A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexej Butakov | |
---|---|
Narození | 19. února 1816 Kronštadt |
Úmrtí | 28. června 1869 (ve věku 53 let) Schwalbach am Taunus |
Povolání | objevitel a voják |
Ocenění | Zakladatelova medaile (1867) Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Anny 2. třídy s imperátorskou korunou Řád červené orlice Řád sv. Mauricia a sv. Lazara … více na Wikidatech |
Choť | Olga Nikolaevna Butakova |
Rodiče | Ivan Butakov |
Rod | House of Butakov |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Ivanovič Butakov (rusky Алексей Иванович Бутаков) (19. února 1816 – 28. června 1869, Schwalbach am Taunus, Německo) byl ruský kontradmirál, jeden z prvních průzkumníků Aralského jezera.
Život
Butakov pocházel z vojenské, námořnické rodiny. Jeho otec byl viceadmirálem a všech 5 synů A.I. Butakova si vybralo námořní kariéru. Po ukončení Námořního vojenského učiliště v Sankt-Petěrburgu v roce 1832, sloužil ve flotě a v roce 1840 se zúčastnil plavby Kronštadt – Mys Dobré naděje – Kamčatka – Mys Horn – Kronštadt jako starší důstojník na lodi „Abo“.
První aralská expedice
V roce 1848 byl Butakov jmenován velitelem expedice, která měla za cíl prozkoumání Aralského jezera. V Orenburgu byla postavena loď „Konstantin“ do léta 1848 byla dopravena do Raimské pevnosti nedaleko ústí Syrdarji.
V posádce lodi na první plavbě byl ve funkci malíře Taras Ševčenko, ukrajinský básník a buditel, tou dobou pobývající ve vyhnanství v Orenburgu. Na konci srpna 1849 byly práce na popisu Aralského jezera ukončeny. Byl proveden všeobecný průzkum Aralu, změřeny hloubky, podrobně zaměřen ostrov Barsa-Kelmes, objeveno a popsáno souostroví Vozrožděnija, byla provedena astronomická pozorování, meteorologická měření, popsány stavy ledu v zimním období, a byla sestavena sbírka minerálů, předaných následně do důlního institutu v Sankt-Petěrburgu a sbírka flóry. 27. ledna 1849 byl Butakov přijat za člena Ruské geografické společnosti.
V roce 1850 byla na základě Butakovových výzkumů Hydrografickým oddělením Ministerstva námořnictva vydána první námořní mapa Aralského jezera. V roce 1853 publikoval tuto mapu ve zmenšené podobě jako přílohu článku «Survey of the Sea of Aral» ve věstníku Královské geografické společnosti «The Journal of the Royal Geographical Society» v Londýně.
V témž roce 1850 byl Butakov vyslán do Švédska z důvodu objednávky 2 lodí pro Aralskou flotilu. V roce 1852 byly parníky „Perovskij“ a „Obručev“ dodány v rozebraném stavu do pevnosti Raim.
Další aralské výpravy
Další výzkumy Aralského jezera byly prováděny současně s vojenskými operacemi při obsazování středoasijských území Ruskem, kterých se Aralská flotila zúčastnila. V roce 1853 se „Perovskij“ účastnil obsazení kokandské pevnosti Ak-Mechet. Na podzim 1854 byla aralská loděnice přenesena do Kazalinsku, a v roce 1855 byl podrobně popsán tok řeky Syrdarji až do vzdálenosti 85 km za Ak-Mechet. Aralská válečná flotila chránila lodní dopravu, zabezpečovala vojenské transporty, prováděla hydrografické práce. Všechny parníky i pomocné lodě byly vybaveny děly. V červnu 1858 se Butakov vydal na parníku „Perovskij“ po řece Amudarje do města Kungrad. Odtud poskytoval podporu ruskému vyslanectví v Chivě. Když se v roce 1859 Butakov s výsadkem 140 mužů účastnil bojových akcí u Kungradu, byl proveden výzkum a popsán tok Amudarji až do Nukusu.
V lednu 1860 byl A. I. Butakov vyslán do Anglie a USA z důvodu objednávky dvou parníků, plovoucího doku a nákladní lodi pro Aralskou flotilu. V roce 1862 byly oba parníky „Aral“ a „Syrdarja“ spuštěny na vodu v Kazalinsku. V průběhu léta 1863 byl popsán tok Syrdarji od Perovsku v délce 807 km.
Poslední léta
V roce 1864 Butakov přijel do Sankt-Petěrburgu a pokračoval ve službě na Baltském moři. V roce 1865 byl jmenován mladším velitelem křižníkové eskadry Baltské floty, v roce 1867 byl povýšen na kontradmirála.
Za výzkum Aralského jezera byl jmenován čestným členem Berlínské geografické společnosti a v roce 1867 obdržel zlatou medaili Londýnské geografické společnosti za výzkum Aralského jezera a ústí Amudarji.
Zemřel v Německu, ve městě Schwalbach, kde pobýval z léčebných důvodů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бутаков, Алексей Иванович na ruské Wikipedii.
Literatura
- Butakoff, Alexey. Survey of the Sea of Aral. In: The Journal of the Royal Geographical Society. – Vol. 23. – London : John Murray, 1853. – P. 93-101 : 1 map.
- Dněvnikovyje zapisi plavanija A. I. Butakova na šchuně Konstantin dlja issedovanija Aralskogo morja v 1848-1849 gg. Taškent : Vydavatelstvi AV UzSSR, 1953. – 52 s.
- Drbal, Alexandr; Raděj, Karel. Taras Ševčenko : učast v expedicijach ta nauky pro Zemlju i Vsesvit. In: Visnyk geodeziji ta kartografiji (Kyjev). – ISSN 2311-9780. – 2014. – Č. 6. – S. 34-42.
- Lymarev, Vasilij Iosifovič. Alexej Ivanovič Butakov 1816-1869. Moskva : Nauka, 2006. 180, s. ISBN 5-02-034065-0
- Ševčenkivskyj slovnyk. Ve dvou dílech. Díl 1. Kyjiv, 1976. 416 s.; Díl 2. Kyjiv, 1978. 412 s.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk