A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rakousko-uherské delegace byl zákonodárný sbor rozhodující o společných otázkách Rakouska-Uherska, paritně tvořený zástupci předlitavské Říšské rady a zalitavského Uherského sněmu. Byl ustaven roku 1867 v rámci rakousko-uherského vyrovnání.
Pravomoci a struktura rakousko-uherských delegací
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 přetvořilo dosud fomálně jednotné Rakouské císařství na volný svazek dvou států: Předlitavska a Zalitavska (v obou případech šlo o neoficiální názvy), které spojovala osoba panovníka, v exekutivní oblasti společná ministerstva Rakouska-Uherska a v oblasti legislativní právě rakousko-uherské delegace. Tzv. prosincová ústava v Předlitavsku z roku 1867 obsahovala jejich vymezení v zvláštním zákonu o delegacích, pojednávajícím o společných záležitostech říše.[1] Šlo o zákon č. 146/1867 ř. z. z 21. prosince 1867 a v analogické podobě byl začleněn i do uherského zákoníku.[2]
Sbor byl složen paritně z delegátů volených z řad poslanců Říšské rady a Uherského sněmu. Delegace měly celkem 120 členů: 60 členů volila Říšská rada (z toho 40 vybírala Poslanecká sněmovna Říšské rady a 20 Panská sněmovna) a 60 členů volil Uherský sněm (z toho 40 vybírala dolní komora Uherského sněmu a 20 Sněmovna mangnátů).[3] V delegacích měly být přiměřeně zastoupeny jednotlivé korunní země (mezi členy volenými Poslaneckou sněmovnou Říšské rady připadalo na Čechy 10 křesel, na Moravu 4 a na Slezsko 1).[4] V Zalitavsku bylo ustanoveno, že dolní komora Uherského sněmu volí 4 a Sněmovna magnátů 1 zástupce do delegací za Království chorvatsko-slavonské.[5]
Země | Čechy | Halič | Morava | Dol. Rak. | Hor. Rak. | Štýrsko | Tyrolsko | Bukovina | Dalmácie | Gorice a Gr. | Istrie | Korutany | Kraňsko | Salcbur. | Slezsko | Terst | Vorarlb. | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Členů | 10 | 7 | 4 | 3 | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 40 |
Členové delegací představovali samostatný legislativní sbor, protože nebyli formálně vázáni instrukcemi. Fakticky ovšem existovalo jejich silné propojení a kontrola oběma parlamenty. Mandát v delegacích totiž automaticky zanikal ztrátou mandátu v Říšské radě nebo Uherském sněmu. Povolení k soudnímu stíhání člena delegací uděloval rovněž jeden z dvou parlamentů. Hlavním předmětem rozhodování delegací byly otázky společného rozpočtu Rakouska-Uherska.[3]
Delegace byly svolávány každý rok císařem. O místě zasedání rozhodoval panovník, ale zpravidla byl dodržován princip, že střídavě to bylo ve Vídni a Budapešti. Rakousko-uherské delegace nezasedaly pohromadě, ale předlitavská i zalitavská zvlášť. Každá delegace si volila svého předsedu a jeho náměstka, zapisovatele a další funkcionáře. Usnesení se přijímala většinou hlasů při přítomnosti minimálně poloviny všech členů. Legislativa byla přijata poté, co ji takto schválily obě delegace a následně potvrdil císař. Pouze v případě, že by třikrát po sobě obě delegace nenalezly společné stanovisko a souhlas, měla se konat společná schůze všech jejich členů z předlitavské i zalitavské skupiny, na které se mělo hlasovat o sporné předloze. Při těchto společných schůzích se v jejich vedení střídali předsedové obou delegací. Podmínkou pro odsouhlasení návrhu na společné schůzi byla přítomnost dvou třetin členů každé ze dvou delegací a v obou delegacích měl být stejný počet hlasujících (pokud bylo v jedné z nich přítomno více členů, měli se losem vyloučit pro dosažení parity).[3]
Odkazy
Reference
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 306.
- ↑ URBAN, Otto. Praha: Svoboda, 1982. S. 224.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný, VII. díl. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Kapitola Delegace, s. 196–197.
- ↑ URBAN, Otto. Praha: Svoboda, 1982. S. 225–226.
- ↑ Ottův slovník naučný, VI. díl. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Kapitola Čechy (dějiny právní; ústava nynější doby), s. 558.
- ↑ Staatsgrundgesetz vom 21. Dezember 1867 betreffend die allen Ländern de österreichischen Monarchie gemeinsamen Angelegenheiten und die Art ihrer Behandlung . verfassungen.de . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-26. (německy)
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk