A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Třída Duquesne | |
---|---|
![]() Tourville | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Francouzské námořnictvo Svobodní Francouzi |
Typ | těžký křižník |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | třída Suffren |
Technické údaje | |
Výtlak | 10 000 t (standardní) 12 200 t (plný) |
Délka | 191 m |
Šířka | 19 m |
Ponor | 6,32 m |
Pohon | 4 turbínová soustrojí, 9 kotlů 4 lodní šrouby 120 000 hp |
Rychlost | 33 uzlů |
Dosah | 5500 nám. mil při 13 uzlech |
Posádka | 605 |
Výzbroj | 8× 203mm kanón (4×2) 8× 75mm kanón (8×1) 12× 13,2mm kulomet (3×4) 6× 550mm torpédomet (1943): 8× 203mm kanón (4×2) 4× 75mm kanón (4×1) 8× 40mm kanón (8×1) 16× 20mm kanón (16×1) |
Pancíř | 25,4mm boky a věže |
Letadla | 1× katapult 1× hydroplán |
Třída Duquesne byly první třída těžkých křižníků (jinak též „Washingtonských křižníků“) francouzského námořnictva.[1] Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy, která byla typickým představitelem této kategorie plavidel, tedy lodí o výtlaku 10 000 tun, vyzbrojených osmi 203 mm kanóny a téměř zcela postrádajících pancéřovou ochranu.[2]
Stavba
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1927–1928.[1]
Jednotky třídy Duquesne:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|
Duquesne | 1924 | 17. prosince 1925 | 6. prosince 1927 | Vyřazen 1950. |
Tourville | 1925 | 24. srpna 1926 | 1. prosince 1928 | Vyřazen 1950. |
Konstrukce
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Duquesne.svg/220px-Duquesne.svg.png)
Boky a dělové věže křižníků byly chráněny 25,4mm pancířem. Výzbroj tvořilo osm 203mm kanónů ve dvoudělových věžích, osm 75mm kanónů, dvanáct 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo devět kotlů a čtyři turbínová soustrojí o výkonu 120 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[1]
Modifikace
Roku 1943 byly oba křižníky modernizovány v USA. Novou výzbroj tvořilo osm 203mm kanónů, čtyři 75mm kanóny, osm 40mm kanónů a šestnáct 20mm kanónů.[2]
Služba
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Tourville_%28cruiser%29-_SLV_H91.325-33.jpg/220px-Tourville_%28cruiser%29-_SLV_H91.325-33.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/French_heavy_cruiser_Tourville_at_Casablanca_in_late_1943.jpg/220px-French_heavy_cruiser_Tourville_at_Casablanca_in_late_1943.jpg)
Po francouzské kapitulaci kotvily obě jednotky v Alexandrii. V červenci 1940 Britové zahájily operaci Catapult, v rámci které chtěli neutralizovat francouzské loďstvo a zabránit jeho využití Německem. Hrozilo, že na francouzské lodě v přístavu zaútočí podobně jako v Mers-el-Kébiru. Problém se podařilo vyřešit vyjednáváním za cenu odzbrojení a internace francouzských lodí (měly zde odzbrojené kotvit až do konce války).
Po zániku Vichistické Francie se Duquesne a Tourville dne 30. května 1943 vrátily na stranu spojenců, byly modernizovány v USA a do konce války sloužily v silách Svobodných Francouzů.[2]
Po válce byly oba křižníky do roku 1950 využívány jako cvičné lodě. Po vyřazení byly využívány jako pomocná stacionární plavidla. Duquesne byl sešrotován v roce 1955 a Tourville v roce 1962.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku French cruiser Duquesne na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d DUQUESNE heavy cruisers (1927-1928) . Navypedia.org . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 103.
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 78.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Duquesne na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk