A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kolonialismus je postupné rozšiřování vlivu a hranic státu na určitém (většinou zámořském) území, které z morálních nebo historických důvodů považuje stát za oprávněný cíl svojí expanze. Kolonialismus je zároveň shrnutí názorů, které mají tyto výboje morálně ospravedlňovat. Často kolonialismus sloužil jako možnost posílení ekonomické a vojenské síly země na základě vytváření kolonií, které otevíraly nové trhy, zvyšovaly dostupnost přírodních zdrojů a zároveň se zde i nabízely možnosti využívání levné pracovní síly domorodého obyvatelstva. Na kolonizovaných územích se na druhou stranu vytvářela pokročilá infrastruktura, která umožnila pozdější rozkvět některých států. Existují ale kritické názory, že takovýto příznivý vývoj se týkal převážně obchodních středisek (Hongkong, Singapur) a území s převahou bělošského obyvatelstva (Austrálie, Kanada) a ve zbytku ostatních kolonií byl naopak ekonomický vývoj díky nadvládě evropských velmocí bržděn. Za počátek období kolonizace se tradičně udává rok 1492, tedy rok objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, přestože první pokusy o kolonizaci zámořských území probíhaly již od počátku 15. století. To odstartovalo sérii zámořských výbojů, které vyvrcholily koncem devatenáctého století. Po první světové válce procházely koloniální říše obdobím stagnace. Během druhé světové války a po ní zesílil tlak jednotlivých národů domáhajících se svobody a v druhé půlce dvacátého století tedy proběhl postupný proces dekolonizace. Přesto však někteří kritici tvrdí, že kolonialismus a ovládání původních kolonií dále pokračuje, avšak v jiných formách.
První světová válka byl konflikt nebývalých rozměrů odehrávající se v letech 1914 až 1918. Jednou z příčin tohoto konfliktu bylo mocenské soupeření evropských států v koloniích a snaha Německa získat v ostatních částech světa větší vliv. Mimo evropský kontinent se odehrávala zejména námořní střetnutí, bojovalo se u pobřeží Jižní Ameriky, Indie a Indonésie. Dalšími bojišti byly německé kolonie v Africe - bojovalo se tedy v Togu, Německé jihozápadní Africe (dnešní Namibii), Kamerunu a Německé východní Africe. Do konce války se však udržela pouze kolonie ve Východní Africe, kde vojskům velel schopný vojevůdce Paul von Lettow-Vorbeck. Dalším bojištěm byly různé kouty Asie, zejména oblasti pod osmanskou správou, které se ocitly pod útokem britských a francouzských sil. Těm pomohla arabská vzpoura připravená mimo jiné britským agentem T.E.Lawrencem. S arabskou pomocí se poté dohodovým silám podařilo získat do roku 1917 Palestinu. Rozhodující boje však probíhaly na evropské frontě, a to zejména na té západní, která se nakonec ukázala být i frontou rozhodující. Do roku 1918 se Německo hospodářsky naprosto vyčerpalo a muselo podepsat nevýhodný mír navržený dohodovými mocnostmi. První světová válka s sebou přinesla postupný úpadek starých koloniálních říší. Přestože totiž Francie i Velká Británie svá území dále rozšířily o původní německé kolonie, zámořská území se stávala pro evropské státy prodělečnými. Mocenský úpadek obou těchto zemí umožnil nástup mocnějších států, například USA nebo Japonského císařství.
1494 – Španělsko a Portugalsko si ve smlouvě z Tordesillas rozdělují svět na sféry vlivu.
1500 – Portugalci objevují Brazílii.
1513 – Portugalské lodě přistávají na Macau.
1521 – Hernán Cortés dobývá Aztéckou říši.
1533 – Francisco Pizarro dobývá říši Inků.
1580 – Portugalsko uzavírá personální unii se Španělskem.
1581 – Spojené nizozemské provincie vyhlašují nezávislost na Španělsku.
1600 – V Anglii je založena Východoindická společnost.
1602 – Východoindická společnost založena v Nizozemí.
1620 – Puritáni vyplouvají na lodi Mayflower z přístavu Plymouth, aby založili novou osadu na americkém pobřeží. O deset let později zakládají osadu Boston v pozdějším americkém státě Massachusetts.
1641 – Japonsko se uzavírá před světem, je zakázán jakýkoli kontakt se zahraničím a cizinci jsou postupně vyhnáni.
1776 – Druhý americký kongres vydává Deklaraci nezávislosti
1824 – Je dovršeno osvobození latinskoamerických států a postupně vyhlášena nezávislost na jejich mateřské zemi Španělsku.
1885–1914 – Vrchol kolonizačního období, Afrika postupně rozdělena mezi evropské státy.
1914–1918 – První světová válka
1918–1939 – Největší územní rozsah koloniálních velmocí Velké Británie a Francie.
1939–1945 – Druhá světová válka
1946–1990 – USA udělují Filipínám nezávislost. Začíná tak období dekolonizace, při kterém postupně vyhlašují nezávislost téměř všechny státy Afriky (Nigérie, Čad, Alžírsko, Maroko, Kongo, Angola, Súdán a další), stejně jako značná část států Asie (Indie, Pákistán, arabské státy, Indonésie) a Oceánie (Papua Nová Guinea, některé tichomořské ostrovy a souostroví). Posledním osamostatněným státem je Namibie (1990).
Kolonizace a vývoj kolonií Podle koloniálních států: |
Dobyvatelé a objevitelé |
Významné konflikty Objevné cesty Obecné pojmy |
Alexej Butakov byl ruským admirálem a průzkumníkem Aralského jezera. Před jeho prozkoumáváním se již zúčastnil jako starší důstojník expedice mající za úkol obeplout svět přes mys Dobré naděje, Kamčatku a mys Horn zpět do výchozího bodu, kterým byl přístav Kronštadt. Roku 1848 dostal za úkol zmapovat Aralské jezero. Do pevnosti Raim byla z Orenburgu dopravena loď Konstantin. S tou se Butakov vydal prozkoumat Aral. Během této vyprávy bylo zaznamenáno množství meteorologických a astronomických údajů, byla měřena hloubka jezera, podrobně zaměřeny ostrovy a souostroví. Dále posádka lodi získala množství vzorků zdejších minerálů a fauny. Na základě Butakových objevů byla roku 1850 vydána mapa Aralského jezera. Butakov se zúčastnil i ruské expanze do střední Asie, během níž byly mimo jiné prozkoumány a popsány toky řek Amudarje a Syrdarje. Od roku 1864 sloužil u baltské flotily, o rok později byl povýšen na admirála, roku 1867 na kontradmirála. Zemřel roku 1869 v Německu, kde pobýval z léčebných důvodů.
- Francisco Pizarro rozšířit
- Opiové války rozšířit
- Mayflower rozšířit
- Zámořské objevy rozšířit článek o novověkou část, případně zároveň založit nový článek týkající se novověkých zámořských expedic
- Nizozemská Východoindická společnost rozšířit
- Kuronsko rozšířit část o kolonizaci, popř. rozšířit celou historii
Na této stránce se nachází seznam posledních změn v kategorii Kolonialismus.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Kolonialismus}}
umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}
. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}
, viz návod.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk