26 předchozích utkání na French Open, v nichž Skot vyhrál úvodní sadu, dovedl do vítězného konce. Proti Srbovi měl v těchto zápasech s vítězným prvním setem, bilanci výher a proher 9–4.[8]
Djoković v Paříži zvítězil při dvanácté účasti, což představovalo nejdelší období muže v čekání na zisk prvního titulu. Z předchozích dvaceti tří odehraných grandslamů nepostoupil do finálového duelu pouze pětkrát.[5] Postupem do čtvrtfinále si srbský tenista 2. června zajistil start na závěrečném Turnaji mistrů v Londýně.[9] Navíc tato výhra znamenala, že se stal prvním tenistou historie s více než 100 miliony dolarů výdělku na odměnách. Po kole částka činila 100 001 974 dolarů a po turnaji pak 101 917 404 dolarů. Druhý Federer měl na kontě přes 98 milionů.[10]
Nasazení hráčů
- 1.
Novak Djoković (vítěz) - 2.
Andy Murray (finále) - 3.
Stan Wawrinka (semifinále) - 4.
Rafael Nadal (3. kolo, odstoupil) - 5.
Kei Nišikori (4. kolo) - 6.
Jo-Wilfried Tsonga (3. kolo, skreč) - 7.
Tomáš Berdych (čtvrtfinále) - 8.
Milos Raonic (4. kolo) - 9. Richard Gasquet (čtvrtfinále)
- 10.
Marin Čilić (1. kolo) - 11. David Ferrer (4. kolo)
- 12.
David Goffin (čtvrtfinále) - 13.
Dominic Thiem (semifinále) - 14. Roberto Bautista Agut (4. kolo)
- 15.
John Isner (4. kolo) - 16. Gilles Simon (3. kolo)
- 17.
Nick Kyrgios (3. kolo) - 18.
Kevin Anderson (1. kolo) - 19. Benoît Paire (2. kolo)
- 20. Bernard Tomic (2. kolo)
- 21. Feliciano López (3. kolo)
- 22. Viktor Troicki (4. kolo)
- 23. Jack Sock (3. kolo)
- 24.
Philipp Kohlschreiber (1. kolo) - 25.
Pablo Cuevas (3. kolo) - 26.
João Sousa (2. kolo) - 27. Ivo Karlović (3. kolo)
- 29. Lucas Pouille (2. kolo)
- 30. Jérémy Chardy (3. kolo)
- 31.
Federico Delbonis (1. kolo) - 32.
Fabio Fognini (1. kolo) - 33. Steve Johnson (1. kolo)
Odstoupení
- Související informace naleznete v sekci Odhlášení tenisté
- Roger Federer (původně 3. nasazený)
- Gaël Monfils (původně 14. nasazený)
Alexandr Dolgopolov (původně 28. nasazený)
Kvalifikace
Pavouk
| Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
| Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||||||||
| 1 | Novak Djoković
|
6 | 7 | 6 | |||||||||||||||||||||
| 7 |  Tomáš Berdych
|
3 | 5 | 3 | |||||||||||||||||||||
| 1 | Novak Djoković
|
6 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||||
| 13 |  Dominic Thiem
|
2 | 1 | 4 | |||||||||||||||||||||
| 13 | Dominic Thiem
|
4 | 7 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
| 12 |  David Goffin
|
6 | 6 | 4 | 1 | ||||||||||||||||||||
| 1 | Novak Djoković
|
3 | 6 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
| 2 | Andy Murray
|
6 | 1 | 2 | 4 | ||||||||||||||||||||
 Albert Ramos-Viñolas
|
2 | 1 | 67 | ||||||||||||||||||||||
| 3 |  Stan Wawrinka
|
6 | 6 | 79 | |||||||||||||||||||||
| 3 | Stan Wawrinka
|
4 | 2 | 6 | 2 | ||||||||||||||||||||
| 2 | Andy Murray
|
6 | 6 | 4 | 6 | ||||||||||||||||||||
| 9 |  Richard Gasquet
|
7 | 63 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||
| 2 | Andy Murray
|
5 | 77 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||