A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Krevní skupina nebo přesněji krevní typ je popis vlastností červených krvinek jedince, resp. sacharidů a bílkovin na jejich buněčné membráně. Dvě nejdůležitější klasifikace pro popis lidských krevních skupin jsou AB0 a Rhesus faktor (Rh faktor).
Krevní skupina je určena antigeny na povrchu červených krvinek. Některé z antigenů jsou čisté bílkoviny, jiné jsou tvořeny bílkovinami s polysacharidy. Nepřítomnost některého z těchto znaků vede k přirozené produkci příslušných protilátek (viz níže).
Krevní transfuze neidentické krevní skupiny by vedla k okamžité imunologické reakci a shlukování a rozpadu krvinek darované krve. Darovaná krev by byla organismem odmítnuta a výsledný produkt chemické reakce by způsobil akutní zdravotní problémy, které by mohly vést až k hemolytické anémii, selhání ledvin, šoku a smrti. K roku 2020 uznává mezinárodní společnost krevní transfuze (ISBT) celkem 41 lidských krevních typů.[1]
Krevní typy AB0
Nejvýznamnější kritérium pro dělení krve do skupin je tzv. systém AB0. Lidská krev se dělí podle přítomnosti antigenů (aglutinogenů) A a B, pro každou skupinu je charakteristická určitá kombinace protilátek (aglutininů) vůči chybějícím antigenům:
- krev typu A, která obsahuje antigen A a protilátky anti-B
- krev typu B, která obsahuje antigen B a protilátky anti-A
- krev typu AB, která obsahuje antigeny A i B a neobsahuje protilátky anti-A ani anti-B
- krev typu 0, která neobsahuje antigeny A ani B a obsahuje protilátky anti-A i anti-B
Na světě je nejčastější krevní typ 0, ale v některých oblastech (například ve Švédsku a Norsku, ale také v České republice) je nejběžnější typ A. Typ AB je nejméně častý. Jsou popsána určitá regionální a rasová rozdělení lidské krve podle přítomnosti antigenů AB0 (např.[2]). Zdroj [3] uvádí tento podíl krevních skupin: 45 % populace má skupinu A, 30–35 % skupinu 0, 15–20 % skupinu B a 5–7 % populace má krevní skupinu AB.
Přesný důvod, proč lidský organismus vytváří protilátky k antigenu, se kterým se nikdy nesetkal, není vědecky popsán. Vědci předpokládají, že určité bakteriální antigeny jsou stejné u glykoproteinů A i B a protilátky vytvořené proti těmto bakteriím reagují s krví cizího typu.
Antigeny AB0 se nevyskytují pouze na červených krvinkách, ale také v jiných tkáních (játra, ledviny, plíce). Mimo jiné také ovlivňují krvácení a srážení krve.
Dědičnost
Krevní skupiny se dědí po obou rodičích. Typ krve je určen jediným genem se třemi alelami: i, IA a IB. Gen kóduje enzym glykosyltransferázu, který mění sacharidy antigenů na povrchu červených krvinek. Gen se nachází na krátkém rameni devátého chromozomu (9q34).
Alela IA odpovídá typu A, IB odpovídá typu B a i odpovídá typu 0. IA a IB jsou dominantní nad i, takže lidé s alelami ii mají typ 0, lidé s alelami IAIA nebo IAi mají typ A a lidé s alelami IBIB nebo IBi mají typ B. Lidé s alelami IAIB mají oba fenotypy, protože A a B jsou kodominantní. Proto je pro rodiče s krevním typem AB prakticky nemožné mít dítě s typem 0 (i když to není přímý důkaz toho, že dítě není jeho).
Evoluční biologové přijímají teorii, že alela IA se vyvinula první. Následovala alela i, k čemuž stačilo odstranění jediného nukleotidu, což zbývající nukleotidy posunulo. Jako poslední se objevila alela IB. Této chronologii také odpovídá zastoupení krevních typů ve světě. Je také konzistentní s obecně přijímanými přesuny populace a převládajícími krevními typy v různých částech světa. Například typ B je velmi častý v asijských populacích, ale ne příliš častý v evropských.
| Matka\Otec | 0 | A | B | AB |
|---|---|---|---|---|
| 0 | 0 | 0, A | 0, B | A, B |
| A | 0, A | 0, A | 0, A, B, AB | A, B, AB |
| B | 0, B | 0, A, B, AB | 0, B | A, B, AB |
| AB | A, B | A, B, AB | A, B, AB | A, B, AB |
| Otec | |||||||||||
| 0 | A | B | AB | ||||||||
| 0 0 | A 0 | A A | B 0 | B B | A B | ||||||
| M a t k a |
0 | 0 0 |
00 | A0 | 00 | A0 | B0 | 00 | B0 | A0 | B0 |
| A | A 0 |
A0 | AA | A0 | AA | AB | A0 | AB | AA | AB | |
| 00 | A0 | 00 | A0 | B0 | 00 | B0 | A0 | B0 | |||
| A A |
A0 | AA | A0 | AA | AB | A0 | AB | AA | AB | ||
| B | B 0 |
B0 | AB | B0 | AB | BB | B0 | BB | AB | BB | |
| 00 | A0 | 00 | A0 | B0 | 00 | B0 | A0 | B0 | |||
| B B |
B0 | AB | B0 | AB | BB | B0 | BB | AB | BB | ||
| AB | A B |
A0 | AA | A0 | AA | AB | A0 | AB | AA | AB | |
| B0 | AB | B0 | AB | BB | B0 | BB | AB | BB | |||
| = | krevní typ potomka: 0 | |
| = | krevní typ potomka: A | |
| = | krevní typ potomka: B | |
| = | krevní typ potomka: AB | |
| 00 | = | takový krevní typ, u kterého byly zděděny obě recesivní alely (0) a tak se i u jedince s tímto krevním typem projeví; jedinec s tímto krevním typem může potomkům další generace předat pouze recesivní alely 0 (jeho potomci tak mohou mít krevní typy pouze 00, A0 a B0). Takovýto krevní typ zapisujeme pouze dle jediné alely, a tedy 00 = 0. |
| A0, B0 | = | takový krevní typ, u kterého byla zděděna 1 dominantní alela (A nebo B) a 1 recesivní alela (0), přičemž u jedince s tímto krevním typem se recesivní alela vůči dominantní alele navenek neprojeví, avšak může být dále předávána potomkům další generace. Takovýto krevní typ zapisujeme pouze dle projevující se dominantní alely A nebo B. |
| AA, BB | = | takový krevní typ, u kterého byly zděděny obě dominantní alely (A nebo B) stejného typu a tak se i u jedince s tímto krevním typem projeví; jedinec s tímto krevním typem může potomkům další generace předat pouze dominantní alely A nebo B. Takovýto krevní typ zapisujeme pouze dle jediné alely, a tedy AA = A a BB = B. |
| pozn.: V tabulce i legendě je použit zjednodušený zápis pro všechny 3 typy alel. Korektní zápis naleznete v tomto odstavci výše. | ||