A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stěhování Srbů, známé také s přídomkem „Velké“ (v srbštině Сеоба Срба) je označení migrace Srbů z jejich původního sídelního území na západ a sever, které proběhlo ve dvou vlnách. Stěhování Srbů patří k významným událostem v dějinách Srbska a jeho obyvatel.
Historické události
Rozsáhlé přesuny obyvatelstva tehdy spustily válečné konflikty, do kterých byly zapojeny jak Rakousko pod vládou Habsburků, tak Osmanská říše, která se nejprve rozšiřovala a později stahovala z oblasti Panonské nížiny. K migracím docházelo již od 14. století, vyvrcholily ale ve dvou vlnách, které se odehrály první na přelomu 17. a 18. století a druhá v první polovině 18. století.
První stěhování
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Great_serb_migration.png/220px-Great_serb_migration.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/Arsenije_III.jpg/220px-Arsenije_III.jpg)
Unie křesťanských sil, známá jako Svatá liga, kam patřily Svatá říše římská, Polsko, Rusko a Benátská republika, se společnými silami pokoušela zastavit vpád Turků, kteří se šířili rychle směrem ke střední Evropě, podrobovali si celé národy a získanou kořistí financovali oblasti ve vnitrozemí Osmanské říše. Rakouská vojska na přelomu 17. a 18. století úspěšně Turky zatlačila a osvobodila Uhersko, Srbsko a pronikla i do oblasti dnešní Severní Makedonie. Srbové při příchodu rakouských vojsk podnikli povstání proti islámské nadvládě a spojili se s Rakušany. Početná skupina vojáků, ale i civilního obyvatelstva se tak přesouvala z historických oblastí srbského státu na sever, do oblastí dnešní Vojvodiny. Tam zůstala většina, mnozí ale pokračovali dále a osídlili i tak vzdálená místa, jakými bylo například Szentendre nedaleko Budapešti, či některá místa v Sedmihradsku[1]. Kromě Uherska se Srbové usídlovali ale také v Slavonii, kde dali vzniknout rozsáhlému etnicky promíšenému (srbsko-chorvatskému) společenství, které zde existovalo až do 20. století. Nemalá skupina Srbů zůstala také v Banátu, nedaleko Aradu.
Hlavní přesuny obyvatelstva začaly na začátku roku 1690. Habsburskou monarchii napadla Francie, Turci toho využili k protiofenzivě a Rakušané se museli stáhnout na levý břeh Dunaje a Sávy. V čele přesunů obyvatelstva stál pećský patriarcha Arsenije III. Čarnojević, jenž se napřed uchýlil do Bělehradu a později na uherské území. Je odhadováno, že celkem se přesunulo 60–70 tisíc uprchlíků.[2]
Roku 1690 byl v Bělehradě ustanoven církevně-lidový sbor. Srbové v něm předložili požadavek svému zástupci episkopu Isaije Đakovićovi a poslali jej rakouskému císaři Leopoldovi I. Od hlavy monarchie očekávali církevně-školskou autonomii, kterou sice získali, avšak pouze pod podmínkou, že Srbové budou sloužit jako rakouští vojáci. Tím byl ukotven základ postavení početné komunity Srbů v Uhersku.
Toto stěhování na jednu stranu přispělo k islamizaci zbylého srbského obyvatelstva, zejména v Bosně a Sandžaku, na druhou stranu umožnilo kontakt vystěhovalců se západní civilizací a zachování náboženské, jazykové a kulturní svébytnosti, který hrál roli při obnově srbské státnosti.[2]
Druhé stěhování
V roce 1718 se Rakousko po válce s Osmany zmocnilo území dnešního severního Srbska včetně Bělehradu a jeho vláda na tomto území trvala do roku 1739. Ukončila ji nová válka mezi Vídní a Istanbulem, která sice trvala dva roky, na základě Bělehradského míru však byly stanoveny nové hranice, které tvořily řeky Sáva a Dunaj. Početné srbské obyvatelstvo se tak opět ocitlo na území patřící nyní Osmanské říši. Bělehrad se stal opět centrem pašaliku. Obecná nespokojenost s tureckou nadvládou vedla k druhému stěhování, tentokrát se hlavní autoritou a oporou stal patriarcha Arsenije IV. Jovanović. Obyvatelstvo migrovalo na rakouské území v roce následujícím po skončení války. Turci se různými způsoby pokoušeli Srby na území Bělehradského pašaliku udržet. Nikoli však násilím, ale zvýhodňováním obyvatelstva. Srbové u hranic s Rakouskem začali získávat různá privilegia, aby zůstali a nestěhovali se za hranice do Rakouska, resp. do Uher. Do jisté míry se Turkům podařilo podmínky v pašalíku zlepšit; nátlak se v mnohém snížil a trochu se zmírnila i vlna vystěhovalectví na sever.
Demografické změny
Díky početným přesunům došlo k rozmělnění srbského obyvatelstva a přesunu kulturního centra srbského státu. Středověké království se nacházelo poněkud jižněji než moderní Srbsko, které se začalo vytvářet po povstání v roce 1805 a jehož centrem se později stal Bělehrad. Vznikly naopak nově srbské menšiny v okolních státech, kterými bylo hlavně Rakousko-Uhersko. Tato území byla později přičleněna k Jugoslávii, kde došlo k dalšímu posílení srbského vlivu a k jejich sjednocení s původním územím srbského knížectví. Malé národnostní ostrovy, které se nacházely hlouběji v uherském vnitrozemí, byly později asimilovány, avšak jejich názvy dodnes připomínají srbskou minulost; jedná se například o města začínající na Rác- (původní název Srbů v maďarštině odvozený od středověkého království Rašky).
Kulturní ohlas
Srbské stěhování se stalo významným tématem dějin, podobně jako například mnohem podstatnější Bitva na Kosově poli v roce 1389. Mnozí malíři se věnovali zpodobnění srbských pochodů do dnešní Vojvodiny i dále, vznikala rozsáhlá literární díla s touto tematikou. Mezi ně patří například román Miloše Crnanského Seobe, který byl sepsán v 20. století a stal se významnou prací tohoto autora moderní srbské literatury.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Велике сеобе Срба na srbské Wikipedii.
- ↑ Článek o srbských migracích na Serbianunity.com
- ↑ a b PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 144. Dále jen Dějiny Srbska.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stěhování Srbů na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk