A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Václav Vilém Trnobranský | |
---|---|
Václav V. Trnobranský | |
Narození | 3. listopadu 1819 Rosice u Chrasti Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. března 1883 (ve věku 63 let) Opočno Rakousko-Uhersko |
Povolání | spisovatel a básník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Vilém Trnobranský (3. listopadu 1819, Rosice u Chrasti – 27. března 1883, Opočno) byl český obrozenecký básník a spisovatel. Ve čtyřicátých až šedesátých letech 19. století publikoval v časopisech množství populárních básní, deklamovánek a povídek, zpravidla humorných nebo satirických, v prostém lidovém jazyce. Používal i pseudonym Jan Městecký. Jeho básně se hojně přednášely na veřejných zábavách (besedách). Sebrané spisy vyšly v 80. letech zásluhou jeho syna Karla.
Život
Narodil se 3. listopadu 1819 v Rosicích na Chrudimsku v rodině panského cihláře. Roku 1830 se s rodiči přestěhoval do Heřmanova Městce (odtud pochází jeho pozdější pseudonym Městecký). Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, kde se seznámil s Karlem Havlíčkem. Roku 1839 odjel do Prahy, kde vystudoval filosofii, a po jejím absolvování vstoupil na přání rodičů do bohosloveckého semináře v Hradci Králové. Kněžské povolání ho ale nelákalo, seminář brzy opustil, odjel do Brna a po návratu domů o Vánocích 1843 začal pracovat jako úředník.[1]
Jeho první zaměstnání bylo v patrimoniálním úřadě[p 1] v Hrochově Týnci, kde získal titul soudního aktuára.[p 2] Na podzim 1849 přešel ve stejné funkci do vyvazovací komise,[p 3] kde postoupil do hodnosti komisaře.[p 4] Slibná úřednická kariéra ale brzy skončila. Roku 1850 byl přeložen do Kutné Hory, kde obnovil kontakty s Karlem Havlíčkem. V době Bachova absolutismu to vyvolalo nepřízeň nadřízených a po ukončení činnosti vyvazovacích komisí byl ze státní služby propuštěn.[1]
Roku 1852 se oženil, přestěhoval se za manželkou do Ratboře a přijal tam místo revizora účtů. Pak odjel do Uherska, kde nejprve pracoval na panství ve Stupavě, později na pozemkových úřadech. Po návratu do Čech působil od roku 1860[2] jako kancelista[p 5] v Kolíně, odkud přesídlil do Strakonic a Kostelce nad Orlicí. Jeho posledním působištěm se stalo Opočno, kde od roku 1876 do konce života zastával funkci listovního[p 6] u okresního soudu.[1] Žil v tzv. Sokolském domě.[3] Zde také 27. března 1883 zemřel.[1]
Dílo
Trnobranský byl ve 40. až 60. letech známý jako autor básní a povídek, které publikoval v časopisech a sbornících. Velmi oblíbené byly jeho deklamovánky, básně vhodné k recitaci, které se přednášely na lidových zábavách (besedách). Vyznačovaly se humorem a satirou, byly psány prostým stylem, často se dotýkaly aktuálních témat.[1]
K prací uveřejněným v té době patří např.:
- Chrbokov, místní pověst (1845)[4]
- Ženichovy radosti, deklamovánka (1852)[5]
- Ohnivý muž, báseň v Lumíru 1854[6]
- Tanec na vsi, deklamovánka (zařazena do sborníku Veselé čtení 1860)[7]
- Nepozdravil u vrbiček, deklamovánka (zařazena do Besedníku 1864)[8]
V 50. letech používal pseudonym Městecký, aby svou literární tvorbou zbytečně nedráždil proněmecké nadřízené.[1]
Roku 1867 se zúčastnil soutěže o nejlepší humoristickou deklamaci, kterou vypsal časopis Humoristické listy. Získal dvě ocenění — první místo za Vypsání cen, třetí za vážnou báseň Žebrák.[2]
Některé z jeho básní byly zhudebněny, např. Na mlatě a Výpomoc (skladatel: Josef Paukner).[9] Napsal také slova pro Smetanovu sborovou píseň Rolnická.[10]
Ve 40. a 50. byl oceňovaný jednak jako novelista, jednak jako autor deklamací pro lidové besedy, které v té době nahrazovaly divadlo.[2] Byl srovnáván s Františkem Jaromírem Rubešem. Fakt, že během života nevydával svoje díla knižně, jeho pobyt mimo hlavní centra i velká skromnost ale vedly k tomu, že ke konci života upadl do zapomnění.[1]
Zájem o Trnobranského se obnovil v letech 1883-86, kdy jeho syn Karel Trnobranský vydal vlastním nákladem sebrané spisy. František Bačkovský při té příležitosti připomněl jeho příspěvek k oživení české kultury ve 40. letech; smyslem pro zdravý, prostý humor promlouval z duše svých čtenářů. Kdyby býval své sebrané spisy vydal o deset nebo dvacet let dříve, mohl být podle Bačkovského řazen k předním obrozeneckým básníkům.[1][11]
Poznámky
- ↑ Patrimoniální úřady vykonávaly správu na vrchnostenských panstvích; zrušeny byly po roce 1848.
- ↑ Aktuár byl soudní úředník, který při výslechu zapisoval odpovědi do protokolu. Viz Aktuár. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: Kober & Markgraf, 1860. Dostupné online. Svazek 1. S. 94.
- ↑ Vyvazovací komise vypořádávaly závazky spojené s osvobozením poddaných od feudálních povinností. Viz PLAČEK, František. Vyvazení pozemků. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I.L. Kober, 1872. Dostupné online. Svazek 9. S. 1338.
- ↑ Komisař nebo komisar byl úředník, odpovědný za provedení určitého úkolu (vyšetření, ohledání apod.). Viz Komisar. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I.L. Kober, 1865. Dostupné online. Svazek 4. S. 775.
- ↑ Kancelista byl písař v kanceláři. Viz Kancelista. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I.L. Kober, 1865. Dostupné online. Svazek 4. S. 523.
- ↑ Listovní byl úředník, který vedl pozemkové knihy. Viz Listovní. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I.L. Kober, 1865. Dostupné online. Svazek 4. S. 1314.
Reference
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Vilém Trnobranský
- ↑ a b c d e f g h BAČKOVSKÝ, František. Vácslav Vilém Trnobranský. Světozor. 1887-01-14, roč. 21, čís. 8, s. 121. Dostupné online .
- ↑ a b c Václav V. Trnobranský. Humoristické listy. 1883-04-14, roč. 25, čís. 15, s. 121. Dostupné online .
- ↑ Domy čp. 134 a 208 - www.opocno.cz. www.opocno.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ TRNOBRANSKÝ, Wáclaw W. Chrbokow. In: Horník. Kutná Hora: J. Pospíšil, 1845. Dostupné online. S. 1.
- ↑ TRNOBRANSKÝ, Václav. Ženichovy radosti. In: PICHL, Josef Bojislav. Společenský krasořečník český. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1852. Dostupné online. Svazek 2. S. 198.
- ↑ MĚSTECKÝ, Jan. Ohnivý muž. Lumír. 1854-03-09, roč. 4, čís. 10, s. 217. Dostupné online .
- ↑ TRNOBRANSKÝ, Václav. Tanec na vsi. In: JIREČEK, Hermenegild. Veselé čtení. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1860. Dostupné online. S. 71.
- ↑ TRNOBRANSKÝ, Václav. Nepozdravil u vrbiček. In: JUST, Eduard; PŘERHOF, Heřman. Besedník. Praha: J.R. Vilímek, 1864. Dostupné online. Svazek 3. S. 255.
- ↑ Humoristické sbory — záznam v Národní knihovně
- ↑ Rolnická — záznam v Národní knihovně
- ↑ Literatura. Národní listy. 1883-11-27, roč. 23, čís. 282, s. 2. Dostupné online .
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk