A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Přemysl Šámal | |
---|---|
Přemysl Šámal v roce 1927 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Starosta Prahy | |
Ve funkci: 1918 – 1919 | |
Předchůdce | Karel Groš |
Nástupce | Karel Baxa |
1. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky | |
Ve funkci: 11. února 1919 – 30. listopadu 1938 | |
Nástupce | Jiří Havelka |
Stranická příslušnost | |
Členství | Č. str. pokroková Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 4. října 1867 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 9. března 1941 (ve věku 73 let) Berlín, Německá říše |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
Choť | Pavla Fořtová-Šámalová |
Děti | Jaromír Šámal (syn) |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | advokát a politik |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy in memoriam (1992) |
Commons | Přemysl Šámal |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přemysl Šámal (4. října 1867 Praha[2][3] – 9. března 1941 Berlín[3]) byl český a poté československý politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje, kancléř prezidenta Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše.
Biografie
Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy[4] pracoval jako advokát, zároveň působil např. v Muzeu Království českého nebo v Matici české. Také byl aktivním členem České strany pokrokové (realistické), od roku 1914 stál v jejím čele.[3]
Na začátku 1. světové války [5] byl jedním ze zakladatelů a organizátorů odbojové organizace Maffie.[6] Po emigraci E. Beneše stál v jejím čele a měl velkou zásluhu na tom že nebyla nikdy odhalena, byl dobrým koordinátorem konspiračních sítí.[3]
Od února 1918 podporoval Českou státoprávní demokracii, do níž převedl velkou část bývalých realistů. V říjnu 1918 se zúčastnil jednání českých politiků s Edvardem Benešem v Ženevě, během pražských události 28. října tak nebyl přítomen v tuzemsku.[3]
Po vzniku samostatného Československa se stal pražským starostou.[3] Od roku 1918 byl také poslancem Revolučního národního shromáždění[7] za Českou státoprávní demokracii, respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandátu se vzdal na 72. schůzi v září 1919.[8]
V roce 1919 se stal přednostou Kanceláře prezidenta republiky, kterým byl až do prosince 1938. Kvůli této funkci se vzdal funkce pražského starosty.[3]
Po začátku 2. světové války stál v čele odbojové organizace Politické ústředí, seskupující politiky z různých stran. Měl krycí jméno Oráč.[3] 27. ledna 1940 byl ve svém bytě v pražské Karmelitské ulici 14 zatčen gestapem[9] za své protinacistické postoje. Byl čtyři měsíce vyslýchán a poté uvězněn v berlínské věznici Alt-Moabit. Odtud byl na vysokou kauci propuštěn do soukromé nemocnice v Berlíně, ve které krátce poté zemřel.[10][11]
In memoriam byl v roce 1992 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Rodina
Poprvé se oženil 31. července 1899 s Annou Nekvasilovou (1875–1911), dcerou karlínského stavitele Václava Nekvasila,[12] se kterou měl syna Jaromíra (1900–1942).[13]
Jeho druhá manželka Pavla Fořtová (roz. Kropfová) byla neteří pražského primátora Vladimíra Srba.[14] Byla také známou malířkou se zájmem o egyptologii. Absolvovala přednášky u Františka Lexy a publikovala na téma egyptský ornament.[15] Její originální přípravné kresby pro tuto publikaci jsou uloženy v Knihovně Jaroslava Černého (FF UK, Český egyptologický ústav).
Syn z prvního manželství Jaromír Šámal (profesor entomologie) byl 5. června 1942, tj. v období stanného práva po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, zatčen a téhož dne popraven na kobyliské střelnici. Jeho děti Jiřího a Alenu odvleklo gestapo. 12. července 1942 byly transportovány přes Polsko do Německa na převýchovu. Po skončení války byly obě děti vypátrány a navráceny do Československa. Manželka Jaromíra Šámala Milada rozená Cebeová byla zatčena 10. července 1942. V následujících letech prošla koncentračními tábory Terezín, Osvětim a Ravensbrück. Poté byla převezena do vězení v Berlíně, kde zůstala do konce války.[11][16]
Odkazy
Reference
- ↑ hrob politika Přemysla Šámala na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ a b c d e f g h ŠÁMAL Přemysl . libri.cz .
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900) - Právnická fakulta, Šámal Přemysl 1867
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 5 - 11, 23 - 25
- ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 127.
- ↑ Přemysl Šámal . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Kronika druhé světové války. Překlad Jan Gebhart. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 2000. 520 s. ISBN 80-86144-61-5. S. 30.
- ↑ Bývalý kancléř Šámal zemřel. Národní listy. 13. 3. 1941, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Praha.eu, Václav Ledvinka: JUDr. Přemysl Šámal. praha.eu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-01.
- ↑ Matrika oddaných, Karlín, 1890-1900, snímek 337
- ↑ Matrika narozených, kostel P. Marie Sněžné, 1896-1910, snímek 67, Záznam o narození a křtu
- ↑ KAVALÍROVÁ, Kateřina. Historie skláren Kavalier a rodiny Kavalírov. Pardubice, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Tomáš Jiránek. s. 42. Dostupné online.
- ↑ FOŘTOVÁ-ŠÁMALOVÁ, Pavla. Pavla, Das ägyptische Ornament, Text von Milada Vilímková.. 1. vyd. Hanau: Verlag Werner Dausien, 1963. 191 s.
- ↑ HÁLEK, Jan; MOSKOVIC, Boris. Fenomén Maffie, Český (domácí) protirakouský odboj v proměnách 20. století. první. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2020. 379 s. S. 234.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk