A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Salát | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Místo původu | Francie |
Složení | |
brukev | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Salát pokrm studené, případně i teplé kuchyně, připravovaný smícháním kousků zeleniny, masa, ryb, těstovin apod. a jejich odchucením dresingem, kořením apod. v osvědčených kombinacích. Mohou se podávat jako předkrm (např. Caprese), jako příloha nebo obloha jídla, jako hlavní chod nebo i jako dezert.
Historie
Slovo „salát“ pochází z francouzského salade, či italského insalata odvozeného z latinského sallita v původním významu „nasolit“, tedy „naložit do soli“.
První publikací, která pojednává výhradně o salátech byla kniha Johna Evelyna Acetaria: A Discourse on Sallets vydaná v Londýně v roce 1699. Ta uvádí, že zeleninové saláty pochází z Itálie a Nizozemska.[1]
Ingredience a přílohy
Kromě listové zeleniny (např. hlávkový salát nebo ledový salát) jsou užívány jako ingredience různé druhy zeleniny, bylinek, koření (zejména sůl, pepř), citronová šťáva, krutony (pouze pro posyp), jedlé houby, olivy, různé druhy masa (zejména šunka, slanina či kuřecí maso, ale i maso nasolené, vařené nebo uzené), sýrů (ementál, mozzarella), mořské plody nebo ryby (většinou tuňák). Jako doplněk pikantních salátových jídel se někdy podává bílý chléb.
Salátová jídla s jiným základem než listovou zeleninou
Existují také saláty, jejichž základem ani ingrediencí není listová zelenina:
- rajčatový salát: nakrájená rajčata s cibulí či další zeleninou, v některých verzích s běžnou zálivkou nebo naopak pouze rajčata s nakrájenou mozzarellou – salát Caprese, kde jsou rajčata obvykle pouze přelita trochou octa a oleje
- okurkový salát
- rybí salát: ve všech možných variacích; stejně tak saláty s mořskými plody (krabí salát apod.)
- Wurstsalat: téměř výhradně z vařené klobásy (brühwurst) s přidáním octa a oleje, zatímco vlašský salát (v němčině Fleischsalat – masový salát) se zřídka vyrábí z masa, ale obvykle také z vařené klobásy či jiné uzeniny, která se přidává k majonéze. Kromě toho existují také saláty z hovězího nebo koňského masa, které se skládají z tenkých plátků masa naložených obvykle v octě, oleji a cibuli.
- Dalšími „saláty“, které se skládají převážně z příloh, jsou bramborový, těstovinový salát či vajíčkový salát, saláty s bulgurem, kuskusem, prosem, sójou či rýží. Tyto saláty jsou dochucovány zeleninou téměř jakéhokoli druhu a obohaceny kořením.
- Jako dezert jsou podávány rozličné ovocné saláty.
Zálivky a dresinky
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Sea_under_a_coat---layer_salad.jpg/220px-Sea_under_a_coat---layer_salad.jpg)
Vinaigrette je jeden ze základních zálivek dělaný z octa a oleje. Základní druhy zálivek a dresinků se dají různě variovat přidáváním dalších chutí a vůní, např. přidáním čerstvých bylinek jako je např. petržel, bazalka, pažitka nebo oregano. Další součástí dresinku může být např. česnek, stejně tak šalotka, křen nebo chilli.
Druhy dresinků
- Sójová omáčka: Omáčka vyrobená ze sójových bobů pochází z Asie. Protože je velmi slaná, solíme saláty až nakonec a opatrně.
- Bílý jogurt: Používá se do zálivek, nejlépe na okurkový salát. Ředí se jím kysaná smetana nebo majonézové zálivky.
- Olej a ocet: např. vinný – červený nebo bílý, kvasný lihový, jablečný nebo ocet balsamico. Z olejů je na saláty nejvhodnější olivový, který můžeme ochutit čerstvými bylinkami.
Nejjednodušší druhy zálivek
V odměřeném množství vody se rozpustí cukr a sůl. Následuje přidání octa nebo oleje, dochucení citrónem a dobré promísení. Na saláty lze tvořit zálivky z mléka či smetany. Cukr se rozmíchá v mléce nebo ve smetaně, jogurtu či podmáslí a podle chuti přikyselí.
Druhy salátů
- výběr
- Bramborový salát
- Caprese
- Caesar salát
- Niçoise
- Pařížský salát
- Řecký salát
- Som tam
- Šopský salát
- Vlašský salát
- Waldorfský salát
Odkazy
Reference
- ↑ John Evelyn: Acetaria - A Discourse of Sallets. In: Project Gutenberg., navštíveno 20. srpna 2009 (anglicky)
Literatura
- Drhlíková, Jarmila. Saláty z celého světa: variace na oblíbené saláty Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Praha: Czechopress Agency, 2004. ISBN 80-902632-6-7
- Dufek, Oldřich. Zeleninové saláty. Říčany: Medica Publishing, 2004. ISBN 80-85936-53-4
- Mundi, Max. Saláty: 75 zajímavých receptů z celého světa. Praha: Slovart, 2002. ISBN 80-7209-374-6
- Sabóvá, Kateřina; Beníšek, František. Velká kniha salátů. Liberec: GEN, 2005. ISBN 80-86681-58-0
- Vlachová, Libuše. Saláty. Praha: Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-55-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu salát na Wikimedia Commons
Galerie salát na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo salát ve Wikislovníku
- Jamie Oliver's principles for superb salads – Jamie Oliver na YouTube
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk