A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000. Jedná se o desáté a zároveň poslední století druhého tisíciletí. Tzv. krátké 20. století je vymezeno roky 1914 a 1991.
První polovina dvacátého století byla ovlivněna především dvěma světovými válkami. Obrovská zkáza a vyčerpání, jež oba celosvětové konflikty přinesly, přispěly ke konci politické a ekonomické dominance Evropy.[1] Druhá polovina století byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností Spojených států amerických a Sovětského svazu o světovou hegemonii v tzv. studené válce.[2]
Toto století bylo charakteristické nevídaným technologickým a vědeckým pokrokem, avšak došlo v něm i k dosud nejkrvavějším válkám a k hrůzám masového vyvražďování.[3] Ve druhé polovině století se svět poprvé octl před reálnou hrozbou jaderné války, která by pravděpodobně zlikvidovala život na celé planetě. Ve 20. století byl zaznamenán obrovský nárůst světové populace[p. 1] a přes postupující proces globalizace[5] došlo k prohloubení sociálních rozdílů mezi světovým obyvatelstvem.
Vymezení
Dvacáté století, běžně ohraničené 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000, bývá některými historiky vymezováno i s pomocí významných dějinných událostí.[6] Za milník stojící na počátku tohoto věku považuje většina historiků první světovou válku.[7][8] Tato prekatastrofa totiž Evropu a také zbytek světa, poznamenala do té doby nebývalým způsobem.[9] Za čtyři roky války padlo v bojích nejméně 10 miliónů mužů, obrovské oblasti byly zdevastovány a hospodářská produkce se v mnoha regionech zcela zhroutila.[10] První světová válka zcela vyčerpala Ruské impérium, které se vzápětí ponořilo do stejně krvavé občanské války. Jako vítězové z ní vyšli bolševici, kteří přetvořili Rusko na SSSR. Za letopočty stojící na počátku 20. století tak bývají kladeny například roky 1914 (vypuknutí Velké války), 1917 (začátek revoluce v Rusku či vstup USA do války), 1918 (uzavření příměří) či 1919 (Versailleská smlouva).[11]
Za konec tohoto století pak mnozí historici považují přelom 80. a 90. let, kdy kvůli ekonomickému, vojenskému a diplomatickému tlaku Západu došlo k rozpadu Východního bloku a k rozdrolení Sovětského svazu. Období ohraničené první světovou válkou a pádem Sovětského svazu bývá v kontrastu s dlouhým devatenáctým stoletím označováno jako krátké dvacáté století, charakteristické střetem západu s komunismem.[12][13][14] Označení krátké dvacáté století, jež jako první použil maďarský historik Iván Tibor Berend, definoval a mezi odbornou veřejností spolu s pojmem dlouhé devatenácté století prosadil britský marxistický historik Eric Hobsbawm.[15]
Shrnutí
Politické dějiny
Na přelomu 19. a 20. století se evropské mocnosti rozdělily do dvou znepřátelených bloků vzájemně soupeřících o hegemonii.[p. 2] Do otevřeného konfliktu, který byl později znám jako první světová válka, se v letech 1914 až 1918 postupně zapojila většina států z celého světa. Hlavním bojištěm zůstala Evropa, kde ničivá válka předznamenala rozpad tradičních monarchií, carského Ruska, Německého císařství, Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Odhaduje se, že ve Velké válce zemřelo přes 10 miliónů vojáků.[17] V Rusku, kde světový konflikt přešel v občanskou válku, se moci chopili bolševici, kteří v roce 1922 přeměnili zemi v Sovětský svaz. K tradičním světovým mocnostem Spojenému království a Francii, jež převzaly kolonie poraženého Německa, přibyly po první válce rychle sílící Spojené státy americké, jejichž ekonomika se již v této době stala zdaleka nejsilnější.[18]
Díky iniciativě amerického prezidenta Woodrowa Wilsona byla v roce 1919 založena Společnost národů, jež si kladla za cíl udržení světového míru.[19] V poražených a válkou vyčerpaných státech, nebo v zemích, jež neuspokojily výsledky Pařížské mírové konference, se však v poválečných letech i s přispěním hospodářské krize třicátých let ustanovily autoritářské režimy. Svými ambicemi a snahou o revizi Versailleského systému v Evropě vyčnívaly především nacistické Německo Adolfa Hitlera, fašistická Itálie Benita Mussoliniho či komunistický Sovětský svaz Josifa Vissarionoviče Stalina. Silný militarismus vedl k agresivní zahraniční politice i Japonské císařství.[20] Společnost národů, jejímiž členy se nestaly Spojené státy, nebyla schopna tlaku těchto států účinně vzdorovat.
Pacifistická politika appeasementu, kterou pro silný odpor k obnovení globálního konfliktu zastávali představitelé Spojeného království a Francie, nezabránila vypuknutí druhé světové války. Třetí říše, ke které se kromě Hitlerových satelitů připojily i Itálie a Japonsko, však byla přes počáteční úspěchy poražena širokou koalicí, v jejímž čele stály Spojené státy americké, Spojené království a Sovětský svaz. V této doposud nejstrašnější válce bylo v letech 1939 až 1945 v boji, v zázemí či systematickým vyvražďováním usmrceno přibližně 50 miliónů lidí.[21] Z války vyšly dvě nové světové mocnosti–Spojené státy a Sovětský svaz tzv. supervelmoci.[22][23]
Po porážce společného nepřítele se však vztahy mezi západem a východem začaly velice rychle ochlazovat.[24] Přestože byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů, Železná opona mezi oběma vojenskými bloky rozdělila Evropu. Obě supervelmoci soupeřící v tzv. studené válce založily své vojenské aliance (NATO a Varšavskou smlouvu), rozdělily si sféry svého vlivu, vedly závody ve zbrojení a konfrontovaly své síly v zástupných válkách.[25]
Válkou vyčerpané západoevropské státy nastoupily počátkem 50. let cestu integrace. Dalším charakteristickým procesem, nastartovaným skončením druhé světové války, byla rychlá dekolonizace zemí v Africe a Asii. Staré koloniální mocnosti Británie a Francie oslabené válkou již nebyly schopné dostát svým závazkům a od 40. do počátku 70. let tak získalo samostatnost na sedm desítek afrických a asijských států. Britská Indie získala samostatnost v roce 1947. O dva roky později, po vítězství v občanské válce, vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku. Mnoho nových afrických států se vyznačovalo značnou nestabilitou a soupeření Západu s Východem v mnoha z nich přispělo k rozpoutání krvavých občanských válek.[26] Země třetího světa, jež nevstoupily ani do jednoho ze soupeřících světových bloků vytvořily v roce 1961 Hnutí nezúčastněných zemí. Jedním z problematických míst poválečné světové politiky se stal Izraelsko-palestinský konflikt, který eskaloval ve válkách Izraele a jeho arabských sousedů.
Hrozba vypuknutí jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v průběhu druhé poloviny 20. století několikrát nebezpečným způsobem zesílila. V letech 1948 až 1949 za sovětské blokády západního Berlína, za Korejské války mezi roky 1950 a 1953, za Suezské krize v roce 1956, za druhé berlínské krize v letech 1958 až 1961 či při Karibské krizi v roce 1962.[27] Tvrdou porážku přineslo Spojeným státům jejich zapojení se do války ve Vietnamu.[28] Pro Sovětský svaz byla analogií k americké porážce ve Vietnamu jejich vojenská intervence v Afghánistánu. Tato válka v kombinaci se závody ve zbrojení předznamenala hospodářský krach Sovětského svazu.[29]
V 80. letech, kdy USA vystupňovaly svůj diplomatický, vojenský a ekonomický tlak proti Sovětům, se generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov rozhodl pro zavedení reforem.[30] Perestrojka a glasnosť, které demokratizovaly sovětskou společnost, však na konci roku 1991 vedly k rozpadu Sovětského svazu.[31] Po rozpadu SSSR rozšířilo NATO svůj vliv mezi bývalými členy Varšavské smlouvy ve střední a východní Evropě. Zbytek 90. let bývá považován za období dominance Spojených států amerických ve světové politice.[32]
Hospodářské dějiny
Již první desetiletí 20. století se neslo ve znamení vzrůstajících nákladů na zbrojení. První světová válka pak způsobila totální mobilizaci lidských i materiálních zdrojů všech zapojených států, jejichž domácí hospodářství se postupně přeorientovala na válečnou ekonomiku.[33] Hospodářskými vítězi Velké války byly Spojené státy americké, jejichž konfliktem nezasažená ekonomika profitovala z válečných zakázek. Nenasytná evropská poptávka podpořila ekonomický rozvoj i v koloniích a zemích Latinské Ameriky.[34]
Hospodářské vyčerpání Ruska vedlo k pádu carského režimu, občanské válce a v konečné důsledku i k ustanovení Sovětského svazu. Bolševici po uchopení moci zestátnili průmysl, provedli pozemkovou reformu, zakázali soukromý obchod, zavedli všeobecnou pracovní povinnost a centralizovali řízení hospodářské výroby. Důsledkem byl katastrofální propad zemědělské produkce, což donutilo vedení strany upustit od tzv. válečného komunismu a v roce 1921 zčásti obnovit tržní hospodářství (Novaja ekonomičeskaja politika–NEP). Tento kompromis v roce 1928 opustil Leninův nástupce Stalin, který podporoval centralizaci izolovaného sovětského hospodářství, militarizaci a kolektivizaci zemědělství. Stalinova politika nastartovala v Sovětském svazu ohromný rozvoj těžkého průmyslu, avšak vyvolala odpor venkova, kde na mnoha místech vypukl hladomor.[35]
Ekonomiky evropských států, jejichž hospodářství byla válkou nejsilněji zasažena, se v mnoha případech zotavovaly velmi pomalu. V Německu, které muselo splácet vysoké válečné reparace, vypukla nekontrolovatelná hyperinflace. Ta postihla i Maďarsko, Rakousko nebo Polsko.[36] K přerušení pozvolného hospodářského vzestupu a stabilizace světové ekonomiky došlo v říjnu 1929, krachem na newyorské burze.[37]
V důsledku krachu zasáhla počátkem třicátých let většinu světa – s výjimkou izolovaného SSSR – Velká hospodářská krize. V jejím důsledku došlo k obrovskému nárůstu nezaměstnanosti a kolapsu světového obchodu. Americké hospodářství se z krize vzpamatovalo i díky reformám prezidenta Franklina D. Roosevelta známým jako New Deal. Evropské ekonomiky vybředly z deprese s pomocí státních zakázek a zvyšujících se investic na zbrojení.[38] Druhou světovou válku vyhráli Spojenci i díky obrovské převaze v materiálních a lidských zdrojích. V totální válce byly zpustošeny obrovské oblasti Evropy, severní Afriky a Asie. Válka opět posílila ekonomiku Spojených států amerických,[39] které se spolu se Sovětským svazem staly světovou supervelmocí.
Po válce pomohly americké investice obnovit Japonsko a západoevropské státy (Německý hospodářský zázrak).[40] Východní blok však kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu Marshallův plán nepřijal a jako alternativa byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Přesto zažívala celosvětová ekonomika od 50. do 70. let období nebývalého růstu a pro období do roku 1973 hovoří někteří autoři o tzv. zlatém věku.[41] Socialistický tábor rozšířila v roce 1949 Čínská lidová republika, jejíž vůdce Mao Ce-tung se na přelomu 50. a 60. let pokusil modernizovat čínské hospodářství za tzv. Velkého skoku.[42]
V roce 1973 Ropný šok vyvolaný státy OPEC prudce zvýšil ceny světové ropy.[43] Západ se propadl do hluboké recese, ekonomické problémy se nevyhnuly ani východnímu bloku a většina zemí třetího světa se velkým způsobem zadlužila.[44] Sovětský svaz hospodářské vypětí, násobené závody ve zbrojení s USA, nezvládl a přes Gorbačovovy reformy se na počátku 90. let rozpadl.[45]
V závěru 20. století nadále dominovaly světové ekonomice Spojené státy americké. Oživení hospodářství zažila integrující se západní Evropa, kde výrazně posílilo sjednocené Německo.[46] Po obrozeném Japonsku zažily hospodářský boom i státy jihovýchodní Asie známé jako Asijští tygři.[p. 3] Ekonomický růst zažívala před koncem tisíciletí také Indie, komunistická Čína, která přistoupila k ekonomickým reformám, a nakonec i stabilizované Rusko. Na vývozu ropy bohatly arabské země Středního východu. Ekonomické problémy zasáhly na konci 90. let Latinskou Ameriku, avšak nejzaostalejším světovým regionem zůstala na konci 20. století většina afrických států.[48]
Kulturní dějiny
Významné události
1901 až 1910
- 1. ledna 1901 byl vyhlášen Australský svaz.
- 22. ledna 1901 zemřela britská královna Viktorie.
- 31. května 1902 skončily Búrské války.
- 1903 došlo k osamostatnění Panamy a Spojené státy americké získaly na 100 let Panamský průplav.
- 8. února 1904 napadlo Japonské císařství ruskou pevnost Port Arthur, načež začala rusko-japonská válka, která trvala do 5. září 1905.
- 1904 byla zprovozněna Transsibiřská magistrála spojující Moskvu s Vladivostokem.
- 1905–1907 proběhla Ruskem série nepokojů, jež vedly cara Mikuláše II. k ustanovení státní dumy.
- 1907 založil lord Robert Baden-Powell první skautský oddíl.
- 30. června 1908 došlo k explozi Tunguského meteoritu.
- 25. července 1909 uskutečnil Louis Blériot první let přes kanál La Manche v letadle těžším než vzduch.
1911 až 1920
- 24. července 1911 objevil americký archeolog Hiram Bingham ruiny inckého města Machu Picchu.
- 14. prosince 1911 dosáhl norský polárník Roald Amundsen jako první člověk jižního pólu.
- 1. ledna 1912 byla vyhlášena Čínská republika a poslední čínský císař Pchu I. byl 12. února téhož roku sesazen.
- 15. dubna 1912 došlo k potopení zaoceánského parníku Titanic.
- 28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Jeho smrt se stala záminkou k vypuknutí první světové války.
- 15. června 1914 byl založen spolek Junák - český skaut.
- 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, čímž začala první světová válka.
- 1915 formuloval fyzik Albert Einstein Obecnou teorii relativity.
- 21. listopadu 1916 zemřel nejdéle vládnoucí rakouský císař František Josef I.
- 7. listopadu 1917 vypukla v Rusku Říjnová revoluce.
- 28. října 1918 vzniklo Československo.
- 11. listopadu 1918 bylo mezi státy Dohody a Německem uzavřeno příměří, které ukončilo první světovou válku.
- 11. listopadu došlo k obnovení polské samostatnosti, načež se ustanovila Druhá Polská republika.
- 14. listopadu 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem.
- 1919–1921 proběhla polsko-sovětská válka.
- 1920 získaly ženy volební právo v USA.
- 1920 se do Československa vrátily poslední oddíly legií z Ruska.
- 1920 byla založena Společnost národů.
- 16. ledna 1920 začala v USA prohibice. Ve dvacátých letech se pak v Chicagu dostal k moci mafiánský boss Al Capone.
- 24. února 1920 byla v Mnichově založena Národně socialistická německá dělnická strana.
1921 až 1930
- 1921 se Adolf Hitler stal prvním předsedou NSDAP.
- 27. října–29. října 1922 proběhl tzv. Pochod na Řím, během něhož se moci v Itálii chopil italský fašista Benito Mussolini a jeho strana.
- 4. listopadu 1922 objevil britský archeolog Howard Carter Tutanchamonovu hrobku.
- 18. května 1923 bylo v Československu zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání.
- 8.–9. listopadu 1923 se NSDAP v čele s Hitlerem v Mnichově neúspěšně pokusila o puč.
- 1925 byla zformulována teorie kvantové mechaniky.
- 20.–21. května 1927 uskutečnil americký letec Charles Lindbergh první sólový přelet Atlantského oceánu.
- 25. května 1928 ztroskotala vzducholoď Italia.
- 24. října 1929 došlo ke krachu na newyorské burze, jež předznamenal Velkou hospodářskou krizi. Tento den bývá označován jako Černý čtvrtek, anglicky Black Thursday.
1931 až 1940
- 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.
- 27. února 1933 došlo k požáru Říšského sněmu v Berlíně.
- 29.–30. června 1934 byli v Německu Hitlerovým režimem během tzv. Noci dlouhých nožů odstraněni nepohodlní velitelé SA.
- 18. prosince 1935 byl novým československým prezidentem zvolen Edvard Beneš.
- 3. října 1935 napadla Mussoliniho Itálie Habeš, což odstartovalo druhou italsko-etiopskou válku.
- 1935–1938 proběhly v Sovětském svazu v rámci Stalinovy Velké čistky tzv. Moskevské procesy, během nichž bylo popraveno množství Stalinových rivalů z komunistické strany.
- 7. března 1936 obsadily německé jednotky demilitarizované pásmo v Porýní.
- 17. července 1936 – 1. dubna 1939 proběhla občanská válka ve Španělsku.
- 6. května 1937 shořela během přistávání v New Jersey vzducholoď Hindenburg.
- 14. září 1937 zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- 7. července 1937 začala druhá čínsko-japonská válka.
- 13. prosince 1937 dobyla Japonská císařská armáda hlavní město Čínské republiky, Nanking. Následovalo přibližně sedm týdnů drancování známé jako Nankingský masakr, během něhož japonští vojáci usmrtili na 300 000 čínských civilistů.
- 12. března 1938 bylo Rakousko připojeno k Třetí říši.
- 30. září 1938 byla zástupci Německa, Itálie, Spojeného království a Francie podepsána Mnichovská dohoda, která nařizovala Československu postoupit své pohraničí, Sudety, Třetí říši.
- 9.–10. listopadu 1938 proběhla Křišťálová noc.
- 14. března 1939 došlo k vyhlášení Slovenského státu.
- 16. března 1939 byl Hitlerovým výnosem vytvořen Protektorát Čechy a Morava.
- 23. srpna 1939 byl podepsán pakt o neútočení mezi SSSR a Německem.
- 1. září 1939 vpadla německá armáda do Polska. Začala druhá světová válka.
- 10. června 1940 vstoupila do války na straně Osy Itálie.
- 14. června 1940 obsadilo Německo Paříž, načež 22. června kapitulovala Francie.
- 10. června – 31. října 1940 proběhla letecká bitva o Británii.
1941 až 1950
- 22. června 1941 byla zahájena Operace Barbarossa, během níž nacistické Německo napadlo Sovětský svaz.
- 8. září 1941–27. ledna 1944 proběhlo obléhání Leningradu.
- 6. prosince 1941 zahájila sovětská vojska protiútok, který znamenal porážku Němců v bitvě o Moskvu.
- 7. prosince 1941 napadlo Japonsko tichomořskou flotilu Spojených států v Pearl Harbor.
- 20. ledna 1942 bylo nacistickými špičkami na konferenci ve Wannsee rozhodnuto o tzv. konečném řešení židovské otázky.
- 27. května 1942 byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
- 3.–7. června 1942 proběhla bitva u Midway. Vítězství USA znamenalo obrat ve válce v Tichomoří.
- 31. ledna 1943 kapituloval německý polní maršál Friedrich Paulus u Stalingradu. Porážka Němců v této bitvě znamenala obrat v bojích na východní frontě.
- 19. dubna–16. května 1943 došlo k povstání ve varšavském ghettu.
- 5. července – 23. srpna 1943 zvítězila sovětská vojska v bitvě v Kurském oblouku, která představuje největší tankovou bitvu všech dob.
- 9. července 1943 začala spojenecká invaze na Sicílii.
- 28. listopadu – 1. prosince 1943 proběhla Teheránská konference.
- 6. červen 1944 byla zahájena spojenecká invaze v Normandii.
- 16. dubna 1945 začala bitva o Berlín.
- 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu.
- 8. května 1945 kapitulovala německá vojska. Druhá světová válka v Evropě skončila.
- 26. června 1945 vznikla Organizace spojených národů.
- 6. srpna 1945 svrhli Američané atomovou bombu na japonské město Hirošima. Výbuch usmrtil přes 100 000 lidí.
- 8. srpna 1945 vyhlásil SSSR válku Japonsku.
- 9. srpna 1945 byla svržena druhá atomová bomba na město Nagasaki. Bylo zabito 40 000 lidí.
- 2. září 1945 kapitulovalo Japonsko. Druhá světová válka skončila.
- 18. října 1945 zahájil svou činnost mezinárodní vojenský tribunál, který v norimberském procesu soudil hlavní představitele nacistického Německa.
- 19. června 1946 byl československým prezidentem znovu zvolen Edvard Beneš.
- 12. března 1947 byla vyhlášena Trumanova doktrína.
- 29. listopadu 1947 přijala OSN návrh na rozdělení Palestiny.
- 17.–25. února 1948 proběhl v Československu komunistický převrat.
- 14. května 1948 vyhlásil nezávislost židovský stát Izrael, načež vypukla první arabsko-izraelská válka.
- 23. května 1949 vznikla spojením tří západních německých okupačních zón Spolková republika Německo.
- 7. října 1949 byla vyhlášena v sovětské okupační zóně Německá demokratická republika.
- 1. října 1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika v čele s Mao Ce-tungem. Čankajškovi nacionalisté prchli na ostrov Tchaj-wan.
- 21. října 1949 vpadla čínská vojska do Tibetu.
- 25. června 1950 zaútočila severokorejská vojska na Jižní Koreu, čímž začala Korejská válka.
- 27. června 1950 byla v Československu popravena doktorka Milada Horáková.
1951 až 1960
- 1. listopadu 1952 provedly USA úspěšný test s vodíkovou bombou.
- 5. března 1953 zemřel sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin.
- 14. března 1953 zemřel československý prezident Klement Gottwald.
- 29. května 1953 vystoupili novozélandský horolezec Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay na vrchol nejvyšší hory planety, Mount Everest.
- 1. června 1953 proběhla v Československu měnová reforma.
- 27. července 1953 bylo uzavřeno příměří mezi Severní a Jižní Koreou, čímž skončila korejská válka.
- 14. května 1955 vznikla Varšavská smlouva.
- 26. července 1956 znárodnil egyptský prezident Gamál Násir Suezský průplav, což vedlo k vypuknutí Suezské krize.
- 23. října–10. listopadu 1956 proběhlo neúspěšné Maďarské povstání.
- 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz Sputnik 1, první umělou družici Země.
- 1. ledna 1958 vstoupily v platnost Římské smlouvy, na jejichž základě bylo založeno Evropské hospodářské společenství, předchůdce Evropské unie.
1961 až 1970
- 12. dubna 1961 odstartoval sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, který se stal prvním člověkem ve vesmíru.
- 13. srpna 1961 byla zahájena stavba Berlínské zdi.
- 30. října 1961 odpálil SSSR nejsilnější termonukleární bombu v historii nazvanou Car-bomba.
- 14. října 1962 objevilo americké špionážní letadlo U2 na Kubě sovětské rakety, čímž vypukla Karibská krize.
- 22. listopadu 1963 byl americký prezident John Fitzgerald Kennedy zavražděn atentátníkem.
- 2. srpna 1964 proběhl v Tonkinském zálivu incident mezi US Navy a armádou Severního Vietnamu. Spojené státy se následně plně zapojily do války ve Vietnamu.
- 5.–10. června 1967 proběhla šestidenní válka.
- 21. srpna 1968 podnikla vojska Varšavské smlouvy invazi do Československa s cílem zastavit zdejší reformní proces známý jako pražské jaro.
- 4. dubna 1968 byl v Memphisu zastřelen kazatel Martin Luther King, vůdce hnutí za občanská práva.
- 1966–1969 proběhla v Číně Maova Kulturní revoluce.
- 2. března – 11. září 1969 proběhlo několik pohraničních konfliktů mezi Čínou a SSSR.
- 19. ledna 1969 zemřel Jan Palach
- 20. července 1969 přistál na Měsíci přistávací modul Apolla 11. Prvním člověkem na Měsíci se stal Američan Neil Armstrong.
1971 až 1980
- 1971 se Čínská lidová republika stala členem OSN.
- 5. září 1972 unesli a následně zavraždili palestinští teroristé 11 izraelských sportovců. Událost, jež se odehrála na olympijských hrách v Mnichově, bývá označována jako Mnichovský masakr.
- 11. září 1973 provedl chilský pravicový vůdce Augusto Pinochet úspěšný převrat.
- 6.–26. října 1973 proběhla Jomkipurská válka mezi Izraelem a jeho sousedy.
- 30. dubna 1975 dobyla severovietnamská armáda Saigon. Pádem Saigonu a stažením poslední amerických vojenských jednotek skončila válka ve Vietnamu.
- 1975–1979 ovládali Kambodžu Rudí Khmerové. Brutální teror si v zemi vyžádal nejméně 1,7 miliónu obětí.
- 6.–7. ledna 1977 byl publikován text Charty 77.
- 16. října 1978 byl novým papežem zvolen Polák Karol Wojtyla. Jako Jan Pavel II. se stal prvním neitalským papežem od roku 1522.
- 24. prosince 1979 – 15. února 1989 proběhla sovětská invaze do Afghánistánu.
- 22. září 1980–20. srpna 1988 proběhla Irácko-íránská válka.
- 1980 bylo v Polsku vytvořeno nezávislé odborové hnutí Solidarita.
- 8. května 1980 označila Světová zdravotnická organizace pravé neštovice za zcela vyhubené.
1981 až 1990
- 12. dubna 1981 podnikl americký raketoplán (Columbia) svůj první let do vesmíru.
- 16. července 1981 se Mahathir Mohamad stal premiérem Malajsie.
- 14. prosince 1981 ratifikoval Kneset zákon o Golanských výšinách, jež aplikoval izraelskou vládu na území Golanských výšin.
- 1982 byl Egyptu na základě egyptsko-izraelské mírové smlouvy navrácen Sinajský poloostrov.
- 2. dubna 1982 obsadila Argentina Falklandy, čímž začala válka o Falklandy, která skončila dobytím ostrovů Brity 14. června téhož roku.
- 3. dubna 1982 obsadila Argentina Jižní Georgii
- 6. červen 1984 dobyly indické jednotky Zlatý chrám v Amritsaru, nejposvátnější chrám Sikhů, a zabily odhadem 1 000 lidí.
- 28. února 1986 explodoval krátce po svém startu raketoplán Challenger.
- 19. února 1986 vypustili sověti kosmickou stanici Mir.
- 26. dubna 1986 se odehrála Černobylská havárie, největší jaderná katastrofa v poválečné historii
- 16. září 1987 byl přijat Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu.
- 3. července 1988 sestřelil americký křižník USS Vincennes íránské dopravní letadlo Airbus A300 B2. Při nehodě zemřelo všech 290 pasažérů.
- 21. prosince 1988 explodoval let Pan Am 103 nad skotským městem Lockerbie, zemřelo 270 lidí.
- 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď.
- 17. listopadu 1989 začala v Československu Sametová revoluce.
- 25. prosince 1989 byl zatčen a popraven rumunský komunistický diktátor Nicolae Ceauşescu.
- 4. června 1989 byly krvavě potlačeny studentské protesty na náměstí Nebeského klidu v Číně.
- 1989 vznikla palestinská samospráva v čele s Jásirem Arafatem.
- 3. října 1990 došlo ke sjednocení Německa.
1991 až 2000
- 17. ledna 1991 byla zahájena operace Pouštní bouře.
- 31. března 1991 vypukla občanská válka v Jugoslávii, která vedla k jejímu rozpadu.
- 26. prosince 1991 došlo k rozpadu Sovětského svazu.
- 13. března 1992 představil Číňan Li Chung-č' čchi-kungovou metodu pro rozvoj těla a mysli nazvanou Fa-lun-kung.
- 3. listopadu 1992 byl americkým prezidentem zvolen demokrat Bill Clinton.
- 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku.
- 26. ledna 1993 byl prvním prezidentem České republiky zvolen Václav Havel.
- 1. listopadu 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva a vznikla Evropská unie.
- 10. května 1994 byl Nelson Mandela zvolen prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky.
- 11. prosince 1994–31. srpna 1996 proběhla první rusko-čečenská válka.
- 1994 proběhla genocida ve Rwandě. Konflikt Hutuů a Tutsiů si vyžádal přes milion obětí.
- 17. ledna 1995 zasáhlo japonskou oblast Kóbe zemětřesení o síle 7,2 Richterovy škály, které si vyžádalo na 6 000 obětí.
- 19. prosince 1995 ukončila Daytonská mírová smlouva válku v Bosně a Hercegovině.
- 1996 ovládlo fundamentalistické hnutí Tálibán Afghánistán, kde došlo k vytvoření Islámského emirátu.
- V červenci 1997 postihly katastrofální povodně povodí Moravy a Odry. Záplavy postihly i území Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.
- 1. července 1997 byl Hongkong předán Číně.
- 22. února 1998 získali čeští hokejisté zlaté medaile na zimních olympijských hrách v Naganu.
- 28. února 1998–11. červen 1999 proběhla válka v Kosovu.
- 1998 provedla teroristická organizace Al-Káida útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii.
- 20. listopadu 1998 byl vypuštěn první modul Mezinárodní vesmírné stanice.
- 12. března 1999 vstoupila Česká republika jako první země bývalého východního bloku do Severoatlantické aliance.
- 20. července 1999 nařídil předseda KS Číny Ťiang Ce-min vyhladit duchovní školu Fa-lun-kung na území ČLR. Jejím pronásledováním byl pověřen tzv. Úřad 610.
- 31. prosince 1999 abdikoval ruský prezident Boris Jelcin, který předal moc svému nástupci, Vladimiru Putinovi.
- 1. října 1999 začala druhá rusko-čečenská válka.
- 2000 zasedal v Praze MMF a došlo ke zprovoznění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín.
- 2000 byla v Lomé přijata ustavující smlouva Africké unie.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Světová populace dosáhla první miliardy na počátku 19. století. Druhé miliardy dosáhla za 120 let, třetí za 35 let a čtvrté za 15 let. Pěti miliard dosáhla v 80. letech a na konci tisíciletí se vyšplhala již na šest miliard.[4]
- ↑ Trojspolek vznikl v roce 1882, kdy se k spojenecké smlouvě mezi Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem z roku 1879 připojilo Italské království. Trojdohoda, neboli aliance mezi Spojeným královstvím, Francouzskou republikou a Ruským impériem se zformovala po uzavření smluv mezi Francií a Ruskem v roce 1894, Británií a Francií v roce 1904 a konečně Británií a Ruskem v roce 1907.[16]
- ↑ Mezi první generaci těchto států patřily Jižní Korea, Hongkong, Tchaj-wan, či Singapur. V další vlně je následovaly Malajsie, Thajsko či Indonésie.[47]
Reference
- ↑ Roberts, John Morris. Dvacátého století. Dějiny světa od roku 1901 do současnosti Praha; Plzeň: 2004. . Str. 189–190.
- ↑ Diner, Dan. Porozumět 20. století Brno: 2010. . Str. 35–36.
- ↑ Hobsbawm, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991 Praha: 1998. . Str. 24–26.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 356.
- ↑ Roberts (2004), Str. 449–450.
- ↑ Roberts (2004), Str. 21–22.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 16–17.
- ↑ Vinen, Richard. Evropa dvacátého století Praha: 2007. . Str. 16–17.
- ↑ Křen, Jan. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. . Str. 323.
- ↑ Roberts (2004), Str. 206.
- ↑ Dvořák, Tomáš; Borovský, Tomáš. Úvod do studia dějepisu. 2. díl Brno: 2014. dále jen Úvod do studia dějepisu (2014). Str. 65.
- ↑ Vinen (2007), s. 16–17.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 18.
- ↑ Diner (2010), s. 5–6.
- ↑ Úvod do studia dějepisu (2014), s. 64–65.
- ↑ Křen (2005), s. 294–296.
- ↑ Vinen (2007), s. 68.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 27.
- ↑ Roberts (2004), Str. 212.
- ↑ Johnson, Paul. Dějiny 20. století Praha: 2008. dále jen Johnson (2008). Str. 306–308.
- ↑ Roberts (2004), Str. 319–322.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 233.
- ↑ Roberts (2004), Str. 332.
- ↑ Roberts (2004), Str. 335–337.
- ↑ Vinen (2007), s. 256–261.
- ↑ Johson (2008), s. 503.
- ↑ Vinen (2007), s. 261–262.
- ↑ Roberts (2004), Str. 495.
- ↑ Roberts (2004), Str. 547.
- ↑ Roberts (2004), Str. 547–549.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 492–495.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 571.
- ↑ Stellner, František. Hospodářské dějiny (16.–20. století Praha: 2006. dále jen Stellner (2006. Str. 49–51.
- ↑ Roberts (2004), Str. 215.
- ↑ Stellner (2006), s. 56–59.
- ↑ Stellner (2006), s. 63 a 66.
- ↑ Stellner (2006), s. 71.
- ↑ Stellner (2006), s. 71–75.
- ↑ Stellner (2006), s. 87.
- ↑ Stellner (2006), s. 87–91.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 265–267.
- ↑ Stellner (2006), s. 104.
- ↑ Stellner (2006), s. 93.
- ↑ Hobsbawm (1998), s. 429 a 433.
- ↑ Stellner (2006), s. 118–123.
- ↑ Stellner (2006), s. 124–126.
- ↑ Roberts (2004), Str. 530.
- ↑ Stellner (2006), s. 127–129.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ADAMEC, Jan: Od Principa k Trumpovi. Texty k historickým výročím 2002-2018. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Praha 2020. 465 s. ISBN 978-80-7308-352-6 (print), ISBN 978-80-7308-353-3 (online: pdf)
- BOWMAN, John S. Kronika dějin 20. století. Praha: Columbus, 1993. ISBN 80-901578-2-3. S. 280.
- DINER, Dan. Porozumět 20. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7325-208-3.
- FERGUSON, Niall. Válka světa. Dějiny věku nenávisti. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 751 s. ISBN 978-80-200-1650-8.
- FILIPPI CODACCIONI, Ange-Marie. Dějiny 20. století : Encyklopedie politického, ekonomického a kulturního dění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 423 s. ISBN 80-204-0403-1.
- HOBSBAWM, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991. Překlad J. Pečírková a P. Štěpánek. 1. vyd. Praha: Argo, 1998. 620 s. ISBN 978-80-257-0302-1.
- JOHNSON, Paul. Dějiny 20. století. Praha: Rozmluvy, 2008. ISBN 978-80-7335-335-3. S. 846.
- KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2.
- ORT, Alexandr. Evropa 20. století. Plzeň: A. Čeněk, 2004. ISBN 80-86473-87-2. S. 439.
- ROBERTS, John Morris. Dvacáté století : dějiny světa od roku 1901 do současnosti. Praha; Plzeň: Beta-Dobrovský, 2004. 631 s. ISBN 80-7306-131-7.
- STELLNER, František. Hospodářské dějiny (16.-20. století). Praha: Oeconomica, 2006. 139 s. ISBN 80-245-1141-x.
- VINEN, Richard. Evropa dvacátého století. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-735-1. S. 560.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 20. století na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2021
Ústřední vedení odboje domácího
Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně
Červen
Červenec
Česká advokátní komora
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České království
Česko
Česko-slovenský rozhlas
Československo
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Řád bratří kazatelů
Římské číslice
Řecko
Řeholník
Šablona:Britské princezny sňatkem
Šarlota Augusta Hannoverská
Škoda Felicia
Španělsko
Štefan Svetko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
1. červen
1. říjen
1. august
1. březen
1. duben
1. február
1. júl
1. jún
1. január
1. květen
1. máj
1. prosinec
1. srpen
10. červen
10. březen
10. duben
10. jún
10. leden
10. roky 20. storočia
11. červen
11. červenec
11. august
11. duben
11. február
11. január
11. marec
11. prosinec
11. srpen
1118
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. august
12. březen
12. duben
12. júl
12. január
12. máj
12. október
12. srpen
13. červen
13. říjen
13. august
13. duben
13. jún
13. květen
13. listopad
13. máj
13. marec
13. prosinec
13. září
1348
1389
14. červen
14. august
14. březen
14. duben
14. květen
14. leden
14. září
1410
1415
1435
1440
1469
1494
1498
15. únor
15. červen
15. červenec
15. říjen
15. březen
15. duben
15. január
15. květen
15. leden
15. září
1511
1521
1541
1566
1576
16. červen
16. august
16. březen
16. duben
16. február
16. květen
16. leden
16. marec
16. srpen
16. století
1621
1628
1632
1634
1650
1652
1656
1663
1667
1672
1675
1682
1683
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. august
17. březen
17. duben
17. leden
17. máj
17. marec
17. prosinec
17. srpen
17. století
1705
1706
1708
1709
1710
1711
1712
1715
1716
1717
1720
1723
1724
1725
1729
1730
1732
1733
1741
1742
1745
1746
1754
1756
1759
1761
1766
1772
1776
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1792
1793
1795
1796
18. červen
18. duben
18. listopad
18. marec
18. století
18. září
1803
1806
1808
1811
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1826
1827
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1844
1845
1847
1848
1853
1854
1856
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1867
1868
1870
1871
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1887
1888
1889
1891
1892
1893
1896
1897
1899
19. červen
19. červenec
19. duben
19. jún
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. storočie
19. září
1900
1901
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1912
1913
1918
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1926 v športe
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1935
1939
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1952
1956
1957
1958
1960
1962
1963
1964
1967
1968
1969
1970
1971
1973
1977
1978
1981
1983
1984
1986
1987
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2. únor
2. červen
2. červenec
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. květen
2. leden
2. marec
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. červen
20. červenec
20. duben
20. január
20. květen
20. leden
20. listopad
20. roky 20. storočia
20. století
20. storočie
20. září
2000
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
21. červen
21. apríl
21. duben
21. květen
21. máj
21. marec
21. prosinec
21. storočie
22. únor
22. červen
22. červenec
22. říjen
22. apríl
22. březen
22. duben
22. február
22. júl
22. jún
22. listopad
22. máj
22. září
23. červen
23. duben
23. júl
23. květen
23. listopad
23. září
24. únor
24. červen
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. marec
24. srpen
25. červen
25. duben
25. jún
25. květen
25. leden
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. apríl
26. duben
26. júl
26. jún
26. január
26. máj
26. září
27. červen
27. březen
27. duben
27. listopad
27. září
28. červen
28. duben
28. jún
28. leden
29. únor
29. červen
29. červenec
29. duben
29. január
29. květen
29. prosinec
29. srpen
29. září
2P/Encke
3. únor
3. červen
3. apríl
3. duben
3. júl
3. jún
3. január
3. leden
3. listopad
3. září
30. červen
30. červenec
30. říjen
30. apríl
30. duben
30. jún
30. marec
30. roky 20. storočia
31. červenec
31. říjen
31. júl
31. január
31. máj
31. srpen
4. únor
4. červen
4. červenec
4. říjen
4. duben
4. júl
4. leden
4. srpen
451
5. únor
5. červen
5. červenec
5. březen
5. duben
5. květen
5. srpen
5. září
529
6. červen
6. říjen
6. august
6. duben
6. február
6. listopad
6. marec
6. září
7. červen
7. říjen
7. březen
7. duben
7. február
7. leden
7. máj
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červen
8. červenec
8. apríl
8. august
8. duben
8. február
8. květen
8. leden
8. máj
8. marec
8. prosinec
8. srpen
8. září
9. červen
9. červenec
9. apríl
9. duben
9. júl
9. jún
9. květen
9. prosinec
9. srpen
Aaron Klug
Abdulhamid I.
Abdus Salam
Adam Ferguson
Adelheid Sasko-Meiningenská
Adolf Foehr
Adolf Parlesák
Aetius
Alžbeta II.
Alan Greenspan
Albánie
Albína Honzáková
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Albrecht II. Habsburský
Aleksander Fredro
Alena Šrámková
Alessandra de Osma
Alexander Graham Bell
Alexandra, 2. vévodkyně z Fife
Alexandra Dánská
Alexandre Colonna-Walewski
Alexandr I. Pavlovič
Alfréd Wetzler
Alfredo Di Stéfano
Alice, vévodkyně z Gloucesteru
Allen Ginsberg
Alois Hadamczik
Alois Jedlička
Alois Kudrnovský
Alois Mezera
Alois Neruda
Alois Stompfe
Alois Vicherek
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amélie Sofie Hannoverská
Amharsko
Andrzej Wajda
Anglie
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu
Antônio de Castro Mayer
Antonín Líman
Antonín Pikhart
Antonín Skřivan
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonio Sacchini
Anton Trón
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Attila
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Sasko-Gothajská
Augustin Bartoloměj Hille
Auschwitz
Autorita (knihovnictví)
Avraham Firkovič
Básník
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Bělorusko
Březen
Barbora Krejčíková
Baron
Baron Prášil (kniha)
Beatles
Beat generation
Benito Mussolini
Ben Roy Mottelson
Betlémská kaple
Birgitte, vévodkyně z Gloucesteru
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Katalaunských polích
Brazília
Brno
Burgtheater
Camilla, vévodkyně z Cornwallu
Carl Maria von Weber
Carl Wilhelm Scheele
Caroline, hanoverská princezna
Catherine, vévodkyně z Cambridge
Cebu
Challenger (raketoplán)
Charles de la Bédoyére
Choť
Chuck Berry
Cloris Leachmanová
Coburg
Commons:Featured pictures/cs
Convair B-36 Peacemaker
Corpus iuris civilis
Covid-19
Dítě
Důstojník
Důvod
Dana Hlaváčová
Dario Fo
Dave Bailey
David Attenborough
Desaťročie
Diamantová liga
Diecéze
Domažlice
Dominik Hrušovský
Donald Peterson
Duben
Dusty Hill
Eduard August Hannoverský (1767)
Eduard Belcredi
Eduard Bindas
Eduard Formánek
Electronic Arts
Elena Várossová
Eleonora Amálie ze Schwarzenberka
Elizabeth Bowes-Lyon
Encyklopedie
Erich Einhorn
Ernest Jucovič
Esther Williams
Etiopie
Evžen Vratislav z Mitrovic
Evropané
Exkomunikace
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Feodora Leiningenská
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand III. Habsburský
Fernão de Magalhães
Fernando Corbató
Fidel Castro
Figarova svatba
Filipíny
Florencie
Forenzní vědy
François-Édouard Picot
François Arago
Francie
Francouzská cizinecká legie
Francouzské království
Frank Finlay
Frank Lampard
František Antonín Gindl
František Benda
František Hála
František Hudeček
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Kermer
František Matouš Klácel
František Nedvěd
František Nosál
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Tkadlík
František Vnuk
František Xaverský
Franz von Pillersdorf
Franz Xaver Winterhalter
Frederick Hopkins
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Pruská
Frederik III. Dánský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém II.
Friedrich Heidler
Gamesfarm
Gelasius II.
Gemeinsame Normdatei
Georges Dufrénoy
George Martin
Georgi Lozanov
Gian Galeazzo Sforza
Giovanni Battista Lampugnani
Girolamo Savonarola
Gottfried August Bürger
Grazia Deleddová
Gregoriánský kalendář
Gustav III. Švédský
Gustav Stresemann
Habsburská monarchie
Hannoverské princezny sňatkem
Hans Boesch
Heřman
Helena Waldecko-Pyrmontská
Hermína
Hilary Putnam
Hilda Múdra
Hlavní strana
Hoboj
Hostinec U Kaštanu
Hugh Hefner
Hunové
Ignaz Feigerle
IKEA
Ilona Svobodová
Indie
Indočína
Indočínská válka
Ingvar Kamprad
Irwin Rose
Islámský stát
Islamský kalendár
Itálie
Ivan Foustka
Jáchym Ondřej Šlik
Ján Eugen Kočiš
Ján Jesenský
Ján Maďar
Ján Podolák
Jérôme Lejeune
Július Binder
Jacob Hübner
Jacques Balmat
Jacques Offenbach
Jakub Stuart, vévoda z Cambridge
Jamato (1940)
James Stirling (architekt)
Janovy pašije
Jan Hýbl
Jan Hus
Jan Křtitel Pola
Jan Mikolášek
Jan Neruda
Jan Rudolf Demel
Jan Tomáš Kuzník
Jan Vianney
Jan Viklef
Jan z Lancasteru
Japonsko
Jaroslav Cejp
Jaroslav Kurzweil
Jean-Baptiste-Jacques Élie de Beaumont
Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier
Jean-Marie Bachelot de La Pylaie
Jean Baptiste Perrin
Jean Moulin
Jiří Adamíra
Jiří Bělka
Jiří Družecký
Jiří III.
Jiří IV.
Jiří Levý
Jiří Prskavec
Jihoafrická republika
Jimmy Carter
Jindřich Černý (1930)
Jindřich Klečka
Jindřich V. Sálský
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
Johann Bernhard Fischer
Johann Nepomuk Kniebandl von Ehrenzweig
Johann Sebastian Bach
John Francis Wade
John Franklin
John George Kemeny
John Goodman
John Walker
Josef Babánek
Josef Beran
Josef Dostál (kajakář)
Josef II.
Josef Kemr
Josef Nesvadba
Josef Scheiwl
Josef Václav Myslbek
Joseph Martin Kraus
Juhani Aho
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Julija Pečonkinová
Julius II.
Juraj Králik (diplomat)
Justinián I.
Kókaku
Kanada
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Kapské Město
Karel Černý (scénograf)
Karel Emanuel II. Savojský
Karel František Pitsch
Karel Herfort (1871)
Karel Hromádka (fotbalista)
Karel I. Stuart
Karel III. Španělský
Karel IV.
Karel Kosík
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Sokolář
Karl Korb von Weidenheim
Karolina Brunšvická
Karolina z Ansbachu
Karol Kállay (fotograf)
Kateřina II. Veliká
Kateřina Javůrková
Kateřina Siniaková
Katharine, vévodkyně z Kentu
Kensingtonský palác
Kent
Klášter
Klement Antonín Zahrádka
Klokan quokka
Kmotr
Kočičí oko (mlhovina)
Koncentrační tábor
Koncil
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin Feoktistov
Korunní princ
Kosmický raketoplán
Koupací vůz
Královna
Královna matka
Království Velké Británie
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristián VIII.
Krvavé Boží tělo v Kladně
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kurt Schwitters
Květa
Květen
Léon Bonnat
Ladislav Pavlovič
Lalibela
Legitimacy of Queen Victoria
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Leopold I. Belgický
Leslie Nielsen
Letiště Václava Havla Praha
Letní olympijské hry 2020
Lev Stepanovič Ďomin
Lev Thun-Hohenstein
Liberec
Library of Congress Control Number
Lilek brambor
Lillian Hellman
Lionel Richie
Lipsko
Lisabon
Londýn
Lucie Bílá
Ludvík César, hrabě z Vexin
Ludvík I. Bavorský
Ludvík II. Hornobavorský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Souček
Ludvík Vaculík
Ludvík XVI.
Luis-Joseph Papineau
Luisa Lehzenová
Luisa Markéta Pruská
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Lumír Ševčík
Luna 14
LZ 104
Móric Beňovský
Malíř
Mali
Marceline Desbordes-Valmorová
Marián Čunderlík
Maria, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu
Maria Walewská
Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská
Marie Alexandrovna Romanovová
Marie Brabantská (1256)
Marie Hannoverská (1776)
Marie Kristina z Kentu
Marie Sasko-Altenburská
Marie z Tecku
Marilyn Monroe
Marina Řecká a Dánská
Markéta Vondroušová
Marko Ristić
Maroko
Mars Odyssey
Maryland
Matyáš František Chorinský z Ledské
Meghan, vévodkyně ze Sussexu
Mel Brooks
Metr
Metro ve Varšavě
Mety
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Eugène Chevreul
Milan Šimečka
Milan Jíra (klavírista)
Milan Lasica
Milan Paumer
Milavče
Milenka
Miles Davis
Miloš Vacek
Miroslav Fiedler
Miroslav Jindra
Miroslav Lamač
Misionář
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Mojang Studios
Mombasa
Monika zu Solms-Laubach
Mont Blanc
Moravský zemský sněm
Morton Feldman
Moses Mendelssohn
Moskva
Murray Rothbard
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní konvent
Následnictví
Němčina
Německo
Nacismus
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Narození
Nathaniel Wallich
Neal Cassady
Neapol
Neapolská operní škola
Neděle
Nemecko
Neteř
Neutronová bomba
New York
Nicole Kidmanová
Nikolaj Borisovič Delone
Nizozemci
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nový svět
Ojmiakon
Olbram Zoubek
Olympijské hry
Ontario (provincie)
Organizace spojených národů
Osecký klášter
Osmanská říše
Oswald Mathias Ungers
Othenio Abel
Pět neděl v balóně
Pařížská observatoř
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Paríž
Parlament
Patricia Nealová
Paul Berg
Pavel Hobl
Pavol Viboch
Peking
Peter Lax
Petr III. Portugalský
Petr Kolář (zpěvák)
Petr Rada (textař)
Pierre-Henri Cami
Pierre Méchain
Pius VI.
Ploutvonožci
Poledník
Polské království
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Monarchie
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Spojené království
Portál:Sport
Portugalsko
Pražská univerzita
Praha
Premiéra TV
Prima (televizní stanice)
Princ
Princess Royal
Princezna Diana
Princ z Walesu
Pruské království
Prvovýstup
Q58067
Q58067#identifiers
Q58067#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radek Šlouf
Radek Dosoudil
Rakousko
Ralph David Abernathy
Ralph Waite
Regent
René Goscinny
Request for Comments
Richard Kaufmann
Robert Creeley
Robert Fogel
Robert King
Rok
Rudolf Jelínek
Rudolf Nováček
Rudolf Richter
Rudolf Turek
Rudolf Vrba
Ruské impérium
Rusko
Samson Rafael Hirsch
Sarah, vévodkyně z Yorku
SARS-CoV-2
Sasko
Sekretář (administrativa)
Senegal
Severní Amerika
Severný pól
Seznam britských králů
Seznam byzantských císařů
Seznam hlav ruského státu
Seznam představitelů Belgie
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Siegfried Lenz
Siloš Pohanka (hudobník)
Slalom na divoké vodě
Slovensko
SNAC
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sofie Řecká a Dánská
Sophie, hraběnka z Wessexu
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:Caroline Bardua - Bildnis des Komponisten Carl Maria von Weber.jpg
Soubor:Duchknt.jpg
Soubor:Frederick Wilhelm II.png
Soubor:Friedrich Zweite Alt.jpg
Soubor:John Goodman by David Shankbone.jpg
Soubor:Lampard chelsea2.jpg
Soubor:LionelRichie0995-1000.jpg
Soubor:Lucie Bila.jpg
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Nicole kidman3cropped.jpg
Soubor:Sir John Conroy, 1st Bt by Henry William Pickersgill.jpg
Soubor:Victoria duchess of Kent.jpeg
Soubor:Victoria Duchess of Kent 1861.jpg
Soubor:XB-36 first flight.jpg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Spoločnosť národov
Srážka vlaků u Milavčí
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Vávra
Starověký Řím
Storočie
Story Musgrave
STS-6
Světová zdravotnická organizace
Svatá říše římská
Svatý Marek (Florencie)
Svatba
Tadeus Reichstein
Tallinn
Televize
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Teodor Münz
Terry Cooper
Theodor Svedberg
Theo Adam
Thyra Dánská (1853–1933)
Thyra von Westernhagen
Tibor Šalát
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tikrít
Tomáš Fryčaj
Tomáš G. Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Josef Povondra
Tovaryšstvo Ježíšovo
Turecko
Tycho de Brahe
Tympány
UNESCO
Univerzita Karlova
Uranienborg
Václavské náměstí
Václav Budovec z Budova
Václav Kalous
Václav Schuster
Václav Valeš (politik)
Vídeň
Výchova
Výstup do vesmíru
Vakcína proti covidu-19
Valéry Giscard d’Estaing
Vasco da Gama
Velha Goa
Velký pátek
Velkokníže
Vesuv
Viet Minh
Viktorie (britská královna)
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktor Stretti
Vilém IV. Britský
Vilém Weiss
Vilemína Ernestina Dánská
Virgil Ivan Grissom
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vivian Maierová
Vladimír Beneš (1921)
Vladimir Osipovič Bogomolov
Vladko Maček
Vojtech Adamec
Vojtech Mihálik
Vysílač Konstantynow
Vzducholoď
Vzducholoď Norge
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Foundation
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Gesenius
Wilhelm Grimm
William Duesbury
William George Horner
William Herschel
William R. King
Windsor
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Západní Virginie
Zápalka (dřívko)
Zdeněk Netopil
Zikmund III. Vasa
Znojmo
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zuzana Hejnová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk