A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
František Bačkovský | |
---|---|
![]() František Bačkovský | |
Narození | 2. listopadu 1854 Benátky u Ždírce nad Doubravou ![]() |
Úmrtí | 29. listopadu 1908 (ve věku 54 let) nebo 23. listopadu 1908 (ve věku 54 let) Chvatěruby ![]() |
Alma mater | Gymnázium Josefa Ressela Gymnázium Havlíčkův Brod |
Povolání | spisovatel, středoškolský učitel, knihkupec, novinář a vydavatel |
Choť | Marie Bačkovská[1] |
Děti | Jindřich Bačkovský Jaroslav Bačkovský |
Příbuzní | Ludmila Bačkovská (vnučka) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Bačkovský (2. listopadu 1854, Benátky u Ždírce nad Doubravou – 29. listopadu 1908, Chvatěruby[2]) byl český knihkupec, nakladatel, spisovatel a badatel.
Život
Narodil se v Benátkách, nyní místní části města Ždírec nad Doubravou v okrese Havlíčkův Brod. Pocházel z rodiny rolníka Václava Bačkovského a jeho manželky Marie.
Studium
Po obecné škole v Krucemburku studoval na gymnáziích v Chrudimi a Německém Brodě. V letech 1875–1885 studoval češtinu, klasickou filologii a filozofii na pražské univerzitě, kde také promoval a 25. ledna 1886 obhájil dizertační práci s titulem Zevrubné dějiny písemnictví doby nové[3], kterou roku 1913 vydal tiskem. Již během studií se roku 1879 oženil a založil rodinu[4]
Praxe
V letech 1878–1891 byl suplujícím středoškolským profesorem na gymnáziu v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod), pak se rozhodl učitelskou dráhu opustit.[5]
Editor, redaktor a nakladatel
Byl zakladatelem a redaktorem literárních časopisů Studentské listy (1881–), Literární obzor, České listy, Literární věstník, Novočeský archiv.[6] Dále přispíval do časopisu Vlast a do Dodatků Kobrova Slovníku naučného. Jeho činnost byla v 80. a 90. letech neobyčejně rozsáhlá a extenzivní. V Praze si roku 1899 otevřel knihkupectví s antikvariátem v domě čp. 1573/II na nároží Žitné a Legerovy ulice. Rozvíjel i nakladatelskou a ediční praxi. Vydával naučnou literaturu, českou beletrii, knihy pro mládež. Jako podnikatel příliš úspěšný nebyl.
Byl spisovatelem, autorem různých prací mluvnických a literárně-historických, které se týkaly zejména doby národního obrození, zapojil se do veřejné celonárodní diskuse o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského, v níž se postavil do role urputného obhájce pravosti dokumentů.
Lingvista
Aktivně se účastnil diskusí o českém pravopise. Vyjadřoval se k otázce psaní adverbizovaných ustálených předložkových spojení: „Pišme tedy volné sloučeniny mající platnosť příslovcí, vůbec a zvláště ty, jejichžto původ jest zatemněn, vždy dohromady, a pišme tedy na př.: namnoze, poprvé, podruhé, odjinud, nadmíru…“ Zvlášť je taková spojení třeba psát tehdy, jestliže „prvotního významu ještě nijak příslovce ta nepozbyla ani nezatemnila původu svého“ (jako příklady uváděl např. spojení v pravo, v levo, v zadu, na jevo, za živa). ([7]) Zabýval se interpunkcí, byť jeho terminologie (ležací čárka, zvolavník…) se neujala a byla před ní nakonec dána přednost Bartošově. Jako první nastolil otázku ležací čárky (spojovníku) a korigoval zásady pro její používání ([8]) (vyslovil se například proti psaní spojovníku ve zdvojeném příjmení a rozlišil případy, kdy se píše např. neboli, pakli, nežli, zdali od případů, kdy se částice -li spojovníkem odděluje, čímž oponoval například Fr. Bílému, který ji nechtěl oddělovat nikdy) a ujalo se i jeho odmítnutí odsuvníků (apostrofů) ve složených slovech (aby’s, ty’s, řekl’s). V polovině 80. let 19. století napsal spis Kdy jest psáti v češtině na počátku slov písmena veliká?, který je syntézou dosavadních odborných textů a zřejmě prvním soustavnějším pojednáním na toto téma. Byl zastáncem pravidla, aby se ve složených vlastních jménech psalo velké jen první písmeno, a zároveň autorem argumentace, že v místních názvech si slova nedrží původní význam a tedy se v nich mají psát velká i počáteční písmena dalších slov; tuto zásadu chtěl uplatnit nejen na města a vesnice, ale i například na hory, zatímco Český les doporučoval psát s malým „l“, protože si prý slovo „les“ zde původní význam zachovalo, od čehož však ve svých Mluvnických rozpravách pod Lepařovým vlivem ustoupil. Reforma pravopisu z roku 1993 se k některým jeho dávným návrhům vrátila (např. Vánoce, Velikonoce a Hromnice s velkým písmenem či Na Můstku, Na Příkopě, V Jámě, Ve Smečkách). Kritizoval také tehdejší zásadu neoznačovat délku samohlásek ve slovech latinského a řeckého původu, která podle něj vedla k deformaci výslovnosti těchto slov, tedy k tomu, že jsme si v češtině navykli vyslovovat krátce samohlásky, které v původních jazycích byly dlouhé (např. Evrópa, theórie, planéta, mímika, kolléga, kómický, paródie, írónický), podobný důsledek má i psaní krátkého e místo původního ae a oe.[9]
Závěr života a smrt
V 90. letech se vlivem neúspěšné vydavatelské dramaturgie, gamblerství a nákladného života početné rodiny se šesti dětmi dostal do finančních problémů. V dalším desetiletí se přidaly nemoci a téměř oslepl. Tyto problémy ho dohnaly k sebevraždě.[5] 29. listopadu 1908 odešel z domova a nedal o sobě žádnou zprávu.[10] Když se neozval ani do konce roku, začala mít rodina i obchodní partneři obavy, že v návalu nervové choroby dobrovolně ukončil svůj život.[11] Byla vyslovena domněnka, že v noci z 29. na 30. listopadu 1908 skočil z Čechova mostu do Vltavy; nebylo ji však možné potvrdit, protože neznámého sebevraha odnesl proud.[12] Obavy se potvrdily 11. února 1909, kdy byla u Kralup ve Vltavě nalezena mrtvola staršího muže[13] a Bačkovského synové potvrdili, že jde o jejich otce.[12] Pohřben byl 14. února 1909 v Chvatěrubech, poblíž místa nálezu. Jako místo úmrtí je v matrice uvedeno „Řeka Vltava v katastru Chvatěrubském, okres Velvarský, hejtmanství Slaný“.[2] Způsob jeho odchodu ze života vyvolal vzpomínky na Emanuela Bozděcha, který záhadně zmizel za podobných okolností.[13]
Hlavní práce
- Jak sázeti do loterie, bychom zcela jistě vyhráli (1882)
- O básnické činnosti P. J. Šafaříka a Fr. Palackého (1885)
- Několik rozprav o F. L. Čelakovském (1886)
- Oprávce poklesků mluvnických v jazyce českém
- Zevrubné dějiny písemnictví české doby nové (1884–1887) – nedokončeno
- Na obranu proti některým Masarykovcům a Gebauerovcům (1887)
- Stručné dějiny řečnictví (1887)
- RKZ ve světle pravděpodobném (1888)
- Přehled dějin písemnictví českého doby nejnovější (1889)
- Národní obětiny, jejich vznik, rozvoj, význam a úspěchy (1889)
- Obrázky z dob našeho probuzení (1890)
- Stručné dějiny písemnictví starořeckého s popisy a obsahy nejdůležitějších plodů jeho (1893)
- Slovník cizojazyčný obsahující výklad cizích slov v češtině užívaných aneb české náhrady za ně
Editor
- Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha (Josef Kajetán Tyl) (1895)
- Divadelní ochotník, repertorium soukromých divadel, knižnice 258 svazků
Pseudonymy
Dr. Bačkovský používal pseudonymy Vlastimil Benátský, J. Procházka, Fr. Černý.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ a b SOA Praha, Matrika zemřelých Chvatěruby 17, s. 60. Dostupné online.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, Matrika doktorů
- ↑ Pražská pobytová přihláška rodiny Františka Bačkovského.
- ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-007-1. Kapitola Bačkovský František, s. 71.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Bačkovský, s. 246.
- ↑ F. Bačkovský, Mluvnické rozpravy, Praha 1889, s. 85
- ↑ M. Sedláček: Sto let od vydání Mluvnických rozprav Františka Bačkovského, NŘ 72, 1989, s. 173–179
- ↑ Miloslav Sedláček: K vývoji českého pravopisu. Část 2, Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 3
- ↑ Klamná zpráva o dru F. Bačkovském. Národní listy. 1908-12-19, roč. 48, čís. 349, s. 3. Dostupné online .
- ↑ V záležitosti knihkupecké firmy dra F. Bačkovského v Praze. Národní listy. 1908-12-31, roč. 48, čís. 360, s. 3. Dostupné online .
- ↑ a b Pražský knihkupec dr. Frant. Bačkovský nalezen mrtev. Národní listy. 1909-02-12, roč. 49, čís. 43, s. 3. Dostupné online .
- ↑ a b Mrtvola dra Frant. Bačkovského nalezena. Národní listy. 1909-02-11, roč. 49, čís. 42, s. 2. Dostupné online .
Literatura
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bačkovský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Bačkovský
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Autor František Bačkovský ve Wikizdrojích
Osoba František Bačkovský ve Wikicitátech
- František Bačkovský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Web Zdirec[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk