A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Historie pojmu
Pojem střední Evropa byl poprvé patrně užit na vídeňském mírovém kongresu, kdy byl takto označován prostor dnešního Německa a Beneluxu (Europe intermédiaire).
Spíše než fyzické uskupení je pojem „střední Evropa“ symbolem sjednocení, v kontrastu s Východem reprezentovaném Osmanskou říší a Ruskou říší a do první světové války se lišil od Západu tím, že byl tvořený oblastmi relativního politického konzervatismu oproti liberalismu na Západě (Francie a Velká Británie) a vlivy Francouzské revoluce. V 19. století, když se Francie stala republikou a Británie byla liberální parlamentní monarchie, ve které měl panovník velmi málo moci, Rakousko-Uhersko a Prusko (později část Německé říše), na druhou stranu zůstaly konzervativními monarchiemi, ve kterých panovník a jeho dvůr hrál ústřední vládní roli, spolu s vlivy církve.
Zvláštní postavení střední Evropy (geograficky západní okraj východní Evropy; historicky a strukturálně východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné „středové poloze“ (Mittellage) a v době první světové války vyvinulo koncept Německem ovládaného středoevropského prostoru, tzv. Mitteleuropa. Po první světové a o to více po druhé světové válce, se narušilo liberální a konzervativní rozdělení mezi Východ a Západ a bylo nahrazeno politickým rozdělením mezi demokraticky a autokraticky řízené země.
Pojmem střední Evropy se v 50. letech 20. století zabýval polský historik Oskar Halecki. Definoval ji jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a dokonce navrhl vnitřní rozlišení na West a East Central Europe. Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech, kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a částečně polští disidenti. Jiní autoři zpracovali problematiku středoevropského regionu pod jinými názvy. Maďarští historici Ivan Bérend a György Ránki, podobně jako britský profesor Hugh Seton-Watson spojili tři středoevropské země (Polsko, Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region jmenovali Eastern Europe. Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci střední Evropy jako prostoru mezi Německem a Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí, na severu Finsko a na jihu Turecko. Pouze Antony Polonsky a Jan Křen řadí ke středoevropské trojici Polsko, Československo a Maďarsko i Rakousko, zatímco kupříkladu Piotr S. Wandycz v tomto souhrnu rakouské a německé země opomíjí. Politolog Oskar Krejčí analyzuje pojetí střední Evropy s Německem i bez Německa a člení ji na severní, vnitřní a jižní zónu od Severního a Baltského moře po moře Egejské a Baltické.
Geografické vymezení
Geografie definuje hranice střední Evropy na severu (severní Evropa/Skandinávie oddělená Baltským mořem) a na jihu (Apeninský poloostrov/Itálie oddělená Alpami). Hranice se západní Evropou a východní Evropou jsou zeměpisně mnohem více flexibilní a proto kulturní a zeměpisné definice se pohybují více ve směru Východ-Západ než Sever-Jih, je však potřeba zmínit řeku Rýn, která protíná západní Německo.
Proto také většina encyklopedií definuje střední Evropu[zdroj? jako následujících 9 zemí (5 alpských, 4 visegrádské), sporné je především Slovinsko, které některé řadí do jihovýchodní Evropy a některé přidávají do střední Evropy:
Tabulka států
Stát | Počet obyvatel (2019) | Rozloha (km²) | Hlavní město |
---|---|---|---|
Rakousko | 9 106 000 | 83 879 | Vídeň |
Německo | 83 020 000 | 357 386 | Berlín |
Švýcarsko | 8 570 000 | 41 285 | žádné (Bern) |
Lichtenštejnsko | 38 250 | 160 | Vaduz |
Slovinsko | 2 128 000 | 20 271 | Lublaň |
Maďarsko | 9 810 000 | 93 030 | Budapešť |
Polsko | 37 970 000 | 312 679 | Varšava |
Česko | 10 710 000 | 78 866 | Praha |
Slovensko | 5 474 000 | 49 035 | Bratislava |
Charakteristika
Poloha
Region leží zhruba uprostřed evropského subkontinentu, sahá od pobřeží Severního a Baltského moře po Alpy a Dunajskou kotlinu, výběžkem Slovinska se dotýká i Jaderského moře. Tato poloha je v současné době na rozdíl od minulosti výhodná. V průběhu dějin se zde ovšem neustále setkávaly a střetávaly různé kulturní a politické vlivy, což se odrazilo v častých válkách a proměnlivosti hranic. Rozloha 923 020 km².
Povrch, podnebí, vegetace
Povrch střední Evropy je velmi rozmanitý. Nachází se zde pobřežní i vnitrozemské nížiny, vrchoviny i velehory. Z horských celků jsou zde Alpy, Hercynská pohoří a Karpaty. Karpaty opisují ve východní části střední Evropy velký oblouk, jehož západní konec se dělí na několik větví. Hlavní končí na Dunaji při Bratislavě, druhá (vnitřní) sahá k řece v okolí Ostřihomi. Převládá mírné přechodné podnebí a hustá říční síť. Původní rostlinný kryt tvořil smíšený les, který byl převážně přeměněn na zemědělskou půdu. Lesnatost je proto poměrně nízká a až na výjimky (Šumava, Bělověžský prales) zde chybí souvislejší lesní porost.
Obyvatelstvo
Přírodní poměry značně ovlivnily rozložení obyvatel a průmyslu. Nejvyšší koncentrace lidí se vyskytuje podél řek a v místech současné nebo bývalé těžby uhlí (Porýní, Porúří, Horní Slezsko, Podkrušnohoří). Státy střední Evropy se vyznačují vysokou hustotou zalidnění a rozdrobenou sídelní strukturou (hustá síť drobných sídel a malých měst). Pokles počtu obyvatel zmírňuje silné přistěhovalectví, zejména do Švýcarska a Německa (Turci). Milionovými velkoměsty střední Evropy jsou Berlín, Budapešť, Hamburk, Varšava, Vídeň, Mnichov, Praha a Kolín nad Rýnem. Je zde 160 milionů obyvatel.
Z etnického hlediska je prostor střední Evropy osídlen zejména Germány, a to vesměs německojazyčnými, a Slovany – všichni Západní Slované a okrajově Jižní Slované (Slovinci). Jihovýchod regionu obývají ugrofinští Maďaři. Největšími národy jsou Němci a Poláci.
Ekonomika a doprava
Ekonomickým gigantem je Německo, mezi světově nejvyspělejší ekonomiky patří i Švýcarsko, Rakousko a Lichtenštejnsko. Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. V průmyslu převažují strojírenství (dopravní prostředky), hutnictví a chemie. V zemědělství mírně převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Ta se zaměřuje na pěstování obilí, cukrovky a brambor. Hustá a frekventovaná je dopravní síť, která hojně využívá dálnice, železnice i vodní cesty. Nejvýznamnějším letištěm je Frankfurt nad Mohanem a námořním přístavem Hamburk.
Odkazy
Reference
- ↑ The World Factbook . Central Intelligence Agency . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24.
Literatura
- KREJČÍ, Oskar. Geopolitika středoevropského prostoru. Pohled z Prahy a Bratislavy. 5. doplněné vydání. Praha: Professional Publishing, 2016. 426 s. ISBN 978-80-7431-161-1.
- KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha: Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2.
- KŘEN, Jan. Střední Evropa nahlížená z Čech. Reportér. Časopis Svazu čs. novinářů. 1990, roč. 5, čís. 9, s. 12 – 16.
- KUČEROVÁ, Irah. Střední Evropa : komparace vývoje středoevropských států. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 232 s. ISBN 978-80-246-3067-0.
- NÁLEVKA, Vladimír. Střední Evropa a "česká otázka". In: Přednášky z 36. běhu Letní školy slovanských studií. Praha: Letní škola slovanských studií FF UK - Pražská imaginace, 1994. S. 165 – 173.
- POSPÍŠIL, Ivo, a kol. Střední Evropa včera a dnes: proměny koncepcí : kolektivní monografie. Brno: Jan Sojnek - nakladatelství Galium, 2015. 616 s. ISBN 978-80-905336-7-7.
- URBAN, Otto. Evropanství a střední Evropa v historické retrospektivě. Historický obzor. 1994, roč. 5, čís. 10, s. 227 – 231.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu střední Evropa na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk